Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Část údajů uživatelů internetového supermarketu Rohlík byla odcizena. Kyberútočníci napadli nástroj zákaznické podpory Rohlíku, odcizili tak jména, e-mailové adresy, v některých případech také telefonní čísla nebo přepisy komunikace mezi klienty a zákaznickou podporou. Rohlík incident nahlásil příslušným orgánům a přijal příslušné opatření, aby zamezil podobným případům v budoucnosti, uvedla firma.
Aplikace eDoklady fungovala v obou volebních dnech stabilně a prakticky bez front. Digitální a informační agentura (DIA) odhaduje, že se digitálním dokladem prokázalo více než 100.000 voličů. Aplikaci si před volbami či během nich aktualizovalo 247.517 uživatelů. Nových registrací bylo 19.431 a do aplikace se přihlásilo 357.879 lidí. Největší nápor přišel bezprostředně po otevření volebních místností mezi 14. a 16. hodinou, kdy si
… více »Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »Byl vydán LineageOS 24 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 24 je založený na Androidu 17.
Společnost Valve publikovala na svém GitLabu nákresy a schémata zapojení headsetu Steam Frame. Pro nekomerční účely.
Palm se příliš netají tím, že je jeho webOS postaven na základě Linuxu. Podle všeho jde o systém postavený na základech platformy OpenEmbedded. Je použito jádro 2.6.24 s hardwarově specifickými patchi. Telefon běží na platformě ARMv7 (Cortex-A8) a je tedy s výhodou možné používat například balíčky předkompilované pro Debian, aniž by bylo nutné si vše překládat ručně.
Systém používá balíčkovač IPKG. Pro zjednodušení instalace je tak vhodné přidat do systému rovnou repozitář OptWare, ve kterém se nachází více než 500 předkompilovaných přímo použitelných IPK balíků. Palm na Twitteru zmínil, že adresář /opt nehodlá v budoucnu používat, instalací softwaru z repozitáře OptWare si tedy nemůžete v systému nic rozbít.
Pokud by se tak i přesto stalo, nabízí Palm multiplatformní nástroj Palm webOS Doctor pro obnovení telefonu do továrního nastavení. Balík obsahuje flashovací utilitu a obraz kořenového souborového systému. Nefunkční telefon stačí připojit kabelem k počítači a po slabé půlhodince se systém dostane opět do funkčního stavu, kdy jen zbývá obnovit vaše nastavení a aplikace z vytvořené zálohy na internetu.
Grafické rozhraní samo je tvořeno aplikací LunaSysMgr běžící ve framebufferu. Vedle této aplikace běží v systému mnoho Java služeb, které zprostředkovávají nízkoúrovňový přístup k systému. Služby je možné snadno volat z JavaScriptu. Některé další systémové aplikace (například aktualizace, správa WiFi či čtení PDF) jsou implementovány nativně.
Na telefonu běží obvyklé aplikace známé i ze stolního Linuxu. Jde například o Wpa_supplicant pro správu WiFi, PulseAudio pro řízení zvuku, D-Bus (komunikace mezi procesy), či Dnsmasq (kešování DNS). Spouštění řeší upstart, modernější bratříček klasického initu System V.
Všechny aplikace, které uživatel spustí (tedy i například Launcher – hlavní nabídku nebo Universal search), jsou psány v HTML a JavaScriptu. Provoz nativních aplikací Palm vymyslel chytře – jde o zásuvné moduly do prohlížeče dle standardu NPAPI, jaký používá například Mozilla. Tyto zásuvné moduly jsou provázány s rozhraním opět JavaScriptem.
V souvislosti s aplikacemi je dobré říci, že veškeré nízkoúrovňové aplikace (a tedy i služby) není možné instalovat bez root přístupu k telefonu. Stejně tak není možné aplikace tohoto typu zasílat pro zveřejnění v Katalogu aplikací (pro veřejnost bude otevřen v průběhu podzimu tohoto roku). Sám Palm tyto aplikace instaluje výhradně s aktualizacemi celého systému.
Pro vývoj aplikací existuje multiplatformní SDK, které mimo příkladů a zásuvného modulu do Eclipse obsahuje i emulátor. Díky němu je možné i přes nedostupnost telefonu v Evropě již začít vyvíjet aplikace či si udělat vlastní názor na rozhraní telefonu.
Získání root přístupu k telefonu je velmi snadnou záležitostí. Postup není nikde skryt, Palm jej považuje za základní funkci telefonu (z pohledu uživatele SDK) a nijak libovolným zásahům do zařízení nebrání. Na klávesnici vyťukáte tzv. Konami kód upupdowndownleftrightleftrightbastart, což vám zpřístupní aplikaci Developer Mode, ve které můžete povolit vzdálený přístup a instalaci aplikací. Na tomto místě bych zmínil dosti nepříjemnou a potenciálně nebezpečnou vlastnost Palm webOS – všechny aplikace ve výchozím stavu běží pod účtem root. Po zapnutí vývojářského módu je tedy nanejvýš vhodné si založit běžný uživatelský účet a pracovat pod ním místo pod účtem správce.

Jakmile získáte root přístup, otevře se vám svět tzv. homebrew (podomácky vyrobených) aplikací a mnoha patchů vylepšujících či měnících chování systému. Díky jeho otevřenosti je totiž možné upravit téměř cokoli. Aplikace (v současnosti více než 200 kusů) a patche je možné instalovat ručně příkazy balíčkovače nebo použít některou z utilit na stolním počítači, která instalace a jejich správu usnadňuje.
Již od prvního úniku SDK (a emulátoru) na internet existuje kolem webOS velmi aktivní komunita (zejména kolem fóra PreCentral.net a vývojářské wiki webOS Internals). Díky práci komunity se podařilo velmi rychle zmapovat nedokumentované vlastnosti a funkce telefonu. Vzniklo tak mnoho aplikací, které tyto funkce využívají a umožňují uživateli dělat to, co aplikace z Katalogu aplikací prozatím neumí nebo nejspíše nebudou umět vůbec. Několik příkladů za všechny:

Tyto aplikace jsou zdarma, v případě My Tether je však nabízena i zpoplatněná varianta (i když tuto platbu tvůrce nazývá darem) podporující více funkcí (např. šifrované WiFi spojení). Ne všechny aplikace jsou otevřené, kód některých je obfuskovaný.
Jak tyto aplikace do telefonu snadno nainstalovat? Jelikož nejsou zahrnuty v Katalogu aplikací, došlo vývojářům, že jejich ruční instalace a správa by byla nanejvýš otravná a vytvořili dvě aplikace, které s tím uživateli pomohou. Jde o webOS Quick Install a Preware. První z nich je desktopová aplikace, která umožní, po získání root přístupu, instalovat do telefonu všechny nabalíkované aplikace jedním kliknutím.
webOS Quick Install je multiplatformní aplikace napsaná v Javě, která pro svou funkci vyžaduje webOS Doctor. Archiv webOS Doctoru je k dispozici na stránkách Palmu. Tento archiv obsahuje také flasher Novacom, pomocí něhož lze do telefonu kopírovat data a spouštět na něm aplikace. webOS Quick install si archiv Doctoru stáhne na Windows automaticky, na Linuxu je třeba, vzhledem k nedostatečným právům uživatele pro přístup k hardwaru na takto nízké úrovni, nutné tohoto démona (jež je součástí SDK) nainstalovat ručně.
Quick Install umožňuje [tutorial PreCentral.net] jednak instalovat homebrew aplikace a systémové služby, ale taktéž aplikovat rozličné patche rozšiřující funkčnost webOS. Jde například o tyto:
a mnoho dalších drobností týkajících se vzhledu systému (například logo na bootovací obrazovce). Je na místě upozornit, že některé z těchto patchů jsou již standardní součástí nadcházející verze systému – webOS 1.2.
Zřejmě nejdůležitější aplikací, kterou lze přes webOS Quick Install nainstalovat, je Preware. Tato aplikace pro webOS otevírá bránu homebrew aplikací i obyčejnému uživateli, který se nechce zabývat psaním příkazů do konzole a patchováním skriptů. Preware to udělá za něj. Pokud znáte aplikaci Cydia pro iPhone, tak Preware je obdobou této populární utility na platformě webOS.

Jde o obdobu z Linuxu dobře známých aplikací pro práci se softwarovými balíčky. Vývojáři homebrew aplikací vytvořili několik XML feedů, které obsahují seznam všech aplikací a služeb, které se do Pre dají v současnosti nainstalovat. Aplikace funguje velmi dobře, komfort je na úrovni standardního Katalogu aplikací (ano, program umí i kontrolovat verze a aktualizovat nainstalované aplikace). Preware podporuje, stejně jako Quick Install, aplikaci patchů (například extrémně užitečné vylepšení – softwarovou on-screen klávesnici).
Bylo by přinejmenším zvláštní, kdyby takto otevřený telefon nespolupracoval dobře se stolním počítačem běžícím na Linuxu. Pre je na tom naštěstí velmi dobře a všechny funkce jsou podporovány stejně jako na majoritním operačním systému.

Chcete-li s telefonem pracovat v Linuxu, je třeba se nejdříve zamyslet, o jaký druh práce půjde. Režimy "flash disk" a "synchronizace multimédií" totiž fungují out-of-box, tedy bez jakékoli konfigurace. V režimu flash disku se telefon chová jako běžná fleška, na kterou je možné kopírovat hudbu, filmy, dokumenty nebo cokoli jiného až do velikostního omezení disku. Telefon pochopitelně neotevře vše, je však velkou výhodou že umí jakýkoli soubor z flash disku poslat dále (např. e-mailem) i přesto, že s ním neumí pracovat.
V režimu synchronizace multimédií telefon emuluje Apple iPod, včetně všech funkcí souvisejících se synchronizací hudby. Pokud je tedy uživatel zvyklý synchronizovat hudbu přes Apple iTunes či obdobný software, nic mu v tom nebrání. V Linuxu opět žádný problém. Je třeba podotknout, že obrázky obalů se v přehrávači hudby zobrazují, jen když je provedena synchronizace tímto způsobem. Klasické nahrání do adresáře s písničkami nefunguje.
Třetí možností, která se otevře po otevření vývojářského režimu, je možnost si připojit terminál telefonu. Aby byla tato funkce dostupná (na stolním počítači), je třeba nainstalovat již zmíněného démona Novacom. Potom stačí jen napsat v konzoli příkaz novaterm a rázem jste přihlášeni jako root na váš telefon připojený přes USB kabel.
Ve srovnání s oběma hlavními unixovými telefonními platformami – Apple Mac OS X pro iPhone a Google Android je zřejmá velká odlišnost v přístupu výrobce. Nikde není nic blokováno ani zakázáno, uživatel může do všeho zasahovat, jak se mu zlíbí. Velmi příjemné je zjištění, že root konzole je vzdálená pouhý jeden kód zadaný do telefonu. Není třeba nic flashovat nebo využívat chyb v softwaru pro získání neautorizovaného přístupu. webOS totiž nic jako neautorizovaný přístup nezná, všechny vývojářské funkce jsou dostupné plánovaně.
Momentálně má budoucnost webOS několik hlavních neznámých – dostupnost aplikací, rozšiřování API a možnost provozu nativních aplikací. Zejména první bod je nanejvýš důležitý. Naštěstí dává otevřenost platformy a přívětivý přístup Palmu k uživatelským úpravám a hackům dobrou možnost, že se platforma stane oblíbenou cílovou stanicí vývojářů, kteří se neradi nechají svazovat nařízeními výrobce. Zda to však bude stačit pro obchodní úspěch a vznik tisíců aplikací, to ukáže až čas.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nevzpominam si kde jsem ho pouzival, ale jak jsem si precetl prvni UpUpDownDown , okamzite jsem si vzpomnel na zbytek
Služby Google má Android
Zakladem je GNU/Linux, to ale neznamena, ze GUI a aplikace bezici nad nim musi byt GPL (a zrejme ani neni).
TelephonyService pro telefonní část).
Mam jenom technickou poznamku - procesor v Pre NEMA jadro ARM7, ale Cortex-A8. Jadro ARM7 je uz hodne stare, to by moc vykonu nedalo. Ale chapu, odkud k tomu omylu doslo - Cortex A8 je totiz architektura ARM, verze 7 (zkracene ARMv7). Ale NENI to ARM7, to je uplne jine, mnohem starsi jadro. Viz:
http://en.wikipedia.org/wiki/Arm_architecture
No až se tohle ZÁSADNÍ naprogramuje, tak bych něco dalšího řešil. Taky jsem naletěl na fůru krásný reklamy, povídačky co všechno je super. A ono taky je. Ale mobil ještě stále potřebuju k telefonování. Tak ať to pořádně naprogramujou a pak něco tvrdí.
Ty Kurde, že by první pořádnej linuxovej telefon?!?!?
Palm ma ocividne s WebOS naslapnuto, konecne otevrena a linuxova platforma s potencialem konkurovat iPhonu a WinCE. Pokud to tak pujde dal, tak si tak za 3 roky Palm Pre koupim ...
Naprosto souhlasim, pouzitelnost je naprosto katastrofalni ...
Jako konkurenci je oznacuju proto, at jsou jakkoli spatne, maji stale velky podil na trhu.
Nevypadá to špatně, ale N900 se mi líbí víc - méně Java, víc Debian; méně odesílání údajů, lepší spolupráce s komunitou...
snad to nezkazí cena:)
Fuuuuujjjj... starobahno
( viz pozadi screenshotu pod odstavcem u SDK )
P.S.: Radši mám plzeň ale jedenáctka a zvláště dvanáctka bahno není vůbec k zahození
Java, javascript... na telefonu? to zni jako špatnej vtip, pak se nemužou divit, že jim telefon vydrzi jenom neco malo hodin v provozu. Kde jsou ty doby, kdy C++ melo pro vyvojare moc velkou zbytečnou režii a radeji psali ciste C
Autorův článek na PalmHelp.