Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Haystack je představován jako projekt, který má za cíl umožnit lidem, aby spravovali své informace způsobem, který pro ně má největší smysl. Má odbourat bariéry, které staví vývojáři aplikací tím, že předdefinovávají druhy informací a způsob manipulace s nimi.
Celý projekt Haystack se skládá z několika menších podprojektů, řešících součásti celého systému. Prvním z nich je univerzální informační klient (Haystack client). Má umožnit správu osobních informací zcela individuálním způsobem, aby uživatel rychle našel přesně to, co hledá. Z hlediska PIM je důležité právě toto, nicméně se stejně zmíním i o dalších komponentách projektu.
Druhou součástí je Relo. Zaměřuje se na rychlou orientaci uživatele ve velkých objemech informací, speciálně při vývoji aplikačních programů, a využívá vztahy mezi objekty a redukci naráz poskytovaných informací.
Dalším subprojektem je Piggy Bank, což je sémantický webový prohlížeč (realizovaný formou pluginu do Firefoxu). Extrahuje informace z webových stránek (které musí samozřejmě dodržovat sémantická pravidla podle doporučení W3C) a vytváří z nich RDF bázi. K informacím pak poskytuje přístup přes rozhraní usnadňující práci.
Poslední součást projektu má název Re:Search. Jedná se opět o plugin do Firefoxu a slouží ke zefektivnění vyhledávání. Principem je opakované využití dřívějších výsledků vyhledávání a jejich začlenění do výsledků nových.
Technická poznámka: Haystack client existuje ve dvou verzích. Původní, údajně plně funkční, bohužel není přístupná (i když se všechno tváří, že by měla být) a nepodařilo se mi v laboratoři CSAIL MIT najít nikoho, kdo by to byl schopen vyřešit. Lze stáhnout pouze novější, refaktorovanou verzi, která je ovšem pouze velice omezeně funkční a často padá. Následující text se proto z většiny opírá o informace poskytované na webu projektu a o nepříliš důkladnou analýzu kódu jednotlivých pluginů.
Klient je vybudován jako aplikace na platformě Eclipse. Jednotlivé součásti (moduly) jsou implementovány jako pluginy Eclipse. Datový model využívá RDF, což poskytuje výhodu snadné rozšiřitelnosti existujicích modulů a přidávání nových. Uživatelské rozhraní je společné všem modulům a zajišťuje konzistentní ovládání celého programu. Důležité také je, že se nerozlišují informace podle druhu (např. poštovní zprávy, webové stránky, dokumenty, obrázky apod.).
Zcela zásadní je takový přístup, že pro každý objekt (ať už je to kus textu, obrázek, zvuk atd.) je vždy k dispozici celé spektrum operací, které mají pro tento objekt smysl. Například u jakéhokoli textu lze kdykoli zkontrolovat pravopis, u obrázku provádět různé manipulace a úpravy (bez ohledu na to, zda se tento obrázek nachází na disku, v poštovní zprávě nebo třeba v úkolu) apod. Kde je to jen trochu možné, lze k objektům přidávat vlastnosti, vytvářet mezi nimi vazby atd. Samozřejmostí je sjednocení e-mailové a IM komunikace.
Ovládání je založeno na přetahování (drag&drop), kontextových nabídkách (přes pravé tlačítko myši) a jednoduše řešené navigaci. Různé druhy informací mají své rozbalovatelné a zavíratelné bloky. Další bloky obsahují např. doporučené operace, prostředky pro organizaci informací, anotace, kolekce, oblíbené položky, startovní body (základní nabídka běžných činností) a různé další věci.
Každý informační objekt je identifikován svým URI (URN uvnitř, resp. URL vně aplikace), který lze například uložit někde mimo a později ho použít při hledání informace. Podobně můžeme každý objekt vyexportovat do RDF formátu.
Vzhledem k tomu, že jde více o zkoušení koncepce než o aplikaci k ostrému nasazení, nemá příliš smysl řešit detaily jednotlivých funkcí. Proto to vezmeme spíš přehledově:
I když se jedná o poměrně specifickou záležitost, stejně uvedu výhody a nevýhody. Berte to prosím jen jako velice orientační, příští verze může leccos změnit. Tedy výhody:
Nevýhody tu jsou samozřejmě také:
Je škoda, že tak nadějný projekt nedává více možností k vyzkoušení a případnému lepšímu začlenění do praxe. Celé to na mě působí tak, že lidé, kteří na Haystack klientu pracovali, zřejmě odešli a projekt stagnuje. Nasvědčuje tomu i komunikace (resp. "nekomunikace") ze strany CSAIL MIT, a také to, že web projektu byl naposledy aktualizován před dvěma lety. Pokud by se práce opět rozběhly, mohli bychom se dočkat velice slušného PIM řešení. Případně by mohl někdo převzít buď celý projekt nebo aspoň jeho základ (a vybudovat novou aplikaci).
Kdo navštíví stránky projektu, kromě popisu celé koncepce tam najde také fiktivní příběh jedné uživatelky pracující s Haystack klientem, doplněný odpovídajícími screenshoty programu. O vlastnostech aplikace to řekne víc než sebedelší text.
Toto sice měl být poslední díl, ale nakonec je vše jinak. Ze zprávičky jsem se mezitím dozvěděl, že byl oživen vývoj PIM programu Mulberry. I když nejde o svobodný (a dokonce ani open-source) program, díky svým vlastnostem by určitě mohl být pro některé uživatele zajímavý. Proto mu bude příští díl věnován.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: