Ubuntu 9.10 CZ, Praktická příručka uživatele Linuxu

27. 1. 2010 | Lukáš Helebrandt | Recenze | 7550×

Opět po roce se setkáváme s aktualizovaným vydáním knihy o Ubuntu pro linuxové začátečníky. Načasování bylo opravdu výborné, autorský kolektiv v čele s Ivanem Bíbrem ji stihl vydat na začátku listopadu 2009, jen asi dvacet dní po vydání finální verze Ubuntu 9.10. Stejně jako před rokem je kniha kompletním průvodcem pro instalaci, používání a administraci dlouhodobě nejpopulárnější desktopové distribuce. Recenzi předchozího vydání jste si v únoru 2009 mohli přečíst zde na Ábíčku, co se od té doby změnilo?

Obsah

• Úvod do Linuxu, Přípravy na instalaci, Instalace
• První start
• Pracujeme s Ubuntu
• Aplikace v Ubuntu, Hry
• Zlepšujeme Ubuntu
• Správa systému
• Závěr

Kniha mírně nabobtnala, a to na 288 stran. Text byl spolu s všudypřítomnými screenshoty samozřejmě aktualizován a některé problematičtější kapitoly se na podněty čtenářů dočkaly většího přepracování. Pro nastínění obsahu si projdeme jednotlivé kapitoly a popíšeme největší změny.

Úvod do Linuxu, Přípravy na instalaci, Instalace

Úvodní kapitola, vysvětlující základní pojmy jako Linux a distribuce, se velkých změn nedočkala. Zato hned následující kapitoly – Přípravy na instalaci a Instalace – byly přepracovány poměrně výrazně. V části o minimálních požadavcích nemohlo být opomenuto téma netbooků: Jsou popsány důsledky jejich nižšího výkonu a je zmíněna pro ně určená varianta distribuce Ubuntu Netbook Remix. Bylo také přidáno několik odstavců týkajících se výběru mezi 64 a 32bitovou platformou. Autoři doporučují vyzkoušet nejprve 64bitové médium, a pakliže „nepůjde“, použít to 32bitové. Čtenář je jakožto k jistotě nabádán k použití 32bitového média, výhodou 64bitového systému „by mělo být lepší využití hardwaru“ – zde by mohla padnout zmínka o vhodnosti jeho použití na počítačích s více než 4 GB operační paměti.

Na základě podnětů uživatelů byla kompletně přepsána a značně rozšířena kapitola o dělení disku – důležitá problematika nyní zabírá téměř deset stran a podrobně rozebírá snad všechny myslitelné situace. Podrobněji je popsána také instalace Ubuntu na oddíl s Windows pomocí Wubi.

První start

Kapitola pokrývá popis přihlášení, vypínání, prvotní seznámení se systémem a první poinstalační kroky typu aktualizace systému, kontrola přehrávání multimédií (v přiloženém systému opět fungují ihned po instalaci) či instalace písem od Microsoftu. Není opomenuto ani první přihlášení uživatele se šifrovaným domovským adresářem – zde je nutnost zaznamenat si passphrase. Jediná výtka směřuje k popisu přepínání mezi přihlášenými uživateli, kde je zmíněna možnost použití klávesových zkratek, ale už ne appletu vpravo nahoře, k tomuto účelu vytvořeného. Uspávání je také věnováno více prostoru, není však jasně zmíněna často mnohem vyšší rychlost probuzení z disku v porovnání s klasickým startem.

Pracujeme s Ubuntu

V této části knihy je popsán způsob práce v grafickém prostředí Gnome, a to od základní orientace v jeho struktuře přes fulltextové vyhledávání pomocí Trackeru a práci s bluetooth zařízeními po nastavování síťových připojení. Struktura kapitoly se změnila – v předchozím vydání byly jedna po druhé popisovány položky nabídek, nyní jsou hlavním orientačním prvkem jednotlivé činnosti s následným popisem, kde je můžeme provést – samozřejmě víceméně kopíruje strukturu nabídek, ale umožňuje elegantnější zapracování popisu práce se standardními applety a přesouvá sem témata dříve rozházená po celé knize (např. ono fulltextové vyhledávání či nastavení sítě).

Výtky z loňské recenze byly vyslyšeny, vzdálené ploše je namísto jednoho odstavce věnována více než strana. Stejně tak se patřičné pozornosti dostalo i popisu nastavení plochy rozšířené na více monitorů.

Aplikace v Ubuntu, Hry

Následuje kapitola popisující práci s předinstalovanými aplikacemi. Struktura zůstala stejná – jednotlivé podkapitoly popisují běžné činnosti jako surfování na webu (Firefox), tvorba dokumentů (OO.o), přehrávání multimédií (Rhythmbox), komunikace (Evolution) atd. Vyhledávání pomocí Trackeru bylo přesunuto do kapitoly Pracujeme s Ubuntu a extrahování hudebních CD už není popisováno na SoundJuiceru, ale na standardně přítomném Rhythmboxu. Přibyl také popis Ubuntu One, nové služby od Canonicalu pro synchronizaci dat mezi více počítači.

U „Rychlé komunikace po síti“, neboli Instant Messagingu, zůstává jak kniha, tak samozřejmě i přiložený systém, u déle vyvíjeného Pidginu, který byl z oficiálních instalačních médií vyřazen ve prospěch komunikátoru Empathy. Tento krok je pochopitelný – Empathy je sice progresivní, ale méně vyspělý produkt, navíc má problémy s přenosy souborů v u nás rozšířené síti ICQ. Čtenáři je doporučeno zřídit si Jabber účet, tentokrát však kniha přidává i pár řádků o tom, proč zrovna Jabber.

Stejně jako minule je u každé aplikace uveden seznam nejdůležitějších klávesových zkratek – běžného uživatele většinou ani nenapadne, že by si je mohl vyhledat. Také praktičnost, ostatně typická pro celou knihu, byla zachována – při popisu práce s aplikacemi je uváděna spousta užitečných tipů, jmenujme např. využití Opery Turbo na pomalých připojeních či synchronizace kalendáře/kontaktů s Google účtem.

V kapitole o hrách se toho příliš nezměnilo; vysvětluje nejčastější způsob instalace komerčních her (vlastní instalátor, přidělení práv pro spouštění apod.) a pro každý žánr představuje pár kousků, ať už z repozitářů, či komerčních. Není opomenuto ani spouštění her určených pro Windows či DOS. Ten, kdo si chce zahrát, získá slušné množství informací o tom, jak to se hrami v Linuxu vypadá.

Zlepšujeme Ubuntu

Sem je zahrnuta úprava pracovního prostředí po stránce jak vizuální (motivy, tapeta, písma, efekty prostředí), tak funkční (applety, desklety). Letmo jsou popsána další pracovní prostředí, konkrétně KDE a XFCE, a práce s programem Ubuntu Tweak – ten je zahrnut v přiloženém systému a umožňuje měnit různá „tajná“ nastavení (tedy většinou nastavení, kvůli kterým byste museli spustit gconf-editor). Umožňuje také např. pohodlné přidání populárních zdrojů softwaru či pročištění systému od zbytečných balíčků.

Správa systému

Nejdůležitější informace, kterou zde čtenář dostane, je dozajista princip instalace softwaru. Dozví se, co je to balíček, repozitář, co se nachází ve kterém aktualizačním zdroji, zkrátka vše pro to, aby pochopil, jak celý systém funguje. Byla samozřejmě přidána kapitola o novém Centru softwaru pro Ubuntu, mnohem více prostoru je však věnováno pokročilejšímu Synapticu.

Kapitola pokračuje popisem zabezpečení počítače, zálohování, instalace ovladačů a všech dalších důležitých administrátorských úkonů. Nemálo prostoru je věnováno práci v textovém prostředí, což však určitě není na škodu.

Celou knihu uzavírá sekce „Časté dotazy a problémy“ – stejně jako loni je vidět, že se autorů uživatelé opravdu ptají. Byly z ní odstraněny některé už neaktuální problémy – v minulém vydání byla např. celá strana věnovaná problémům s PulseAudio či selhání automatické konfigurace X serveru. Úplně na závěr ještě dostáváme tipy na další zdroje informací o Ubuntu i Linuxu obecně.

Závěr

Knihu nelze hodnotit jinak než loni – je zpracována na výbornou. Autoři udělali při aktualizaci kus práce: Byla zapracována spousta uživatelských podnětů a při letmém porovnávání těch „ne úplně překopaných“ částí jde vidět, že se pracovalo na stylistice a lepší výstižnosti, srozumitelnosti textu – kniha zkrátka zraje. Drobným chybám typu překlepu či stylisticky nesedícího výrazu se samozřejmě nevyhnula, je jich však poskrovnu a všechny již byly autorům nahlášeny.

K uspořádání témat nemám výhrady, jediným problémem by mohlo být doporučování instalace různých balíků v „uživatelské“ části knihy – ten, kdo čte od začátku do konce, bude muset dříve či později skočit na konec, jelikož samotný způsob instalace je popsán až v té „administrátorské“ části. Toto rozložení je však logické.

Přiložené upravené „CZ“ verzi Ubuntu také nemůžu nic vytknout – předinstalované aplikace sledují cíl co nejlepší okamžité použitelnosti systému. To se také daří, množství poinstalační rutiny se smrskává na minimum, jsou přítomny např. kodeky, zásuvné moduly do prohlížeče a často používané aplikace typu Skype nebo Esmska. Jazyková podpora pro portugalštinu a bengálštinu (neplánovaný easter egg minulého vydání) zmizela, zato se do nabídky Správa dostala položka s matoucím názvem „Nainstalovat RELEASE“, sloužící na instalačním médiu pro instalaci distribuce. To však byla snad jediná chyba, na kterou jsem narazil.

Máte-li ve svém okolí vhodné adepty na uživatele Linuxu, s klidným srdcem jim můžete knihu doporučit, budou v dobrých rukou. Předchozí vydání bylo vyprodáno, věřím, že osud tohoto nebude jiný.

Autor:	Ivan Bíbr a kolektiv
Název:	Ubuntu 9.10 CZ, Praktická příručka uživatele Linuxu
Nakladatelství:	Computer Press
Počet stran:	288
Cena:	337 Kč/14,01 €
Rok vydání:	2009

       

Komentáře

[Power]

Také si osobně myslím, že čas 64 bitových systémů teprve přijde s prodejem HW, který už má v základu 4 GB operační paměti a více. Když uživatel použije na HW s 4 GB a více operační paměti 32 bitový systém, nic hrozného to díky PAE zase není a málokterý uživatel by poznal rozdíl.

[otasomil]

>>>Také si osobně myslím, že čas 64 bitových systémů teprve přijde s prodejem HW, který už má v základu 4 GB operační paměti a více.

Takovyto HW (treba notebooky) se uz bezne prodava. Akorat si toho vyrobci jeste asi nestacili vsimnout neb na nej neustale instaluji 32 bitove widle.

Ovsem co bychom chteli od vyrobcu notebooku (vsech znacek) ze ano.

[Power]

Ano prodává, ale pořád převládá HW s 2 a 3 GB operační paměti, ale už těch s 4GB postupněe přibývá, což je jedině dobře.

[Power]

postupně

[otasomil]

To vsak nic nemeni na situaci ze vyrobci na 64 bit HW instaluji 32 bit win ac je osazeno 4 GB RAM.

[Power]

Ani se tomu nedivím, když na 1GB ram se instalovala Vista. Viděl jsem takový ntb u kamaráda a bylo to opravdu peklo na používání.

[vlarem]

Drobným chybám typu překlepu či stylisticky nesedícího výrazu se samozřejmě nevyhnula, je jich však poskrovnu a všechny již byly autorům nahlášeny.

Charakterizuje celou "recenzi", ve výsledku spíše pokud o marketing. Taková tvrzení mi připomínají dobu dávno minulou, kde Sovětský svaz byla země, kde zítra znamená již včera.

[bibri]

>Charakterizuje celou "recenzi", ve výsledku spíše pokud o marketing.

Můžete recenzovat sám - nic vám nebrání. Lukáš mi posílal asi 30 připomínek, ze kterých je vidět, že tu knihu celou četl a to důkladně (nejde tedy o žádný marketing, ale velmi solidní recenzi). Asi třetina s nich jsou chyby, třetina připomínky ke stylistice a třetina nápady, co/jak by se dalo udělat lépe. Myslím, že na půl megabajtu textu je to velmi slušný výsledek. Jestli i myslíte, že to umíte zlepšit, přidejte se k týmu autorů není to problém. Kontakt mám v profilu.

>Taková tvrzení mi připomínají dobu dávno minulou, kde Sovětský svaz byla země, kde zítra znamená již včera.

Nepamatuji se, že vy se v Sovětském svazu nebo u nás tou dobou psaly knihy o Ubuntu.

[loisa]

Bude 10.04?

[Andy Darcia]

doufám, že ano.. plánuju ji pro rodiče... a chci jim nasadit LTS verzi.. aby jim vydržela do 12.04

[loisa]

:) tak tak, úplně stejně. Zatím tam mají 8.10, všechno šlape, tak se v tom nehrabu, no a s LTS se v tom nebudu muset hrabat ještě dýl. :)

[bibri]

Zatím nevíme, to se uvidí podle prodejů (chtěli bychom, je to LTS).

[pepča]

Mě by zajímalo, jestli je na tom CD nástroj Displayconfig-gtk, abych si mohl přepnout Ubuntu do vyššího rozlišení než 800x600. Vzhledem k tomu, že mi Ubuntu odmítá detekovat Samsung SyncMaster 710t (což není žádný obskurní kus hardware) a protože nemám chuť ani čas se vrtat v konfiguračních souborech, jsem nucen zůstat u staré LTS verze...

[Filip]

To nevím, explicitně jsme jej tam nepřidávali. V každém případě je tam Ubuntu-tweak, který by jeho práci mohl zastat.

[pepča]

Tam se dá nastavit rozlišení obrazovky?

[bibri]

Není tam, protože už není podporovaný a navíc nikdy ani pořádně nefungoval. Co je horší, nenašli jsme ani rozumný způsob, jak to nahradit(generování modlajny sem nepatří).

Jeden takový problémový monitor doma mám a zatím každá verze Ubuntu vč. té s displayconfigem si na něm vylámala zuby (starý Compaq s BNC vstupy). Jediný způsob, jak ho v Ubuntu správně rozchodit, je zkopírovat fungující nastavení z nějakého xorg.conf (já to beru z Mandrivy). Pro vaše účely by mělo stačit když to zkopírujete do nové verze Ubuntu z té staré.

[pepča]

Jenže editování nějakého xorg.cong je proti filosofii Ubuntu, že by všechno mělo fungovat buď samo anebo by si to uživatel mohl jednoduše naklikat (jako v tom displaycongfigu). Po běžných uživatelích Windows taky nikdo nechce, aby si editovali registry. A právě na tento typ uživatelů je přece Ubuntu cíleno.

[bibri]

Jenže editování nějakého xorg.cong je proti filosofii Ubuntu, že by všechno mělo fungovat buď samo anebo by si to uživatel mohl jednoduše naklikat (jako v tom displaycongfigu).

Ano, máte pravdu. Bohužel zrovna v této filosofii selhává Ubuntu od počátku - drtivá většina věcí sice funguje "sama", ale na zbytek je téměř vždy nutné použít nějaké to sudo něco. Stačí se podívat na jejich wiki nebo do oficiální Ubuntu příručky, kde se příkazovou řádkou jen hemží. My se to v knize snažíme trochu zlepšit, proto hledáme gui nástroje, které podobné problémy vyřeší. Bohužel na nastavení problémového monitoru jsme nic nenašli. Nic jiného nemohu dodat.

Po běžných uživatelích Windows taky nikdo nechce, aby si editovali registry.

No, jak kdy.

A právě na tento typ uživatelů je přece Ubuntu cíleno.

Můžete to nahlásit do launchpadu, ale řekl bych, že už to tam několikrát bude. Já to vzdal, protože zmíněný monitor má rok výroby 1995, takže je dost obsolete. Používám ho jen jako testovací, protože pořád funguje a dají se na něm zkoušet problémové situace. Ubuntu jej nezvládne, Mandriva nebo openSUSE - můžete změnit distro :).

[A. S. Pergill]

Osobně mám velmi negativní zkušenosti s Rhytmboxem. Cca u poloviny videí co mám (a rozhodně se nejedná o nějakou exotiku) rhytmbox buď nejede, nebo dojde k vytuhnutí počítače až do nutnosti "tvrdého" resetu (HW). Jedinou alternativou je pouštět dosud neověřená videa z karty, protože někdy se počítač vzpamatuje po jejím vytažení (neplatí to stoprocentně). Osobně je mi záhadou, proč při existenci mplayeru (na něm i inkriminovaná problematická videa jedou bez problémů) mají autoři distribucí vyrábět a cpát uživatelům nějaké nefunkční nebo polofunkční shity.

[Filip]

Toto chování rhytmboxu jsem nezaznamenal, ale pokud si pamatuji, gmplayer je na DVD také.

[bibri]

Osobně je mi záhadou, proč při existenci mplayeru (na něm i inkriminovaná problematická videa jedou bez problémů) mají autoři distribucí vyrábět a cpát uživatelům nějaké nefunkční nebo polofunkční shity.

V Ubuntu je na video jako default Totem, ne Rhythmbox, totéž na českém DVD. Funguje velmi dobře.

[Míra]

Musím pochválit, že zatímco webkamera Logitech + UBUNTU 9.10 + Skype, se mi nepodařilo rozchodit, tak přiložená verze má již Skype s touto kamerou ve funkčním stavu...