Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Jmenujme z nich v krátkosti (tento článek si nehraje na podrobnou recenzi nového Ubuntu, pouze letmo ukazuje, jak vypadá a co umí) alespoň nahrazení F-spotu programem Shotwell, aktualizaci Gwibberu s novou autentizací Twitteru a lepším výkonem, nový zvukový indikátor, vylepšené softwarové centrum a prvotní náhled na prodej softwaru v Ubuntu. A pokračuje i integrace Ubuntu One.
Systém automaticky nastartuje z CD/DVD a dá na výběr, zdali jej chcete jej vyzkoušet, nebo rovnou instalovat. Instalace samotná doznala jistých velmi pozitivních změn. Přehlednost procesu začíná už u okna indikujícího splnění základních podmínek s možností zaškrtnout rovnou stažení aktualizací a instalaci nesvobodných formátů a aplikací třetích stran (mj. Adobe Flash). Fakt, že je uživatel upozorněn na alespoň 2,6 GB volného prostoru, dává neználkům hrubou představu, kolik případně vyčlenit na „/“ oblast a kolik ponechat na home.
Systém je schopen bez problémů zmenšit NTFS oddíl Windows 7 a nainstalovat se vedle ní, na obrázku však vidíte manuální instalaci na existující diskové oddíly. Proces instalace, tedy formátování disků, kopírování dat, stahování aktualizací, lokalizací a vše další přitom běží paralelně s tím, jak uživatel zadává typ klávesnice, časovou zónu či uživatele samotného. Rozhodně geniální nápad (bylo s ním Ubuntu první?).
Proces instalace lze přímo sledovat ve výřezu konzole, který se zobrazí po rozkliknutí. Během instalace je uživatel seznámen s hlavními rysy systému. Celkově hodnotím instalační proces jako opět více přehledný a příjemný, rozhodně vývojáři udělali velký krok vpřed.
Asi jedním z prvních kroků v případě vlastnictví grafiky od AMD či Nvidie bude instalace nějakého toho ovladače. Zde můžete vidět obligátní uzavřený ovladač od Nvidie. Instalace spočívá pouze v odkliknutí povolení instalace ovladače a následném restartu systému.
Nabídka aplikací po standardní instalaci z CD nám, zdá se, opět o něco zchudla, je zde opravdu jen pár základních aplikací. F-Spot je nahrazen programem Shotwell, na ten ze za chvíli podíváme blíže.
Na předvolbách vzhledu se nic nemění, mezi wallpapery je na výběr pár základních.
Touto dobou na vás již patrně houkne správce aktualizací, v mém případě to bylo docela dost dat (článek vzniká na RC verzi, takže je to pochopitelné).
Okno se změnilo, je přehlednější a taktéž výřez konzole lze výrazně zvětšit. Opět krok kupředu.
Centrum softwaru dostalo přívětivější fazónu s nabídkou novinek a oblíbených aplikací, kde mezi prvními vyskočí GIMP a Inkscape. S GIMPem lze rovnou instalovat i různé doplňky, příjemné zlepšení (pokud již nebylo v dřívějších verzích a já jej jen nepřehlédl .
V rámci testování obchodu s aplikacemi lze zkušebně za jeden dolar zakoupit sadu wallpaperů. V historii je přehled uspořádaný dle časových značek. Již si můžete povšimnout oddělení instalace ostatních aplikací od těch „ubunťáckých“, v mém případě šlo o ovladače a obslužnou aplikaci pro skener Epson Perfection V500 Photo.
Pokud jste zaškrtli příslušnou volbu při instalaci, odmění se vám systém Firefoxem s funkčním pluginem Adobe Flash.
Poněkud zvláštní program „Slovník“ je v základním nastavení asi tak 1000× horší než wikipedia, nicméně po patřičné změně nastavení zdroje se jeho odezva na dotazy stane jistě upovídanější.
Přehrávač Totem taktéž po patřičné volbě při instalaci obsahuje potřebné kodeky a nic nemusí stahovat, běhají jak DivX/XviD videa, tak H.264/DTS/mkv. Další přehrávače dnes vynecháme, VLC i MPlayer jsou stále stejnou záležitostí.
Poněkud zklamán jsem byl z chování video editoru PiTiVi, který je poměrně nestabilní a obsahuje jisté funkční nelogičnosti. Namátkou vybírám otevírání velkých souborů (při střihu běžné), které má občas tendence končit chybovou hláškou "timeoutu" (a netýká se to jen WMV, to je jen náhodně zvolený screenshot) a také to, když přetáhnete video do časové osy a poté chcete změnit její měřítko, můžete skončit pádem PiTiVi. Celkově prozatím (v RC verzi 10.10) rozhodně velmi nestabilní řešení, raději bych viděl nabídku Avidemuxu při instalaci, nicméně ta naráží na problémy s patenty (MPEG LA atd.).
Program „Jednoduché skenování“ je opravdu velmi jednoduchý. Je tak jednoduchý, že s mým skenerem Epson si vůbec nerozumí a dokonce pokud jej necháte na skener sáhnout, tak jej „zakousne“ a před dalším použitím je třeba skener vypnout a zase zapnout.
Následuje tedy obvyklá instalace ovladačů a aplikace Iscan, na kteréžto řešení je absolutní spoleh. Dnes si neukážeme sken filmového políčka, ale běžné „bichle, ať to není nuda“.
Co rozhodně chválím, je nahrazení poněkud jednoduchého F-Spotu sice taktéž jednoduchým, ale mocnějším Shotwellem. Program si poradí se základní úpravou fotografií, umí je předávat jak pokročilejším editorům, tak RAW konvertorům, (např. GIMP+UFRaw, ale je to konfigurovatelné).
Přímo z programu lze fotografie exportovat i na web, a sice na nechvalně známý Facebook, který vidíte na ukázce. Podporován je dále Flickr a Google Picasa.
Takto pak vypadá výsledek.
Na hudbě se nic zvláštního nemění, Audacious a spol. si pro dnešek odpustíme. Standardní přehrávač Rhytmbox si ukážeme jakožto správce alb na Jamendu a také jako nástroj pro nakupování hudby. To si žádá registraci účtu na Ubuntu One.
Audacity také vypadá stejně, takže se podívejme na standardní jednoduchou utilitku pro záznam zvuku, která je součástí Ubuntu. Umí jak bezztrátový FLAC, tak Ogg Vorbis a další.
Nový zvukový indikátor si bohužel musíme ukázat pouze v návrhu tak, jak jej prezentoval Mark Shuttleworth ve svém blogu (poněkud mě zlobí zvukovka v použitém PC: Creative X-Fi je opravdu za trest jak pod Windows, tak v Linuxu).
Klient po změně z Pidginu na Empathy zůstává, je zde podpora pro Facebook a pochopitelně mnohé další sítě pro rychlou výměnu zpráv.
Celkově mám pocit, že ta integrace s Facebookem, kterou Ubuntu stále hlouběji podstupuje, činí ze systému něco, co se řadě konzervativnějších uživatelů nemusí líbit, ale je tomu zkrátka tak.
Po krátkém seznámení (na hlubší si doufám najdu čas v nadcházejících týdnech) musím říci, že mi Ubuntu 10.10 přijde opět o něco lepší než 10.04, byť i já se řadím mezi ty, kteří jej potřebují hodně překopat tak, aby se „dalo používat“ (zejména z něj vysekat tu stále rostoucí podobnost s Mac OS X). Pokud jste spokojeni s Ubuntu 10.04, asi nebudete mít valný důvod k aktualizaci z LTS verze na běžnou, nicméně pár věcí dokáže opravdu život zpříjemnit, pokud budete systém instalovat nově, ať již je to samotný instalační proces, nebo třeba právě program Shotwell.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
integrace s Facebookem, kterou Ubuntu stále hlouběji podstupuje, činí ze systému něco, co se řadě konzervativnějších uživatelů nemusí líbit, ale je tomu zkrátka tak.Jakože existují uživatelé, kteří si vybírají distribuci podle počtu modrých "F" v nabídkách? To fakt někdo takový existuje?
Jakože existují uživatelé, kteří si vybírají distribuci podle počtu modrých "F" v nabídkách? To fakt někdo takový existuje?Možná ano, ve stylu "čím víc pruhů, tím víc Adidas"![]()
Program „Jednoduché skenování“ je opravdu velmi jednoduchý. Je tak jednoduchý, že s mým skenerem Epson si vůbec nerozumí a dokonce pokud jej necháte na skener sáhnout, tak jej „zakousne“ a před dalším použitím je třeba skener vypnout a zase zapnout.Mluvil o scannování co je v Buntu. Potom nainstaloval ovladače i iscan a vše jelo. Btw. některé scannery jsou podporovány, ale musí se jim jinak nastavit ovladače. Měj te se paní píčo
Program „Jednoduché skenování“ je opravdu velmi jednoduchý. Je tak jednoduchý, že s mým skenerem Epson si vůbec nerozumí a dokonce pokud jej necháte na skener sáhnout, tak jej „zakousne“ a před dalším použitím je třeba skener vypnout a zase zapnout. Následuje tedy obvyklá instalace ovladačů a aplikace Iscan, na kteréžto řešení je absolutní spoleh.Z toho zcela jasně a nepopiratelně plyne, že ovladače byly nainstalovány až po pokusech zprovoznit "Jednoduché skenování". To se ale tluče s tvrzením:
jednoduchej scan byl samozřejmě zkoušen i po instalaci ovladačů.
kdyz jsem instaloval xubuntu 10.04 tak tam bylo dost soucasti gnome. Prislo mi to jako peknej bastl tak ze by konecne zmena podle toho co rikas ?
na gma950 to nějak chodilo, ale je to nejzabrzděnější správce oken co jsem zažil