Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Jmenujme z nich v krátkosti (tento článek si nehraje na podrobnou recenzi nového Ubuntu, pouze letmo ukazuje, jak vypadá a co umí) alespoň nahrazení F-spotu programem Shotwell, aktualizaci Gwibberu s novou autentizací Twitteru a lepším výkonem, nový zvukový indikátor, vylepšené softwarové centrum a prvotní náhled na prodej softwaru v Ubuntu. A pokračuje i integrace Ubuntu One.
Systém automaticky nastartuje z CD/DVD a dá na výběr, zdali jej chcete jej vyzkoušet, nebo rovnou instalovat. Instalace samotná doznala jistých velmi pozitivních změn. Přehlednost procesu začíná už u okna indikujícího splnění základních podmínek s možností zaškrtnout rovnou stažení aktualizací a instalaci nesvobodných formátů a aplikací třetích stran (mj. Adobe Flash). Fakt, že je uživatel upozorněn na alespoň 2,6 GB volného prostoru, dává neználkům hrubou představu, kolik případně vyčlenit na „/“ oblast a kolik ponechat na home.
Systém je schopen bez problémů zmenšit NTFS oddíl Windows 7 a nainstalovat se vedle ní, na obrázku však vidíte manuální instalaci na existující diskové oddíly. Proces instalace, tedy formátování disků, kopírování dat, stahování aktualizací, lokalizací a vše další přitom běží paralelně s tím, jak uživatel zadává typ klávesnice, časovou zónu či uživatele samotného. Rozhodně geniální nápad (bylo s ním Ubuntu první?).
Proces instalace lze přímo sledovat ve výřezu konzole, který se zobrazí po rozkliknutí. Během instalace je uživatel seznámen s hlavními rysy systému. Celkově hodnotím instalační proces jako opět více přehledný a příjemný, rozhodně vývojáři udělali velký krok vpřed.
Asi jedním z prvních kroků v případě vlastnictví grafiky od AMD či Nvidie bude instalace nějakého toho ovladače. Zde můžete vidět obligátní uzavřený ovladač od Nvidie. Instalace spočívá pouze v odkliknutí povolení instalace ovladače a následném restartu systému.
Nabídka aplikací po standardní instalaci z CD nám, zdá se, opět o něco zchudla, je zde opravdu jen pár základních aplikací. F-Spot je nahrazen programem Shotwell, na ten ze za chvíli podíváme blíže.
Na předvolbách vzhledu se nic nemění, mezi wallpapery je na výběr pár základních.
Touto dobou na vás již patrně houkne správce aktualizací, v mém případě to bylo docela dost dat (článek vzniká na RC verzi, takže je to pochopitelné).
Okno se změnilo, je přehlednější a taktéž výřez konzole lze výrazně zvětšit. Opět krok kupředu.
Centrum softwaru dostalo přívětivější fazónu s nabídkou novinek a oblíbených aplikací, kde mezi prvními vyskočí GIMP a Inkscape. S GIMPem lze rovnou instalovat i různé doplňky, příjemné zlepšení (pokud již nebylo v dřívějších verzích a já jej jen nepřehlédl
.
V rámci testování obchodu s aplikacemi lze zkušebně za jeden dolar zakoupit sadu wallpaperů. V historii je přehled uspořádaný dle časových značek. Již si můžete povšimnout oddělení instalace ostatních aplikací od těch „ubunťáckých“, v mém případě šlo o ovladače a obslužnou aplikaci pro skener Epson Perfection V500 Photo.
Pokud jste zaškrtli příslušnou volbu při instalaci, odmění se vám systém Firefoxem s funkčním pluginem Adobe Flash.
Poněkud zvláštní program „Slovník“ je v základním nastavení asi tak 1000× horší než wikipedia, nicméně po patřičné změně nastavení zdroje se jeho odezva na dotazy stane jistě upovídanější.
Přehrávač Totem taktéž po patřičné volbě při instalaci obsahuje potřebné kodeky a nic nemusí stahovat, běhají jak DivX/XviD videa, tak H.264/DTS/mkv. Další přehrávače dnes vynecháme, VLC i MPlayer jsou stále stejnou záležitostí.
Poněkud zklamán jsem byl z chování video editoru PiTiVi, který je poměrně nestabilní a obsahuje jisté funkční nelogičnosti. Namátkou vybírám otevírání velkých souborů (při střihu běžné), které má občas tendence končit chybovou hláškou "timeoutu" (a netýká se to jen WMV, to je jen náhodně zvolený screenshot) a také to, když přetáhnete video do časové osy a poté chcete změnit její měřítko, můžete skončit pádem PiTiVi. Celkově prozatím (v RC verzi 10.10) rozhodně velmi nestabilní řešení, raději bych viděl nabídku Avidemuxu při instalaci, nicméně ta naráží na problémy s patenty (MPEG LA atd.).
Program „Jednoduché skenování“ je opravdu velmi jednoduchý. Je tak jednoduchý, že s mým skenerem Epson si vůbec nerozumí a dokonce pokud jej necháte na skener sáhnout, tak jej „zakousne“ a před dalším použitím je třeba skener vypnout a zase zapnout.
Následuje tedy obvyklá instalace ovladačů a aplikace Iscan, na kteréžto řešení je absolutní spoleh. Dnes si neukážeme sken filmového políčka, ale běžné „bichle, ať to není nuda“.
Co rozhodně chválím, je nahrazení poněkud jednoduchého F-Spotu sice taktéž jednoduchým, ale mocnějším Shotwellem. Program si poradí se základní úpravou fotografií, umí je předávat jak pokročilejším editorům, tak RAW konvertorům, (např. GIMP+UFRaw, ale je to konfigurovatelné).
Přímo z programu lze fotografie exportovat i na web, a sice na nechvalně známý Facebook, který vidíte na ukázce. Podporován je dále Flickr a Google Picasa.
Takto pak vypadá výsledek.
Na hudbě se nic zvláštního nemění, Audacious a spol. si pro dnešek odpustíme. Standardní přehrávač Rhytmbox si ukážeme jakožto správce alb na Jamendu a také jako nástroj pro nakupování hudby. To si žádá registraci účtu na Ubuntu One.
Audacity také vypadá stejně, takže se podívejme na standardní jednoduchou utilitku pro záznam zvuku, která je součástí Ubuntu. Umí jak bezztrátový FLAC, tak Ogg Vorbis a další.
Nový zvukový indikátor si bohužel musíme ukázat pouze v návrhu tak, jak jej prezentoval Mark Shuttleworth ve svém blogu (poněkud mě zlobí zvukovka v použitém PC: Creative X-Fi je opravdu za trest jak pod Windows, tak v Linuxu).
Klient po změně z Pidginu na Empathy zůstává, je zde podpora pro Facebook a pochopitelně mnohé další sítě pro rychlou výměnu zpráv.
Celkově mám pocit, že ta integrace s Facebookem, kterou Ubuntu stále hlouběji podstupuje, činí ze systému něco, co se řadě konzervativnějších uživatelů nemusí líbit, ale je tomu zkrátka tak.
Po krátkém seznámení (na hlubší si doufám najdu čas v nadcházejících týdnech) musím říci, že mi Ubuntu 10.10 přijde opět o něco lepší než 10.04, byť i já se řadím mezi ty, kteří jej potřebují hodně překopat tak, aby se „dalo používat“ (zejména z něj vysekat tu stále rostoucí podobnost s Mac OS X). Pokud jste spokojeni s Ubuntu 10.04, asi nebudete mít valný důvod k aktualizaci z LTS verze na běžnou, nicméně pár věcí dokáže opravdu život zpříjemnit, pokud budete systém instalovat nově, ať již je to samotný instalační proces, nebo třeba právě program Shotwell.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
integrace s Facebookem, kterou Ubuntu stále hlouběji podstupuje, činí ze systému něco, co se řadě konzervativnějších uživatelů nemusí líbit, ale je tomu zkrátka tak.Jakože existují uživatelé, kteří si vybírají distribuci podle počtu modrých "F" v nabídkách? To fakt někdo takový existuje?
Jakože existují uživatelé, kteří si vybírají distribuci podle počtu modrých "F" v nabídkách? To fakt někdo takový existuje?Možná ano, ve stylu "čím víc pruhů, tím víc Adidas"![]()
Dělám si srandu. I když je gmail ucházející, občas mě štve pomalostí. Evo je sice nativní, ale zase mastodont. A pro mě nevyhovující, protože často střídám počítače.
A v novém Ubuntu mě taky štve ikonka obálky, kterou na nic nepoužívám. A že je srostlá s ovládáním hlasitosti je prostě nešťastné.
Program „Jednoduché skenování“ je opravdu velmi jednoduchý. Je tak jednoduchý, že s mým skenerem Epson si vůbec nerozumí a dokonce pokud jej necháte na skener sáhnout, tak jej „zakousne“ a před dalším použitím je třeba skener vypnout a zase zapnout.Mluvil o scannování co je v Buntu. Potom nainstaloval ovladače i iscan a vše jelo. Btw. některé scannery jsou podporovány, ale musí se jim jinak nastavit ovladače. Měj te se paní píčo
Program „Jednoduché skenování“ je opravdu velmi jednoduchý. Je tak jednoduchý, že s mým skenerem Epson si vůbec nerozumí a dokonce pokud jej necháte na skener sáhnout, tak jej „zakousne“ a před dalším použitím je třeba skener vypnout a zase zapnout. Následuje tedy obvyklá instalace ovladačů a aplikace Iscan, na kteréžto řešení je absolutní spoleh.Z toho zcela jasně a nepopiratelně plyne, že ovladače byly nainstalovány až po pokusech zprovoznit "Jednoduché skenování". To se ale tluče s tvrzením:
jednoduchej scan byl samozřejmě zkoušen i po instalaci ovladačů.
kdyz jsem instaloval xubuntu 10.04 tak tam bylo dost soucasti gnome. Prislo mi to jako peknej bastl tak ze by konecne zmena podle toho co rikas ? 
na gma950 to nějak chodilo, ale je to nejzabrzděnější správce oken co jsem zažil