Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Dá se použít i Freedos, který je například součástí CD System Rescue CD. V něm příkaz fdisk /mbr
stále funguje.
dd
(což ostatně LILO, nepletu-li se, dělá automaticky). Připadá mi to podstatně pohodlnější a praktičtější než nutit hloupoučký NT-bootloader k bootování Linuxu. Ale na mne ať se nikdo neohlíží, mně připadá absurdní už sama představa, že bych z dual-boot systému, kde je Linux a Windows, odinstalovával Linux… :-)
To ovšem mlčky předpokládáte, že se ve všech částech disku (nebo spíš plotny) používá stejná délková hustota záznamu (stejně "dlouhé" bity), což by mimo jiné znamenalo, že vnější stopy budou obsahovat více sektorů než vnitřní. Nemohu úplně vyloučit, že to tak náhodou není, ale pokud ano, rozhodně to tak není odjakživa. Přinejmenším za starých časů, kdy logická geometrie disku odpovídala fyzické, to tak zcela určitě nebylo. I tehdy skutečně bývalo zvykem dávat systémové soubory na začátek disku, ale z úplně jiných důvodů, než se uvádějí v této diskusi: ne kvůli rychlosti čtení (ta byla všude stejná), ale kvůli spolehlivosti, protože na vnějším okraji disku byla z principu menší hustota záznamu, a tedy menší riziko ztráty dat.
Navíc je dnes pošetilé předpokládat, že logický začátek/konec disku odpovídá jeho fyzickému vnějšímu/vnitřnímu okraji. Nejen proto, že dnes má každý disk více ploten, ale navíc nevíme vůbec nic o tom, jak jsou fyzická umístění sektorů překládána na jejich logická čísla.
„Nemohu úplně vyloučit, že to tak náhodou není“Viz http://en.wikipedia.org/wiki/Zone_bit_recording …
Čakám, kedy tu bude prvý komentár typu, proč je ten článek v slovenštine. Tiež sa pýtam, prečo musím čítať české články na slovenských weboch.Šak si čítajte slovenské články na slovenských weboch... jako je tenhle: http://abclinuxu.sk/clanky/tipy/dual-boot-pomoci-zavadece-windows Už má dušička pokoj?
Na slovenskú doménu české texty nepatria.tak teraz neviem ci je to sranda alebo co, ale vacsiu ubohost som uz dlho nepocul .. co je to za kravina ? preco by malo vadit, ci je ten clanok v slovencine alebo cestine ?
Tiskni
Sdílej: