Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Pri štandardnej inštalácií GNU/Linuxu ako druhého operačného systému na jeden počítač sa spustenie GNU/Linuxu najčastejšie rieši inštaláciou boot managera. Tento sa väčšinou inštaluje do MBR sektora (Master Boot Record) a prepíše záznam, ktorý vytvoril MS Windows. Množstvo distribúcií pri inštalácií správne spozná iný operačný systém a pridá jeho odkaz do ponuky či LILO alebo GRUB managera.
Problém však nastane, ak chceme GNU/Linux odstrániť. Ak jednoducho vymažeme GNU/Linux oddiel, tak stratíme konfiguračné súbory a boot manager nám automaticky nezobrazí žiadnu ponuku. Existujú postupy, ako naštartovať MS Windows, prípadne opraviť tento stav, ale na určitú dobu sa počítač stáva nepoužiteľným.
Poznámka: v MS Windows 95/98 existoval príkaz fdisk /MBR
, ktorým sa po takomto zásahu dal obnoviť MBR do pôvodného stavu. V MS Windows 2000 a XP však už neexistuje.
Tento článok popisuje inštaláciu boot managera takým spôsobom, aby takéto problémy nenastali.
Pre popis platia nasledujúce obmedzenia:
Nižšie je stručný popis, ako neprepísať MBR sektor vytvorený inštaláciou MS Windows, ale nainštalovať GRUB na druhú partíciu a na jeho spúšťanie použiť WinXP bootloader.
Výhody:
Nevýhody:
V ďalšom postupe predpokladám, že je MS Windows nainštalovaný na jednej súvislej partícií. Pred vytvorením novej partície doporučujem vykonať defragmetáciu existujúceho disku. Miesto na novú GNU/Linux partíciu spravíme zmenšením pôvodnej a to "od konca". Na uvoľnenom mieste vytvoríme minimálne dve partície, pre:
Občas je užitočné vytvoriť ešte jednu partíciu slúžiacu na prenos súborov medzi GNU/Linuxom a MS Windowsom. Aby bola viditeľná aj z MS Windowsu, nastavíme jej typ FAT32. Úplne však postačuje USB kľúčenka, prípadne prepisovateľné CD/DVD. Na schéme nižšie je za Windows súborovým systémom NTFS s veľkosťou 31,5 GB zaradená partícia typu ext3 s veľkosťou 8 GB a swap s veľkosťou 500 MB.
Na vytvorenie jednotlivých oddielov disku sa perfektne hodia live CD typu GParted live CD obsahujúci nástroj GParted alebo Knoppix obsahujúci QtParted. V MS Windowse je možné použiť komerčný nástroj Partition Magic.
Následne je nutné nainštalovať požadovanú distribúciu GNU/Linuxu. Pred samotným zahájením inštalácie doporučujem overiť, či inštalačný program umožňuje vybrať, kde bude GRUB nainštalovaný. Niektoré inštalačné programy to neumožňujú! Samozrejme GRUB/LILO nainštalujeme do druhej partície.
Po inštalácii GRUBu musíme získať jeho obraz zo začiatku druhej partície. To spravíme príkazom
sudo dd if=/dev/hda2 of=linux.bin bs=512 count=1
a súbor linux.bin prenesieme na kľúčenku alebo vytvorenú FAT32 partíciu.
Poznámka: Príkaz dd skopíruje počet bajtov zadaných parametrom bs zo vstupného súboru if do výstupného súboru zadaného parametrom of. V príklade je vstupným súborom partícia /dev/hda2, kde sme inštalovali GNU/Linux (u vás sa môže líšiť), a výstupným súborom je súbor linux.bin.
Ak export MBR sektoru nie je možné spraviť v priebehu inštalácie, nestáva nám nič iné ako použitie niektorého z GNU/Linux live CD. Ak by sme v tomto čase reštartovali počítač a všetko sme doteraz robili správne, tak naštartuje MS Windows a okrem zmenšenia veľkosti disku pre MS Windows nie je vidieť žiadnu zmenu. Ako live CD doporučujem Knoppix, umožňuje jednoduché pripojenie existujúcich diskových oddielov. Následné spustenie príkazu
sudo dd if=/dev/hda2 of=linux.bin bs=512 count=1
v konzole a kópia výsledného súboru na USB kľúčenku nie je problém.
Ak to zhrnieme, tak máme:
Ostáva nám už len správne nastavenie Windows bootloadera, aby zobrazoval menu na spustenie MS Windowsu alebo GNU/Linuxu. Toto menu je uložené v súbore boot.ini
, ktorý upravíme nasledujúcim spôsobom:
C:\linux.bin="Ubuntu Linux"
. Uvedomte si, že tam už podobný riadok môže byť - s textom "Unknown Operating System", tak ho len upravte. Ak chcete, môžete skrátiť aj čas na rozhodovanie a zobrazenie menu pri štarte počítača z 30 na 10 alebo 5 sekúnd.Pre ilustráciu prikladám výsledný tvar súboru boot.ini:
[boot loader]
timeout=10
default=multi(0)disk(0)rdisk(0)partition(1)\WINDOWS
[operating systems]
multi(0)disk(0)rdisk(0)partition(1)\WINDOWS="Microsoft Windows XP Professional" /noexecute=optin /fastdetect
C:\ubuntu.bin="Ubuntu GNU/Linux"
Správnosť úpravy súboru si môžete overiť nasledovne:
sysdm.cpl
a potom kliknite na tlačidlo OK - otvorí sa okno vlastností zobrazené nižšie.Áno, skutočne to je MS Windows, ale práve som používal túto tému a preto dialógy vypadajú ako z Mac OS.
Na odstránenie GNU/Linuxu stačí:
Pred samotnou zmenou veľkostí diskových oddielov a inštaláciou GNU/Linuxu vám doporučujem:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Dá se použít i Freedos, který je například součástí CD System Rescue CD. V něm příkaz fdisk /mbr
stále funguje.
dd
(což ostatně LILO, nepletu-li se, dělá automaticky). Připadá mi to podstatně pohodlnější a praktičtější než nutit hloupoučký NT-bootloader k bootování Linuxu. Ale na mne ať se nikdo neohlíží, mně připadá absurdní už sama představa, že bych z dual-boot systému, kde je Linux a Windows, odinstalovával Linux… :-)
To ovšem mlčky předpokládáte, že se ve všech částech disku (nebo spíš plotny) používá stejná délková hustota záznamu (stejně "dlouhé" bity), což by mimo jiné znamenalo, že vnější stopy budou obsahovat více sektorů než vnitřní. Nemohu úplně vyloučit, že to tak náhodou není, ale pokud ano, rozhodně to tak není odjakživa. Přinejmenším za starých časů, kdy logická geometrie disku odpovídala fyzické, to tak zcela určitě nebylo. I tehdy skutečně bývalo zvykem dávat systémové soubory na začátek disku, ale z úplně jiných důvodů, než se uvádějí v této diskusi: ne kvůli rychlosti čtení (ta byla všude stejná), ale kvůli spolehlivosti, protože na vnějším okraji disku byla z principu menší hustota záznamu, a tedy menší riziko ztráty dat.
Navíc je dnes pošetilé předpokládat, že logický začátek/konec disku odpovídá jeho fyzickému vnějšímu/vnitřnímu okraji. Nejen proto, že dnes má každý disk více ploten, ale navíc nevíme vůbec nic o tom, jak jsou fyzická umístění sektorů překládána na jejich logická čísla.
„Nemohu úplně vyloučit, že to tak náhodou není“Viz http://en.wikipedia.org/wiki/Zone_bit_recording …
Čakám, kedy tu bude prvý komentár typu, proč je ten článek v slovenštine. Tiež sa pýtam, prečo musím čítať české články na slovenských weboch.Šak si čítajte slovenské články na slovenských weboch... jako je tenhle: http://abclinuxu.sk/clanky/tipy/dual-boot-pomoci-zavadece-windows Už má dušička pokoj?
Na slovenskú doménu české texty nepatria.tak teraz neviem ci je to sranda alebo co, ale vacsiu ubohost som uz dlho nepocul .. co je to za kravina ? preco by malo vadit, ci je ten clanok v slovencine alebo cestine ?