Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Valve z důvodu nedostatku pamětí a úložišť přehodnocuje plán na vydání zařízení Steam Controller, Steam Machine a Steam Frame: „Cílem tedy stále zůstává vydat všechna tři nová zařízení v první polovině letošního roku, ale přesná data a ceny jsou dvě věci, na kterých usilovně pracujeme a jsme si dobře vědomi toho, jak rychle se v tomto ohledu může vše změnit. Takže ač dnes žádné zveřejnitelné údaje nemáme, hned jak plány finalizujeme, budeme Vás informovat.“
Do 20. února lze hlasovat pro wallpapery pro Ubuntu 26.04 s kódovým názvem Resolute Raccoon.
Rád bych volně navázal na článek o nastavení vzhledu XDM a podíval se dnes na jiného minimalistického, na desktopu či správci oken nezávislého, správce přihlášení s výstižným pojmenováním - Simple Login Manager nebo zkráceně SLiM. Oproti XDM má být výrazně uživatelsky přívětivější, což se projevuje možností ovlivnit a zcela změnit vzhled přihlašovacího dialogu pomocí témat a několika dalšími detaily, jako je zobrazování hvězdiček při zadávání hesla (to může být samozřejmě i nevýhoda, když se na to díváme z bezpečnostního hlediska). Jedná se o relativně nový počin, vývoj začal v roce 2004. Je napsán kompletně v C++. Na stránkách projektu jsou ke stažení dostupné zdrojové kódy pod GNU GPL verze 2. Žádné binární balíčky tam (v době psaní těchto řádků) nenajdeme. V článku bude řeč o verzi 1.2.6, která je v tuto chvíli nejaktuálnější.
Byl jsem překvapen, že se SLiM (zřejmě vzhledem k jeho relativní čerstvosti - inu, také je o 16 let mladší než XDM) dosud nenachází v Debianu a to ani v unstable distribuci. Po docela dlouhé přestávce, způsobené spokojeným životem s balíčkovacím systémem, jsem se tedy uchýlil ke kompilaci ze zdrojového kódu. Na stránkách SLiMu se dočteme, že závisí na X11, libpng, libjpeg a freetype. Pro debianisty to znamená nutnost instalace příslušných vývojových balíčků, u mne šlo o xserver-xorg-dev, libxft-dev a libxmu-dev. Kompilace provedená jednoduše příkazem make fungovala bez problémů, nemusel jsem nikde v Makefile měnit cesty k žádným souborům, jak mi bylo vyhrožováno v souboru INSTALL. Podotýkám, že používám architekturu AMD64. Výchozí Makefile je určen pro GNU/Linux, ale přiloženy jsou i tři další pro FreeBSD, NetBSD a OpenBSD. Stejně hladce proběhla i instalace pomocí make install (samozřejmě s právy roota).
Trochu problém je zařídit korektní spouštění SLiMu po startu systému. Každá distribuce řeší start správce přihlášení tak trochu po svém. Pokud už máme XDM, GDM, KDM či něco podobného, musíme zabránit jejich spouštění. V Debianu toho nejpohodlněji docílíme za pomoci nástroje rcconf, který nám ušetří manipulaci s init skripty. Potom záleží, jak moc trváme na čistotě systému. Korektní postup je vytvořit skript, který přijímá argumenty jako start, stop a restart, a umístit jej do /etc/init.d/ (následně příslušnými nástroji vytvořit symlinky pro jednotlivé runlevely, atd.). O poznání méně korektní postup, který jsem zvolil já, je spouštět SLiM ze skriptu /etc/rc.local. (Důsledkem je, že zabitím X serveru pomocí Ctrl+Alt+Backspace se SLiM ukončí, což někomu může, někomu nemusí vyhovovat.) Ostatně, špetka systematičnosti v tom přeci jen je, neboť při bootu se spouští skript /etc/init.d/rc.local a teprve z něj se volá /etc/rc.local. Na některých distribucích/systémech může být vhodné spouštět SLiM přímo z /etc/inittab (postup je popsán v oficiálním manuálu). Záleží na zvyklostech.
První spuštění proběhlo úspěšně. Výchozí téma je vkusně zvolené. Překvapením bylo, když se po přihlášení ve spuštěném sezení Fluxboxu objevily o něco menší fonty než při posledním sezení a navíc nešel spustit uxterm - stěžoval si na neexistující locale. Odtušil jsem, že SLiM vnucuje svoji nestandardně nastavenou locale sezením z něho spuštěným. Pikantní ovšem je, že v konfiguračním souboru SLiMu nic jako nastavení locale nenajdeme. Nepátral jsem po příčinách a explicitně jsem locale nastavil vložením řádky LC_ALL=cs_CZ.UTF-8 do souboru ~/.xsession, což chybová hlášení terminálu eliminovalo. Zmenšené fonty byly způsobeny jiným nastavením, o kterém si povíme za moment.
Veškerá nastavení SLiMu se nacházejí v přehledně strukturovaném a srozumitelně okomentovaném souboru /etc/slim.conf. Myslím, že význam voleb default_path a default_xserver je jasný a jejich nastavení nebude za normálních podmínek na desktopu nutné jakkoliv měnit. Zajímavější je volba xserver_arguments. Zde můžeme zadat, které parametry se předají X serveru, bude-li spouštěn v režii SLiMu. Toto nastavení, ač je ve výchozím nastavení zakomentované, a tak by se mohlo zdát, že nic nedělá, bylo podle všeho zodpovědné za změnu velikosti fontů ze 100dpi na 75dpi. Zdá se, že některé parametry X serveru považuje SLiM za standardní a předává mu je i tehdy, když tato volba není v konfiguračním souboru nijak nastavena. Konec konců, zjistil jsem, že změna DPI fontů mým očím vyhovuje a nechal jsem to tak. Vrátit to na 100dpi explicitním nastavením této volby však pochopitelně není problém. Pomocí této volby je možné X serveru předávat jakékoliv argumenty, tedy kromě velikosti fontů např. rozlišení obrazovky či barevnou hloubku.
Další sekce souboru /etc/slim.conf obsahuje nastavení příkazů pro vypnutí, restart a suspend systému. Ta poslední volba je ve výchozím nastavení z pochopitelných důvodů zakomentovaná, uživatelé notebooků, kterým suspend funguje, si ji mohou upravit pro své potřeby a odkomentovat. Zajímavá je volba console_cmd, za níž se skrývá příkaz pro spuštění (vzhledově efektního) X terminálu. Souvisí s asi nejzajímavější vlastností SLiMu, ke které se vrátím níže. Následuje poměrně nudné nastavené Xauth, na kterém opět není v případě běžného desktopu potřeba cokoliv měnit. Význam voleb numlock a hidecursor je jasný když ne už z jejich názvů, tak určitě z komentářů nad nimi.
Následuje volba login_cmd, s jejíž pomocí nastavíme, jaký příkaz se má spusit po úspěšném přihlášení. Pravděpodobně to bude skript ~/.xinitrc nebo ~/.xsession. Součástí je i vychytávka, dosud autory SLiMu označovaná za experimentální, která umožňuje napsat si .xinitrc skript tak, aby přijímal jako argument název sezení, tedy nejčastěji název správce oken. V balíku se zdrojáky je přiložen vzorový xinitrc.sample. SLiM umožní uživateli vybrat si, jaký typ sezení chce po přihlášení spustit, a předá to jako argument skriptu .xinitrc. Nastavíme-li tuto volbu takto:
login_cmd exec /bin/bash -login ~/.xinitrc %session
spustí se po přihlášení (za předpokladu korektního .xinitrc) uživatelem vybraný typ sezení. S tím souvisí volba sessions. Jedná se o seznam sezení, z nichž má uživatel při přihlášení na výběr. Názvy musí být voleny tak, aby je šlo použít jako argumenty skriptu .xinitrc. Nic takového samozřejmě dělat nemusíme, když nechceme. Stačí z volby login_cmd odebrat argument %session a můžeme použít svůj starý .xinitrc nebo .xsession a spouštět z něj svého oblíbeného správce oken tak, jak jsme zvyklí. V takovém případě nemá smysl nastavování volby session. (Na systémech jiných než GNU, kde by bash nebyl v /bin, musíme tento řádek patřičně upravit. V konfiguračním souboru je uveden příklad pro FreeBSD.)
Následují volby sessionstart_cmd a sessionstop_cmd, které umožňují spouštět příkazy při startu, respektive ukončení sezení a upřímně řečeno nepřišel jsem na nic, co by bylo vhodné na toto místo umístit, neboť totéž už řeší jednak skript .xinitrc nebo .xsession a jednak další podobná nastavení u různých správců oken a desktopů. Dále můžeme nastavit, zda se má SLiM spouštět jako démon, a jakým parametrem to ovlivnit z příkazové řádky. Dokumentace se nezmiňuje o tom, na co to má vliv ;) a ani při mých experimentech jsem žádný rozdíl nezaznamenal. Daemon mode je výchozí a nevidím důvod se tomu bránit.
Jako stvořená pro recenzenty a uživatele s oblibou vystavující na odiv své eye-candy téma je volba screenshot_cmd. Ve výchozí konfiguraci je zvolena utilita import z ImageMagicku, ale můžeme použít i klasičtější xwd apod. Místo statického jména souboru se screenshotem je můžeme nechat pojmenovávat třeba podle aktuálního času - viz man bash, man date - a udělat tak několik screenshotů po sobě, bez nutnosti SLiM restartovat:
screenshot_cmd import -window root /$(date +%H%M%S).png
Něco podobného mi skutečně chybělo při psaní článku o nastavení vzhledu XDM.
Na volbě welcome_msg je zajímavá snad jen možnost obsáhnout v uvítacím výpisu název počítače a domény podobně jako u XDM - zde však prostřednictvím proměnných %host a %domain. Změnou nastavení voleb shutdown_msg a reboot_msg si můžeme třeba počeštit nebo poslovenštit výpisy informující o vypínání, respektive restartu systému. Na mém systému bylo třeba, aby jakákoliv diakritika v těchto výpisech byla kódována v ISO, a to i přestože zbytek systému už je dávno v UTF-8. Jak u SLiMu, tak i u XDM. Kdoví proč. Řešil jsem to takhle:
mv /etc/slim.conf /etc/slim.conf.bak iconv -f utf8 -t iso8859-2 /etc/slim.conf.bak > /etc/slim.conf
SLiM v současné době nepodporuje autologin tak, jak jej známe u KDM či GDM, nicméně volba default_user předem vybere stanoveného uživatele a zobrazí jeho jméno v přihlašovacím dialogu - uživateli pak už zbývá jen zadat heslo. Následuje ještě volba pro výběr tématu. Témat je dostupných dosud jen několik. Všechna jsou velmi vkusná, jen některá jsou lépe než jiná připravena na použití volby default_user (ptají se přímo až na heslo). Osobně jsem si vybral poněkud skromnější téma Zenwalk.
Nejvíce ze všeho jsem na SLiMu ocenil, že žádná z rozšiřujících funkcí nezabírá místo na přihlašovací obrazovce zbytečnými ovládacími prvky. Výběr sezení je dostupný přes klávesu F1. Nečeká nás žádné nevkusné menu - názvy sezení se opakovanými stisky F1 decentně střídají na jednom řádku pod políčkem na jméno a heslo. (Funguje to samozřejmě jen tehdy, pokud jste si vytvořili argumenty přijímající .xinitrc podle vzorového xinitrc.sample.) Klávesou F11 můžeme pořídit screenshot. Vypnutí či restartu dosáhneme za pomoci tzv. special usernames [speciální uživatelská jména]. Do políčka určeného normálně na přihlašovací jméno napíšeme halt nebo reboot. Další special usernames jsou exit pro ukončení SLiMu a console, což je určeno ke spuštění okna terminálu, který jsme si v konfiguračním souboru nastavili volbou console_cmd. Je dobré poznamenat, že u témat, která zobrazují zvlášť políčko pro login a zvlášť políčko pro heslo, a která tedy zobrazují pouze políčko pro heslo v případě aktivování volby default_user, nelze special usernames použít společně s default_user, protože special username zkrátka není kam napsat.

SLiM s tématem Zenwalk, s volbou default_user a s vybraným typem sezení Xfce4.
Na to, že spatřil světlo světa teprve předloni, se jedná o dobře použitelný program. Po dobu mého experimentování jsem nezaznamenal žádné zásadní selhání. Doba startu trvá asi o jednu či dvě sekundy déle než u XDM, takže zde by se dal vidět prostor pro zlepšení. Možná by neškodila ani podpora internacionalizace, aby se nemusely jednotlivé výpisy ručně počešťovat v konfiguračním souboru, ovšem to zřejmě bude v rozporu s požadavkem vyššího výkonu. SLiM nyní používám na desktopu v ostrém provozu. Myslím, že může zaujmout každého, kdo chce něco uživatelsky přívětivějšího než XDM, ale méně robustního než KDM či GDM. Těším se, až bude oficiální balíček v Debianu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Existoval neoficiální PAM patch pro SLiM 1.2.5, ale autor se zatím nevyjádřil, jak to bude s 1.2.6. Při té příležitosti jsem zjistil i že debianní balíček už existuje, ale zatím je moc unstable i pro unstable. :)
ad PAM: http://lists.debian.org/debian-wnpp/2006/07/msg00961.html
/etc/slim.conf a ~/.xinitrc. (Btw, omlouvám se, jestli Vás podceňuju, ale máte .xinitrc spustitelný? A máte v systému ten shell, který voláte z řádku login_cmd, čili asi /bin/bash?)
halt a reboot je vyžadováno heslo na roota. Píše se to v manuálu: The ’halt’ and ’reboot’ commands need the root password, this may change in future releases.