Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Existují však i celé distribuce snažící se využít poptávky po „Windows like“ Linuxu. Např. dnes již neaktivní distribuce Linspire, Linux XP a Vixta. S Vixtou jsem měl tu čest ještě před jejím přechodem na KDE 4, upuštěním od původních cílů a následným přejmenováním na Open Xange, takže se krátce zmíním i o ní. Zaměřit bych se však chtěl na velmi povedenou distribuci Zorin OS, jejíž komunita i vývoj je stále aktivní.
Vixta byla jedním z příkladů čísi ke zdárnému konci nedotažené myšlenky. A už z názvu bylo jasné, odkud tato myšlenka vzešla. Windows Vista. Z uvítací obrazovky to bylo jasné „o něco méně“, z přihlašovací obrazovky už vůbec a na pracovní ploše člověk nevěděl, jestli se má smát nebo brečet. Sám nevím, zda jsem tehdy nenarazil na nějakou testovací verzi, vzhledem k mixu Vist a XP to možná nevěděl ani sám autor. Krátce poté přišlo KDE 4 a konec Vixty.
Zorin je naštěstí od Vixty diametrálně odlišný. Nekopíruje detaily náhodně vybrané tu a tam, vypůjčuje si pouze dva nejtypičtější rysy pracovní plochy Windows – panel a nabídku Start. Zbytek systému je laděn do elegantní formy Windows podobné, avšak ne „imitující“. Jedinou vadou na kráse je fakt, že Zorin OS není samostatnou distribucí. K Ubuntu 11.04, které je za touto „náhradou Windows“ skryto, nepřidává žádný vlastní repozitář. Tedy nejenže je na Ubuntu založen, ono to stále Ubuntu je. Pouze v jedné ze svých mnoha barevných variací.
Jak bylo docíleno podobnosti s Windows, je jasné na první pohled. GnoMenu a DockbarX. Po instalaci proprietárních ovladačů grafické karty se dočkáte i akcelerovaného desktopu. Compiz i DocbarX jsou již předpřipravené, po instalaci ovladačů netřeba nic konfigurovat. Snad kromě případného povypínání některých efektů. Např. efekt zavření okna je doslova otravný. Ačkoli co člověk, to názor.
Dalším zdrojem inspirace Zorinu je projekt Elementary OS. Z něj si Zorin vypůjčil nejen motiv vzhledu a dekorace oken, ale i předělávku Nautilu, Nautilus-Elementary. Z toho nakonec v rámci projektu Elementary vznikl nový správce souborů Marlin. Zajímavá aplikace je Internet Browser manager, jakási linuxová obdoba Ballot Screenu, který musí po intervenci Evropské komise nabízet Windows. Snad je to jen můj případ, ale instalace alternativního prohlížeče skrze tuto aplikaci selhala v polovině případů. Pro nováčky dost možná důvod zjistit si, co že to jsou ti správci balíčků. Uživatelé, kteří si ne a ne odvyknout starých dobrých Windows XP, určitě ocení nástroj zvaný Look Changer. Na pár kliknutí si můžete zvolit, jestli má váš systém, respektive panel, napodobovat Windows XP, 7 nebo klasické GNOME. Pak zbývá se již jen odhlásit a znovu se přihlásit.
Pro hráče a vyznavače „Windows-only“ softwaru je Zorin vybaven sestavou Wine a jeho pomocníků. Pro náročnější je obsažena i aplikace pro komplexní nastavení systému Ubuntu Tweak. Kromě výše zmíněného obsahuje Zorin OS obvyklou sbírku softwaru, jako je Empathy, Evolution, LibreOffice, Banshee, Totem, Brasero a podobně. Z řady vybočuje snad jen zálohovací nástroj Déjà Dup a video editor OpenShot, přičemž ty jsou v obvyklé sadě softwaru od Ubuntu 11.10.
Podobnosti s Windows nekončí u vzhledu. I Zorin OS je dostupný ve více edicích.
Všechny Premium verze Zorin OS obsahují tzv. „Premium software“. Tím by měly být vylepšené verze programů Internet Browser manager a Look Changer, ve spojení s dodatečnými motivy vzhledu á la Windows Vista, 2000 a Mac OS X a bonusovými aplikacemi, jako je Splash Screen Manager a Background Plus (animované pozadí plochy video).
Během několikatýdenního používání Zorin OS jsem nenarazil na žádný závažný problém, objevilo se ale pár momentů, kdy systém zkrátka nedělal, co měl, na první pokus. Pokud jsem ale svou snahu opakoval, nakonec se vše povedlo. Jednou z těchto „nepříjemností“ byla už lokalizace čerstvé instalace systému. Přestože jsem češtinu požadoval po instalátoru, hotový systém přesto „hovořil“ jen anglicky. Pokusil jsem se tedy lokalizovat pomocí příslušné aplikace, ta však při prvních dvou pokusech skončila chybovým hlášením. Tři pokusy byly občas potřeba i ke změně stylu 7/XP/GNOME. Jednou se systému nechtělo měnit vzhled natolik, že jsem změnu ze stylu 7 na XP musel provést oklikou přes styl GNOME. Problémem se ukázalo i připnutí spouštěče na panel skrze GnoMenu. Kdykoli jsem „pravým myšem“ vyvolal nabídku, GnoMenu se uzavřelo a nabídka zmizela dříve, než bylo možno cokoli potvrdit. Řešením může být jak dočasné použití klasických nabídek GNOME, tak připnutí spouštěče bežící aplikace pomocí DockbarX.
Zorin OS nepřináší žádné převratné novinky, nenabízí nic natolik významného, aby na sebe strhl pozornost většího množství stávajících uživatelů Linuxu, ale o to se ani nesnaží. Nejvíce z něj bude těžit přesně ta skupina uživatelů, na kterou Zorin OS primárně míří. Tedy nováčci. Ti, kteří ho použijí jen jako mezistupeň na své cestě k některé z náročnějších distribucí, nebo ti, kteří se nesnaží nijak hluboce poznat Linux a hledají jen jednoduchý, „pohledný“ a rychlý operační systém s velkým množstvím dostupných aplikací.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: