Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »V úterý 13. ledna 2025 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 5. Mobile Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a související infrastrukturu. Akci pořádá David Heidelberg.
… více »Už je 14 dní zbývá do začátku osmého ročníku komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2026. Registrace na akci je stále otevřená, ale termín uzávěrky se blíží. I proto organizátoři doporučují, aby se zájemci přihlásili brzy, nejlépe ještě tento týden.
… více »Rok 2026 sotva začal, ale už v prvním týdnu se nashromáždilo nezvykle mnoho zajímavostí, událostí a zpráv. Jedno je ale jisté - už ve středu se koná Virtuální Bastlírna - online setkání techniků, bastlířů a ajťáků, kam rozhodně doražte, ideálně s mikrofonem a kamerou a zapojte se do diskuze o zajímavých technických tématech.
Dějí se i ne zcela šťastné věci – zdražování a nedostupnost RAM a SSD, nedostatek waferů, 3€ clo na každou položku z Číny … více »Existují však i celé distribuce snažící se využít poptávky po „Windows like“ Linuxu. Např. dnes již neaktivní distribuce Linspire, Linux XP a Vixta. S Vixtou jsem měl tu čest ještě před jejím přechodem na KDE 4, upuštěním od původních cílů a následným přejmenováním na Open Xange, takže se krátce zmíním i o ní. Zaměřit bych se však chtěl na velmi povedenou distribuci Zorin OS, jejíž komunita i vývoj je stále aktivní.
Vixta byla jedním z příkladů čísi ke zdárnému konci nedotažené myšlenky. A už z názvu bylo jasné, odkud tato myšlenka vzešla. Windows Vista. Z uvítací obrazovky to bylo jasné „o něco méně“, z přihlašovací obrazovky už vůbec a na pracovní ploše člověk nevěděl, jestli se má smát nebo brečet. Sám nevím, zda jsem tehdy nenarazil na nějakou testovací verzi, vzhledem k mixu Vist a XP to možná nevěděl ani sám autor. Krátce poté přišlo KDE 4 a konec Vixty.
Zorin je naštěstí od Vixty diametrálně odlišný. Nekopíruje detaily náhodně vybrané tu a tam, vypůjčuje si pouze dva nejtypičtější rysy pracovní plochy Windows – panel a nabídku Start. Zbytek systému je laděn do elegantní formy Windows podobné, avšak ne „imitující“. Jedinou vadou na kráse je fakt, že Zorin OS není samostatnou distribucí. K Ubuntu 11.04, které je za touto „náhradou Windows“ skryto, nepřidává žádný vlastní repozitář. Tedy nejenže je na Ubuntu založen, ono to stále Ubuntu je. Pouze v jedné ze svých mnoha barevných variací.
Jak bylo docíleno podobnosti s Windows, je jasné na první pohled. GnoMenu a DockbarX. Po instalaci proprietárních ovladačů grafické karty se dočkáte i akcelerovaného desktopu. Compiz i DocbarX jsou již předpřipravené, po instalaci ovladačů netřeba nic konfigurovat. Snad kromě případného povypínání některých efektů. Např. efekt zavření okna je doslova otravný. Ačkoli co člověk, to názor.
Dalším zdrojem inspirace Zorinu je projekt Elementary OS. Z něj si Zorin vypůjčil nejen motiv vzhledu a dekorace oken, ale i předělávku Nautilu, Nautilus-Elementary. Z toho nakonec v rámci projektu Elementary vznikl nový správce souborů Marlin. Zajímavá aplikace je Internet Browser manager, jakási linuxová obdoba Ballot Screenu, který musí po intervenci Evropské komise nabízet Windows. Snad je to jen můj případ, ale instalace alternativního prohlížeče skrze tuto aplikaci selhala v polovině případů. Pro nováčky dost možná důvod zjistit si, co že to jsou ti správci balíčků. Uživatelé, kteří si ne a ne odvyknout starých dobrých Windows XP, určitě ocení nástroj zvaný Look Changer. Na pár kliknutí si můžete zvolit, jestli má váš systém, respektive panel, napodobovat Windows XP, 7 nebo klasické GNOME. Pak zbývá se již jen odhlásit a znovu se přihlásit.
Pro hráče a vyznavače „Windows-only“ softwaru je Zorin vybaven sestavou Wine a jeho pomocníků. Pro náročnější je obsažena i aplikace pro komplexní nastavení systému Ubuntu Tweak. Kromě výše zmíněného obsahuje Zorin OS obvyklou sbírku softwaru, jako je Empathy, Evolution, LibreOffice, Banshee, Totem, Brasero a podobně. Z řady vybočuje snad jen zálohovací nástroj Déjà Dup a video editor OpenShot, přičemž ty jsou v obvyklé sadě softwaru od Ubuntu 11.10.
Podobnosti s Windows nekončí u vzhledu. I Zorin OS je dostupný ve více edicích.
Všechny Premium verze Zorin OS obsahují tzv. „Premium software“. Tím by měly být vylepšené verze programů Internet Browser manager a Look Changer, ve spojení s dodatečnými motivy vzhledu á la Windows Vista, 2000 a Mac OS X a bonusovými aplikacemi, jako je Splash Screen Manager a Background Plus (animované pozadí plochy video).
Během několikatýdenního používání Zorin OS jsem nenarazil na žádný závažný problém, objevilo se ale pár momentů, kdy systém zkrátka nedělal, co měl, na první pokus. Pokud jsem ale svou snahu opakoval, nakonec se vše povedlo. Jednou z těchto „nepříjemností“ byla už lokalizace čerstvé instalace systému. Přestože jsem češtinu požadoval po instalátoru, hotový systém přesto „hovořil“ jen anglicky. Pokusil jsem se tedy lokalizovat pomocí příslušné aplikace, ta však při prvních dvou pokusech skončila chybovým hlášením. Tři pokusy byly občas potřeba i ke změně stylu 7/XP/GNOME. Jednou se systému nechtělo měnit vzhled natolik, že jsem změnu ze stylu 7 na XP musel provést oklikou přes styl GNOME. Problémem se ukázalo i připnutí spouštěče na panel skrze GnoMenu. Kdykoli jsem „pravým myšem“ vyvolal nabídku, GnoMenu se uzavřelo a nabídka zmizela dříve, než bylo možno cokoli potvrdit. Řešením může být jak dočasné použití klasických nabídek GNOME, tak připnutí spouštěče bežící aplikace pomocí DockbarX.
Zorin OS nepřináší žádné převratné novinky, nenabízí nic natolik významného, aby na sebe strhl pozornost většího množství stávajících uživatelů Linuxu, ale o to se ani nesnaží. Nejvíce z něj bude těžit přesně ta skupina uživatelů, na kterou Zorin OS primárně míří. Tedy nováčci. Ti, kteří ho použijí jen jako mezistupeň na své cestě k některé z náročnějších distribucí, nebo ti, kteří se nesnaží nijak hluboce poznat Linux a hledají jen jednoduchý, „pohledný“ a rychlý operační systém s velkým množstvím dostupných aplikací.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
No dobře, abych nebyl zlý, ty 'skiny' (jinak se to snad nazvat nedá) mi přijdou jako nedodělek, autor se na tom očividně snaží akorát vytřískat prachy (nabízí placené verze obsahující sw který je běžne dostupný zdarma (nepočítám nějaké pitomé ulitky) - samozřejmě, má na to právo ;]) a hlavně to poslední co vadí nějakému nasazování linuxu je vzhled (a už vůbec ne vzhled windows - cpát někomu linux s tvrzením, že jsou to taková lepší windows je nejhorší možná lež).
Navíc tyhle bastly mohou být mnohem více na škodu proto, že kdyby si uživatel nainstaloval nějakou odladěnou distribuci, tak by tam výchozí věci měly snad chodit dobře (tím myslím nějaká konzistentnost vzhledu / ovládání, funkčnost nabídek, rozhraní, menu a nevím čeho). Pokud to ale přeplácne touhle věcí, tak bych se nedivil (a on konec článku tomu docela nahrává), že se semtam něco rozbije, na něco nejde kliknout, něco nefunguje... a celý systém působí jako parodie (no ono se není čemu divit, linux kopírující windows bude vždy parodií na windows, ničím jiným, proto to doporučuju nezkoušet).
Jestli je tato 'zajímavost' hodná článku radši nebudu řešit, nechci nikomu brát motivaci a navíc co se nelíbí mně se může líbit někomu jinému
. Ale jako varování co si radši neinstalovat proč ne
.
) a "nebrblali", že je to jiné než to na co byli zvyklí a že to funguje jinak.
Jinak zřejmě důkaz, že když se chce, všechno jde.
.
Keď prišiel po dlhšej dobe, paničky si to veľmi chválili a že je to ďaleko lepšie ako Linux
.
.