Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Já bych ale v žádném případě nerozlišoval podle typu stroje. Například mám Mandrivu na Pentiu 133 s 32 MB RAM. V textovém režimu běží skvěle a dokonce se mi podařilo spustit IceWM, když bylo hezké počasí. Naopak s Archem se moje Centrino na 1,6 GHz s 512 MB RAM pořádně nadře, protože tam mám KDE se všemi možnými udělátky.
Jde výhradně o to, jaké grafické prostředí člověk zvolí a jaké daemony chce využívat. Základní softwarové balíky jsou ve všech běžných distrech stejné a pochybuju, že by tam byl nějaký podstatný rozdíl v rychlosti. Takže do těch 800 MHz by tam mělo být něco jiného než KDE a od 800 MHz nahoru se hodí KDE, protože je hodně intuitivní a začátečníka neodkopne.
Naprosto ideálním řešením by byla možnost volby grafického prostředí při přihlášení - každý by si vybral, co mu vyhovuje a měl by možnost vyzkoušet, jak rychle co běží. (Beztak je to v 90% případů celkem jedno.)
Výše zmíněné podmínky splňuje jakákoliv Linuxová distribuce, takže není co řešit.
No... V rukou zkušeného uživatele samozřejmě. Tady ale asi jde o systém, který by byl do značné míry laicky použitelný a konfigurovatelný, takže by možná stálo za to výběr trochu zúžit.
Hele a co tam dat takhle starou distribucu
Mandrake 9.2 bych doporucil ta beha uplne skvele a ktomu na starych PC
Tiskni
Sdílej: