Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
The table of equivalents / replacements / analogs of Windows software in Linux.
http://linuxshop.ru/linuxbegin/win-lin-soft-en/
Je zde uvedeno spoustu ekvivaklentu pro nejznamejsi Widozi programy zarazeneho do techto jedenacti sekci:
1) Networking
2) Work with files
3) Desktop / System software.
4) Multimedia:
4.1) Audio / CD
4.2) Graphics
4.3) Video and other
5) Office/business
6) Games
7) Programming and development
8) Server software
9) Scientific and special programs
10) Emulators
11) Other / Humour :)
Vsetko, ale, co pre MS najdete je MSDN. MS hotline su len ludia co maju skusenost vo vyhladavani v MSDN. MSDN je rozsiahle a kadeco sa tam clovek moze dozvediet, ale malokedy je tam problem skutocne vysvetleny do detailov, odvovodneny a rozobraty z viacerych stran.
Keby MS mal podobne zazemie ako Linux, tak sa o tom da uvazovat.
klidne muze existovat stovky ruznych distribuci (coz uz ostatne je skutecnosti) a kazda muze byt zamerena na jineho uzivatele. jedna muze byt klikaci a podobat se windows - a vzhledem k tomu, ze si to stanovila za cil, tak pripadni BFU mohou prospivat dalsimu rozvoji treba i jen tim, ze poukazuji na to, kde by mela byt jeste vice klikaci.
kdyz se podivam na gnome, nezda se mi, ze by se ve verzi 2.x snazil priblizit windows - ostatne, kdyz si prectes (hojne debatovane) duvody gnome vyvojaru, proc se rozhodli cely desktop zjednodusit na ukor konfigurovatelnosti, nenajdes tam snahu o windowsizaci. na druhou stranu treba KDE, ktere spousta 'hardcore' linuxaku odsuzuje pro svou 'preslazenost/nafouknutost/podobu s win', ma s kazdou novou verzi vic a vic moznosti konfigurace (i kdyz klikaci) a opet se najde spousta lidi, kteri kritizuji prave to.
myslim, ze by bylo skoda zamerne zavirat dvere k linuxu tem, kteri neumeji (a ani nechteji) pouzivat rouru v shellu - linux totiz dokaze bez problemu zastat obe funkce -- jak nahrada win pro obycejneho uzivatele, ktereho na pocitaci zajima pouze prakticke vyuziti bez nutnosti se cokoliv ucit, tak pro ty, kteri systemu rozumeji vice a pocitace jsou pro ne nejen pracovni pomuckou, ale i konickem a objektem ke zdokonalovani (v tomto pripade jde samozrejme o zdokonalovani systemu).
nerovnovaha mezi prostymi uzivateli a temi, kdo napomahaji rozvoji vlastniho systemu, existovala vzdy a bylo by lichou snahou se ji snazit umele korigovat -- nevedlo by to ke zdokonaleni linuxu, nybrz k jeho izolaci.
Úplně to vidim:"Tak mi to tady přepište do Wordu, když říkáte, že s počítačema hodně umíte..."
"A ... jakym příkazem se to spouští?"
Případně:
"Prosím Tě, potřeboval bych se na něco kouknout doma, kde tady je SSHčko?"
Ten 'návrat' mezi 'normální' lidi bude bolet ;o)
ja sice inet banking nepouzivam vubec, takze z tohoto pohledu mi je to jedno, ale kdyz mi pred casem nevyhovaly sluzby moji predchozi banky v oblasti telebankingu a platebnich karet, proste jsem zrusil ucet a zalozil ho u jine. to je prece normalni. nebudu jako ovce u jedne spatne banky jenom proto, ze jsem liny podstoupit tu zmenu. takhle prece funguje trh - kdyz neni zakaznik spokojen s nabidkou, vytvori svymi penezi poptavku jinde.
tak takovy pristup nechapu. kdyz budes zvykly chodit do jednoho obchodu a jednoho dne dostanes chut na zmrzlinu, kterou tam nemaji (nebo reknou, ze ji lidem s pihou na nose - kdyby's ji mel - neprodaji), tak si radsi nechas zajit chut, nez aby's zacal nakupovat naproti?
zmena banky vubec neni tak komplikovana jako prodej stareho a nakup noveho auta. ale budiz, to muze kazdemu pripadat jinak. navic provozni naklady se vubec menit nemusi.
kazdopadne, abych se vratil k puvodni diskuzi: pripada mi zcestne akceptovat pozadavek banky, abych pouzival OS, za ktery musim zaplatit, misto abych si vybral jinou banku, ktera udela vstricny krok, a prizpusobi sve reseni tak, abych mohl pouzivat OS podle sveho vyberu.
kdyby neexistovala prijatelna alternativa, byla by situace jina (napr. chapu, ze treba ebanka je trochu predrazena, a proto si nekdo muze spocitat, ze by se mu to ani nevyplatilo). nicmene moznosti je vice a nejsou nikterak podradne, takze tvuj postoj nechapu.
Jinak mě ani nevadí, že se na školách (od Základky až po Univeristu) učí jenom ten jeden OS. Mě jenom vadí, že se o alternativách nikdo ani nezmíní.
Jo, podpora k distribuci je, ale je po omezenou dobu a jen na zakladni instalaci a konfiguraci. U 'slozitejsich' veci si musite priplatit. Pokud vam ale treba chybi nektera z vlastnosti, kterou mela standardne nektera z predchozich verzi, tak vam nejspise nabidnou misto standardne prodavane distribuce at si koupite SLES (SuSE Linux Enterprise Server) ktery s lisi od distra na nemz je zalozen vetsinou pouze drobnymi zmenami a nekolikanasobne vyssi cenou. V jinem pripade obcas ani nepochopi co chcete a doporuci poridit si jinou distribuci (jako napr. gentoo), kdyz uz mate k te jejich vyhrady.
cd ln -s .plocha plochaTo by mělo zabrat k Tvojí spokojenosti...
recode windows-1250:latin2 soubor.txt
Příspěk svou vulgaritou překračuje hranice věcné a slušné diskuse.
Zobrazit komentář
Tiskni
Sdílej: