V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Diskuse byla administrátory uzamčena.
FAQ: Proč byl uzamčen/smazán můj dotaz v Poradně?
Které prostředí je podle vás z těch 2 nejrozšířenějších (KDE a GNOME) lepší?IceWM :-P Na blbou otázku blbá odpověď.
Ne, Gnome i KDE jsem kdysi používal a popravdě se mi tehdy více líbilo KDE. Gnome od té doby udělalo veliký krok vpřed. A co třeba malý kompromis, nastavit si třeba KDE aby vypadalo stejně jako Gnome? Určitě to půjde, spousta témat pro KDE je k nalezení na http:/kde-look.org/ a pro Gnome na
http://gnome-look.org/
Jde to trochu napodobit, ale furt to nevypadá nic moc.
Já jsem se jen snažil vyvrátit mýtus o nenažranosti Qt/KDE. Samozřejmě že Qt má zas jiné nevýhody a i já považuji licenci Qt za závažnější problém než pomalost GTK+/GNOME.
A free pro všechny platformy bude kdy?Prosím, nešiřte tu bludy a raději používejte Google, jak sám často doporučujete
http://www.trolltech.com/newsroom/announcements/00000192.html
"MS Windows GUI je nedostižně rychlé..."Heh ? Já teda nevim, ale doma mám K7 na nějakých 900MHz, 384MB RAM, linux + KDE a v práci W2k na P4@2GHz, 512MB RAM a pak nějaký P4 s XPčkama a ty w2k jsou tak +- stejně rychlá jako to, co mám doma (pravda, mozilla se startuje mnohem dýl než konqueror a občas při přepínání aplikací divně laguje a OOo se spouští snad desítky vteřin, ale to neních chyba woken ) a XPčka jsou potom vyloženě zabržděná a jsem rád, že na nich dělá kolegyně, protože já bych je za chvíli musel rozmlátit. A to jsem je zkoušel přeinstalovat, jestli to nepomůže, a nepomohlo. Když na tom stroji pustím knoppix nebo slax, tak to lítá úplně jinak. Proto vůbec nechápu, kam lidi na ty bludy o rychlosti windows GUI chodí. To máte všichni vypnuté DMA a grafiku jedete přes VESU nebo framebuffer ?!?!
To je pravda! Ani Gtk ani Qt se s gui ve Windows nemůže měřit. .
/etc/opt/gnome/gnome-vfs-2.0/vfolders/applications-all-users.vfolder-info
,
aby pak mohl každý uživatel svoje vlastní menu editovat. Ačkoliv mám na disku nainstalované FC2 a FC3, ještě jsem si tam s tím nehrál, ale bude to něco podobného, ale tuším, že to bude někde v /usr/share... Ačkoliv již léta používám KDE (nevím jaká verze byla v SuSE 6.4), tak jen tak z nostalgie sleduji vývoj GNOME, které znám z Debianu Slick, tam to snad nebyla ani verze 1.0, a musím řict že mi KDE připadá mnohem snáze konfigurovatelné, v gnome mi chybí především konqueror, a KWM toho myslím zvládne více než Metacity, alespoň jsem nikde nenašel, jak nastavit aby mi okno startovalo s definovanou polohou, velikosti a dalšími speciálními vlastnostmi. Používám tedy občas Gnome ve verzích 2.4 až 2.8 (na SuSE 9.0 jsem měl donedávna 2.2), pokusil jsem se tam zprovoznit podobné funkce jako v KDE, ale stojí to mnohem více usilí. Jinak si musite odpovědět sám, stejně když naistalujete obě, tak tím moc místa nestratíte, protože když budu používat jen KDE, tak díky GNOME aplikacím stejně budu mít za chvilku podstatnou část GNOME prostředí nainstalovanou, a naopak to platí stejně.
Ty mýty o nenáročnosti a rychlosti GNOME pramení z historie řady 1.x, která se současnou 2.x nemá vůbec nic společného.To není tak docela pravda. Třeba Nautilus z GNOME 1.4 na 64MB bez swapu vůbec nenaběhne a se swapem je velmi pomalý, zatímco v GNOME 2.4, kde jsem to testoval, je i bez swapu docela svižný.
) Po par programech jsem mel klidne i pres 100MB ve swapu (pokud teda ukazatele v Karamba ukazuji spravne
)
Gnome jsem mel jeste pred tim (2.6) a muzu rict, ze bylo rozhodne rychlejsi. Ale ta konfigurace..
Na KDE se mi sice libi, ze ma spoustu vychytavek..s dost programy se mi bude tezko loucit (v pristi instalaci chci omezit KDE na minimum
I kdyz to asi moc nepujde, pouzivam totiz Licq, Skype, Quantu a hlavne K3B
Ted pouzivam WindowMaker (asi po 2 letech
) a nemuzu si stezovat. I pri aktualizace portage a jinych "vycucovych" cinnostech mam vetsinou minimalne kolem 50MB RAM volne a ve swapu skoro nic (obcas se tam objevi tak 10MB)...pokud teda ukazatel v gkrellm2 ukazuje dobre
Je fakt, ze programy v Qt vypadaji "relativne" lepe (i kdyz takova Anjuta ma taky neco do sebe), ale rekl bych, ze to neni to prave orechove...
Takze ma volba je WindowMaker
.
.
http://foundation.gnome.org/ -- Sponsors: Red Hat, Hosted by Red Hat. Na http://www.kde.org/support/thanks.php ani zmínka.
Pamětníci by mohli vyprávět, jak Red Hat odmítal distribuovat KDE...
Ja spoustu casu stravim na serverech primo na konzoli v ciste prikazove radce (ono treba z Palma pres SSH to ani jinak asi nejde), ale vedle toho, kdyz mohu, bez vahani spoustim KDE - je velmi prijemne (ale uznavam nektere namitky, ktere tvrdi, ze spousta veci v nem mohlo byt udelano systemoveji).
Uplne nejlepsi je vyzkouset si, co vam sedne a to pouzivat.
Takze nezkusennemu uzivateli jej rozhodne doporucit nemohu.
).
Jo jen tak mimochodem u gnome mi obcas pada gnome-panel aniz bych vedel proc.NEzbyva pak nic jineho nez do konzole a killnout ho
))
Ja vidim problem jinde...
A to v tom, ze BEZ KDE a GNOME to nejde, ja treba NECHCI mit na pocitaci ani kde, ani Gnome ..... ale nejde to ...
Priklad: chci k3b, ale nechci kde, chci nautilus, ale nechci gnome. mozna Patrik udela Slackware bez gnome a bude pokoj ...
Dalsi problem je, ze pouzivam-li prevazne fluxbox a spustim tedy k3b, tak i kdyz mam (a musim mit KDE), tak se nejdrive musi spustit QT, atd a to trva hodiny a to mam XP 3600+ ... V KDE je to ihned, protoze QT a ostatni knihovny bezi, ale uz zabiraji 80 MB, jen abych sputil jednu graf. aplikaci ....
Pak to tedy opravdu vypada, ze vitezi Window Maker, Fluxbox, apod + console ...
Jinak Gnome se mi nikdy nelibilo, verze 1.4 byl smejd a verze 2.8 je o nicem a hlavne ty zavislosti + konfigurace, to dam radsi KDE 80 MB RAM a jedu ....
Zajimavy flameware ....Sváčo, to bys mohl stejně tvrdit, že nechceš žádná Xka a žádný operační systém a bootovat přímo do aplikací.)) Ja vidim problem jinde... A to v tom, ze BEZ KDE a GNOME to nejde, ja treba NECHCI mit na pocitaci ani kde, ani Gnome ..... ale nejde to ...
Priklad: chci k3b, ale nechci kde, chci nautilus, ale nechci gnome. mozna Patrik udela Slackware bez gnome a bude pokoj ...
![]()
Dalsi problem je, ze pouzivam-li prevazne fluxbox a spustim tedy k3b, tak i kdyz mam (a musim mit KDE), tak se nejdrive musi spustit QT, atd a to trva hodiny a to mam XP 3600+ ... V KDE je to ihned, protoze QT a ostatni knihovny bezi, ale uz zabiraji 80 MB, jen abych sputil jednu graf. aplikaci ....80MB nezabírají, to je hloupost. Většina z toho je cache. Každopádně knihovny a desktopová prostředí jsou od toho, aby paměť šetřily a zároveň usnadňovaly programátorům práci. Nikoliv naopak. Můžeš mít spuštěny desítky aplikací naráz a knihovna stačí otevřená v paměti (a uložená na disku) jenom jednou. Kdyby si každá aplikace musela táhnout všechno ve svojí režii, tak by zabírala nejmíň 10x tolik RAM i místa na disku, protože by všechen kód vlekla ssebou. Podívej se na OOo, to je krásný příklad takové solitérní obludy.
Napr v Debiane(sarge) vzdy bezal gnome ako po masle. Zatialco KDE je tam dost padave (neviem mozno tomu je aj v inych distrach).Já mám na notebooku debian sarge a mužu říct, že mi KDE ještě nikdy nespadlo, nedělá žádné problémy a je rychlé. Běží cca 5-12 hodin denně.
Dobrého odsud už asi nevzjede nic.
Tiskni
Sdílej: