Vyšel Adobe Reader 7.0. Je napsán

Vyšel Adobe Reader 7.0. Je napsán pod GTK2, další novinky. Obrázky: 1, 2, 3, 4. Za tip a obrázky díky Radomíru Fojtíkovi (zdroj konference linux@linux.cz).

15.3.2005 19:05 | Vlastimil Ott | Nová verze

Komentáře

[Nikola Ciprich]

tak to mi udelali radost, konecne to pekne zapadne do desktopu. precije n je acroread obcas lepsi nez xpdf nebo prohlizece na nem zalozene...

[megi]

Jo. Např. je takovej větší. :)

[vitko]

Taky jsem se těšil. Ale to "zapadnutí" docela pěkně zhodnotil Luis Villa (ex Ximian, teď dělá na Gnome u Novellu).

[Mikos]

Teda nic proti tomu zhodnocení, Acrobat Reader mi opravdu přijde jako sr**ka, ale něco z toho co tam ten Luis Villa navrhuje by to celé ještě zhoršilo - proč sakra by např. Acrobat Reader měl používat gconf??? Tomuhle GNOME humusu ala registry ve Windows se chci např. já vyhýbat velkým obloukem za každou cenu. Měla by to být čistě GTK aplikace, né GNOME aplikace.

[martink]

Nechapu proc tolik lidi tak rado pise o vecech, o kterych nemaji ani paru. Muzete mi rict, co ma gconf pouzivajici xml spolecneho s binarnimi registry ve windows? Jedine snad to, ze gconf-editor vypada jako regedit...

[Nikola Ciprich]

rekl bych ze to spis je gtk1, ach jo :(

[Vašek Lorenc]

Je to gtk2.

[Michal Marek (twofish)]

Cokoliv je lepší než Motif

[k3]

na motif me nesahej :) a imhio gtk byla spatna volba :( kdyz uz to chtej delat v necem lepsim tak proc nevzali qt ?

[Vašek Lorenc]

Asi nečetli zdejší anketu ;) A nebo příliš pozdě.. No je to jedno 100MB moloch je dost drsný na to, abych si tím prohlížel PDF. A to mám gtk2/gnome opravdu rád.

[Libor Klepac]

no jo ... s tim statickym slinkovanim to asi roste ...mohli to udelat jako je to napr. u ut , je to dynamicka binarka a ty knihovny jsou pribaleny ... a kdyz jses drsnak, tak si misto nich das symlinky do /usr/lib

[David Jež]

Pouziti gtk ci qt je celkem jedno, osobne jsem rad ze je alespon neco a ze nemusim zbytecne doinstalovavat Qt kdyz ji nemam nainstalovanou. Jestli ale opacne neumi pracovat s Qt tak je to samozrejme skoda, ze kvuli tomu budou uzivatele nuceni pouzivat dalsi knihovnu kterou treba v systemu mit nemusi.

Hm, cim teda jinym chces rozumne pracovat s pdf kdyz ne s AR? To bych rad vedel. Krome toho, ze xpdf dokument rozumne nezobrazi (i kdyz jako balik je samozrejme uzitecny utilitama kolem). Dalsi problem je, ze konkretnena p100/32 xpdf proste nebezi, stranka se tam nacita minuty zatimco s AR 4 nebo 5 je nactena za par vterin.
-djz

[debko]

Ja citam pdf-ka cez xpdf a zobrazuje mi ich celkom normalne. Sice cez to necitam malovane farebne casopisy, ale na skripta, manualy a odborne clanky mi to bohate staci. Len zoparkrat sa mi stalo, ze mi to nieco neotvorilo.

[David Jež]

Ano, souhlasim s tim, ze na sem tam prohlednuti nejakych skript opravdu malinkate xpdf staci a je blbost instalovat neco velkeho. Ale porad jsou pouziti, pro ktera ar proste potrebujes .
-djz

[Robert Krátký]

Ale porad jsou pouziti, pro ktera ar proste potrebujes .

Např.? Já mám naopak zkušenost takovou, že xpdf otevře i to, co AR odmítá. A nové kpdf je s AR už úplně nesouměřitelné.

[finn]

Např. tady se dá určitě najít spousta příkladů, které kvůli chybějící podpoře javascriptu nebudou správně fungovat jinde než v AR. Abys tam nemusel hledat, tak třeba tahle kalkulačka v kpdf chodit téměř jistě nebude (KDE 3.4 jsem neviděl, proto píšu téměř). A co formuláře, už fungují? Mám pokračovat?

[blablabla]

Až doteď jsem si myslel, že chápu k čemu je PortableDocumentFormat, tedy k uchování a přenosu dokumentů tvořených texty a obrázky (tzn. bitmapové i vektorové grafiky). Ale otevřel jste mi oči, děkuji. Teď už si budu jednou provždy pamatovat, že PDF je hlavně určený ke spouštění javascriptu v proprietárním prohlížeči, který spolehlivě funguje pouze pod MS Windows.

[finn]

Nač ten nemístný sarkasmus? Bylo tu přání vidět, v čem je AR lepší než svobodné prohlížeče PDF, tak jsem vyhověl. Taky nejsem nadšený z toho, že do PDF jdou vkládat videa, zvuky a podobná havěť, ale je to soukromou firmou navržený formát, takže pokud se to komukoliv nelíbí, může si stěžovat třeba v nejbližší trafice.

[David Jež]

??? A pointa? Jinak co mas napr., proti formularum, IMHO je to perfektni feature. Nebo patris k tem lidem, kteri si budou kupovat nejaky sw pro vyplnovani formularu nebo budes zhavit psaci stroj? Je bezva mit prihlasky, uredni dokumenty ci jine takoveto nesmysle, ktere holt _musis_ nekam poslat papirove, prave v pdf kde je pouze otevres, vyplnis pole, vytisknes a mas to rychle a bez krece a funguje to i v AR pet ve verzi pro Linux.

Dale napr. presentace, podle me je rychlejsi jednodussi a hezci udelat si presentaci v TeXu s TrueTypovymi pismy, vystup do pdf. V AR sedi barvy, hinting a antialiasing pripadne muzu nastavit subpixel decimation aby to vypadalo dobre i na LCDcku a presentace je bez problemu. Chci te ale videt, jak budes za vydlaka pred davem widlaku, kteri jsou z widli zvykli na antialiasovane pismo a kdyz uvidi neco jineho tak se ti akorat vysmeji do ksichtu . Nehlede na to, ze pokud budes mit rozhozene barvy, pripadne cast pozadi bez barvy tak to na profesionalite take neprida. Mam pokracovat? Takze co dal, skrasisto ?
-djz

[Robert Krátký]

OK, formuláře a JS xpdf neumí. Ale proč mluvíš o antialiasingu? Žádný z prohlížečů, které jsem používal (gv. xpdf, kpdf, kghostview) s antialiasingem neměl problémy.

[Mikos]

Vždycky sem si vystačil s XPDF (respektive teď už KPDF). Ještě v životě sem nezažil, že by nějaký PDF dokument nebyl v XPDF správně zobrazen a to čtu nejrůznější věci v PDF docela dost často. Pravda, většina toho se týká vědy a vědci nejsou většinou prasata, aby do PDFka cpali to co tam IMHO jednoznačně nepatří

Navíc je XPDF na starším počítači podstatně rychlejší, acroread je tam prakticky nepoužitelnej.

Pro mě je prostě PDF formátem pro texty doplněné grafikou, k čemukoliv jinému ho odmítam používat, nějaké javascriptové blbosti a formuláře tam nemají co dělat. Jasně, je to proprietární formát od Adobe a ta může chtít aby v tom byl implementovanej třeba celej operační systém, ale na to jim kašlu. K tomu ten formát nepotřebuji. Jestli mi někdy někdo pošle PDF dokument s formuláři a javascriptem, tak mu ho obratem pošlu zpět s výzvou ať si s ním vytře zadní část těla

Btw. navíc mi XPDF umožňuje ignorovat zvrácené DRM

[Valoun]

Neni problem takovy dokument vytvorit. Vezmu OpenOffice, udelam v Impressu peknou pozvanku, flaknu do ni prusvitnost a par 3D objektu a xpdf/kpdf/gpdf se jdou klouzat, o formularich nemluve.

Ja to resim tak, ze mam gpdf, a na pozadi nainstalovany AR, kterym otviram jen to co mi v gpdf nefunguje, pac AR je obluda velika a pomala. Ale jako zachytka je dobry.

[Nikola Ciprich]

no jo, jak tak koukam na tu binarku, tak asi jo, ale proc ten stary file dialog? nevite nekdo zda to jde nejak zmenit na ten novy?

[kavol]

tak jsem se zaradoval, že konečně zase bude o program víc, kterým se dá argumentovat proti hlasům "vždyť na linuxu nic nejede" a ono zase nic

Vlastimile, Vlastimile, Vy jste si ještě nevšiml, že je takový drobný, takřka bezvýznamný rozdílek mezi Adobe Acrobatem (Professional) a Adobe Readerem?

[David Jež]

Ale notak . Spravne ma byt samozrejme Adobe Acrobat Reader, Vlastimil to urcite rad opravi. WOW, budme radi ze uz je konecne sedmicka pro Linux, posledni byla petka a ta mi pri kazdem otevreni kdejakeho noveho barevneho dokumentu protivne vriskala ze ho mozna nezobrazi spravne, proste vopruz.

Jinak tech 40 MB je priserne, to je sila. Uz jdu studovat jak to orezat a odrbat, takovy bordel mit na disku nehodlam . Ale jinak je tam (na prvni pohled) komplet howto a help v html, a celkove vypada dobre, hmm to se jednou pochlapili. Ted jenom aby to rozumne bezelo a nemelo prilis velike a nerealne pozadavky.

A jinak trikrat hura, konecne mame na Linuxu v AR OpenTypova pisma (az na symbols a adobe sans & serif) kde hlavne misto Timesu pouzije Minion Pro, ktery obsahuje komplet Latin Extended A rozsireni a alespon zakladni cyrilici a reckou abecedu a misto Helvetiky Myriad Pro, ktery tez obsahuje Latin-A a cyrilici. Skoda jen, ze recka abeceda chybi a ze je porad pouzit Courier bez Latin extended znaku. To se mi rozhodne libi, i kdyz pokud nekdo pouzival nesubsetovanou cestinu bez kompozitu tak ne ze by to neslo vylozene prohlednout, ale takhle to bude pohodlne a bez prace navic. Super!
-djz

[jm]

Spravne je to Adobe Reader - viz screenshoty.

[David Jež]

Aha, hlady mne to uz opravdu nemysli ^_^, mas samozrejme pravdu Adobe Reader 7.0 (for UNIX, tak ).
-djz

[Anselm]

Opravdu to býval Adobe Acrobat Reader, ale docela nedávno vypustili ten Acrobat, aby se to nepletlo s Adobe Acrobatem:0)

[Radomír Fojtík]

Acrobat sice z nazvu vypustili, nicmene stale ho spoustim pomoci "acroread". A pak se mi to nema plest.

[hub]

Ten instalator AA7.0 je pekne velky, presneji 38MiB

[Jindřich 'GoldenShit' Plešinger]

Hoj

Nejakej tejden ho testuju, ale pride mi ze "gv" nebo "xpdf" je pro me lepsi. Rychlost holt je rychlost. Take by mohly komercni softy pro Unix dodrzovat nejake ten standart. Adresarova struktura, struktura configuraku a tak. Asi jsou to blbosti, ale me to vadi.

Jindra

[hub]

To by jsi je musel plácnout přes prsty a říct: "My to chceme takhle!".

Blbosti to rozhodně nejsou a i mě to vadí.

[David Jež]

Rychlost? Ha ze by mi neco uniklo? Kdyz rikas ze je xpdf rychlejsi tak rekni nejake podrobnosti, samotneho by me zajimalo kde je potom chyba. Muzu ti rict konkretni priklad, vem si treba cedecka amaterskeho radia, mrkni na jakekoliv cislo a na p100/32 se fakt stranka nacita v xpdf minutu, pokud jsou tam nejake kresby, je-li tam schema a deska tak treba dve. V acrobat readeru to je za asi 10, 20 vterin. Je rychlejsi na text (coz mi subjektivne neprijde, ale mozna u malych dokumentu by to bylo mozne) nebo na obrazky (cemuz neverim to by byla uplna blbost v rozporu s mnou pozorovanym chovanim, leda ze bych mel hodne zhnilou verzi) nebo pri pouze zpracovavani ala pdftops nebo pdf do textu a obrazky zvlast? Pak by to bylo mozne, nemusi se zdrzovat s konkretnim renderovanim. Pokud tedy tvrdis ze je xpdf tak bych rad videl podrobnosti abych vedel jestli je to jenom FUD nebo jestli je neco shnileho ve state danskem...
-djz

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Mam zkusenost, ze xpdf nebo gv zpravidla nacitaji a vykresluji pdf rychleji nez acrobat reader. Uplne nejpohotovejsi mi prijde gv, pokud neobsahuje slozitou vektorovou grafiku. Ta se obcas rastruje dost dlouho. Ovsem nevsiml jsem si ani tak zasadniho zpomaleni vuci readeru. Vyveste nekam pokusne pdf, reknu vam, jak douho jej nacitam.

[aaa]

V Adobe mají zřejmě tak málo peněz, že jim bylo líto zaplatit licenční poplatky fy Trolltech za Qt.

Zvláštní je, že se tahle verze objevuje ve chvíli, kdy má vyjít KDE 3.4 s novým kpdf, který zvládá velkou část funkcí Adobe Readeru. A to ta sedmička vypadala, že snad ani nevyjde.

[David Jež]

Velkou cast... hm, jasne, vzdycky si musi nekdo rypnout ze? Pokud se ti AR nelibi tak ho proste nepouzivej, pokud ho musis pouzivat tak bud rad ze uz alespon konecne vyslo. Co si pamatuji tak tam meli nejaky formular pro zapojeni se do testovani a byl tam dotaznik na pouzity system. Ze by se nezucastnil nikdo kdo by pouzival Qt? Mohl ses zucastnit a prispet jim cennou radou , jestli ses neprihlasil tak si ted nestezuj. Ze by nemeli penize toho se docela neobavam... A s knihovnama je to relativni, je spousta uzivatelu kteri jsou nastvani ze nepouziva jejich oblibenou knihovnu a pak zase spousta takovych, kteri jsou nadseni ze si nemusi system plevelit knihovnou navic. Jak chces uspokojit vsechny? A uz je to trapna a odehrana pisnicka, kdy Qteckari neustale utoci na vsechno a vsechny kolem, vidi bile mysi na hlave a permanentne vyvolavaji pritrouble flames. Mam tech Qtckarskych flames plnze zuby, kdo to ma cist? Take pouzivam jenom jednu knihovnu a nevyvolavam neustale flames o tom, ze me stve ze existuji programy ktere si nekdo dovolil napsat jen pro Qt ale vyresim si to v klidu sam. Nebo se ti zda, ze je v ohni malo oleje? Pak se jdi vybit jinam, doporucuji fasek a betonovou stenu...
-djz

[Nikola Ciprich]

:o) no uz jsem cekal kdy nekdo zacne brecet proc to neni pod qt

[Milan]

Instalovat tuhle hruzu od Adobe? Nikdy!

Zkuste si stahnout nove KDE (myslim beta verzi). Obsahuje nejlepsi pdf prohlizec jaky jsem kdy kde (vcetne windows) videl - velice rychly, umi odkazy, zobrazit vice stran, posun po strankach, kopirovat text i obrazek, skvele vyhledavat.

[Peter Lehotsky]

Mam zatim jen betu (a do patku se to nezmeni) z Linux+DVD, ale prijde mi ze ma hodne stary dialog file open a tiskovy dialog je primitivni jako z doby ledove .

[Vlastimil Ott]

Kluci, holky,

tak moc jsem chtěl, aby to už už vyšlo, že mi ten potvorný šotek umazal slovo 'Reader'. Samozřejmě vím, jaký je rozdíl mezi AA a AAR, ale prostě jsem si toho nevšiml, omlouvám se. Opravil jsem to. Tfuj, že se nestydím.

[Robert Krátký]

Tak já jsem z toho ještě umáznul to "Acrobat", ať to máme tip-ťop.

[kavol]

no a já se tomu ještě zašklebím

[Josef Kufner]

Tak jsem to skouknul a koukam, ze to celkem pekne zprasili... takze tu mame dalsi aplikaci, ktera nezapadne do zadnyho desktopu a vymyka se vsemu v okoli... Hlavne ze mame bily kurzor nad toolbarem, uplne jiny font v nastavovacim dialogu a aby toho nebylo malo, tak je to cele wokynkacke mdi... kdyz to bylo v motifu tak to mohl clovek aspon omluvit tim, ze je to stara vec, takle je to proste zpraseny...

[David Jež]

No, uplne jiny font neni jen v nastavovacim dialogu ale proste v dialozich, tedy about plugins, about, atd. Navic Pisma v menu cti me nastaveni gtk, takze menu vypada jako v ostatnich aplikacich ale AR nenastavim protoze je to asi tak jednopixelovym, max. dvoupixelovym pismem coz je fakt necitelne. Ale asi to vypada, ze za to muze pango ci jak se tomu nadava, protoze to nepouzivam a urcite zkonfigurovane nemam, AR to pouziva takze co jineho by to mohlo byt . Takze pokud nastavime pango stejne jako gtk tak by to melo vypadat dobre. Jinak spustil se pekne svizne a i na starem muzeu mozna svizneji nez petka. S vzhledem do desktopu nejak nemam problem, IMHO je jedno jestli to zapada do nejakeho desktopu nebo ne, spousta lidi stejne desktop nepouziva. Me napr. ten vzhled v prostredi Wmakera nijak nevadi, motif vzhled me take nevadil. Pro me byla jedina nevyhoda motifove verze nefunkcni kolecko jinde nez na liste, jak to vypada je mi fakt jedno, stejne vetsinou poustim fullscreen .
-djz

[David Jež]

Update: to pango je totalne nekonfigurovatelna s*cka, ktera si dela co chce . Vubec cele gtk-2 je velice zajimavy bastl, narozdil od gtk-1 coz je jedna jedina knihovna v systemu, ktera na nicem moc nezavisi, pouziva jeden konfiguracni soubor a _funguje_. Gtk-2 najedou zavisi na tune dalsiho bordelu ktery pouziva, znovu implementuje kolo a jeste ke vsemu pitome a nefunkcne. Nac tam musi byt nejake #%$#$#@ pango, jakoby nestacilo, ze pro praci s fonty mame X, Xft, freetype, fontconfig tak k tomu navic musi vzniknout dalsi pitoma knihovna navic, ktera zase zavisi na blbostech... Gtk-2 me velice napadne pripomina ten bastl bordel zvay GNOME . Uz mam konfiguraci v .gtkrc, gtkrc-2 a gtk aplikace vypadaji stejne a zkonfigurovane jsou stejne, az na to zas* pango. Proc mam porad pocit, ze Linuxovy desktop widlati vice nez je zdravo? Jsem zvedav kde to az skonci a jestli se konecne vyvojari GNOME proberou a vytahnou hlavu z p*e a zacnou premyslet a nedelat hovadiny... Jeste ze vetsina veci ktere pouzivam je psana pod gtk-1, doufam ze dvojku nebudu nucen pouzivat. V opacnem pripade nevite nekdo o jednoduchem systemu ktery funguje tak jak ma fungovat, je v nem maximalne 1,2 sdilene knihovny a jedno api, jedna knihovna a jeden system pro jednu vec, ktery _funguje_ a ne tuna implementaci, kde je jedna vetsi nefunkcni bastl nez druha? Kde je jedna implementace threadu ktera funguje a ne 4 nefunkcni? Kde na desktop staci 3 pisma a nepotrebuji Xka milion blbosti pro kazdou aplikaci sve pismo? Atak dale... Svoboda vyberu je fajn, ale tak akorat ve smyslu jaka aplikace na jakou ulohu, pro system je akorat za trest. Uz me unavuje kvuli kdejake hovadine instalovat to, v cem si nekdo zamanul to napsat, at uz je to perl, picon, javabordel, nekdo pise zasadne v ksh, nekdo zase zasadne pouziva nejuchylnejsi knihovny ktere zavisi na nejuchylnejsich bordelech, a potom misto konfigurace par zalezitosti clovek musi konfigurovat nejobskurnejsi veci, ktere vsechny delaji totez a daly by se nahradit jedinou funkcni. Kde instalace desktopu by mohla zlomek toho, co musim instalovat ted a to co do objemu tak i do instalovanych komponent... Ach jo, z prasteneho desktopu uz mne pomalu zacinaji tect nervy.
-djz

[Tomáš Bžatek]

Klid, pango je jenom prostrednik mezi gdk/gtk a fontconfigem (starsi verze pango < 1.1 pouzivalo Xft), takze staci nakonfigurovat jenom fontconfig pomoci XMLek v /etc/fonts. Tahle knihovna tady musi byt, pokud chces moderni toolkit, ktery jede kompletne na UTF-8 a podporuje jednoduche markup kody kdekoliv. GTK1 jelo s klasickyma X font desc. a dalo hodne prace rozchodit to tak, aby to psalo cesky vsude (protoze mam rad English UI).

Obavam se, ze male fonty nicim nespravis, je to vec Acrobatu, ktery asi pouziva kopu veci jinak, nez ma (uz jenom to divne michani toolkitu).

BTW kdyz se ti nelibi preplacanost modernich toolkitu, zkus fltk

[David Jež]

Cau Tome, zajimave je, ze v CVT na tech kompech s defaultnima modryma curvama to prave nejhur nevypada ale nevim jestli je to tim vysokym rozlisenim nebo nejakym nastavenim gtk-2 bastlu a vseho toho kolem. Dalsi z nejakych toolkitu opravdu zkouset nehodlam, viz. vyse, diky . S tim, jestli je to tak uplne veci acrobata prave nevim, nasel jsem sice v binarce nejake podezrele retezce (adobe-helvetica-normal-r-*- ...) kde jsem zkusil zvetsit velikost ale vypadalo to porad stejne. Takze nevim, asi jim napisu na podporu at se jednou take staraji. Dobre zacarovane kolo je, ze i kdyz by byla nejaka moznost v nastaveni tak to stejne nenastavim, protoze prave v dialogu nastaveni jsou ty priserne male blechy takze by mi helpla asi jedina option do konfiguracniho souboru nebo parametr prikazove radky. No nic.

PS: vykasli se uz take jednou na praci a nekdy se take ukaz nebo se s kolegou Norbertem sejdete v prvaku . -djz

[Tomáš Bžatek]

Hmmm... ve skole jsem to nezkousel, ale doma to vypada docela slusne - ty mensi fonty jsou 8px., defaultne mam v GTK2 9px. Nektere okna v Acrobatu ale zase maji 10px a vetsi pisma, navic uplne jinym fontem. Vanze nevim jak to delaji

Dalsi vec, ktera mne sere - kolecko mysi posune dokument jenom o par pixelu - v konecnem dusledku je to scrollovani stejne nepouzitelne, jako ve starem Acrobatu (tam to ale pro jistotu neslo vubec).

CoolType - sice se zapnout da, ale to je tak asi vsechno. Nikde jsem nenasel nastaveni, takze bud muzu mit sedej antialiasing nebo krasne duhove barevnej

Posledni vec - 127MB v pameti pri otevrenem 3MB PDFku... katastrofa

PS: Ve skole sme byli s kolegou Norbertem vcera

[ales]

Jsem asi slepej. Mně to pořád nabízí jen "linux-5010.tar.gz". Sedmička nikde. http://www.adobe.com/products/acrobat/alternate.html

[Michal Kubeček]

Přímo ve zprávičce máte link.

[ales]

Aha - díky. Je to tak nové, že Adobe na svých stránkách ještě nestačilo zareagovat. Už to stahuju.

[Martin Beránek]

Osobne take pouzivam kpdf... ale ten nema plugin do mozilly, inu vyzkousel jsem a... nefunguje.. porad to po me chce abych dal acroread do PATH a prestoze tam je tak ho to nenajde... nechapu...

funguje to nekomu (pouzivam mozillu-suite)

[Milan Hejpetr]

Vlezte do adresare, kde mate Mozillu, tam najdete adresar plugins. Smazte puvodni nppdf.so a vytvorte nove pomoci ln -s /usr/local/Adobe/Acrobat7.0/Browser/intellinux/nppdf.so nppdf.so.
Pak uz to musi fungovat. Reader 7.0 jsem instaloval z RPM, predpokladam, ze v .tar.gz to bude na stejnem miste.

[Martin Beránek]

nevim proc me mate za tupce, ale plugin ve vypisu pluginu mam a pokud si kliknu na nejake pdf, ta me ten PLUGIN presmeruje na jinou stranku kde je zdeleni ze nemam acroread v PATH (instaloval jsem do /opt/acroread a udela jsem si links v /opt/bin, pricemz /opt/bin je v PATH)

[Milan Hejpetr]

Za tupce vam nemam, ale jste si jist, ze ten plugin co vidite ve vypisu pluginu, nepochazi ze stare verze Acrobat Readeru 5.0 ????. Ten totiz s Readerem 7.0 tak trochu nefunguje. Proto jsem vam psal: smazte stary plugin a udelejte link na novy.

[Mikos]

Vykašlete se na acroread a nainstalujte si mozplugger. Ten vám do Mozilly integruje xpdf a možná by šel nastavit i tak, aby misto xpdf použil kpdf.

Jinak já osobně ale tohle embedded otvírání dokumentů v browseru rád nemam (proto mozplugger nepoužívam, i když sem ho zkoušel a fungoval dobře). Já si prostě nastavím ve Firefoxu či v Mozille jako default action pro soubory s příponou .pdf otevření v KPDF a otvírají se mi krásně v samostatném okně KPDF, přesně tak mi to vyhovuje

[Radomír Fojtík]

Tak jsem se zrovna docetl na gentoo foru, ze tohle pry neni finalni, ale jen pre-release verze.

Prodavam tak, jak jsem koupil. Nemecky totiz neumim.