Dotaz: Kodek x264 a formát H.264 - je vhodný pro volně šířené video?

[Bluebear]

Ahoj,

rád bych zjistil, zda je dobrý nápad kódovat videozáznam, který je určen k volnému šíření, pomocí kodeku x264, resp. zda je vůbec formát H.264 už dostatečně podporovaný mezi různými přehrávači, aby to stálo za to. Předpokládám, že video by si mohl chtít přehrát někdo třeba i na Windows - půjde to s běžně dostupnými nástroji? A pokud je běžně podporována pouze nějaká podmnožina toho formátu, jaké volby mám či nemám používat, abych dosáhl co možná největší kompatibility s normálním světem?

Nebo bych se měl raději držet klasického DivX/XviD?

Předem díky za informace.

Odpovědi

[kozzi]

Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat že většina domácích pc je vybevan nejakým kodekem pro h264 takže se nemusíš bát a klidně používej tento kodek. Dokonce i velká část videí které se dají stáhnout z torrent sítě je v h264

[Bluebear]

Díky moc.

Má někdo něco proti, nebo jiný názor?

[bluemoon]

ja jsem pri koupi dvd prehravace stavel prave na tom, aby umel i tenhle kodek a jsem maximalne spokojenej. ja tohle take podporuju.

[GeBu]

Co jsi koupil a kolik jsi za to dal?

[bluemoon]

fergusona, ten je znamej jako prehravac s nejsirsim rozsahem kodeku videa, audia a titulku. koupil jsem ho za 2300kc s hdmi, bez hdmi stoji nejakejch 1800. moje vyrippovany dvd do 264ky v avidemuxu prehrat jdou. obchod kvuli reklame neuvedu, sorry.

[David Ježek]

pockej, rozumim ti dobre, ze jakysi stolni rpehravac ferguson sezere x264 video? muzes to rozepsat vice? jaky konkretni kodek z avidemuxu pouzivas, jaky kontejner, jaka rozliseni bere atd? nejak se mi tomu nechce verit

[belisarivs]

Tohle me taky zajima. Co jsem tak cetl, tak to prave nesezere.

http://www.digilidi.cz/recenze_ferguson_D-770HX

http://www.czechcomputer.cz/disc_doc-PB5AE934B8B1C7C36C12573350069ADBF.html?&all=1

http://www.czechcomputer.cz/product.jsp?artno=47365

[David Ježek]

já jsem našim "na chalupu" kupoval Xoro 8420 právě proto, že má zoran888, kterej mimo běžných věcí má/umí HDMI výstup, DTS dekodér, ogg vorbis, divx/xvid vč. QPEL/GMC, čtečka SD/MMC, USB konektor pro flashky atd a také DVD-audio. nevím o tom, že by na trhu bylo něco lépe vybaveného.

[Tomas]

Fergie je sice znamy sirokym rozsahem prehratelnych kodeku, ale jak to delate, ze preharava x264(H264). Alespon ten muj F 780HX s orig.firmw. video v tomto kodeku neprehraje a ohlasi nepodporovany format videa. Nebo delam neco spatne ?

[David Watzke]

Třeba já. Znám spoustu lidí, co vůbec netušej co to je a když jsem kámošovi vypaloval něco v x264, musel jsem mu říct o VLC, jinak by to jen tak nepřehrál. Vlastně nikdo z lidí, co si teď vybavím (škola atd.) netuší co to je a kodek pro to má IMHO jen velmi málo z nich. Nic to samozřejmě nemění na tom, že x264 nemá konkurenci, ale možná bude vhodný dát tam pro neznalý hint v čem to přehrát...

[Bluebear]

To je právě to, čeho se poněkud obávám; ale byl bych na tom lépe, kdybych použil DivX/XviD? Ten také, předpokládám, bez kodeků nepřehrajou?

Vzhledem k tomu, že používám MPlayer i na Windows, tak víceméně nemám ponětí, jak se to chová v jiných přehrávačích

[David Watzke]

ale byl bych na tom lépe, kdybych použil DivX/XviD?

Mnohem, tím jsem si jistej. Je to IMHO o tom, na čem ti záleží víc. Neznalí Windowsáci vs. super kvalitka.

[Mandarinka]

To přece není o windowsácích. A jinak to na windows fungovalo o dost dřív :) Díky komerčním dekodérům... libavcodec porád nemá plnou podporu. Ale moc to nevadí.

[kozzi]

IMHO znas spatny lidi

[Max]

Mno, všechny známé codecpacky mají v sobě h.264 codec, takže to přehraje každý, kdo aspoň 1x ročně aktualizuje.
Zdar Max

[Bluebear]

Jsi si jistý? Díval jsem se na popisy různých codecpacků na Slunečnici a H.264 tam uveden nebyl

[Max]

Já používám K-Lite a ten h.264 obsahuje,
Codec Pack All in 1 6.0.3.0 je mrtvý projekt
Kodek CZ je mrtvý projekt
Jediným dalším živějším je třeba ACE Mega CoDecS Pack a ten h.264 podporuje.
Většina codec packů obsahuje ffdshow a ten podporuje h.264, takže možná proto není podpora h.264 běžně uváděna
Zdar Max

[Max]

Jinak pokud by jsi rád nějaké větší info o codecích, tak doporučuji http://www.free-codecs.com/
Zdar Max

[J. M.]

To je ten server, kde většinu nejdůležitějších nabízených produktů tvoří svobodný software, který autoři serveru v popisech označují jako „freeware” a odmítají to změnit i přes opakované podrobné vysvětlení problematiky. Takovéto ignorantské servery (a autory) doporučuji bojkotovat. (Ani jako zdroj informací o kodecích ten server není vhodný, šíří všechny ty tradiční bludy, které se ostatně odrážejí i v této diskusi.)

[Max]

Tak tohle jsem nikdy moc neřešil, resp. jsem si toho ani nikdy nevšímal.
Na druhou stranu, docela by mně zajímalo, co je na označení freeware špatné. freeware bez různých upřesnění znamená : sosni si to, můžeš to všude používat zadara a můžeš to šířit ve jménu autora a bezplatně. To se přeci s OSS nijak moc nevylučuje, ne?
Jasně, s OSS máš zdrojáky, může si to upravovat, protože většina freeware je uzavřených, ale na druhou stranu, windowsáci by to ani nijak moc nechápali ...
Tak, a teď mi vyraž dech nějakou super aktuální webovkou, kde najdu kompletní sady kodeků atd. :) (sice jich pár znám, ale tato mi vyhovuje nejvíce :-/)
Zdar Max

[Ash]

Kolega ale zmiňoval svobodný software, ne OSS, máte to popletené... Takže je vidět že je opravdu škoda, že tu problematiku na tom serveru s kodeky trochu lépe nerozvedou :) Ale zjevně to dělí jen na "software bez nutnosti platit peníze / s nutností platit" a konkrétní podmínky licence si každý musí zjistit sám.

[Max]

Pravda, dnes je to se mnou nějaké zakleté, měl jsem jít spát, takhle jsem na tom : vidím něco a myslím něco jiného :(.
Jinak přesně jak říkáš, většina serverů to tak rozděluje, na placené / neplacené a nevím, co je na tom tak moc špatně, když k tomu nezveřejní licence. Stejně se snad u všech programů zobrazuje licence při instalaci atd. Bohužel, freeware je ve windows světě označením pro program zdarma a víc je nezajímá a takhle to je skoro na všech serverech. Třeba i na oné slunečnici. Hodně věcí, co je free softwarem je označena jako freeware. Ale stále mi nedochází, v čem je moc velký problém, protože freeware je všeobecným označením pro určitou skupinu licencí, které umožňují používání programu zcela zdarma, nic víc moc neříká a to se přeci ani s free softem nevylučuje, ne?
Nebo v čem je teda problém? V tom, že říkáme Borovici Strome, a né Borovice?
Zdar Max

[Ash]

Já osobně v tom problém nevidím (i když nevím jestli je v takovémto případě ideální používat slovo "licence" pro označení freeware programů, je to licence v takovém tom širším slova smyslu).

[J. M.]

Freeware je proprietární software. Proprietární software je opak svobodného software. Jsou to tedy dva protichůdné typy licencí. Freeware není obecné slovo pro "sotware zdarma", freeware je konkrétní typ software zdarma, jehož autor zakazuje jeho modifikaci a recyklaci. Označit free software jako freeware je totéž, jako bílé říkat černá. A důležité je to i na tom serveru, který je pro windowsáky - ať je to zajímá nebo ne, to, že ty programy jsou free software, vůbec umožňuje, aby existovaly. Kdyby např. FFmpeg nebyl free software, neexistavaly by všechny ty zásadní produkty, kterýmy se onen server pyšní, jako ffdshow, Avidemux, MPlayer (všechny mají libavcodec jako zásadní vestavěnou komponentu)... Právě v oblasti multimédií a kodeků má rodíl mezi svobodným a proprietárním software obzvlášť praktický, hmatatelný význam. Kdyby nebyl free software, nebyl by ani server free-codecs.com, protože by neměl co nabízet, neboť by dotyčné softwarové produkty bez spoplupráce vývojářů nemohly ani vzniknout. Považuji tedy od autorů serveru za hulvátské, když software, na jehož nabídce je jejich server založen (většina zásadních věcí, které tam mají, je pod GPL), označují jako proprietární software, čímž popírají to, díky čemuž vůbec ten software mohl vzniknout. Ještě horší je to, že sami autoři serveru uznali, že nemají pravdu, ale zároveň to odmítli změnit.

[Ash]

Máte pravdu -- osobně jsem se domníval, že freeware je označení pro software zdarma bez bližšího určení (nakonec i česká Wikipedie říká že "Freeware je software, který je distribuován bezplatně, někdy hovoříme o typu softwarové licence. ... Autor si u freeware zpravidla ponechává autorská práva" což dává prostor ke spekulacím, jestli "zpravidla" zmená "vždy", nebo se připoušít i "výjimky", kdy to tak není :), ale v anglické verzi je jasně řečeno že Freeware is copyrighted computer software. Pokud to tak je, tak v tom případě označit free software za freeware (tedy copyrighted software) je opravdu nedobré.

[Ash]

Ono na té Wiki mate třeba "The only criterion for being classified as "freeware" is that the software must be made available for use for an unlimited time at no cost." Takže pokud si člověk neuvědomí, že v tu chvíli už hovoří o copyrighted software, tak to může chápat tak jako já předtím.

[J. M.]

V copyrightu to není. I software pod licencí GPL je chráněno copyrightem (i když FSF tomu říká „copyleft”). Svobodný software není software, jehož autor se vzdal autorských práv (autorská práva jsou daná licencí, a v licenci GPL jsou vysvětlena velmi datailně). Klíčová je jiná věc, která je v té Wikipedii zmíněna hned v úvodním odstavci, v definici: „Authors of freeware often want to "give something to the community", but also want to retain control of any future development of the software.” Tedy autoři freeware si ponechávají kontrolu nad vývojem svého produktu. Samozřejmě se lze bavit o tom, co znamenají slova „zpravidla”, „často” apod., ale z dnešního pohledu se to vztahuje minimálně na 99 procent toho, co je označováno jako freeware. Právě proto máme kategorie jako free software, které jsou v opozici k proprietárnímu software, kam patří právě i freeware. Ostatně v obou verzích těch wiki článků, v anglické i české, je jasně řečeno, že freeware a free software jsou dvě různé věci, které nelze zaměňovat.

Ještě bych zmínil důvod, který autoři serveru free-codecs.com udali jako vysvětlení toho, proč software pod licencemi GPL, BSD apod. vydávají za freeware. Prý je to tím, že nemají čas zjišťovat každou jednotlivou licenci u každého programu. Poté, co jim bylo vysvětleno, že licence jako GPL rozhodně není nějaká exotická licence, ale naopak je to dominující licence produktů na jejich serveru, a také jako vyjádření dobré vůle obdrželi podrobný výpis licencí produktů, které nabízejí (a GPL tam měla snad 70procentní zastoupení, další procenta byly BSD licence, freeware tam bylo v menšině, tedy pokud tam něco bylo exotické a bezvýznamné, tak právě freeware), tak svoje zdůvodnění stočili na to, že tedy dobře, pěkný seznam, ale to by oni museli změnit databázi a kdesi cosi, a to se jim nechce a dělat to nebudou. Tedy není v tom nic jiného než lenost. To je ale neomlouvá, vydávat produkty, které nabízejí, za něco jiného než jsou, je nezodpovědné (šíří tím dezinformace, a vědomé šíření mylné informace se nazývá lhaní), je to i neúcta k autorům programů, které tam vystavují. Kdybych byl autorem programu, který tam vydávají za freeware (a odmítli to změnit), požádal bych je, aby jej ze svého serveru stáhli. I pro uživatele těch programů (i pro ty, kteří v životě nebudou mít zájem se hrabat v jejich zdrojácích) je důležité, aby věděli, díky čemu ty programy vůbec existují. Nedovedu si z hlediska uživatele představit důležitější kritérium než to, jestli ten program vůbec existuje. Jako freeware by ty programy prostě být nemohly.

[Max]

Pěkne vysvětleno, děkuji.
Zdar Max

[Ash]

Ono je dost podstatné, že tomu FSF říká copyleft, protože to s copyrightem v tradičním slova smyslu v zásadě nemá nic společného (jen autor má copyright == jen autor má right to copy :), ale zřejmě to jinak nešlo, když copyright (v původním slova smyslu) má od jisté doby automaticky autor, tak patrně nezbývá než dle vynalezeného principu copyleft se ho efektivně zbavit :)

Ostatně v obou verzích těch wiki článků, v anglické i české, je jasně řečeno, že freeware a free software jsou dvě různé věci, které nelze zaměňovat.

Osobně se domnívám, že to tam řečeno není. Je tam řečeno, že jsou to dvě různé věci, ale není tam řečeno to, že je nelze zaměňovat, to je spíš přání otcem myšlenky... Je tam sice řečeno, že freeware není totéž co free software, což je pravda, protože freeware nic neříká o svobodách, ale pokud pro označení freeware potřebujeme jen jednu podmínku, a sice že sw je k dispozici zdarma, free of charge, pak všechen free software je freeware + řada dalších programů pod různými licencemi, které rozhodně nejsou svobodné, jsou rovněž freeware.

Když je něco "copyrighted" a je to zdarma (free of charge), tak je to freeware. Konkrétní licence není "freeware", ale nějaká konkrétní jako třeba GPL, public domain, něco proprietárního...

[Ash]

Opravuji "všechen free software je freeware" na "všechne free software který je zdarma je freeware" :)

[Ash]

Máte nějaký konkrétní důkaz pro tvrzení, že freeware je nutně proprietární software? To že "často je" to nestačí, protože to nic neříká o situacích, kdy tomu tak není. Takže pokud autor software zadarmo (freeware) místo možnosti necht si nad kódem osobní kontrolu (...) zvolí licenci GPL, pak se ten freeware stane svobodným, ale nepřestane být freeware, dokud za něj autor nezačne chtít peníze.

[J. M.]

Neříkám, že freeware je nutně proprietární software, ale v dnešní době prakticky ve sto procentech případů. To, že se v dřívějších dobách v nějakých slovníkových definicích freeware označoval jako software zdarma a o nějaké možnosti úprav či proprietárnosti tam nebyla řeč, bylo prostě tím, že v minulosti tímto aspektem prostě vůbec nikoho nenapadlo se zabývat, svobodný software neexistoval (nebo to byla úplně okrajová záležitost pár lidí kolem Stallmana, tedy 80. léta...). Od té doby, co se prosazuje svobodný software (90. léta), už je ale freeware prakticky ve sto procentech případů označením pro proprietární software.

Jako zdroj k citaci použiji přímo stránky GNU:

http://www.gnu.org/philosophy/categories.cs.html

„Termín ,,freeware'' nemá jasnou a přijatelnou definici, ale je běžně používán pro balíky programů, u kterých je dovolena distribuce, ale ne modifikace (zdrojové kódy nejsou dostupné). Tyto balíky nejsou ,,svobodný software,´´ nepoužívejte proto prosím pro svobodný software označení ,,freeware.´´”

Už to, že termín freeware není nikde jasně, oficiálně definován, jej diskvalifikuje od toho, aby byl na takovém serveru používán jako označení licence nabízeného programu. GPL (a obecně Free Software, rovněž i Open Source), naproti tomu mají naprosto jasně a precizně definované své významy a podmínky. Pokud tedy autorům serveru jde o to napsat, že je program zdarma, ať napíšou, že je to program zdarma, ne, že to je freeware (freware není slovo, znamenající software zdarma, je to složenina slov, novotvar, tedy název, pojem, termín, byť ne s oficiálně přijatou definicí). Tedy např. „free of charge”, „price: $0” apod. A tím, že sami autoři těch programů jasně píšou, že jejich software je svobodný software pod licencí GPL, říkají, že to je svobodný software pod licencí GPL. Je to jejich vůle, že je licencí GPL, a ne freeware. A tudíž je minimálně slušnost to respektovat a netvrdit o nich něco jiného.

[Ash]

Tak to je ovšem dost problém..., protože pokud poslechnete živoucí přání GNU, aby se termín freeware nepoužíval pro jejich sw (jako označení faktu, že je zdarma), tak potom opravdu 99% freeware je proprietární. Ale pokud jejich prosbu nebudete brát na zřetel, tak to procento podstatně klesne, protože mezi freeware (jako označení, že je zdarma) budete muset započítat i všechen svobodný sw, který je zdarma.

Mně trochu připadá, že naopak v té citaci z gnu.org je patrno ignorování přirozeného vývoje a ustrnulost v minulosti. To, že freeware je běžné označení pro proprietární sw je fakt, ale jak sám říkáte, je to proto, že "v minulosti tímto aspektem prostě vůbec nikoho nenapadlo se zabývat, svobodný software neexistoval". A pokud dříve freeware značilo program, který je free of charge (+ shodou okolností proprietární, čímž se ale nikdo nezabýval), tak logicky s příchodem svobodného software se toto označení (freeware) vztahuje i na něj, pokud je zdarma (+ shodou okolností svobodný). Slovo freeware mají (podle mne) lidé zažité s faktem, že se jedná o software zdarma, nikoliv s faktem, že to je proprietární software (mohu se mýlit, nedělal jsem průzkum:)

Samozřejmě kdyby bylo po mém, tak také budu prosazovat aby FSF a celkově hnutí okolo FS vstoupilo do širšího povědomí, aby třeba i lidé, kteří o tom nemají páru, by se ptali "co to je ten free software, to je něco jiného než freeware na který jsme zvyklí, ono to není jen že je zdarma, ono je to něco víc?" atd., ale bohužel jako přirozenější se mi zdá označení freeware jako software který je "free of charge", a když někdo chce zdůraznit že je svobodný, tak budiž, ale nic to nemění na faktu, že pokud je zdarma, je to freeware. Na daném serveru bych slovo "licence" nahradil třeba slovem "kategorie", protože asi málokterý crippleware má jako licenci "jsem crippleware" :) Ale to už se vracím obloukem ke svému prvnímu příspěvku.

[Ash]

Samozřemě není žádná pochybnost o tom, že je chyba a nežádoucí obecně označovat svobodný software (free software) jako freeware. To je jistě chyba, protože svobodný software nemusí být zdarma. Ale tím je myšleno že "paušálně označovat svobodný software jako freeware" je chyba. Kus od kusu to podle mne bylo, je a bude možné. Prostě dokud ten konkrétní kus svobodného software je zdarma, tak bude patřit do kategorie software, který je zdarma (tedy freeware).

Vy tu "prosbu" na gnu.org chápete jako že žádný produkt, který se hlásí k svobodnému software, není žádoucí označovat jako freeware (přestože je zdarma)? Jenomže "free software" jako licence člověku kterého zajímají až na posledním místě peníze mnoho neřekne... Nabízí gnu.org nějakou alternativu, jak takový software označovat? Třeba to moje "free of charge" nebo vaše "$0 price"? To by asi chtělo, pokud by se označení "freeware" štítíli.

[Ash]

P.S. Samozřejmě k tomu člověku co ho zajímají pěníze -- free software je levný i za milion oproti proprietary software za akční cenu $10 :) ale víte jak jsem to myslel -- jestli když začne ten sw stahovat jestli musí hledat kreditku, nebo ne.

[J. M.]

Je tu jeden zásadní problém, který jsem už několikrát zmiňoval: slovo „freeware𔄭 (na rozdíl třeba od obecného slovního spojení „software free of charge𔄭) je terminus technicus, označení konkrétního typu software. Každý takový termín tudíž nutně vyžaduje definici. Problém je v tom, že žádná oficiální definice toho, co je freeware, neexistuje, a tudíž si pod tím může každý představit co chce. Kdyby nic jiného, už z tohoto důvodu je nepřijatelné ty programy označovat jako freeware, tedy něco, co ve skutečnosti nic neznamená (může se obecně označovat jako software zdarma, ale freeware je prostě konkrétní pojem, termín). GPL a Free Software jsou jasně a jednoznačně oficiálně definované, tudíž jsou to na rozdíl od freeware legitimní termíny.

„Slovo freeware mají (podle mne) lidé zažité s faktem, že se jedná o software zdarma, nikoliv s faktem, že to je proprietární software”

To je proto, že za prvé většina lidí nemá ponětí, co je to proprietární software, za druhé, většina lidí nemá ponětí, co je svobodný software, za třetí, většina lidí nemá ponětí, co to je zdrojový kód (řada běžných uživatelů počítačů ani neví, co to je program).

„Mně trochu připadá, že naopak v té citaci z gnu.org je patrno ignorování přirozeného vývoje a ustrnulost v minulosti.”

Naopak, označování svobodného software jako freeware je ustrnutím v minulosti (kdy se software rozděloval v zásadě na komerční software, shareware a freeware, nic jiného oficiálně neexistovalo), dělají to výhradně lidé, kteří nezaregistrovali, že je třetí tisíciletí a něco jako svobodný software existuje a to dokonce do té míry, že je z toho (na rozdíl od okrajového freeware, které je už celkem bezvýznamné) mainstream, kolem kterého se točí velké firmy, miliony uživatelů a miliardy dolarů.

[Ash]

Já nevím, ale pokud chce někdo rozdělovat software podle klíče "zdarma" versus "za peníze", tak proč by nemohl používat jednoduché rozdělení "freeware" a "shareware"?

Proč by do toho měl tahat "přesné" termíny jako free software (není jasné jestli je placený nebo zdarma), commercial software (není jasné jestli je za peníze nebo zdarma nebo proprietární nebo svobodný).

Sám říkáte že freeware není oficiální termín (podle mne je, je to software zadarmo:) tak proč by nebylo možné ho používat pro označení software který je zadarmo?

Termíny free software, commercial software, proprietary software, open source, closed source, ty prostě nic neříkají o tom, jestli za produkt musíte nebo nemusíte platit. Takže termíny freeware a shareware v tomto směru zcela vyhovují. Konkrétní licenci (svobodná, proprietární, něco mezi) tu si každý kdo o to bude mít zájem (třeba program použít komerčně či ve své aplikaci atd..) jistě dohledá. Ale opravdu nevidím žádný důvod, proč do dělení zdarma/za peníze tahat svobody, majetkové nároky a podobné věci.

Samozřejmě lze namítnout, že se tu FSF o něco snaží, a sice říct, že třeba freeware zdarama, který není svobodný, se v důsledku může i dost prodražit... ale to by v důsledku znamenalo dělit software jen a především na svobodný a ostatní. Přiznávám, že osobně bych to ocenil, kdyby u každého "freeware" a "shareware" byla i poznámka, jestli je svobodný nebo není, ale nevím proč do toho někoho nutit, nebo říkat, že dělá chybu, když tam tuto poznámku neuvede.

Ale souhlasím že máte pravdu v tom, že dělit software na svobodný a ostatní je jakási pokrová verze dělení na freeware a shareware, protože bere v potaz i budoucnost, kdežto free/share jen okamžik pořízení programu. Bohužel ale to dělení svobodný/nesvobodný nic neříká o ceně v současnosti. Což je pro někoho dost podstatná informace... Správné bych tedy viděl opravdu dělení na freeware (teď hned k mání zdarma) a shareware (ke stažení zdarma ale časem se za něj asi bude muset něco platit) a jako doplňující informaci "free software" jako že je to věc která vás nechytne za 10 let za nos versus "not free software" jako věc u které tu jistotu nemáte.

Rozhodně bych ale netvrdit, že je chyba označovat freeware takový sw, který je k mání zdarma jen proto, že je shodou okolností svobodný. To mi připadá nesmysl. Nelze termín freeware (je-li to označení sw zadarmo, což podle mne je) zakázat s tím, že není přesně definovaný, když mu většina lidí rozumí jako že to je software zdarma, a nahradit ho (kde lze) free software s tím, že to má větší vypovídací hodnotu. Nemá. Není tam řečeno nic o okamžité ceně toho software.

Jinak bych diskuzi uzavřel, je to už OT a asi jsme již oba vyjádřili svůj názor dostatečně, pokud souhlasíte.

[J. M.]

My si asi pořád nerozumíme. Tak ještě naposledy zdůrazním o co mi jde. Neprotestuji proti tomu označovat software, který je zdarma, jako software zdarma. Freeware ale není anglické slovo, znamenající software zdarma. To je novotvar, slovo, které v angličtině neexistuje, slovo, které si kdysi kdosi vymyslel jako spojení slov free a software, jako nový technický termín, označující určitý konkrétní typ software. A protože význam tohoto termímu nikdy nebyl oficiálně definován (vy tvrdíte, že je, dokažte to tedy, je to na vás: definice GPL je jasně daná textem GPL, definice Free Software je jasně formulovaná FSF, definice Open Source je jasně formulovaná OSI, a teď mi prosím řekněte, kdo a kde oficiálně definoval freeware, budete asi první člověk, kterému se to podaří). Je to asi jako v češtině třeba „zdarmasoft”. Takové slovo v češtině není, neznamená „software zdarma”, pokud by někdo tedy vymyslel nový název „zdarmasoft”, musel by jej i definovat. Proto ať si na serverech klidně píšou, že za ten software nemusíme platit, že je jeho cena nulová, že je bezplatný, ale ať nepíšou, že to je freeware. Protože to není freeware. Freeware je technický termín, který podle zvyklostí z posledních 10 let prakticky stoprocentně označuje proprietární software zdarma, ale je to jen zvyk, nic jiného. Nic oficiálního, seriózního. Proto je používání tohoto termínu vhodné maximálně v neformální komunikaci, ale jeho používání jako technického označení je prostě neseriózní. Na rozdíl od Free Software, Open Source apod. které jsou definovány profesionálně, oficiálně, jednoznačně a nezpochybnitelně a jsou tudíž vhodné jako opravdu seriózní označení typu licence (mimo jiné je používá i Microsoft).

[J. M.]

Neboli, abych to celé shrhnul do dvou bodů – proč označovat svobodný software termínem, který:

1. Oficiálně nic neznamená

2. Neoficiálně prakticky vždy označuje něco, co je v přímé opozici k svobodnému software a jeho hodnotám

když je tu oficiálně definovaný termín svodobný software, který znamená přesně to, co autoři programů vydáním pod GPL zamýšleli? Neznám žádnou přijatelnou odpověď na tuto otázku.

[Max]

Jinak ještě k té slunečnici a dalším podobným skladištím. Info na těchto serverech uváděné je poněkud postarší a většinou né moc aktualizované, takže daná věc má většinou lepší funkce, než tam popisují. Jedinou důvěryhodnou informací je tak akorát odkaz na homepage projektů, kde je aktuální info.
Zdar Max

[Spike]

Combined Comunity Codec Pack, stejně jako většina jiných obsahuje ffdshow (a tudíž alespoň „nějaký“ h.264 dekodér, obecně CoreAVC je mnohem lépe optimalizovaný, ale stojí $$$) a žádný bordel jako bonus! :)

[Jirka]

Ale díval jsem se kolik CoreAVC stojí a je to za babku. A kvalitní asi bude. Kamarád zkoušel na svém notebooku s Core Duo přehrát nějaké HD video (ve VLC) a vypadávaly snímky, rozcházel se zvuk ... S CoreAVC to šlo plynule. A za 15 USD? Tss. Jednou nepůjde na pivo.

Jenom škoda, že nemají verzi pro Linux. Plánuji si postavit domácí PC a už bych chtěl, aby to HD video zvládlo, bohužel nemám na čem testovat. Žádný z mojich počítačů se k možnosti přehrát HD video ani nepřibližuje.

[David Heidelberg]

h264/x264 Rulez při rozlišení tak nad 800x480(podle mně) boží kvalita, při nižších rozlišeních (pod 320x240) je ale lepší XviD...

http://www.forum.besttracker.cz/viewtopic.php?t=1652 = jenom malej, trochu nepovedenej příklad

[Petr Tomášek]

A proč ne Ogg Theora?

[David Watzke]

Proč jo? H.264 je lepší...

[stativ]

Je nezatížený jakýmikoliv patenty. Pro někoho to může být důležité.

[Mandarinka]

Protože Theora je komprese na dvě věci. Proč myslíte, že ji *žádní* piráti nepoužívají :) Byla an úrovni MPEG-1, a její efektivita vývojem o moc dál nepokročila.

[stativ]

Co jsem koukal na čerstvý článek o OGG Theora na Linux.com tak se viditelně zlepšila. Ale jak je psáno v jednom z odkazovaných článků: „Still not perfect and still among the lower-performing codecs, but no longer solidly with the losers“.

[Limoto]

A co Snow? Zkoušel to někdo?

[Mandarinka]

Experimentální jak stehno. Formát ještě nebyl finalizován, což znamená, že v budoucnu to už docela pravděpodobně nepůjde dekódovat. Abych nezapomněl, ani výkon kodeku není v praktických mezích. Dekodér taky nebude moc optimalizovaný, asi.

[Shidoshi]

Zalezi na jaky ucel to chcete vyuzit. Ale pro bezne lidi si myslim XviD bohate staci. Z vlastnych zkusenosti vim, ze vetsina lidi ani nezna co to x264 je. Furt se ptaji jak prehrat *.mkv soubory atd. Ale jak rikam zalezi na tom pro jake lidi to chcete poskytnout. Pokud chcete nejak vyrazne dbat na kvalitu zaznamu tak zvolte x264 ale pokud jde o bezne lidi XviD je jasna volba hlavne kvuli kompatibilite i nezkusenej uzivatel to prehraje.

[Bluebear]

Mimochodem, vzpomněl jsem si na související problém - pokud něco zakóduju pomocí FFmpegu (FourCC kód FMP4), můžu změnit FourCC kód výsledného souboru na DX50, aby to šlo přehrát pomocí běžných kodeků? Tzn. je soubor produkovaný FFmpegem opravdu kompatibilní s DivX?

[J. M.]

Ano. Oba kodeky produkují MPEG-4 ASP video. Nepamatuji na žádný případ, kdy by mi video kódované kodérem FFmpeg MPEG-4 nešlo přehrát dekodérem DivX. Snad jedině hardwarové přehrávače mohou mít problémy, pokud mají nějaká omezení (ale to je spíše obecná věc).

[J. M.]

(Neboli, abych to vyjádřil jasněji, i vzhledem k této diskusi – není žádné „DivX video”, „Xvid video”, „FFmpeg MPEG-4 video”, všechno je to software, který kóduje a dekóduje standardní MPEG-4 ASP.)

[hufhendr]

Playstation 3 přehraje "XviD video".

[Jiří Němec]

Čerstvě nainstalované windows nepřehrají skoro nic. Pokud si už někdo nainstaluje nějaký codecpack, tak přehraje všechny varianty mpeg4 včetně toho h.264. Větší problémy nastávají s kontejnery, matroska je super, ale ve win potřebuje splitter. Pokud ale to h.264 uložíte do avi, tak to snad dnes přehraje každý.

Pro jistotu jsem vyzkoušel ffmpeg z roku 2005 a přehrává h.264 video skoro stejně rychle a bezproblémově jako dnešní svn verze.

[Spike]

h.264 v AVI? Au au au!

[Smajchl]

Co je na tom tak spatnyho, nebo je snad mpeg4/avi lepsi?

[Spike]

Je na tom špatné přesně to: h.264 v AVI. Blbý nápad.

.avi: using AVC-in-AVI is nowhere standardized and therefore already causes incompatibilies. The limitations of AVI and VFW (eg regarding b-frames or arbitrary frame coding orders), together with the necessary hacks caused by these two formats, hinder the full implementation of all possible features AVC offers and therefore harm the possible quality or at least the speed of the development, the interoperability and therefore also the competition. AVI is currently used by VSS and x264 (mencoder and vfw)

(z doom9.org)

BTW, h.264 je část MPEG-4.

[GeBu]

Jo s tím souhlasím a který nástroj považuješ na Linuxu za nejlepší pro výrobu H.264? Mencoder vyrábí nejlépe AVI: přebalení není problém - myslíš, že je to dobrá cesta?

[J. M.]

Já používám na bezproblémové kódování do H.264 Avidemux - jako kontejner volím MP4, pokud chci jako audio třeba Vorbis, není problém pak nakonec výsledný soubor ještě multiplexovat třeba pomocí mkvmerge do formátu Matroska.

[Mandarinka]

Není. Dělá to různé triky s bitstreamem, a mohl byste se dočkat rozhozené synchronizace.

A AVI zblajzne několik MB navíc proti MKV. Zvlášť hodně když chcete použít lepší audio než CBR MP3 (což je z hlediska kvality mnou hodně doporučeno!) Taky se do toho nedají zabalit titulky a další audio stopy (to jde, ale humpolácky).

Fuj pryč ruce od AVI, zvlášť když ste linusák, protože nepotřebujete žádný splitter.

[Smajchl]

To jsem nevěděl, díky za vysvětlení, určitě se to bude hodit.

A s tím, že h.264 je součást meg4 tim jsi mi zase sebral tu iluzi, že tomu rozumim. Je to naky slozity.

[J. M.]

MPEG-4 je rozsáhlý multimediální standard, specifikující několik druhů komprese obrazu i zvuku (u zvuku se používá AAC, což taky patří do MPEG-4) i kontejner pro A/V data (MPEG-4 Part 14, známý jako MP4). Jednou z video kompresí, specifikovaných v standardu MPEG-4, je MPEG-4 Part 2, který obsahuje profily Simple Profile (SP) a Advanced Simple Profile (ASP). To je ten formát, který používají kodeky jako DivX, Xvid, FFmpeg MPEG-4 a mnoho dalších (neboli, kodeky DivX, Xvid a další nejsou formáty, ale softwarové implementace formátu MPEG-4 ASP). Později do MPEG-4 přibyla i modernější komprese MPEG-4 Part 10, Advanced Video Coding (AVC), která je u ITU-T vedena pod názvem H.264 (MPEG-4 je standardizován u ISO, ale H.264 a MPEG-4 AVC jsou totožné, je to společný produkt ITU-T VCEG a MPEG).

[Smajchl]

Dekuju, takze je klidne mozny ze tam pribyde i neco dalsiho a to cemu lidi rikaj divx je MPEG-4 ASP

[J. M.]

Možné je všechno.... Už teď jsou v desítkách částí MPEG-4 specifikovány věci jako titulky, 3D grafika, podle toho, co jsem četl, tak některé věci (např. Symbolic Music Representation) jsou zatím stále v nedokončené, vývojové fázi, tak třeba časem...

To, čemu lidi nesprávně říkají DivX, je většinou AVI soubor s MPEG-4 ASP videem a MP3 zvukem. Někdy se říká DivX i samotné kompresi MPEG-4 ASP. Ve skutečnosti je ale DivX firma a značka jejích proprietárních softwarových produktů (DivX Pro Codec, DivX Player, DivX Converter...) Kromě toho taky firma DivX vytvořila svůj vlastní kontejner DivX Media Format, kterému říká krátce DivX, ale to je něco jiného, to je rozšířený AVI formát (s titulky, menu...), který v praxi téměř nikdo nepoužívá.

[Smajchl]

Diky moc za vysvetlenou, uz se konecne zda ze to chapu

[2008]

Podla mojich testov Xvid produkuje video s rovnakou kvalitou (PSNR) ako x264, ale koduje vyrazne rychlejsie, takze nema vyznam pouzivat x264.

[J. M.]

1. PSNR není jediný vypovídající parametr, důležitější je subjektivní kvalita.

2. x264 podle (nejen) mých zkušeností produkuje video, které má při stejném datovém toku subjektivně lepší obraz než MPEG-4 ASP kodeky jako Xvid. Je to sice „vyváženo” větším romazáním obrazu, ztrátou detailů (hodně viditelné na záběrech obličejů zlízka – H.264 má tendenci k „umělohotnému” podání), ale na druhou stranu pozitivum je méně blokových artefaktů, hladší obraz. Je to prostě o generaci vyspělejší komprese.

[2008]

Spravil som nove testy podla ktorych je x264 lepsi kodek:

obidva kodeky dosiahli priemerny PSNR 46.8 dB

vysledne video sa kodovalo rychlostou s bitrate

xvid - 13.74 fps - 4792 kbit

x264 - 21.58 fps - 4146 kbit

[J. M.]

Xvid je výrazně rychlejší než x264 (což je dáno hlavně tím, že MPEG-4 ASP je starší a méně vyspělá/náročná komprese než MPEG-4 AVC). Pokud ti běží tak pomalu, zřejmě jej máš nějak špatně zkompilovaný (bez podpory NASM), případně třeba u vícejádrových procesorů bez podpory více vláken...

[2008]

Mam xvid zkompilovany s asm.

  A: dct/x86_64_asm/fdct_mmx_skal.asm
  A: dct/x86_64_asm/idct_mmx.asm
  A: image/x86_64_asm/interpolate8x8_mmx.asm
  A: image/x86_64_asm/interpolate8x8_xmm.asm
  A: image/x86_64_asm/qpel_mmx.asm
  A: motion/x86_64_asm/sad_mmx.asm
  A: motion/x86_64_asm/sad_xmm.asm
  A: quant/x86_64_asm/quantize_h263_mmx.asm
  A: quant/x86_64_asm/quantize_mpeg_xmm.asm
  A: utils/x86_64_asm/cpuid.asm
  A: utils/x86_64_asm/interlacing_mmx.asm
  A: utils/x86_64_asm/mem_transfer_mmx.asm
  L: libxvidcore.a
  L: libxvidcore.so.4.1

Bezne pouzivam libavcodec MPEG-4, ktory v mojom teste koduje 126 fps, 46.2 dB, 4787 kbit.

[2008]

Xvid 1.1.3 nepodporuje viac vlakien.

x264 a libavcodec MPEG-4 zrychlili na 39 a 173 fps pri pouziti 2 vlakien.

[J. M.]

Ano, je potřeba Xvid 1.2 (vývojová verze).

[Mandarinka]

Když si x264 správně nakonfigurujete, bude rychlejší než xvid, a ještě pořád bude poskytovat vyšší úroveň komprese (tj. lepší kvalita nebo menší tok).

V HD rozlišení je xvid už viditelně pozadu, protože zkrátka blokuje... potřebuje mnohem větší tok. Teoreticky může při neomezené bitrate vypadat o ždibík lépe, ale neomezenou bitrate nikdo nepoužívá.

[Mandarinka]

Zájemci nechť čtou u jednoho z nejlepších zdrojů, co se týče videa: www.doom9.org

[Dusan]

Hm tak poslednú dobu sťahujem z netu anime len v h264 s aac ac3 alebo vorbis už v menšej miere v xvid/theora a najmenej v wmv3/4 a to sa ani veľmi nesnažím hľadať. Samozrejme kontajner je len ogg alebo mkv(je viac) a to hlavne pre titulky.

Aj keď je pravda že anime nie je top hit ale naozaj by som sa nebál. Pred mnoho a mnoho rokmi (cca5 a viac) bolo ku každému divix filmu dávaný kodek na CD takže nieje problém.

Pre windowsakov stačí stiahnuť tento codec paccck http://cccp-project.net/

Pre linux stačí nainštalovať ffmpeg a na úpravu mkv a ogg - mkvtoolnix konvertovanie do h264 sa da použiť avidemux (a aj realizáciu mkv) ps. lib-xine/kaffeine má problémy s h264 (vytvára zelené kocky - bug report zaslaný) takže používam mplayer/smplayer

Jediný problém je z duševným vlastníctvom na H.264 spoločnosťou, ktorá vyvíja špecifikácie mpeg (v4?(xvid, divix), v10(h264), v14?(mp4 kontajner)) - myslím že je toto správne

Takže z tohoto pohľadu by bolo lepšíe keby bolo všetko voľne dostupné v theora,snow?/vorbis a kontajner ogg/mkv

[kozzi]

no to stim xine mi taky driv delalo, ale nova verze uz to nedela. Ja sem to tekrat vyresil tim ze jsem nahradil ffmpeg v xine-lib za novjejsi

[Dusan]

Používam mandrivu 2008 s ffmpeg z oficial a xine z plf. Takže možno by som si to mal skompilovať, ale smplayer(QT4) má ovládací komfort skoro ako kaffeine, takže to zatiaľ neriešim.

Možno to opravia v tých oficiálnych zdrojov. Ale inak dík.

[kozzi]

v offic už je to opravený

[Luboš Doležel (Doli)]

Ty zelené kostičky byly bug v nějaké optimalizaci (MMX?), stačilo to zkompilovat bez a bylo to OK. Ale teď už je to stejně opravené...

[Spike]

Pokud to video chceš šířit na CD, určtě přibal CCCP a/nebo nějaké VLC, jinak dej odkaz ke stažení a nějaké info na web (např.), aby konzumenti netápali. Myslím, že většina lidí si s tím poradí.