Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Řešení dotazu:
which ppp
pppd
(případně sudo pppd
pro spuštění pod rootem).
Pro tazatele: v terminálu se není třeba přepínat do adresáře se spustitelným souborem, po zadání příkazu se hledá stejnojmenná binárka v adresářích v proměnné $PATH, a když se najde, spustí se (v podstatě stejně jako na Windows).
ls -1 `echo $PATH | tr ":" " "`Obecně, pokud si kliknete v Synapticu na balíček pravým, dáte vlastnosti a instalované soubory, vidíte, co má v /bin/, /usr/bin/, /sbin/, /usr/sbin/ atd.
Seznam všech možných spustitelných programů můžete získat třeba taktoJo a nebo také prostým zmáčknutím tabulátoru dvakrát po sobě, jak mi po přečtení příspěvku níže docvaklo
podivejte se na network manager, je celkem schopny a pro klasicke dnesni pouziti pppd(pripojeni mobilem) se da v nem bez problemu naklikatVedle s tím řeší problém…
sudo which pppd
muzete zjistit ktere se ten vas konzolovy program skryva(bez sudo(co dela sudo si najdete na wiki ubuntu) ho ovsem neuvidite)
Tady vlastně ani nevím co je ten exáč protože ani nemusí mít příponuLinux na rozdíl od Windows nerozlišuje soubory podle přípony. Spustitelný soubor se pozná tak, že má „x“ – právo spouštění. Jak se to pozná v Nautilu (souborový správce GNOME) nevím, protože jej nepoužívám. Ale práva by měla být vidět a) v detailech souboru a b) když si dáte detailní výpis.
Já si chci třebas všechny programy nainstalované na počítači instalací Ubuntu projít a vyzkoušet si co dělají.To je nesmysl. Věci mimo menu v GNOME neřešte, ty pro vás užitečné nebudou. Považujte je za "systémové".
Vy se do ubuntu dostáváte jen skrze jeden počítač, kde jste, a zdejší poradnu?
Řekněme, že nějaký systém a řád vidím v linuxu. Je nějaký mainstream, zpětné vazby, ovlivňování (se). Dokumentace je, ale tu zřejmě nechcete číst? Každý program má nějaký výstup, pokud je spuštěn z konsole, toho jste si už všiml? Adresářová struktura je, liší u různých distribucí v detailech. Můžete mít více přístupů v linuxu ke všemu a s tím souvisí i jiné programy k tomu stavěné. Přesto je linux transparentní a dost přehledný, což já oceňuju.
Dokumentaci pochopitelně chci číst, ale stále tam nenalézám odpovědi na to co vědět potřebuju.Fajn. Snažím sa pochopiť tvoju situáciu. Akú dokumentáciu si už čítal? (btw,je pravda, že užívateľská dokumentácia je slabinou)
"Lokální informace" (dokumentace):
/usr/share/doc man man info info
Dále existují různé HOWTO dokumenty, nápověda přímo v programu, FAQ + strýček Google toho umí hodně vyhledat...
O GNU/Linuxu bylo napsáno taky dost knížek. Stačí jenom hledat.
Ještě dodám, že většina programů rozumí volbě --help
Spousta informací platí obecně pro jakoukoli distribuci GNU/Linuxu. Protože každá distribuce GNU/Linuxu se skladá z jádra (tedy z Linuxu) a obsahuje spousty utilit (programů) z projektu GNU. Zkuste si opravdu přečíst aspoň jednu manuálovou stránku (např. manuálová stránka k aptitude
je dokonce v češtině) nebo jeden info dokument... Jsou to výborné zdroje informací.
Completing complete (TAB) Attempt to perform completion on the text before point. Bash attempts completion treating the text as a variable (if the text begins with $), username (if the text begins with ~), hostname (if the text begins with @), or command (including aliases and functions) in turn. If none of these produces a match, file‐ name completion is attempted.(bash je nejcastejsi interpret prikazoveho radku - cili pokud si s nim chces hrat, je dobre si taky precist navod) google: site:abclinuxu.cz doplnovani http://www.abclinuxu.cz/clanky/tipy/bash-chytre-doplnovani (hned prvni odkaz) site:abclinuxu.cz prikazovy radek http://www.abclinuxu.cz/ucebnice/zaklady/prikazova-radka (druhy odkaz) obsahuje "Podrobnější popis a další možnosti viz kapitola Zadávání příkazů" (opet druhy odkaz) Jak vidis, nikdo o tom nijak zvlast nemlci ...
Ohledně doplňování doporučuju v terminálu i vyzkoušet doplňování na jednotlivá písmena ... a + 2x TAB ... a opakovat s dalším písmenem, je to o něco přehlednější. Ad ubuntu a dokumentace, stejně jako vycházela/vychází perfektní knížka od pana Bíbra, tak něco takového je i k ubuntu.
Hodně mi pomohl pán který mi sdělil že dvojí uhození na TAB mi napíše všechno nainstalované na počítači. Škoda jen, že se to dozvídám až po 14 dnech vědeckého bádání s Linuxem Ubuntu.Dopĺňanie funguje aj vo Windowsoch prinajmenšom od Win2000. Ako sa o tom človek dozvie? Kde je nejaká dokumentácia, v ktorej to udrie do očí? Problém je v tom, že súčasné systémy sú tak rozsiahle, že nie je možné obsiahnuť všetky dôležité veci a zároveň neprekročiť rozsah, ktorý nováčik je ochotný stráviť.
a když něco najdu tak řešit dilema jestli to ono platí i pro můj Linux či ne. Už je mi úplně jasné proč nemůže mít nějaké masové rozšíření, protože věci okolo něho mají pramalou štábní kulturuPretože to zakladáš na nesprávnej informácii, že "Linux je jeden operačný systém". Nie je to tak.
Zajímalo by mě kde, v které příručce, učebnici, popisu je toto uvedené, protože i jimi se probírám.Linux Dokumentační projekt 4. vydání (lze stáhnout zdarma z Internetu a je komplet přeložený do češtiny), strana 73, „Funkce shellu Bash“
Muzete mrknout i na nejake ucebnice a konkretni priklady zapisu prikazu. Toto se tyka konzole.
Pro graficke prostredi je nejjednodussi cesta si vse osahat ... proste jako ve windows. Jako non root (bezny uzivatel systemu) nic systemoveho nezkazite tak se neni ceho bat. Maximalne si rozvrtate svoje nastaveni programu apod.
Co znamenají symboly na fotkách 8 9 a 10fotka 8 - číslo sekcie manuálových stránok, v ktorých je popis daného programu fotka 9 - symbol, ktorý pridá do výpisu ls ak dostane prepínač -F (), aby vyznačil druh súboru: * - vykonateľný, @ - symbolická linka, / - adresár, = - socket, | - pípa fotka 10 - symbolická linka
Jak já se dozvím, nebo kde se dozvím, jméno souboru který mám spustit abych mohl program pepa3 provozovat - spouštět ??Na túto otázku som už odpovedal: toto prepojenie neexistuje. Najlepšie, čo môžeš získať, je pustiť niečo ako:
dpkg -L menobalika | grep bin/
Ak to chceš po technickej stránke, tak si pozri napr. Desktop Entry Specification.
Na druhej strane: prečo by si ho chcel, ako začiatočník, vedieť? Nestačí ti nájsť v menu položku pepa3 a pustiť?
Já bych řek, že možnost je, v synapticu je vidět nainstalované balíky, to, co je spustitelné, je v nějaké konkrétní cestě (path, třeba /bin, /usr/sbin apod.). A balíček, instalátor, to tam dá/dal.
U mne v gentoo je podobně, když instaluju, tak vidim, jaké soubory se kam kopírují - tak třeba když nezadam flag "gtk" u wiresharku nebo "gtk" u nmapu, tak nemam gui, čili vidim, že nějaký instalovaný soubor, soubor v seznamu, není.
Jo, pokud se vám někde objeví nějaká ikonka, něco, po instalaci, tak to autor balíčku úmyslně tak udělal. A podobně pokud se nic takového nestane, tak to buď autor tak zamýšlel nebo nesedí cesty/verze a je onen xpm soubor (=ikona) či co to přibylo jinde - jako by nebylo.
Zajimalo by me, jak to vase "jak se jmenuje eXecutable" aplikujete na balik co naleje do /usr/bin 10+ spustitelnych souboru.
Takze jeste jednou: Pokud je aplikace, kterou nainstalujete pomoci Synaptic, pouzitelna pro koncoveho uzivatele, najdete jeji ikonku v menu. Tecka.
Pokud tam ikonka neni, znamena to:
a) aplikace neni urcena pro koncoveho uzivatele
b) program se nainstaloval nestandardnim zpusobem a jeho spustitelne soubory se nachazi jinde (/usr/local/bin, /opt/bin, atd...). Spustitelny soubor je pak potreba najit rucne.
Vyse uvedene plati jak pro Linux, tak pro Windows (a pochybuji, ze MAC OS X se bude lisit)
cp
by byl zcela naprd, stejně jako pro většinu z těch tisíců spustitelných souborů, co máš v /usr/bin.
Když napovim ... zkus "man man" ... čeho si všimneš? Snad by Ti pak došlo, že i tady se zobrazuje, projevuje to, že unix/linux je soubor jednoúčelových nástrojů vyladěných k vzájené spolupráci, komunikaci. A to, že vše je (jednotlivý) soubor.
A man je součástí souboru a nebo je to úplně samostatný soubor s popisným textem a je spojený s oním souborem jen nějakým linkem ?Program man, je program, ktorý vyhľadá a zobrazí manuálovú stránku. Tá stránka samotná je zapísaná niekde pod adresármi, ktoré sú vymenované v premennej prostredia MANPATH. To ako sa tam tá stránka dostane závisí od distribúcie. Na tej mojej niektoré prídu s balíkom "man-pages". Tie ostatné sú súčasťou balíka. Teda ak nainštaluješ ppp, tak manuálová stránka pre pppd sa nainštaluje súčasne s ním. Pozor nato, že manuálové stránky nie sú jediným zdrojom dokumentácie. Niečo je v tzv. info stránkach (napr. pre libc), niečo môže balík hodiť do /usr/doc (napr. HOWTO/FAQ), niečo môže doplniť do help systému DE(moderné GUI programy) a niečo môže dať niekam úplne inde (napr. mplayer alebo apache). Žiaľ nejaká veľká jednotnosť v tom nie je. Mnohá dokumentácia má formát a umiestnenie, ktoré bolo najpoužívanejšie v dobe, kedy príslušný program prebiehal najaktívnejším vývojom a to mohlo byť pred mnohými rokmi.
A man je součástí souboru a nebo je to úplně samostatný soubor s popisným textem a je spojený s oním souborem jen nějakým linkem ?
Teď to dobře nechápu co chcete ale snad se trefím.
man je program který zobrazuje manuálové stránky (nápovědu) k programům. viz: man man
Každý normální programátor napíše manuálovou stránku (textový soubor) který přidá do balíčku k programu.
Program man potom tyto textové soubory hledá a zobrazí je.
Většina manuálových stránek je v uložena v /usr/share/man/* na vašem disku.
Když se jedná například o program určený pro KDE nebo Gnome, balíček často zajistí taktéž přidání ikony do menu příslušného grafického prostředí. To je ta nejjednodušší možnost.
U ostatních programů stačí hledat ty soubory, které jsou v /usr/bin
, /usr/sbin
, /usr/local/bin
nebo /usr/local/sbin
. Některý z nich má zpravidla název, který hledáte. Rozhodně by ale nemělo být nutné se do těchto adresářů přepínat.
Pokud spouštíte program, který je opravdu určený ke spouštění uživatelem (a ne nějakým jiným, speciálním způsobem), mělo by být možné ho spustit zcela bez ohledu na to, v jakém adresáři se nacházíte. Shell postupně hledá váš příkaz (program) v adresářích, jejichž seznam obsahuje proměnná prostředí $PATH. Všechny zmíněné adresáře zpravidla v tomto seznamu bývají.
Je dobré nehledat explicitně spustitelný soubor, ale nechat jeho vyhledání na shellu. Takhle to má správně fungovat, tak je to celé navrženo. Jakmile musíte příkaz někde hledat a spouštět explicitně s plnou cestou, pravděpodobně máte něco špatně nainstalované.
Mimochodem, PPP je protokol. Pokud vím, program související s protokolem PPP se jmenuje pppd
, nikoliv ppp
.
Neptej se a zkus ... "aptitude search tree" ...
A virtualbox/vmware apod.? Nebo přístup k někomu přes ssh?
Ve Windows taktéž nemusíte být přímo v adresáři, kde je příkaz. Windows mají přece taky $PATH
, nebo přesněji řečeno %PATH%
.
PPP vám může být užitečný na tři věci. Buď pro připojení přes vytáčený modem, nebo (ve formě PPPoA či PPPoE) pro připojení k ADSL (nebo přímo k ethernetu providera), nebo pro nějaké mobilní připojení, kde se GSM/UMTS telefon tváří jako modem.
V prvním (a možná i ve třetím) případě hledáte buď program kppp
z KDE nebo jiné vhodné klikátko, které vám usnadní nastavení parametrů a pppd
spustí za vás. Z příkazové řádky zase můžete použít wvdial
, který rovněž umí nastavení několika profilů a další chytré věci.
Pro druhý případ potřebujete démona rp-pppoe
, který rovněž spustí pppd
za vás. Ve spoustě distribucí se skript pro spuštění tohoto démona skrývá pod názvem adsl
a podobně. Opět tam jsou velké možnosti konfigurace, profily připojení a další uživatelsky přívětivé vychytávky.
Jednou z univerzálních (ale méně flexibilních) možností je Network Manager, který se v některých distribucích používá jako implicitní možnost konfigurace sítí. Ten by měl umět v podstatě vše zmíněné, ale může se stát, že některé hodně neobvyklé situace nezvládne, narozdíl od specializovanějších nástrojů.
Programy typu wpa_supplicant
(šifrování WPA, autentifikace 802.1x), pppd
(klient/server protokolu PPP) nebo dhcpcd
(klient protokolu DHCP) jsou sice zajímavé, ale málo vstřícné k začátečníkům.
apt-get -d install nazev_baliku
.deb baliky skonci v /var/cache/apt/archives/ odkud je staci nakopirovat na prenosne medium a prenest na druhy pocitac do stejneho adresare. Synaptic je najde a pouzije pri instalaci,
Tiskni
Sdílej: