Qt i pod GPLv3 (diskuse)

[Jan Drábek]

Chápu to správně, že už pokud budu chtít něco prodávat na postavené na QT nebudu muset platit Trolltechu?

[faugusztin]

Heh ? To si nemusel ani doteraz, ak si to licencoval pod GPL. Ale samozrejme si musel k tvojej aplikacii klientom dodavat i zdrojove kody tvojej aplikacie.

[m1c4a1]

Pokud šlo o komerční produkt, tak tam se používala jiná licence, mám ten pocit.

[Ilfirin]

Správný pocit.

[zenek]

To je tak trochu v rozporu s GPL, žejo. Nebo si snad pletete pojmy komerční a proprietární?

[Viliam Púčik]

To je tak trochu v rozporu s GPL, žejo. Nebo si snad pletete pojmy komerční a proprietární?

No, trosku si to pletiete . Kludne moze existovat i komercny software sireny pod GPL licenciou, potrebne je vsak k takemuto softwaru poskytnut i zdrojove kody, ak o ne zakaznik poziada. Inak povedane, mozete vytvoril GPL aplikaciu a predat ju niekomu za par stoviek dolarov, ten niekto vsak moze aplikaciu poskytovat dalej a kludne aj zadarmo, musi vsak dodrziavat GPL licenciu a podobne ako vy i vas zakaznik by musel ostatnym poskytovat i zdrojove kody na poziadanie.

[zenek]

Já si to nepletu, pletou si to předřečníci.

[Viliam Púčik]

Mate pravdu, prispevok som mal napisat trochu vyssie, ospravedlnujem sa za nepozornost.

[Let_Me_Be]

Houbelec, to platilo pro stare Qt 3.x. Qt 4.x bylo dvoulicencovane. Budto pouzijes GPLv2 nebo zaplatis a muzes pouzit libovolnou licenci.

[Luboš Doležel (Doli)]

Budto pouzijes GPLv2

Ani to není přesné, Trolltech má seznam (OSS) licencí, pod kterými může být váš program licencován a zároveň nemusíte platit.

[Let_Me_Be]

A uz to funguje? Vim ze to chystali, ale kdyz jsem tam koukal (tak mesic, dva dozadu) tak tam porad meli jenom GPLv2.

[rastos]

Nevie niekto (aspoň približne) koľko stojí komerčná licencia pre Qt?

[Luboš Doležel (Doli)]

Všechno se to dá najít na webu Trolltechu, jsou tam slevy pro malé firmy.

[srigi]

Tusim cca $1000.

[Filip Hesse]

Já to tam tedy nenašel. Našel jsem pouze formulář, kde si tyto informace vyžádáte.

$1000 není tak hrozné. Zkuste se jenom mrknout na ceny Delphi. Nechci je tu srovnávat, pouze poukázat na cenu jiného vývojového prostředí.

[Ctirad Feřtr]

$1000 je úplně srandovní částka za takovou věc. Není to zdaleka ani jeden měsíční plat (tuzemského) programátora. Na druhou stranu to není nic pro amatéra, prudukujícího desetidolarový shareware, ale pro skutečné komerční aplikace je to cena v podstatě symbolická.

[...............23]

Až na to že tá cena je dosť nad $1000 (u tej najdrahšej edície v ktorej sú všetky moduly, tá kde je len GUI bola lacnejšia...), a okrem toho je to cena na jedného vývojára, viď. http://trolltech.com/products/qt/licenses/licensing/qtlicensing , teraz tam už tie ceny nejak neviem nájsť, ale bolo to tuším okolo $3000 za tú plnú so všetkými modulmi, pričom malé firmy mali dosť veľké zľavy, možno to už ale zmenili...

Ale imho by to mohlo byť stále výhodnejšie (to ale čisto len tipujem), než to písať v GTK, v ktorom ten vývoj bude imho trvať o nejaký ten čas viac...

[Ctirad Feřtr]

To už je pravda o něco víc (zejména to, že jde o cenu na jednoho vývojáře), nicméně pořád se to v ceně práce rozpustí. Specielně na západ od našich hranic.

[Jirka]

Myslím, že to bylo jednak na vývojáře, ale také na jednotlivé platformy. Když chcete vyvíjet pro Linux, Windows i MacOS, tak se ta částka vyšplhá naprosto nechutně.

Pro velké firmy to může být málo, ale pro malou sw firmu (nebo dokonce jednoho programátora) je to likvidační položka. Na druhou stranu - Qt je kvalitní toolkit a se všemi knihovnami je to velice dobře použitelné. Nicméně cena je opravdu vysoká a proto si myslím, že hodně těchto firem sáhne po GTK nebo wxWidgets.

Když jde o projekt s podporovanou licencí, tak není co řešit.

[zenek]

WTF? Když je to jednou GPL (2), tak to je GPL a nejde o komerční/nekomerční, ale o svobodné/nesvobodné.

Jediné, co Trolltech nabízí navíc je to, že pokud si to koupíte, tak vám to dá i pod jinou licencí než GPL, tudíž to můžete vydat jako proprietární software (což vám GPL zakazuje).

Takže nechápu většinu příspěvků této diskuse. Nejsem seznámem s historií Qt, ale pro Linux musela být svobodná už dávno (měl jsem ji v dfsg-free Debianu od nepaměti, ergo musela být svobodná). Pro Windows mám pocit, že to bylo u trojkové verze trochu složitější, ale čtyřka je GPL(2) i pro Windows.

Takže jediná změna je, že kromě GPL2 je možnost i GPL3. Rozdíl v těch licencích nějaký je, ale určitě ne takový, že by třeba GPL2 knihovnu nešlo prodávat za peníze, pokud se dodrží GPL2.

[Let_Me_Be]

Qt 3 doted nebylo pod GPL, to je cele. Mozna jeste to ze spouste lidi se nelibi komercni firma jako Qt ve svete opensource, ale to je jejich vec.

[zenek]

Qt 3 pro GNU/Linux bylo stoprocentně DFSG-free, protože ho mám v Debianu. To je celé. Nechtějte po mě, abych otevíral nový tab jen kvůli tomu, abych dokázal, že mám pravdu.

[fgfhd]

Qt melo GPL licenci i pro windows. Problem je v tom, ze pro knihovny se vice hodi LGPL a to uz pro windows nebylo (pro linux je nejaka specialni licence). Proto je lepsi preferovat GTK, ktere sireno pod LGPL na vsech platformach. Pise se o tom treba tady:

http://wraith.iglu.cz/python/tech-gui-toolkity.php

[Luboš Doležel (Doli)]

Qt3 pro Windows pod GPL není a nebude, u Qt4 už je na tom verze pro Windows stejně jako ty ostatní. Pro Linux žádná speciální licence není.

[fgfhd]

Dopln si vzdelani: http://www.linuxjournal.com/article/3306

[Luboš Doležel (Doli)]

QPL je mimo, to spíš drží jen kvůli kompatibilitě.

[fgfhd]

QPL neni mimo, je to jedna z licenci Qt3: http://doc.trolltech.com/3.3/license.html a neplati pro win verzi. http://trolltech.com/products/qt/licenses/licensing/qpl

[Luboš Doležel (Doli)]

Není pravda, že Qt (bavíme se o verzi 3) mělo nebo má GPL licenci i pro Windows.

A QPL byl spíš jen předchůdce přechodu na GPL, je to opět jen copyleft. Takže jestli měl Linux navíc GPL nebo QPL, to už nehraje roli.

[fgfhd]

QPL umoznilo pouzivat Qt na linuxu, bez toho by KDE nebylo, takze podle me to hraje velkou roli.

[fgfhd]

To je taky duvod, proc Firefox a rada podobnych aplikaci pouziva GTK. Protoze GPL to na rozdil od LGPL neumoznuje bez prelicencovani techto produktu. I to podle me ma vyznamnou roli.

[fgfhd]

http://doc.trolltech.com/3.3/gpl.html

[David Jaša]

Do trojkové verze byla Qt na windows k dispozici nativně jen pod propietární licencí. PSI apod. využívaly linuxovou verzi s cygwinem.

[Spike]

Ne, Psi pro Windows (alespoň oficiální buildy) mělo licenční výjimku pro použití s Qt 3 od Trolltechu.

[David Jaša]

Tak to se omlouvám za dezinformace (to víte, agentura JPP...).

[Martin Böhm]

Pokud to zveřejníš pod GPL (verzí 2 nebo 3) a ne pod ničím proprietárním, tak určitě :o)

[Michal Fecko]

Chápu to správně, že už pokud budu chtít něco prodávat na postavené na QT nebudu muset platit Trolltechu?

...za podmienky že budú zdrojové kódy obsiahnuté vo výslednom produkte...

[zenek]

Za podmínky, že dodržíte licenci, pod kterou vám to dají, což platilo vždycky a přidáním GPL3 k šoučasné GPL2 na tom nic nemění. Tvrdit, že jde o zdrojové kódy je dost stručné shrnutí podmínek GPL .

(plus, jak tvrdí Doli výše jde to možná obstarat i pod jinými licencemi, nikterak jsem Trolltech politiku nezkoumal, ale když je nějaký software jednou GPL, tak z toho vyplývá několik věcí, na jejichž základě jsem splodil tento a jeden příspěvek výše )

[mutable]

v licencich se vubec nevyznam, ale vrta mi hlavou proc se velke projekty (financovane velkymi bratry) pisou zrovna v gtk (firefox, swt pro eclipse, openoffice). je to z duvodu licencovani qt?

[mutable]

hmmm... tak uz sem si neco vygooglil. zrejme nemaji zajem

[Let_Me_Be]

To je jedna vetev. Myslim ze docela fatalni je pro Qt ze je to C++ knihovna. Velka cast komunity se porad drzi Cecka a ma k C++ averzi (treba Linus je uzasnym prikladem).

A ano licence dela svoje. KDE bylo casto oznacovano za nesvobodne (proto taky drtiva vetsina distribuci pouziva primarne Gnome).

[Viliam Púčik]

IMHO nepovazujem nedostatok Qt to, ze ide o C++ kniznicu, skor naopak. Programovat GUI a veci s tym suvisiace je lepsie robit v objektovom jazyku, takze pouzitie C++ tuto cinnost urcite zjednodusuje.

To ze sa Linus pridrza "stareho dobreho Cecka" nie je prekvapive, Linux kernelu by pouzitie C++ asi velmi neprospelo. Ak by vsak Linus musel/chcel kodit i nejake to "klikatko", tak by tak velmi na C++ nereptal . Nehovoriac o tom, ze Linus sam pouziva KDE (rozumej Qt a C++) a nie GNOME (rozumej GTK a C).

[Let_Me_Be]

To bude tim ze si necetl tu jeho reakci na dotaz proc nepsali git v C++. Ve zkratce se to da zhrnout: "Vis hovno a lide kteri programuji v C++ neumi programovat."

Jadro by se dalo v C++ psat docela bez problemu (samozrejme kdyz pisu scheduler, tak nemuzu pouzivat STL :). Jen tak mimochodem nejaci BSDckari o tom ted uvazovali.

[Käyttäjä 11133]

Nemá v C++ jádro Mac OS X?

[Let_Me_Be]

To netusim. Mac ale jde spis cestou Objective C. Jinak dost zalezi na tom co z jadra, ja si dokazu v klidu predstavit i ten samotny stred, to kolem (ovladace, subsystemy, etc...) uz vubec neni zadny problem.

[Kyosuke]

Mac OS X má API pro ovladače v restringovaném C++. Jmenuje se to IOKit.

[Viliam Púčik]

"Vis hovno a lide kteri programuji v C++ neumi programovat."

Kazdy z nas pozna Linusov nazor na "fasisticke" GNOME, ktore je napisane v C, takze podla tvrdenia vyssie by ludia z GNOME projektu mali vediet programovat, kdezto manici okolo KDE by sa ani za programatorov nemali povazovat

Jadro Windowsu ma na rozdiel od jadra Linuxu pisane niektore casti i v C++, takze samozrejme, ze jadro (vseobecne) moze byt i C++.

Linusove hlasky treba vztahovat k veciam, s ktorymi robi (rozumej kodi) ako je jadro, git a podobne "nizkourovnejsie" veci nez su klikatka a omalovanky. Inak povedane Linusove nazory v diskusii o tom, ci je plusom alebo minusom mat Qt kniznicu v C++, nepovazujem za relevantne.

Sam v Qt 4 programujem a C++ mi v tomto smere uplne vyhovuje, vam nie? (Moje klasky treba vztahovat zasa ku GUI )

[Let_Me_Be]

Problem je v tom ze spousta lidi prave vidi C++ jako vysokourovnovy jazyk. C++ ma mnohem vetsi zaber nez Cecko. Cecko je nizkourovnove. C++ dokaze byt mnohem nizkourovnovejsi nez Cecko, na druhou stranu ale jdou v nem delat silene abstrakce (prevazne diky zdravemu zakladu polozeni uzivatelskych typu na stejnou uroven jako systemove typy).

Moje dlouhodoba zkusenost je ze programy v C++ jsou mnohem rychlejsi nez ty v Cecku, ne ani pro to ze by se podobny kod zkompiloval lip, ale proto ze v Cecku proste neni videt celek. Clovek se nemuze soustredit na velke problemy, spis ho to tahne k reseni maly lokalnich problemu. Typicky, implementace cache v Cecku je neco co bych vazne nechtel delat (a to jsou presne ty optimalizace, ktere pak delaji ty uzasne 100x zrychleni).

[Kyosuke]

To zní skoro jako propaganda mého oblíbeného jazyka, až na to "C++", co tam místo něj zavazí.

[Let_Me_Be]

Hele neprovokuj

[Espinosa]

V ranných verzích kernelu (1992) Linus s C++ opravdu experimentoval, snad i nějaký release opravdu částečně byl v C++. Ale rychle je to přešlo a od té doby nemá Linus C++ rád :) Jsou o tom nějaké články na KernelTrapu.

[Let_Me_Be]

Tak jsem si k tomu neco nasel, no jedina rozumna vec je ze vyjimky v kernelu nejsou moc dobry napad s cimz celkem souhlasim :) Ale jo, celkem si dokazu predstavit jak v roce 1992 vypadal kompilator C++ :)

[...............23]

dosť ich je aj v Qt - Skype, Google Earth, Opera...

[Espinosa]

OpenOffice má svoje GUI, od dvojkové verze pouze umožňuje plugnout integraci - některé widgety se zamění za nativní, save-open dialogy no a to je tak skoro všechno. Existují dva rovnocenné - co do schopností i postavení - pluginy pro Gtk/Gnome a KDE. Že OOo je postavené na Gtk bych se výslovně ohradil.

Firefox má také svoje GUI - XUL. Gtk používá jen okrajově, dialogy a nějaké nízkoúrovňové vykreslovací rutiny (?), Pango(?). Dost věcí si řeší sami.

SWT - tak to už máte víceméně pravdu, SWT má jednu variantu kompletně postavenou nad GTK, další nad Motif a WinUI. Verze pro KDE se tuším plánovala také nic bližšího o tom nevím.

Adobe PDF Reader - další příklad komerčního produktu nad GTK.

Na žádný další si nevzpomínám. Takže ono to zase tak nebude horké.

[fgfhd]

Ohrazovat se můžeš, ale to je asi tak všechno co s tím můžeš dělat, Firefox používá knihovnu GTK.

ldd firefox-bin
        linux-gate.so.1 =>  (0xffffe000)
        libmozjs.so => not found
        libxpcom.so => not found
        libxpcom_core.so => not found
        libplds4.so => /usr/lib/libplds4.so (0xb7fce000)
        libplc4.so => /usr/lib/libplc4.so (0xb7fc9000)
        libnspr4.so => /usr/lib/libnspr4.so (0xb7f99000)
        libpthread.so.0 => /lib/tls/i686/cmov/libpthread.so.0 (0xb7f87000)
        libdl.so.2 => /lib/tls/i686/cmov/libdl.so.2 (0xb7f83000)
        libgtk-x11-2.0.so.0 => /usr/lib/libgtk-x11-2.0.so.0 (0xb7cae000)
        libgdk-x11-2.0.so.0 => /usr/lib/libgdk-x11-2.0.so.0 (0xb7c31000)
        libatk-1.0.so.0 => /usr/lib/libatk-1.0.so.0 (0xb7c18000)
        libgdk_pixbuf-2.0.so.0 => /usr/lib/libgdk_pixbuf-2.0.so.0 (0xb7c03000)
        libpangoxft-1.0.so.0 => /usr/lib/libpangoxft-1.0.so.0 (0xb7bfd000)
        libpangox-1.0.so.0 => /usr/lib/libpangox-1.0.so.0 (0xb7bf1000)
        libpango-1.0.so.0 => /usr/lib/libpango-1.0.so.0 (0xb7bb9000)
        libgobject-2.0.so.0 => /usr/lib/libgobject-2.0.so.0 (0xb7b81000)
        libgmodule-2.0.so.0 => /usr/lib/libgmodule-2.0.so.0 (0xb7b7e000)
        libglib-2.0.so.0 => /usr/lib/libglib-2.0.so.0 (0xb7afa000)
        libX11.so.6 => /usr/lib/libX11.so.6 (0xb7a14000)
        libm.so.6 => /lib/tls/i686/cmov/libm.so.6 (0xb79f1000)
        libsmime3.so => /usr/lib/libsmime3.so (0xb79cf000)
        libssl3.so => /usr/lib/libssl3.so (0xb79aa000)
        libnss3.so => /usr/lib/libnss3.so (0xb793e000)
        libsoftokn3.so => /usr/lib/libsoftokn3.so (0xb78f5000)
        libXrender.so.1 => /usr/lib/libXrender.so.1 (0xb78ed000)
        libfontconfig.so.1 => /usr/lib/libfontconfig.so.1 (0xb78be000)
        libfreetype.so.6 => /usr/lib/libfreetype.so.6 (0xb7854000)
        libXt.so.6 => /usr/lib/libXt.so.6 (0xb7806000)
        libXft.so.2 => /usr/lib/libXft.so.2 (0xb77f4000)
        libxpcom_compat.so => not found
        libstdc++.so.5 => /usr/lib/libstdc++.so.5 (0xb773a000)
        libgcc_s.so.1 => /lib/libgcc_s.so.1 (0xb772f000)
        libc.so.6 => /lib/tls/i686/cmov/libc.so.6 (0xb7600000)
        /lib/ld-linux.so.2 (0xb7fe5000)
        libpangocairo-1.0.so.0 => /usr/lib/libpangocairo-1.0.so.0 (0xb75f8000)
        libcairo.so.2 => /usr/lib/libcairo.so.2 (0xb75b2000)
        libXext.so.6 => /usr/lib/libXext.so.6 (0xb75a5000)
        libXinerama.so.1 => /usr/lib/libXinerama.so.1 (0xb75a1000)
        libXi.so.6 => /usr/lib/libXi.so.6 (0xb7599000)
        libXrandr.so.2 => /usr/lib/libXrandr.so.2 (0xb7596000)
        libXcursor.so.1 => /usr/lib/libXcursor.so.1 (0xb758d000)
        libXfixes.so.3 => /usr/lib/libXfixes.so.3 (0xb7589000)
        libpangoft2-1.0.so.0 => /usr/lib/libpangoft2-1.0.so.0 (0xb7564000)
        libz.so.1 => /usr/lib/libz.so.1 (0xb7550000)
        libXau.so.6 => /usr/lib/libXau.so.6 (0xb754d000)
        libexpat.so.1 => /usr/lib/libexpat.so.1 (0xb752e000)
        libSM.so.6 => /usr/lib/libSM.so.6 (0xb7526000)
        libICE.so.6 => /usr/lib/libICE.so.6 (0xb750d000)
        libpng12.so.0 => /usr/lib/libpng12.so.0 (0xb74ea000)