Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Letos je pro vás otevře 26. listopadu v 16 hodin v pražském Karlíně. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o práci vývojářů, prostředí ve kterém pracují a o místní firemní kultuře. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem inženýři v Praze pracují, jak spolupracují se zákazníky, partnery i studenty, proč mají rádi open source a co
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
V květnu byla v evropském parlamentu pěticí poslanců spuštěna petice, která žádá přechod parlamentu na open source software a zároveň financování výzkumu v tomto odvětví. Petice doposud získala stovku podpisů, na přijetí by ovšem byla třeba polovina parlamentu, tedy ještě dalších 200 podpisů. Čtěte OSOR.eu.
Tiskni
Sdílej:
Ve vysledku je to porad zavislost na Sunu, Novell urcite nvyviji OOo plne paralelne a zmeny od Sunu prejima. Navic -- zarucis mi 100% kompatibilitu mezi OOo 3 a OOo od Novellu?
O to prave jde. Vsichni krici, jak chteji open source kanc. SW, ze pak budou svobodni, ale je nekdo schopen mi u OOo 3 garantovat, ze na vystupu neulozi zadnou dulezitou informaci do konstruktu nepopsanych v ISO ODF? Pokud to udela, jaky je smysl celeho toho humbuku kolem svobody formatu a ISO? Stejne pak jsem locknuty do OOo, protoze i kdyz treba KOffice leccos precte, nemuzu si jako obcan EU byt jisty, ze precte vsechno, co je potreba a musim chte nechte pouzivat OOo. A to se tu nebavime o nejakych prezentacich s obrazkama zviratek, ale o e-governmentu... Jeden podelanej formular pro cosi a vezes se.
A jakej je v nem rozdil oproti tomu Sunimu?No Novell hlavně přidává podporu pro MS Office technologie - VBA, OpenXML a podobně - go-oo.org.
Navic -- zarucis mi 100% kompatibilitu mezi OOo 3 a OOo od Novellu?No když už nic, tak tu by měl zaručovat Novell (resp distributor příslušné verze OpenOffice.org) a ne někdo na diskusním fóru kdesi v Česku, ne?
No Novell hlavně přidává podporu pro MS Office technologie - VBA, OpenXML a podobně - go-oo.org.Vice mene recnicka otazka
Tvoje odpoved potvrzuje, ze rozdily budou spise minoritni a ze stejne jde ve vysledku hlavne o zavislost na Sunu.
A ve skutečnosti nevím jak ty, ale já bych nejdřív provedl tu customizaci a až pak bych ten software zaváděl, rozhodně bych nanasadil verzi, která by neměla ty featury, které potřebuju, abych ji pak mohl přeplácnout novou verzí a musel bych tak platit podruhé za to zavádění...To jo, to bys dost usetril. Urcite by to cele stalo min nez dumpingove ceny, ktere je MS schopen nasadit, aby dostal zakazku......
Forknout OOo, to by urcite bylo ekonomicky vyhodne reseni
Jinak to, že to je jasné a zapadá to do sebe, je účelem takovýchto dokumentů. Ona takový Loose Change taky zapadá do sebe. Potom jsem viděl dokument na kanadské CBC, který si vzal jejich "důkazy" pod drobnohled, ukázal je ze všech úhlů, rozebral s odborníky a najednou mělo všechno logické, nekonspirační vysvětlení. A režisér LC tam byl za blbce.
Jeden příklad za všechny: jeden z odborníků na řízené odpaly tvrdil, že ono slavné podminování budov WTC by znamenalo měsíce měření, vrtání, řezání, kilometry drátů atd.. Utajit toto je v tak rušném místě, jakým WTC bylo, naprosto nemožné.
To samé onen dokument a centrální banky. Jak vznikly a fungují centrální banky si může nastudovat každý sám, navíc např. ČNB má jasně stanovené cíle, je jednou z nejtransparentnějších organizací v zemi, od jednotlivých mechanismů řízení peněžní zásoby a bankovního systému k účetnictví ČNB. Např. onen vzpomínaný růst peněžní zásoby se odvíjí od poptávky po pěnězích, která se zase odvíjí od HDP země. S růstem HDP roste i peněžní zásoba (zkuste si ten graf z dokumentu přiložit ke grafu růstu HDP USA, ono se to bude víceméně krýt). Samozřejmě jsou tam další vlivy. Kdyby to přesně kopíroval, tak by to znamenalo, že je dlouhodobá inflace nulová, což také není pro ekonomiku příliš zdrahé, uvádí se, že nejzdravější je tak 2 % inflace, což je také dlouhodobý inflační cíl ČNB. Malá nabídka peněz totiž může krátkodobě podvazovat hospodářský růst. Toto platí ve vyspělých ekonomikách, kde je centrální banka nezávislá organizace. Jsou a byly státy, kde je CB pod kontrolou státu a tzv. tiskne pro stát peníze, ten využívá toho, že může rychle zaplatit závazky dříve, než se měna znehodnotí. Pokud to pokračuje, tak to může znamenat až inflaci typu Zimbabwe... a sakra zase jsem se rozepsal, jdu raděj dělat něco užitečného
A potom ještě taky po mně.
.
ČNB má jasně stanovené cíle, je jednou z nejtransparentnějších organizací v zemi, od jednotlivých mechanismů řízení peněžní zásoby a bankovního systému k účetnictví ČNB.Pozor, Americky FED neni CNB! Je tam ohromny rozdil, obzvlast v transparentnosti. FED je soukroma instituce ktera uz ani nezverejnuje kolik tiskne novych dolaru... Kouknete na heslo FED ve wikipedii.
.
Tak by sme měli zase začít stavět.Víc radarů a větších!
Doufam že v temelínu dávno běží tajnej program jaderné zbraněSamozřejmě, kam myslíte, že se bude vyvážet atomový odpad?.
Například dle mého názoru by se peníze daňových poplatníků měly utrácet za software, který je volně dostupný a má úžitek pro všechny, neměly by se jen nalévat do chřtánu komerčních firem.Vy znate nejakou nekomercni firmu? Kdyz stat shani SW pro urcitou cinnost, pak primarnim kriteriem musi byt produktivita, kterou dany SW pro vykonani te cinnosti umozni. SW, ktery by byl sice svobodny, ale nefungoval by nejlepe, by mohl byt ve vysledku drazsi, nez SW komercni, protoze prace s nim by byla na prd... Ja chci, aby stat za moje penize udelal svou praci co nejefektivneji.
Když komerční firma dodá opensource software (pod svobodnou licencí), tak by měla mít vždy přednost před firmou dodávající jen uzavřený software.Pouze pokud je ten SW funkcne i ergonomicky absolutne ekvivalentni tomu uzavrenemu. Pak bych urcite volil OSS.
Já snad psal o nějaké nekomerční firmě?Psal jsi o komercni firme, tak jsem si rikal, kde ten termin beres. Kazda firma je z principu komercni. Jinak by neexistovala.
myslím že jsem dost jasně uvedl, že mi jde o to, aby přednost měly firmy nabízející otevřený software před firmami nabízejícími uzavřený proprietární software.Je to furt stejna blbost, at to opakujes kolikrat chces. Dulezitejsi je schopnost toho SW delat co je potreba a delat to dobre. Pak se teprve muzeme bavit o tom, jestli je nebo neni OSS.
). Viz jeho první příspěvek, kterým začal toto vlákno a na který jsem reagoval.
Připomíná mi to trochu třeba způsob arogantního vystupování Petra Tomeše (i když oproti němu je to ještě stále slabý odvar
).
nějakej s prominutim arogantní blbečekTak ted jsi mi to teda nandal!
Kdyz stat shani SW pro urcitou cinnost, pak primarnim kriteriem musi byt produktivita, kterou dany SW pro vykonani te cinnosti umozni.Tak mě napadlo, že by to mohl být docela dobrý vývojový model. Úředníkům se podstrčí něco, řekněme né úplně dokonalého, úřednicí budou nadávat, nadávky se sepíšou a spolu s nějakou finanční injekcí se pošlou vývojářům a oni požadované funkce doplní a až budou i vývojáři i úředníci (relativně) spokojení se to standardizuje a bude pokoj. Lepší než jim furt cpát nějaké funkce, které nechtějí jen aby kšefty nestály. I když jsem teda fakt zvědav jak to dopadne.
To by těm úředníkům musel stát někdo za zadkem.Stačil by jeden vyčleněný člověk, který by ty žvásty poslouchal a přepisoval je do řeči srozumitelné vývojářům.