Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
Vyšlo VLC 1.0.0 RC1. Přináší nové dekodéry (Dolby Digital Plus, AES3, True HD, atd.) a demuxery (Dirac), podporu přehrávání videí v archívech ZIP, gzip/bzip2 a vícesouborových RAR a spoustu dalších novinek. Kromě toho vylepšuje uživatelské rozhraní. Zdrojové kódy můžete stahovat z videolan.org.
Tiskni
Sdílej:
A co je na Pulse Audio tak špatný? Asi umí něco co ALSA neumí.
jj, umi. ale pro bezne lidi je vcelku k nicemu a tak ho bud nepouzivaji nebo na nej nadavaji :)
Což je pro hackerský linuxový svět typické. Když je nějaká systémová komponenta špatná, tak místo toho, aby se navrhla a udělala pořádně nebo vyhodila a nahradila, se nad ní udělá vrstva, která ten deficit původní knihovny zamaskuje. Když ani ta nadstavba nevyhovuje, udělá se vedle ní další. A další. Pak už je těch vrstev tolik, že se nad nimi udělá další abstraktní vrstva, která ty vrstvy pod nimi sjednocuje. A pak se konečně přijde na to, že to je takový paskvil, že se to celé musí udělat znovu a jinak. Situace se zopakuje, vrstvy se nahradí jinými, progesivními vrstvami, které jsou, jako teď PulseAudio, v módě, aby pak za pár let zase skončily v kanálu... To jsou takové neustálé cykly po několika letech. PulseAudio jistě není konečné řešení.
Samozřejmě výkon a spolehlivost jde v ruku v ruce s tímto tradičním linuxovým způsobem softwarového designu. Procesory jsou dnes hříšně výkonné, tak proč zbytečně nevyplýtvat desítky výkonu procesoru na to, že obyčejné přehrání WAV souboru se prožene softwarově přes GStreamer, který to softwarově prožene přes PulseAudio, který to prožene přes ALSu... Však linuxoví uživatelé jsou zvyklí na obscénní režii svých desktopů. To, že jim nyní díky PulseAudiu zvuk v polovině aplikací nefunguje a všechno se jim zasekává, jim taky starosti nedělá. Každý správný linuxák je, ve jménu pokroku, zvyklý nosit oběti. Aby to nebylo tak depresivní, tak tomu dokonce, v rámci pozitivního myšlení, říká "vylepšení".
Jedna věc je mít pocit, druhá věc je si to změřit a mít jasno.
+ ∞ :)
Až na tu nestabilitu dobrý rozhraní. V TS-TC(terminál server/klient) perfektní. Na desktopu jen pořád píšu killall pulseaudio, protože to pořád s něčím koliduje a věčně nejde zvuk.
Nezbyva mi nic jineho, nez s tebou souhlasit.
Je velika skoda, ze se plytva zdroji a vse se dela v nekolikanasobnem provedeni, avsak zadne neni na perfektni urovni.
Problem je asi v tom, ze vyvojari jsou creativni lide a mnohdy se nechteji podrizovat stavajicimu projektu, tak si zalozi novy. Nakonci dne, ale nemaji zdroje, takze vyvoj je pomalejsi, a kdyz uz to konecne jde do stability, tak tu mame novy project.
Sam za sebe musim rici, ze mi chybi stabilni Desktop, ktery ma nove verze programu. Mam na mysli nove verze programu, ktere jsou oznaceny za stabilni. Clovek si proto musi nainstallovat unstable versi, kde se po kazdem upgradu neco poskodi. "Vcera mi to bezelo super, ale po upgradu to uz nefunguje."
Myslim, ze toto je zacarovy kruh. Nekomu se to libi, nekomu zase ne.
Ano, to je daň za používání svobodného softwaru. Překotný, chaotický vývoj, kterému chybí trocha nadhledu, rozvahy a zdravého konzervatismu. Vývojáři jsou často příliš unešeni nejnovějšími, neodladěnými a neoptimalizovanými komponenty, které zbytečně a předčasně požívají i tam, kde to negativně ovlivňuje stabilitu a výkon. Má to své výhody (dynamický vývoj a velké možnosti), ale bylo by bláhové si zastírat ta negativa.
Urcite mas pravdu v tom, ze nejlepsi je ladit s uzivateli. Ale melo by to byt s uzivately, kteri o to maji zajem. Take bude asi velky rozdil v tom ladeni. Jak velke ladeni?
Myslim, ze pro soudruhy, kteri chteji jen OS pouzivat, by nebylo spatne mit stabilni core componenty a aplikace stabilni ale nove. Updaty ano, ale ty ktere nerozbijou nic. Maximalne opravim, nebo pridaji nove moznosti. Hlavni je nic nerozbit, jelikoz to uzivatele nasejsi .
Na to my nekteri muzou namitnout, ze tam je stabilni verze. No problem je v tom, ze stabilni verze nema nove verze programu, tudiz to normalni Franta Okurka pouzivat nebude.
Myslim, ze Ubuntu jede dobry system - po pul roce vyda optimalizovanou verzi.
Na drouhou stranku Debian, ten si jede sve stable, testing, unstable, coz ma za vysledek super stabilni system, ale 3 roky stary .
Myslim, ze by se nejak melo zkloubit, stabilni verze programu + stabilni verze linoxovych component. Jenze to asi jen tak nejde, protoze nejsou zdroje, ktere by na tom makali.
Tady vidím spíš nevýhodu v tom, že vůbec na Linuxu existuje ALSA. Kdyby bylo na Linuxu OSS jako na jiných *NIXech (a OSS 4 je podle lidí, co se vyznají, výrazně lepší než ALSA), opět není třeba nějaké neefektivní nadvrstvy. Mimochodem, tohle už do jisté míry řešily a řeší jiné vrstvy - byly a jsou tu i jiné zvukové servery, dále pro vývojáře přehrávačů je tu dávno GStreamer (neřeší se formát, prostě se přehraje audio soubor, detaily ať si zařídí backend), pro vývojáře audio editorů JACK (tedy neřeší se výstup OSS/ALSA/..., prostě výstupem je JACK a ten ať běží na libovolném backendu), pro vývojáře KDE Phonon (neřeší se frontend backendu, nad kterým to běží)... Čili pro koho PulseAudio je? Názor, že především pro jeho tvůrce, kteří jej mají jako neužitečné hobby, není ojedinělý. Takže takto tu opět máme unikátní linuxový mišmaš, kde uživatel vydá povel aplikaci, ta to pošle Phononu, ten to pošle GStreameru, Gstreamer to pošle PulseAudiu, PulseAudio to pošle ALSe, ALSA to pošle zvukové kartě... Uf... Tohle opravdu může považovat za dobré řešení jenom naprostý blázen.
Moje use cases:
1) chci mit moznost prehravat zvuk z vice programu a chci mit moznost (nezavisle na prehravacim programu) jednotlivym streamum nastavovat hlasitost.
2) chci mit moznost tyto streamy (opet nezavisle na prehravacim programu) prepojovat za behu mezi zvukovkama.
Tohle myslim PulseAudio umi. Umi to nektera ze zminovanych alternativ? Asi to bude umet i JACK, ale ten je v mnoha ohledech sileny (napriklad vyuziva jako samply pouze floating point hodnoty).
Myslím, že tvoje use cases 99,99 procent lidí vůbec nezajímají. Já nemám nic proti tomu dělat PulseAudio jako volitelnou libůstku pro pár podivínů, kteří si s ní vyhrají. Ať si ji klidně používají. Ale cpát to povinně všem lidem jako výchozí technologii na jejich desktopy, navíc v současném stále velmi problematickém stavu, mi přijde jako zvrhlost.
> Myslím, že tvoje use cases 99,99 procent lidí vůbec nezajímají.
Minimalne prvni use case je naprosto prirozena vec, kterou, tipuji, oceni vetsina uzivatelu.
> Ale cpát to povinně všem lidem jako výchozí technologii na jejich desktopy
To je spis problem distribuci (a ne PulseAudia), pokud neco defaultne instaluji, aniz by to uzivatel chtel. Me to Debian nedela.
"Minimalne prvni use case je naprosto prirozena vec, kterou, tipuji, oceni vetsina uzivatelu."
Většina určitě ne, většina lidí si nešteluje ani úroveň jediného zvukového streamu, natož aby se patlala s několika. Nicméně jsem měl na mysli hlavně tu druhou kejsnu.
"To je spis problem distribuci (a ne PulseAudia), pokud neco defaultne instaluji, aniz by to uzivatel chtel. Me to Debian nedela."
Zatím. Ale tlak mainstreamových distribucí je velký. Jelikož PulseAudio protlačují všechny, i vývojáři aplikací s tím budou čím dál víc počítat. A tak jako dnes moderní hudební programy na Linuxu/BSD už prakticky nejde používat bez JACKu, možná brzy bude i to PulseAudio de facto povinné, i na tom Debianu, pokud bude člověk chtít používat současný software. Ten stádní efekt mi na tom vadí nejvíc. Lidi to přebírají bezhlavě, jenom proto, že to používají ostatní, že to je v módě, všude se o tom píše, tak to musí mít taky.
> možná brzy bude i to PulseAudio de facto povinné
Vzhledem k tomu, ze bezne Linuxove programy prelozene v Debianu maji stale jeste podporu pro OSS rozhrani, prestoze je (v Linuxu) mnoho let deprecated, tak z toho nemam obavy.
O kterých Windows je řeč? Abych tušil, kterou verzi systému si člověk musí koupit, aby se k tomu dostal..
Tady vidím spíš nevýhodu v tom, že vůbec na Linuxu existuje ALSA. Kdyby bylo na Linuxu OSS jako na jiných *NIXech (a OSS 4 je podle lidí, co se vyznají, výrazně lepší než ALSA), opět není třeba nějaké neefektivní nadvrstvy.Historicky to tak ale nebylo, OSS dloho nevydával licenčně kompatibilní verze, tak byl nahrazen pomocí ALSA.
Ano, historie byla krutá. To jsem nepopíral, jen je mi líto, že už to kvůli zákonu setrvačnosti nelze zvrátit ani v době, kdy historické důvody pominuly.
V čem konkrétně je OSS4 výrazně lepší než alsa?
ano, spravne jsi popsal situaci v opensource svete ohledne zvuku. Ja s tebou jen souhlasim je to proste bordel .... a obzvlaste linux se v tomto vyziva ...
asi tak, tazka killer feature, oddnes smplayer nepustim
unrar -kb x soubor.part01.rar
je moc zelené?
unrar p -inul subor.part01.rar film.avi | mplayer -
:)
V tom se nedá seekovat.
niekto si zase neuvedomuje ze existuju uzivatelia Linuxu co nemaju sajn co je terminal, ze.
a tom sem dneska rano instalil 0.9.9
Je to balast jako každá jiná verze vlc, ani se to nedá pořádně zkompilovat :( Ještě že existují jiné a funkční projekty...
Osobně mi VLC taky nijak zvlášť nesedlo, výkonově však nemá v přehrávání HD obsahu konkurenci. Na počítači, kde se 720p 6 Mbit video v MPlayeru hryže, že se na něj nedá dívat, jej VLC přehraje s rezervou dobrých 20% CPU. Vyzkoušeno na Athlonu LE-1640 2.6 GHz + Radeon 3200 (radeonhd i fglrx) a Core 2 Duo T7300 2.0 GHz + Intel X3100 (intel).
Na Win (Core 2 Duo T54..cosi 1.8 GHz + Intel X4500) podobný obsah jede plynule i v MPlayeru, ne už však 1080p, které tam rozhodně plynule nepřehraju. Na Linuxu (VLC, C2D T7300) stejné video jede plynule, i když výkonová rezerva je ta tam Jednojádrový Athlon se pochopitelně nechytá, video je trhané.
To je dost podivný, když MPlayer i VLC používají úplně stejný dekodéry. Spíš máš někde něco nastaveno jinak. Buďto libavcodec H.264 dekodér, postprocessing nebo nějaký další filtry. Další rozdíl může být v tom, že VLC umí používat více jader, kdežto MPlayer běží jenom na jednom jádru CPU. Existuje ale i MT verze MPlayeru (viz http://smplayer.berlios.de/forums/viewtopic.php?pid=4923). Při stejnych podmínkách jsou VLC, MPlayer i ffdshow stejně rychlý.
da se predpokladat, ze ten kdo to zkompiluje bude lepsi tester,uz jenom kvalitou nahlaseni daneho bugu
demuxery (Dirac)
* Support for Dirac, MLP and RealVideo in Matroska filesPodle mě to spíš znamená vylepšení MKV demuxeru než nový demuxer (demuxer Diracu nedává moc smysl). To přehrávání v archivech je celkem zajímavé, ale raději bych byl, kdyby se „scéna“ chytila za nos a zahodila svoje archaická pravidla. Třeba by se pak na jejich releasy dalo i koukat. :)
New dirac demuxer for raw dirac streams
To přehrávání v archivech je celkem zajímavé, ale raději bych byl, kdyby se „scéna“ chytila za nos a zahodila svoje archaická pravidla. Třeba by se pak na jejich releasy dalo i koukat. :)
Tam panuje taká súťaživosť, že stačí už keď je jeden film a zo 5-6 releasov: repack,proper,real proper, real proper proper, mr proper :D Pochybujem, že by "len-tak" zmenili svoje "úchylky" :D