Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Byla vydána nová verze 2.22 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Canonical Launchpad vypíná systém správy verzí Bazaar. Vývojáři mohou své repozitáře do 1. září přemigrovat na Git.
Byla vydána nová verze 2.53.21 svobodného multiplatformního balíku internetových aplikací SeaMonkey (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Petici za povinné zveřejnění zdrojových kódů softwaru použitých ve veřejné správě lze podepsat na ePetice.
Na Indiegogo byla spuštěna kampaň na podporu linuxového telefonu Liberux NEXX s osmijádrovým procesorem Rockchip RK3588S, 32 GB LPDDR4x RAM a 6.34″ 2400×1080 OLED displejem. Cena telefonu je 1 310 eur.
Miro Hrončok vyhrál volby do Fedora Council. Mezi sedmi kandidáty, kteří se ucházeli o dvě křesla, nakonec získal nejvíce hlasů - 1089. Česká komunita má tak po delší době opět zástupce v nejvyšším orgánu Fedory.
Redox OS (Wikipedie), tj. mikrokernelový unixový operační systém naprogramovaný v programovacím jazyce Rust, nově podporuje X11 a GTK 3.
Jak nejčastěji zadáváte adresu webového serveru?
http://www.nazev_serveru.cz |
|
6% (72) |
www.nazev_serveru.cz |
|
33% (381) |
nazev_serveru.cz |
|
58% (672) |
nazev_serveru |
|
3% (33) |
Celkem 1158 hlasů
Vytvořeno: 7.9.2006 20:36
Tiskni
Sdílej:
Jj, buď záložky a navíc mam pár serverů (ajpin) v /etc/hosts
.
Nikdy totiz neni jasne kam ma vest adresa server.org, narozdil od www. ci ftp. apod, kde je zrejme, co asi na techto adresach najdeme. Minimalne se da odhadnout protokol.Tohle je naprosto jasné z použitého protokolu. doména třetího řádu "www" je dnes po mém soudu historický přežitek, který v podstatě nemá žádné opodstatnění.
doména třetího řádu "www" je dnes po mém soudu historický přežitek, který v podstatě nemá žádné opodstatnění
To není doména - aspoň ne v drtivé většině případů. A zatím jste vy ani nikdo jiný nepřednesl žádný argument pro ten váš soud.
Proč byste je střílel? Proč si myslíte, že takový web "nefunguje správně"? Můžete mne odkázat na nějaké RFC, které předepisuje, že to tak má být?
www.
je z hladiska logiky zbytocne aaa@mail.xyz.cz
To je velmi nepřesvědčivý argument. Uvědomte si, jaký je rozdíl mezi vyhodnocováním části za zavináčem v e-mailové adrese příjemce a tím, jak se vyhodnocuje specifikace serveru v URL. V URL uvádíte (IP adresu nebo) doménové jméno počítače, na který se má navázat spojení. V e-mailové adrese to tak sice také může být, ale nemusí a většinou dokonce ani nebývá. Proto byly zavedeny MX záznamy.
Dnešní módu "bez www" považuji za další projev neblahého trendu zplošťování DNS a potlačování jeho hierarchické struktury. Při nezadržitelném růstu objemu jeho jmenného prostoru je má takový trend velmi nepříjemné důsledky. Např. už top-level doména cz
má dnes přes 200000 domén druhé úrovně a raději ani neodhaduji, kolik jich má třeba taková com
. Je až s podivem, že přes tyto trendy a další útoky ze strany špatně informovaných "kapacit" DNS ještě jakž takž funguje…
Ještě doplnění: samozřejmě neexistuje ani žádný důvod, proč by jméno domény druhé úrovně nemělo mít A záznam a proč by nemohl odkazovat na IP adresu webového serveru. Pouze se stavím proti tvrzením lidí, kteří bez znalosti problematiky kategoricky tvrdí, že kdo to tak nemá, dopouští se chyby (a někteří by nás dokonce chtěli střílet).
Co ovšem považuji za projev brutální a nebezpečné ignorance, je chování lidí, kteří jen proto, aby splnili požadavek dostupnosti webu "bez www
", jsou ochotni porušovat standardy DNS. A to je, bohužel, zejména u webhostingových služeb velmi časté.
Ja len zastavam nazor, ze pokial je to mozne, domena druhej urovne (jasne, moze to byt aj tretia, napr *.co.uk, aj viac) by dns zaznam mala mat, a v takom pripade by mala robit minimalne forwarding.
To, ze by tym strojom bolo napr obycajne cisco ci jednoduchy linux s natkom, alebo nejaky load balancer, to je jedno.
Ja len zastavam nazor, ze pokial je to mozne, domena druhej urovne (jasne, moze to byt aj tretia, napr *.co.uk, aj viac) by dns zaznam mala mat, a v takom pripade by mala robit minimalne forwarding.
1. Proč by měla mít A záznam? 2. Proč by měl ukazovat zrovna na webový server?
Ale to nezadáváte třikrát totéž, to zadáváte tři různé věci:
Navíc v obou případech, které jste uvedl, můžete číslo portu vynechat, protože 80 je defaultní port pro HTTP a 21 pro FTP. Zkuste si např. pro srovnání tato tři URL:
Uvidíte, že se jedná o tři různé služby.
Neexistence FTP,HTTP,... typu zaznamu v DNS by se mela nahrazovat tak, aby si toho uzivatel nevsimnul.
Jde o to, ze jeden host (logicky, ne fyzicky) by mel mit vzdy stejnou adresu.
Cislo portu (to by taky v DNS mohlo byt ;)) ? To prave diky domluve zadavat nemusim (resit v tom prispevku cislo portu bylo nejspis OT).
Neexistence FTP,HTTP,... typu zaznamu v DNS by se mela nahrazovat tak, aby si toho uzivatel nevsimnul.
Neexistence čeho? O jakých záznamech to mluvíte? Představujete si snad, že pro každou ze stovek - nebo spíš tisíců - různých síťových služeb bude potřeba zavést extra typ záznamu jen proto, abychom mohli hierarchické DNS (a právě hierarchie je jeho největší výhodou oproti většině jiných jmenných služeb) zdegradovat na dvě úrovně (a vzhledem k omezenému rejstříku TLD de facto na jednu)?
Jde o to, ze jeden host (logicky, ne fyzicky) by mel mit vzdy stejnou adresu.
Naprostý nesmysl. Existuje mnoho hostů, které mají násobný záznam. Také není důvod (a často není ani žádoucí), aby všechny služby firmy nebo organizace musely být dostupné na jedné adrese nebo jednom doménovém jméně.
Cislo portu (to by taky v DNS mohlo byt ;))
Jen to ne, proboha. K čemu by to mělo být?
Obávám se, že ve svém příspěvku názorně demonstrujete dvě věci: jednak nedostatečnou znalost fungování DNS a TCP/IP a jednak to, co obvykle označuji za webocentrické představy o fungování Internetu.
Aha. Holt jsem myslel, ze bude sance vam vysvetlit, proc by A[AAASamozrejme myslim adresu 'host', ne adresu 'sluzba.host'(jak se DNS zneuziva] zaznam mel smerovat na naky rozhazovac podle sluzeb.
Také není důvod (a často není ani žádoucí), aby všechny služby firmy nebo organizace musely být dostupné na jedné adrese nebo jednom doménovém jméně.To ze ten duvod je jedina vec, o ktere se bavime, vsechno ostatni je OT.
Samozrejme myslim adresu 'host', ne adresu 'sluzba.host' (jak se DNS zneuziva)
V tom žádné zneužívání DNS nevidím. Představa je taková, že organizace (firma, škola, fakulta, úřad) má doménu domain.tld
a jména počítačů jsou ve tvaru hostname.domain.tld
, tak tomu odjakživa bylo. Později se místo jmen postav ze Star Treku, planet, božstev apod. začaly stroje pojmenovávat (nebo jim aspoň dávat aliasy) podle své funkce - mail.domain.tld
byl MTA, ftp.domain.tld
byl FTP server, ns.domain.tld
nameserver atd. To mi připadá celkem logické a nevidím v tom žádné zneužívání.
A co byste tím získal? Jediný efekt, který vidím, je zdržení při přístupu ke službě. Navíc zdaleka ne každá služba má obdobu HTTP přesměrování - AFAIK už ani FTP nic takového neumožňuje.
Navíc si myslím, že i pro web se význam "hezkých" URL výrazně přeceňuje. Většina přístupů IMHO nevzniká opsáním URL, ale kliknutím na odkaz (z jiného webu, vyhledávače nebo katalogu) nebo použitím bookmarků. Ve všech těchto případech je úplně jedno, jak URL vypadá.
Ziskal bych tim logicke rozdeleni na oznaceni sluzby a jmena. Me je to uplne jedno, ale z hlediska "Just works" je to imho dulezite(malinke zpomaleni pri navazovani spojeni za to nejspis stoji). A navic se to neprikrava s "tvym" rozdelenim, ale doplnuje ho.
Nestacil by DNAT?
Ziskal bych tim logicke rozdeleni na oznaceni sluzby a jmena.
Jenže to vycházíte z předpokladu "1 doména - 1 web". Dnes je takové rozvržení celkem běžné, ale není problém si představit tři různé firemní weby (klasický informační, e-shop, extranet, …).
Nestacil by DNAT?
Stačil (za výše uvedeného předpokladu). Jenže je otázka, zda "stačil" je odpovídající výraz. Vzhledem k jednoduchosti zadání příslušných pravidel v Linuxu panuje obecné přesvědčení, že (stavový) NAT je něco triviálního, ale on není - u vytíženějších strojů to může být velmi náročná záležitost. V tomto případě by samozřejmě stačil i bezstavový NAT, ale vzhledem k tomu, že klasický Fast NAT v jádrech 2.6 nefunguje (a od 2.6.8 není), zbývá k tomuto účelu vlastně jen target ROUTE
Netfilteru a ten bych neoznačil za úplně hladkou a bezproblémovou věc.
Ad 1. Co to přináší pozitivního? Negativním efektem jsou problémy s dodržováním specifikací DNS.
Ad 2. To ale není úplně bezproblémová záležitost - viz mé předchozí příspěvky. Opět nevidím ten přínos, který by vyvážil problémy s implementací.
a problemy? problemy su od toho, aby sa riesili, nie aby sa nad nimi mavlo rukou
ad specifikacia DNS: cim ju porusim pri nasledovnom nastaveni?
X.Y.Z.1 domain.tld Z.Y.Z.2 mail.domain.tld X.Y.Z.3 www.domain.tld
ipv6, aky tam je vlastne stav? nieco sa mi zda, ze ze tam nejaky blbecek navrhoval zahodit pol priestoru a vrazit tam MAC.
Treba nynejsi O2 nevlastni stranky www.o2.cz. A proto vyuziva stranky mezinarodni - ma adresu cz.o2.com. No a co vydime v reklame na O2? Vydime tam "zmarketingovanou" adresu www.cz.o2.comA jak jste přišel na to, že mají adresu
cz.o2.com
? Já je všude vidím prezentovat www.cz.o2.com
? Prezentují třeba i zelenou linku 800 02 02 02
, budete taky tvrdit, že mají telefon 02 02 02
?
www.***.cz
, tak ***.cz
To je situace, která je dnes naprosto běžná a neznám způsob, jak ji vyřešit bez porušení specifikací DNS.
Jj, v Mozille pokud dám v adres baru enter, tak jde na adresu, pokud kliknu myší na rozbalený spodní řádek, pokračuje se hledáním v Googlu.
abclinuxu.cz, www.abclinuxu.cz, abicko.abclinuxu.cz
. Nejvíc se mi líbí první možnost, protože jméno serveru bez národní domény pokrývá jen jeden řád domény, není v něm tečka.
domain.tld
a name.domain.tld
musely ukazovat na stejný počítač. Není absolutně žádný důvod, proč by vůbec jméno domain.tld
muselo mít nějaký A záznam. To je jen představa webocentristů - lidí, kteří nestihli zaregistrovat, že mezi pojmy Internet a web (WWW) je hodně podstatný rozdíl.
Ještě si dovolím znovu upozornit, že jsem nikde netvrdil, že
www.domain.tld
má mít vždy A záznamdomain.tld
nemá mít A záznamNic z toho jsem netvrdil a ani si nic z toho nemyslím. Jen se stavím proti těm, kdo tvrdí, že mají mít všichni web dostupný přes jméno své domény druhé úrovně.
localhost
na www.localhost.com
- ne, to bych opravdu nechtěl zažít znovu.
Zmizely by servery, které mají na http://www.něco/ jiný obsah než na http:/něco/miluju tyhle fašisty, kteří když něco nechápou/nepoužívají, snaží se to rovnou anihilovat ...
trochu by to zlidštilo chování URL adres.eh???
... Oba ty důsledky považuju za pozitivní(a cokoliv jiného odsuzuješ) dodatek:
ale kdokoli mě může přesvědčit, že to tak není.ti věřím asi tak jako ČSSD že to myslí upřímně
Mnoho lidí má skutečně prefix "www." za přežitek, domnívají se, že je zbytečný. Pokud bychom ho zbytečný skutečně udělali, přiblížili bychom představu o URL adresách většinovému chápání, "zlidštili" bychom je.- tímto pouze potvrzuješ, že jsem se prve nijak nemýlil "Mnoho lidí má skutečně zato, že Slunce obíhá kolem Země. Pokud bychom tedy ve fyzice pohyb vztahovali raději k Zemi než ke Slunci, přiblížili bychom představu o nebeském pohybu většinovému chápání, 'zlidštili' bychom jej."
Zmizely by servery, které mají na http://www.něco/ jiný obsah než na http:/něco/miluju tyhle fašisty, kteří když něco nechápou/nepoužívají, snaží se to rovnou anihilovat ...
trochu by to zlidštilo chování URL adres.eh???
domain.tld
se má překládat na IP adresu webového serveru vlastníka domény a že kdo to tak nemá, dopouští se chyby. Takový názor tu několikrát zazněl a za označením webocentrista pro ty, kteří ho hlásají, si stojím. Nepatříte-li mezi ně, vůbec se vás to netýká, pokud ano, pak vás za webocentristu budu považovat, i kdybyste znal nazpaměť všechna RFC týkající se DNS.
www.domain.tld
, ani proč by musel ukazovat na webový server. Stačí číst pozorně…
Stačí použít tu kulatou věc na krku a člověku snadno dojde, že dávat URL (nebo jakýkoli netriviální text) na billboard k dálnici je hloupost. Že to nedojde ani některým profesionálům, je smutné.Třeba na těch krcích nemají tak dobré kouzelné přívěšky jako vy
GET HTTP/1.1 …Takže v tomto případě se to obejde bez přesměrování
http://www.nejakaadresa.cz/download/
a ten adresář download
je někde jinde (ne pod kořenem webového prostoru), tak zadání http://www.nejakaadresa.cz/download
do prohlížeče zákonitě povede k chybě 404.
Vypadá to, že problém není v tom, že je adresář mimo DocumentRoot
, ale v tom, že je-li v konfiguračním souboru
Alias /download/ "/srv/download/"
nevztahuje se takto definovaný alias na požadavek na 'GET /download
'. Pokud zkusím URL 'http://download/subdir
', funguje přesměrování jako obvykle.
Alias /download "/srv/download/"
tak to fungovat bude, ale v mnoha reálných případech tomu tak není. Takže když někdo někam vloží odkaz (nebo třeba napíše URL na papír) bez toho koncového lomítka, tak to fungovat nebude.
"http" - protokol "://" oddelovac od domenoveho jmena "www." domena II.radu "abclinuxu" domena I.radu (to nejdulezitejsi) ".cz" identifikator nazvu domeny dle zeme ci vyberu (2.nejdulezijtesi).Blbě! "www" je doména třetího řádu, stejně jako jakákoli jiná. "abclinuxu" je doména druhého řádu, "cz" je doména prvního řádu. Původně to "www" znamenalo, že právě tady a ne jinde jsou uloženy webové stránky, stejně jako doména třetího řádu "ftp" říká, že jde o ftp server, "mail" říká, že na tomhle stroji běží mailserver atp... čili: protokol://stroj.společnost.země/cesta/k/dokumentu/uloženém/na/daném/stroji S nárůstem významu webových stránek a vznikem virtuálních serverů ale tahle strukrura do jisté míry ztratila na logice a vede k jejímu porušování, což však rozhodně není první takový případ v dějinách ;o)
celý cuni zřejmě běží na jednom webserveru kdesi v hostingovém centru
O tom silně pochybuji. Sice teď nejsem tolik v obraze, jako když jsem byl ještě na škole, ale jsem si prakticky jistý, že v doméně cuni.cz
běží spousta webových serverů, které nejsou fyzicky na stejném počítači.
www.abclinuxu.cz
je doménové jméno, ale není to doména. Příkladem skutečné domény třetí úrovně je např. mff.cuni.cz