Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Pokud by se prohlížeč Opera stal svobodným:
Začal(a) bych ji používat |
|
7% (62) |
Stále bych ji používal(a) |
|
35% (297) |
Přestal(a) bych ji používat |
|
1% (5) |
Ani tak bych ji nepoužíval(a) |
|
57% (480) |
Celkem 844 hlasů
Vytvořeno: 23.5.2012 10:43
Tiskni
Sdílej:
A já používám Firefox už od roku 1994 :-PTo těžko, když projekt Chromium začal v r. 2008 a první oficiální release Firefoxu byl v listopadu 2004, ale rok sem, rok tam, že? Na tom přeci nešupí. Nicméně abychom si lépe rozuměli - S Operou jsem se setkal prvně úplně na samém počátku jejího vývoje, ale jako browser ji aktivně používám od verze 3.5 (rok 1998) Od výše zmíněného data ji využívám včetně mailového klienta. Tehdy to byla verze 6. A začal jsem jí používat proto, že na rozdíl od Mozilly již pracovala výhradně s Unicode - díky tomu nebyl problém při dualbootu.
To těžko, když projekt Chromium začal v r. 2008 a první oficiální release Firefoxu byl v listopadu 2004, ale rok sem, rok tam, že?Čekal jsem, která potrefená husa zakejhá
Takový dotaz může položit asi jen ten, kdo ji nepoužívá. Kdo ji používá, tak se nad tímto vůbec nezamýšlí.Já třeba používám Eagle a Flash a zamýšlím se nad tím dost.
ale zrovna s přehráváním flashe a pod. mám už dlouhodobě pokoj.To já taky, vůbec jsem ho totiž neinstaloval
rozepsané maily se automaticky ukládají do konceptůTo dělá Thunderbird taky.
že si opera pamatuje vyplněná formulářová pole, i při pohybu zpět.To dělá Firefox taky – ale na některých stránkách to nefunguje (IMHO za to může ta stránka, protože z formulářem dodatečně nějak manipuluje JavaScriptem – u normálních formulářů to funguje). Na Operu mám celkem dobré vzpomínky, taky jsem ji jednu dobu používal – ale nějak nemám důvod si zatáhnout do počítače nesvobodný software.
To dělá Firefox taky – ale na některých stránkách to nefunguje (IMHO za to může ta stránka, protože z formulářem dodatečně nějak manipuluje JavaScriptem – u normálních formulářů to funguje).
Resp. to spíš nefunguje, hlavně když se stránka nestačí načíst a přípojení spadne. Ale proto máme Lazarus.
Spíš mě štve, že kdysi při pohybu historií Firefox staré stránky nenačítal znova, ale teď už to dělá.
jak já ty vývojáře nemám rád!Ona v tom jistě bude nějaká vnitřní krása, jen ji zatím nevidíme
Jde o to, jak moc času stojí stažení ze sítě (nebo cache) a jak moc stojí vykreslení stránky…Nejde jenom to, jde taky o to, že znovunačtení stránky nemusí být žádoucí, typicky v případě, kdy byla odeslána nějaká POST data nebo něco podobného.
To jsem zvědavý...
Opera je muj milacek a nedam na ni dopustit. Krome obcasneho pouziti blobu od nvidie, je to jediny nesvobodny software co pouzivam.
Zakladni featura, kterou jsem nikde jinde nedokazal najit ani nejak rozumne rozbehat pomoci doplnku je pro me moznost umistit panel s taby na pravo vedle stranky. I pri hroooomade tabu jde porad precist vetsi cast titulku (ne jako v horizontalnim panelu, kde je videt jen "..." a krizek na zavreni) a na sirokouhlych a jeste sirokouhlejsich monitorech to setri cenne vyskove pixely. A kdyz uz je panel s taby sirsi nez stranka (tj u me vic jak 3 sloupce), tak aspon vim, ze je na case neco pozavirat :)
Of course, over the years since we implemented ipv6 support in opera for linux (back in 2002 or 2003, I think) we have generally moved towards trying to avoid using it. Ipv4 works pretty much everywhere, ipv6 still works almost nowhere. And the way things fail tend to give us problems like failing to fall back to ipv4 when ipv6 failed. But we're not avoiding ipv6 just to avoid it. We've just been turning off ipv6 features in response to bug reports that shows us cases where using ipv6 would make opera fail completely. As long as ipv4 actually works, it is better to successfully use ipv4 than to fail to use ipv6. Of course, if ipv4 no longer works everywhere, then we will have to live with failing completely in some cases. We just have to pick our poison.