Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Hardwarové hodiny v počítači mívám nastaveny na čas:
UTC |
|
96% (2614) |
lokální |
|
4% (108) |
nemám hardwarové hodiny |
|
1% (15) |
Celkem 2737 hlasů
Vytvořeno: 20.11.2013 09:32
Tiskni
Sdílej:
Teoreticvky by to mělo fungovat i s časem v UTC.Prakticky to NEfunguje s hwclock v UTC nikdy.
Pokud jedou hodiny v nějakém local time, tak se k nim někde jinde musí pamatovat, jestli je aktuálně letní nebo zimní čas. Nejsem si jistý, jestli již existuje alespoň na některých novějších PC HW nějaká standardizace k tomu určené položky v RTC CMOS RAM, kam si systém může uložit aktuální stav DST odpovídající RTC času. Dřív tomu tak určitě nebylo. Pak nezbývá, než zapsat aktuální stav letního času v době vypnutí do /etc/adjtime spolu se zápisem aktuální hodnoty hodin do RTC. Při příštím startu při čtení RTC/HW clock zjistí, jestli se offset aktuální timezone nezměnil kvůli proběhnutí změny letního času od posledního vypnutí. Zjištění provede porovnáním DST active proti DST uloženému v /etc/adjtime. Při příštím zápisu do RTC již uloží lokální čas podle nového offsetu lokálního času. Novější RTC chipy mají sice v registru 0x0B je bit (defaultně vypnutý) pro povolení hardwarové korekce DST. Jeho použití může ale vést k problémům při změně nebo rozdílných datech změn mezi EU a USA DST. Pokud se na DST stavu dokáže shodnout více na různé disky nainstalovaných Windows, tak ale nějaké místo pro sílení DST stavu příslušného RTC standardizované mimo disk mají (buď CMOS nebo Flash přes ACPI). Dříve ho ale určitě Linux nepoužíval a zmínku v nějaké dokumentaci jsem nenašel.
Důsledek použití lokálního času v RTC pak často je, že při prvním zapnutí každého z nezávisle nainstalovaný systémů provede korekce DST znova. Tím čas pokazí o tolik hodin, kolikrát je použité různé /etc/adjtime více než jednou. Windows pak také provedou minimálně jeden posun o hodinu. Výsledkem je totální zmatení. Nemluvě o již automaticky zařazeném načtení RTC do systémového času jádrem dříve, než je namontovaný root filesystém s /etc/adjtime a volbou časové zóny. Nějaké další užitečné informace jsou např na ARCH wiki.
https://wiki.archlinux.org/index.php/Timefscků
, ale pamatuju, jak mi u starého notebooku, kterýž měl mrtvou baterii napjející RTC, způsoboval výpadek času dvojí kontrolu - prvně z důvodů času posledního připojení v budoucnu a po nastavení času zase z toho důvodu, že poslední kontrola proběhla 1. 1. 1980 (defaultní čas BIOSu), což je delší než nastavený interval kontroly.
Systémy bez RTC (třeba ty pro RPi) to většinou řeší ukládáním aktuálního času do souboru při vypínání (popř. nebo to dělají periodicky v určitém intervalu) a ten se pak použije jako provizorní čas dokud není získán čas z vnějšku (síť, GPS, připojené externí RTC a pod.). Pokud se přesný čas nepodaří získat, bude sice systémový čas špatnýž, ale bude alespoň monotóní a nebude skákat mezi minulostí a současností k nemalému zmatení programů (které spíše přežijí "skok" do "budoucnosti" než "minulosti").
PS: Tak mně napadá, jaký čas by vlastně měli používat kosmické lodě s nadsvětelným pohonem nebo třeba cestovatelé v čase. Případně jak by dopadly RTC ve Smrťově říši PS: Tak mně napadá, jaký čas by vlastně měli používat kosmické lodě s nadsvětelným pohonem
Myslím, že až bude k dispozici nadsvětelný pohon, tak nebude mít čas takovou váhu, jako dnes
Jaká je výhoda mít čas v UTC?Nemuze dojit k race condition pri prechodu na letni cas a z letniho na normalni.
idiotic
, naposledy 2012-06-30 23:59:60.
Tohle mi dělá i stolní PC, asi 4x během léta posun o 10-20 minut do budoucnosti.
Naposledy se mi to stalo asi před rokem, potom se to nějak srovnalo.