Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Hardwarové hodiny v počítači mívám nastaveny na čas:
| UTC |
|
96% (2614) |
| lokální |
|
4% (108) |
| nemám hardwarové hodiny |
|
1% (15) |
Celkem 2737 hlasů
Vytvořeno: 20.11.2013 09:32
Tiskni
Sdílej:
Teoreticvky by to mělo fungovat i s časem v UTC.Prakticky to NEfunguje s hwclock v UTC nikdy.
).
Pokud jedou hodiny v nějakém local time, tak se k nim někde jinde musí pamatovat, jestli je aktuálně letní nebo zimní čas. Nejsem si jistý, jestli již existuje alespoň na některých novějších PC HW nějaká standardizace k tomu určené položky v RTC CMOS RAM, kam si systém může uložit aktuální stav DST odpovídající RTC času. Dřív tomu tak určitě nebylo. Pak nezbývá, než zapsat aktuální stav letního času v době vypnutí do /etc/adjtime spolu se zápisem aktuální hodnoty hodin do RTC. Při příštím startu při čtení RTC/HW clock zjistí, jestli se offset aktuální timezone nezměnil kvůli proběhnutí změny letního času od posledního vypnutí. Zjištění provede porovnáním DST active proti DST uloženému v /etc/adjtime. Při příštím zápisu do RTC již uloží lokální čas podle nového offsetu lokálního času. Novější RTC chipy mají sice v registru 0x0B je bit (defaultně vypnutý) pro povolení hardwarové korekce DST. Jeho použití může ale vést k problémům při změně nebo rozdílných datech změn mezi EU a USA DST. Pokud se na DST stavu dokáže shodnout více na různé disky nainstalovaných Windows, tak ale nějaké místo pro sílení DST stavu příslušného RTC standardizované mimo disk mají (buď CMOS nebo Flash přes ACPI). Dříve ho ale určitě Linux nepoužíval a zmínku v nějaké dokumentaci jsem nenašel.
Důsledek použití lokálního času v RTC pak často je, že při prvním zapnutí každého z nezávisle nainstalovaný systémů provede korekce DST znova. Tím čas pokazí o tolik hodin, kolikrát je použité různé /etc/adjtime více než jednou. Windows pak také provedou minimálně jeden posun o hodinu. Výsledkem je totální zmatení. Nemluvě o již automaticky zařazeném načtení RTC do systémového času jádrem dříve, než je namontovaný root filesystém s /etc/adjtime a volbou časové zóny. Nějaké další užitečné informace jsou např na ARCH wiki.
https://wiki.archlinux.org/index.php/Time
Řekl bych, že OS má lepší představu o tom kdy probíhá změna času, než HW. A logické mi tedy připadá aby se o interpretaci času staral OS, a HW aby běžel trvale v UTC.
fscků, ale pamatuju, jak mi u starého notebooku, kterýž měl mrtvou baterii napjející RTC, způsoboval výpadek času dvojí kontrolu - prvně z důvodů času posledního připojení v budoucnu a po nastavení času zase z toho důvodu, že poslední kontrola proběhla 1. 1. 1980 (defaultní čas BIOSu), což je delší než nastavený interval kontroly.
Systémy bez RTC (třeba ty pro RPi) to většinou řeší ukládáním aktuálního času do souboru při vypínání (popř. nebo to dělají periodicky v určitém intervalu) a ten se pak použije jako provizorní čas dokud není získán čas z vnějšku (síť, GPS, připojené externí RTC a pod.). Pokud se přesný čas nepodaří získat, bude sice systémový čas špatnýž, ale bude alespoň monotóní a nebude skákat mezi minulostí a současností k nemalému zmatení programů (které spíše přežijí "skok" do "budoucnosti" než "minulosti").
PS: Tak mně napadá, jaký čas by vlastně měli používat kosmické lodě s nadsvětelným pohonem nebo třeba cestovatelé v čase. Případně jak by dopadly RTC ve Smrťově říši
PS: Tak mně napadá, jaký čas by vlastně měli používat kosmické lodě s nadsvětelným pohonem
Myslím, že až bude k dispozici nadsvětelný pohon, tak nebude mít čas takovou váhu, jako dnes
Jaká je výhoda mít čas v UTC?Nemuze dojit k race condition pri prechodu na letni cas a z letniho na normalni.
idiotic, naposledy 2012-06-30 23:59:60.
Tohle mi dělá i stolní PC, asi 4x během léta posun o 10-20 minut do budoucnosti.
Naposledy se mi to stalo asi před rokem, potom se to nějak srovnalo.