Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Hardwarové hodiny v počítači mívám nastaveny na čas:
UTC |
|
96% (2614) |
lokální |
|
4% (108) |
nemám hardwarové hodiny |
|
1% (15) |
Celkem 2737 hlasů
Vytvořeno: 20.11.2013 09:32
Tiskni
Sdílej:
Teoreticvky by to mělo fungovat i s časem v UTC.Prakticky to NEfunguje s hwclock v UTC nikdy.
Pokud jedou hodiny v nějakém local time, tak se k nim někde jinde musí pamatovat, jestli je aktuálně letní nebo zimní čas. Nejsem si jistý, jestli již existuje alespoň na některých novějších PC HW nějaká standardizace k tomu určené položky v RTC CMOS RAM, kam si systém může uložit aktuální stav DST odpovídající RTC času. Dřív tomu tak určitě nebylo. Pak nezbývá, než zapsat aktuální stav letního času v době vypnutí do /etc/adjtime spolu se zápisem aktuální hodnoty hodin do RTC. Při příštím startu při čtení RTC/HW clock zjistí, jestli se offset aktuální timezone nezměnil kvůli proběhnutí změny letního času od posledního vypnutí. Zjištění provede porovnáním DST active proti DST uloženému v /etc/adjtime. Při příštím zápisu do RTC již uloží lokální čas podle nového offsetu lokálního času. Novější RTC chipy mají sice v registru 0x0B je bit (defaultně vypnutý) pro povolení hardwarové korekce DST. Jeho použití může ale vést k problémům při změně nebo rozdílných datech změn mezi EU a USA DST. Pokud se na DST stavu dokáže shodnout více na různé disky nainstalovaných Windows, tak ale nějaké místo pro sílení DST stavu příslušného RTC standardizované mimo disk mají (buď CMOS nebo Flash přes ACPI). Dříve ho ale určitě Linux nepoužíval a zmínku v nějaké dokumentaci jsem nenašel.
Důsledek použití lokálního času v RTC pak často je, že při prvním zapnutí každého z nezávisle nainstalovaný systémů provede korekce DST znova. Tím čas pokazí o tolik hodin, kolikrát je použité různé /etc/adjtime více než jednou. Windows pak také provedou minimálně jeden posun o hodinu. Výsledkem je totální zmatení. Nemluvě o již automaticky zařazeném načtení RTC do systémového času jádrem dříve, než je namontovaný root filesystém s /etc/adjtime a volbou časové zóny. Nějaké další užitečné informace jsou např na ARCH wiki.
https://wiki.archlinux.org/index.php/Timefscků
, ale pamatuju, jak mi u starého notebooku, kterýž měl mrtvou baterii napjející RTC, způsoboval výpadek času dvojí kontrolu - prvně z důvodů času posledního připojení v budoucnu a po nastavení času zase z toho důvodu, že poslední kontrola proběhla 1. 1. 1980 (defaultní čas BIOSu), což je delší než nastavený interval kontroly.
Systémy bez RTC (třeba ty pro RPi) to většinou řeší ukládáním aktuálního času do souboru při vypínání (popř. nebo to dělají periodicky v určitém intervalu) a ten se pak použije jako provizorní čas dokud není získán čas z vnějšku (síť, GPS, připojené externí RTC a pod.). Pokud se přesný čas nepodaří získat, bude sice systémový čas špatnýž, ale bude alespoň monotóní a nebude skákat mezi minulostí a současností k nemalému zmatení programů (které spíše přežijí "skok" do "budoucnosti" než "minulosti").
PS: Tak mně napadá, jaký čas by vlastně měli používat kosmické lodě s nadsvětelným pohonem nebo třeba cestovatelé v čase. Případně jak by dopadly RTC ve Smrťově říši PS: Tak mně napadá, jaký čas by vlastně měli používat kosmické lodě s nadsvětelným pohonem
Myslím, že až bude k dispozici nadsvětelný pohon, tak nebude mít čas takovou váhu, jako dnes
Jaká je výhoda mít čas v UTC?Nemuze dojit k race condition pri prechodu na letni cas a z letniho na normalni.
idiotic
, naposledy 2012-06-30 23:59:60.
Tohle mi dělá i stolní PC, asi 4x během léta posun o 10-20 minut do budoucnosti.
Naposledy se mi to stalo asi před rokem, potom se to nějak srovnalo.