Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po notných ukážkach tohoto jazyka v komentároch na abclinuxu som sa predvčerom rozhodol, že sa mu pozriem na zúbok. A nezostal som sklamaný
Prešiel som zopár tutoriálov a po par hodinách môžem skonštatovať, že je to úžasný jazyk. Niečo ako python, ale tak ako som si ho pôvodne predstavoval. Bez problémov s odsadzovaním, to je dôležité. S krásnym smalltalkovským prístupom k objektom. S blokmi. No proste, asi som sa zamiloval 
), tak ho hoďte do komentáru, som zvedavý.
A tu ho máte rovno na tanieri, ak sa vám nechce klikať na linku.
#!/usr/bin/env ruby
$ones = '', 'one', 'two', 'three', 'four', 'five', 'six', 'seven', 'eight', 'nine'
$tens = '', '', 'twenty', 'thirty', 'fourty', 'fifty', 'sixty', 'seventy', 'eighty', 'ninety'
$teens = 'ten', 'eleven', 'twelve', 'thirteen', 'fourteen', 'fifteen', 'sixteen', 'seventeen', 'eighteen', 'nineteen'
$powers = [12, 'trillion'], [9, 'billion'], [6, 'million'], [3, 'thousand'], [2, 'hundred']
def add left, power, name
ret = ''
now = left / 10**power
left %= 10**power
if now > 0
ret = convert(now) + ' ' + name
ret += ' ' if left > 0
end
[ret, left]
end
def convert left
ret = ''
return 'zero' if left == 0
$powers.each do |power|
nuret, left = add left, power[0], power[1]
ret += nuret
end
now = left / 10
left = left % 10
return ret + $teens[left] if now == 1
if now > 1
ret += $tens[now]
ret += '-' if left > 0
end
ret + $ones[left]
end
if __FILE__ == $0
test = 0, 9, 10, 11, 17, 32, 88, 99, 100, 101, 234, 3211, 999999, 12345678, 1000000000000
test.each do |num|
puts convert(num)
end
end
Edit: Upravil som kód podľa rád z komentárov v diskusii. Tie komentáre tým trochu stratili zmysel; ničmenej, dá sa z nich spätne vydedukovať pôvodný kód
Tiskni
Sdílej:
end
Mne to vyhovuje viac ako {}.
{ ... } a některé do ... end.
do ... end, ale uzávěry do složených.
Btw, už jsem Ruby naučil i svého šedesátiletého Ph.D. školitele. No přesněji teď zná map a each
if left > 0 ret += ' ' endprostě jen
ret += ' ' if left > 0Ten jazyk nikoho nenutí ze všeho dělat syntaktické bloky.
Ona je někdy za tímtéž vzhledem úplně jiná sémantika.
Ak rovnaký program viete napísať v nejakom jazyku (aj Ruby) elegantnejšie (čo určite nebude problém, moja ukážka eleganciou dvakrát neprekvitáZamyšlení na deset sekund:), tak ho hoďte do komentáru, som zvedavý.
(defun anglicky (cislo) (format t "~r" cislo))Já vím, fixluju.
Nad pročištěním rubí verze se zamyslím.
~r ma inšpirovalo pri tvorbe tohoto programu
#divmod.
(1..113).each {|n| `wget http://www.rubyquiz.com/quiz#{n}_sols.zip`} jest magickou formulí, kterážto otevírá bránu nekonečné moudrosti.
Ale wegetovať to nebudem; na mojom disku je málo miesta a pripojenie mám rýchle dosť
Ti se hned poznají.
Podařilo se jim totiz přesvědčit mě, že Perl je dobře navržený jazyk.
(krok stranou
)
Ale nic to nemění na tom, že když jsem poprvé kouknul na def add left, power, name, tak jsem se zděsil, protože jsem vůbec netušil, co to sakra je. Že to jde u volání jsem věděl, ale že i u definice… No jo, jsem příliš konvenční, příliš javista
Ale nic to nemění na tom, že když jsem poprvé kouknul na def add left, power, name, tak jsem se zděsil, protože jsem vůbec netušil, co to sakra je.Ahááá!
Kdybyste o tom nezačali mluvit, tak to nechápu doteď.
f(x, y) a ne f x y
map (+5) pole v Haskellu…
map (5+) a.
Ale třeba "map -5 a" by se muselo psát map +(-5) a, což se mi nelíbí. Vlastně ale nevím, jestli v haskellu musí být sčítání vždy komutativní.
f x y? Půjdu reklamovat své vzdělání.
A keď už sme pritom, existuje slovo na počet návratových hodnôt? To by sa mi teda skôr hodilo vo vektorovej analýze ako pri programovaní, ale aj tak, možno to vieš
).
I Ruby vypadá moc hezky (akorát ty end mě tam dost hodně štvou
), líbí se mi, že vypadá o dost objektověji než Python. Až budu mít čas, tak se na něj taky pořádně mrknu. O víkendu jsem si už (ovlivněn neustálou podprahovou kampaní Kyosukeho
) zálibně prohlížel nějaký materiály k Lispu/Scheme, koukal i na přednášky... vypadá to fakt dobře. Taky na Smalltalk jsem se letmo mrknul a ten se mi líbí asi ze všeho nejvíc, i když mě na první pohled trochu odradilo prostředí Squeaku - asi mi ještě něco uniká
Přece jenom, nejvíc na Pythonu zbožňuju tu krásně jednoduchou konzoli, nemám moc rád vnucující se prostředí
Jaká neustálá podprahová kapmaň zase? 0Lisp … Lisp … Lisp…
Můžeš si začít dělat čárky za každou ulovenou dušičku zbloudilého programátora
Už jsem byl lapen, fakt mě oba jazyky dost zaujaly. Zrovna koukám, v kterémže předmětu se to tady učí, abych si je mohl později případně zapsat
Ale i předtím to snad bude přijemný relax od Pascalu, C/C++ apod., si jen tak pro uvolnění zazávorkovat
Uvidím do čeho se podle nálady pustím dřív, jestli do Lispu nebo do Smalltalku. Pokud se mi podaří se nějak zkamarádit s prostředím Squeaku, tak možná vyhraje Smalltalk
Neboť jak pravil sám Kyosuke, "existují dva druhy programátorů: Smalltalkeří a ti, kteří to ještě nepochopili."
Ale základy Haskellu viem, aspoň niečo. Snáď zasa niekedy bude čas dostať sa viac do hĺbky.
Já se Haskell učil před Smalltalkem a jak jsem dopadl 
Každému se asi kolečka v hlavě motají trochu jinak (pokud se motají) a každý se prostě najde v něčem jiném. Takže taky doporučuji vyzkoušet oboje.
Ale jo, to je taky jedna z věcí, na které se těším.
Aničko, co to bylo dneska na C++?
Zavoral vypadal, že ho vyvede z míry máloco, ale tobě se to zřejmě povedlo.
)
I když možná by stálo za to to Zavoralovi přeposlat, aby věděl, že tohle se Aničce teda nedělá, takhle ji děsit
)
Tak, tak, dobre, že ho máme. Ja som sa vďaka nemu dostal k FORTHu
Verze Squeaku přesně pro tebe 
http://comtalk.net/public/pub/KernelImage/KernelImageMC.20070215.zip
Další informace zde
Stydím se a jdu shánět více informací, díky
Tenhle projekt na modularizaci Squeaku se zatím honosí spíše označením experimentální a do hlavní vývojové větve se prokouše teprve v následujících měsících, takže určitě není tvoje chyba, že ti unikl.
Tenhle způsob ovládání naprosto podkopává samotné základy Smalltalku a určitě doporučuji osvojit si práci v GUI nebo zkusit jinou implementaci - GNU Smalltalk, VisualWorks apod. Případně vyzkoušet CLOS.
Ehm, 'Případně vyzkoušet CLOS.' copyRelpaceAll: 'Případně' with: 'Každopádně'
Ale to bude způsobeno tím, že srovnáváním Smalltalku s jinými jazyky a prostředími srovnávám nesrovnatelné
Bude nejlepší oprostit se od břímě dosavadních zkušeností a začít znovu
Jde mi o to, že když jsem se před rokem rozhodl mrknout na Python, tak jsem si našel nějaký tutoriál, stáhnul Python a když jsem spustil konzoli a zjistil jsem, že cokoliv do konzole naprogramuju, tak se to v ní rovnou provede (do té doby pro mě věc naprosto nevídaná), tak jsem se okamžitě zamiloval
Urychlilo to učení a programování o milión procent a byla to i stejně velká zábava. A něco stejně jednoduchého a zároveň mocného jsem, ani nevím proč, čekal i u Smalltalku. Samozřejmě, že i Smalltalk je podobně jednoduchý a mocný, jen to asi všechno stojí na trochu jiném principu...
No, tak já už přestanu mluvit o něčem, o čem vím zatím kulové a začnu s tím radši něco dělat
a když jsem spustil konzoli a zjistil jsem, že cokoliv do konzole naprogramuju, tak se to v ní rovnou provede (do té doby pro mě věc naprosto nevídaná), tak jsem se okamžitě zamilovalVšak taky lispovské vynálezy (tenhle je z roku 1958) mají něco do sebe…
Po notných ukážkach tohoto jazyka v komentároch na abclinuxu som sa predvčerom rozhodol, že sa mu pozriem na zúbok.
Mohli byste se, prosím, začít vehementně navážet do Smalltalku a Selfu? Děkuji 