Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Po notných ukážkach tohoto jazyka v komentároch na abclinuxu som sa predvčerom rozhodol, že sa mu pozriem na zúbok. A nezostal som sklamaný
Prešiel som zopár tutoriálov a po par hodinách môžem skonštatovať, že je to úžasný jazyk. Niečo ako python, ale tak ako som si ho pôvodne predstavoval. Bez problémov s odsadzovaním, to je dôležité. S krásnym smalltalkovským prístupom k objektom. S blokmi. No proste, asi som sa zamiloval
#!/usr/bin/env ruby $ones = '', 'one', 'two', 'three', 'four', 'five', 'six', 'seven', 'eight', 'nine' $tens = '', '', 'twenty', 'thirty', 'fourty', 'fifty', 'sixty', 'seventy', 'eighty', 'ninety' $teens = 'ten', 'eleven', 'twelve', 'thirteen', 'fourteen', 'fifteen', 'sixteen', 'seventeen', 'eighteen', 'nineteen' $powers = [12, 'trillion'], [9, 'billion'], [6, 'million'], [3, 'thousand'], [2, 'hundred'] def add left, power, name ret = '' now = left / 10**power left %= 10**power if now > 0 ret = convert(now) + ' ' + name ret += ' ' if left > 0 end [ret, left] end def convert left ret = '' return 'zero' if left == 0 $powers.each do |power| nuret, left = add left, power[0], power[1] ret += nuret end now = left / 10 left = left % 10 return ret + $teens[left] if now == 1 if now > 1 ret += $tens[now] ret += '-' if left > 0 end ret + $ones[left] end if __FILE__ == $0 test = 0, 9, 10, 11, 17, 32, 88, 99, 100, 101, 234, 3211, 999999, 12345678, 1000000000000 test.each do |num| puts convert(num) end endEdit: Upravil som kód podľa rád z komentárov v diskusii. Tie komentáre tým trochu stratili zmysel; ničmenej, dá sa z nich spätne vydedukovať pôvodný kód
Tiskni
Sdílej:
end
{}
.
{ ... }
a některé do ... end
.
do
... end
, ale uzávěry do složených.
Btw, už jsem Ruby naučil i svého šedesátiletého Ph.D. školitele. No přesněji teď zná map
a each
if left > 0 ret += ' ' endprostě jen
ret += ' ' if left > 0Ten jazyk nikoho nenutí ze všeho dělat syntaktické bloky.
Ak rovnaký program viete napísať v nejakom jazyku (aj Ruby) elegantnejšie (čo určite nebude problém, moja ukážka eleganciou dvakrát neprekvitáZamyšlení na deset sekund:), tak ho hoďte do komentáru, som zvedavý.
(defun anglicky (cislo) (format t "~r" cislo))Já vím, fixluju.
~r
ma inšpirovalo pri tvorbe tohoto programu #divmod
. (1..113).each {|n| `wget http://www.rubyquiz.com/quiz#{n}_sols.zip`}
jest magickou formulí, kterážto otevírá bránu nekonečné moudrosti. def add left, power, name
, tak jsem se zděsil, protože jsem vůbec netušil, co to sakra je. Že to jde u volání jsem věděl, ale že i u definice… No jo, jsem příliš konvenční, příliš javista Ale nic to nemění na tom, že když jsem poprvé kouknul na def add left, power, name, tak jsem se zděsil, protože jsem vůbec netušil, co to sakra je.Ahááá!
f(x, y)
a ne f x y
map (+5) pole
v Haskellu… map (5+) a
.
f x y
? Půjdu reklamovat své vzdělání. Jaká neustálá podprahová kapmaň zase? 0Lisp … Lisp … Lisp…
Já se Haskell učil před Smalltalkem a jak jsem dopadl
Každému se asi kolečka v hlavě motají trochu jinak (pokud se motají) a každý se prostě najde v něčem jiném. Takže taky doporučuji vyzkoušet oboje.
Verze Squeaku přesně pro tebe
http://comtalk.net/public/pub/KernelImage/KernelImageMC.20070215.zip
Další informace zde
Tenhle projekt na modularizaci Squeaku se zatím honosí spíše označením experimentální a do hlavní vývojové větve se prokouše teprve v následujících měsících, takže určitě není tvoje chyba, že ti unikl.
Tenhle způsob ovládání naprosto podkopává samotné základy Smalltalku a určitě doporučuji osvojit si práci v GUI nebo zkusit jinou implementaci - GNU Smalltalk, VisualWorks apod. Případně vyzkoušet CLOS.
Ehm, 'Případně vyzkoušet CLOS.' copyRelpaceAll: 'Případně' with: 'Každopádně'
a když jsem spustil konzoli a zjistil jsem, že cokoliv do konzole naprogramuju, tak se to v ní rovnou provede (do té doby pro mě věc naprosto nevídaná), tak jsem se okamžitě zamilovalVšak taky lispovské vynálezy (tenhle je z roku 1958) mají něco do sebe…
Po notných ukážkach tohoto jazyka v komentároch na abclinuxu som sa predvčerom rozhodol, že sa mu pozriem na zúbok.
Mohli byste se, prosím, začít vehementně navážet do Smalltalku a Selfu? Děkuji