IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Po notných ukážkach tohoto jazyka v komentároch na abclinuxu som sa predvčerom rozhodol, že sa mu pozriem na zúbok. A nezostal som sklamaný
Prešiel som zopár tutoriálov a po par hodinách môžem skonštatovať, že je to úžasný jazyk. Niečo ako python, ale tak ako som si ho pôvodne predstavoval. Bez problémov s odsadzovaním, to je dôležité. S krásnym smalltalkovským prístupom k objektom. S blokmi. No proste, asi som sa zamiloval
Na ukážku kód, ktorý som pred chvíľkou zosmolil. Zatiaľ žiadne triedy, ani nič pokročilejšie, to si nechám na neskôr, ak ma napadne pekný príklad. Zatiaľ len konvertor čísel do angličtiny, nič viac. Skôr menej. Ak rovnaký program viete napísať v nejakom jazyku (aj Ruby) elegantnejšie (čo určite nebude problém, moja ukážka eleganciou dvakrát neprekvitá ), tak ho hoďte do komentáru, som zvedavý. A tu ho máte rovno na tanieri, ak sa vám nechce klikať na linku.#!/usr/bin/env ruby $ones = '', 'one', 'two', 'three', 'four', 'five', 'six', 'seven', 'eight', 'nine' $tens = '', '', 'twenty', 'thirty', 'fourty', 'fifty', 'sixty', 'seventy', 'eighty', 'ninety' $teens = 'ten', 'eleven', 'twelve', 'thirteen', 'fourteen', 'fifteen', 'sixteen', 'seventeen', 'eighteen', 'nineteen' $powers = [12, 'trillion'], [9, 'billion'], [6, 'million'], [3, 'thousand'], [2, 'hundred'] def add left, power, name ret = '' now = left / 10**power left %= 10**power if now > 0 ret = convert(now) + ' ' + name ret += ' ' if left > 0 end [ret, left] end def convert left ret = '' return 'zero' if left == 0 $powers.each do |power| nuret, left = add left, power[0], power[1] ret += nuret end now = left / 10 left = left % 10 return ret + $teens[left] if now == 1 if now > 1 ret += $tens[now] ret += '-' if left > 0 end ret + $ones[left] end if __FILE__ == $0 test = 0, 9, 10, 11, 17, 32, 88, 99, 100, 101, 234, 3211, 999999, 12345678, 1000000000000 test.each do |num| puts convert(num) end endEdit: Upravil som kód podľa rád z komentárov v diskusii. Tie komentáre tým trochu stratili zmysel; ničmenej, dá sa z nich spätne vydedukovať pôvodný kód
Tiskni Sdílej:
end
Mne to vyhovuje viac ako {}
.
{ ... }
a některé do ... end
.
do
... end
, ale uzávěry do složených.
Btw, už jsem Ruby naučil i svého šedesátiletého Ph.D. školitele. No přesněji teď zná map
a each
if left > 0 ret += ' ' endprostě jen
ret += ' ' if left > 0Ten jazyk nikoho nenutí ze všeho dělat syntaktické bloky.
Ak rovnaký program viete napísať v nejakom jazyku (aj Ruby) elegantnejšie (čo určite nebude problém, moja ukážka eleganciou dvakrát neprekvitá ), tak ho hoďte do komentáru, som zvedavý.Zamyšlení na deset sekund:
(defun anglicky (cislo) (format t "~r" cislo))Já vím, fixluju. Nad pročištěním rubí verze se zamyslím.
~r
ma inšpirovalo pri tvorbe tohoto programu
#divmod
.
(1..113).each {|n| `wget http://www.rubyquiz.com/quiz#{n}_sols.zip`}
jest magickou formulí, kterážto otevírá bránu nekonečné moudrosti.
def add left, power, name
, tak jsem se zděsil, protože jsem vůbec netušil, co to sakra je. Že to jde u volání jsem věděl, ale že i u definice… No jo, jsem příliš konvenční, příliš javista
Ale nic to nemění na tom, že když jsem poprvé kouknul na def add left, power, name, tak jsem se zděsil, protože jsem vůbec netušil, co to sakra je.Ahááá! Kdybyste o tom nezačali mluvit, tak to nechápu doteď.
f(x, y)
a ne f x y
map (+5) pole
v Haskellu…
map (5+) a
.
f x y
? Půjdu reklamovat své vzdělání.
Jaká neustálá podprahová kapmaň zase? 0 Lisp … Lisp … Lisp…Můžeš si začít dělat čárky za každou ulovenou dušičku zbloudilého programátora Už jsem byl lapen, fakt mě oba jazyky dost zaujaly. Zrovna koukám, v kterémže předmětu se to tady učí, abych si je mohl později případně zapsat Ale i předtím to snad bude přijemný relax od Pascalu, C/C++ apod., si jen tak pro uvolnění zazávorkovat Uvidím do čeho se podle nálady pustím dřív, jestli do Lispu nebo do Smalltalku. Pokud se mi podaří se nějak zkamarádit s prostředím Squeaku, tak možná vyhraje Smalltalk Neboť jak pravil sám Kyosuke, "existují dva druhy programátorů: Smalltalkeří a ti, kteří to ještě nepochopili."
Já se Haskell učil před Smalltalkem a jak jsem dopadl
Každému se asi kolečka v hlavě motají trochu jinak (pokud se motají) a každý se prostě najde v něčem jiném. Takže taky doporučuji vyzkoušet oboje.
Verze Squeaku přesně pro tebe
http://comtalk.net/public/pub/KernelImage/KernelImageMC.20070215.zip
Další informace zde
Tenhle projekt na modularizaci Squeaku se zatím honosí spíše označením experimentální a do hlavní vývojové větve se prokouše teprve v následujících měsících, takže určitě není tvoje chyba, že ti unikl.
Tenhle způsob ovládání naprosto podkopává samotné základy Smalltalku a určitě doporučuji osvojit si práci v GUI nebo zkusit jinou implementaci - GNU Smalltalk, VisualWorks apod. Případně vyzkoušet CLOS.
Ehm, 'Případně vyzkoušet CLOS.' copyRelpaceAll: 'Případně' with: 'Každopádně'
a když jsem spustil konzoli a zjistil jsem, že cokoliv do konzole naprogramuju, tak se to v ní rovnou provede (do té doby pro mě věc naprosto nevídaná), tak jsem se okamžitě zamilovalVšak taky lispovské vynálezy (tenhle je z roku 1958) mají něco do sebe…
Po notných ukážkach tohoto jazyka v komentároch na abclinuxu som sa predvčerom rozhodol, že sa mu pozriem na zúbok.
Mohli byste se, prosím, začít vehementně navážet do Smalltalku a Selfu? Děkuji