Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Bylo představeno all-in-one PC aneb mechanická podsvícená klávesnice s Raspberry Pi 5 uvnitř Raspberry Pi 500+. S 256 GB Raspberry Pi SSD a 16 GB RAM za 200 dolarů.
Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Po notných ukážkach tohoto jazyka v komentároch na abclinuxu som sa predvčerom rozhodol, že sa mu pozriem na zúbok. A nezostal som sklamaný
Prešiel som zopár tutoriálov a po par hodinách môžem skonštatovať, že je to úžasný jazyk. Niečo ako python, ale tak ako som si ho pôvodne predstavoval. Bez problémov s odsadzovaním, to je dôležité. S krásnym smalltalkovským prístupom k objektom. S blokmi. No proste, asi som sa zamiloval
#!/usr/bin/env ruby $ones = '', 'one', 'two', 'three', 'four', 'five', 'six', 'seven', 'eight', 'nine' $tens = '', '', 'twenty', 'thirty', 'fourty', 'fifty', 'sixty', 'seventy', 'eighty', 'ninety' $teens = 'ten', 'eleven', 'twelve', 'thirteen', 'fourteen', 'fifteen', 'sixteen', 'seventeen', 'eighteen', 'nineteen' $powers = [12, 'trillion'], [9, 'billion'], [6, 'million'], [3, 'thousand'], [2, 'hundred'] def add left, power, name ret = '' now = left / 10**power left %= 10**power if now > 0 ret = convert(now) + ' ' + name ret += ' ' if left > 0 end [ret, left] end def convert left ret = '' return 'zero' if left == 0 $powers.each do |power| nuret, left = add left, power[0], power[1] ret += nuret end now = left / 10 left = left % 10 return ret + $teens[left] if now == 1 if now > 1 ret += $tens[now] ret += '-' if left > 0 end ret + $ones[left] end if __FILE__ == $0 test = 0, 9, 10, 11, 17, 32, 88, 99, 100, 101, 234, 3211, 999999, 12345678, 1000000000000 test.each do |num| puts convert(num) end endEdit: Upravil som kód podľa rád z komentárov v diskusii. Tie komentáre tým trochu stratili zmysel; ničmenej, dá sa z nich spätne vydedukovať pôvodný kód
Tiskni
Sdílej:
end
{}
.
{ ... }
a některé do ... end
.
do
... end
, ale uzávěry do složených.
Btw, už jsem Ruby naučil i svého šedesátiletého Ph.D. školitele. No přesněji teď zná map
a each
if left > 0 ret += ' ' endprostě jen
ret += ' ' if left > 0Ten jazyk nikoho nenutí ze všeho dělat syntaktické bloky.
Ak rovnaký program viete napísať v nejakom jazyku (aj Ruby) elegantnejšie (čo určite nebude problém, moja ukážka eleganciou dvakrát neprekvitáZamyšlení na deset sekund:), tak ho hoďte do komentáru, som zvedavý.
(defun anglicky (cislo) (format t "~r" cislo))Já vím, fixluju.
~r
ma inšpirovalo pri tvorbe tohoto programu #divmod
. (1..113).each {|n| `wget http://www.rubyquiz.com/quiz#{n}_sols.zip`}
jest magickou formulí, kterážto otevírá bránu nekonečné moudrosti. def add left, power, name
, tak jsem se zděsil, protože jsem vůbec netušil, co to sakra je. Že to jde u volání jsem věděl, ale že i u definice… No jo, jsem příliš konvenční, příliš javista Ale nic to nemění na tom, že když jsem poprvé kouknul na def add left, power, name, tak jsem se zděsil, protože jsem vůbec netušil, co to sakra je.Ahááá!
f(x, y)
a ne f x y
map (+5) pole
v Haskellu… map (5+) a
.
f x y
? Půjdu reklamovat své vzdělání. Jaká neustálá podprahová kapmaň zase? 0Lisp … Lisp … Lisp…
Já se Haskell učil před Smalltalkem a jak jsem dopadl
Každému se asi kolečka v hlavě motají trochu jinak (pokud se motají) a každý se prostě najde v něčem jiném. Takže taky doporučuji vyzkoušet oboje.
Verze Squeaku přesně pro tebe
http://comtalk.net/public/pub/KernelImage/KernelImageMC.20070215.zip
Další informace zde
Tenhle projekt na modularizaci Squeaku se zatím honosí spíše označením experimentální a do hlavní vývojové větve se prokouše teprve v následujících měsících, takže určitě není tvoje chyba, že ti unikl.
Tenhle způsob ovládání naprosto podkopává samotné základy Smalltalku a určitě doporučuji osvojit si práci v GUI nebo zkusit jinou implementaci - GNU Smalltalk, VisualWorks apod. Případně vyzkoušet CLOS.
Ehm, 'Případně vyzkoušet CLOS.' copyRelpaceAll: 'Případně' with: 'Každopádně'
a když jsem spustil konzoli a zjistil jsem, že cokoliv do konzole naprogramuju, tak se to v ní rovnou provede (do té doby pro mě věc naprosto nevídaná), tak jsem se okamžitě zamilovalVšak taky lispovské vynálezy (tenhle je z roku 1958) mají něco do sebe…
Po notných ukážkach tohoto jazyka v komentároch na abclinuxu som sa predvčerom rozhodol, že sa mu pozriem na zúbok.
Mohli byste se, prosím, začít vehementně navážet do Smalltalku a Selfu? Děkuji