Google Chrome 150 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 150.0.7871.46 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 433 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Soudní dvůr Evropské unie potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (100 miliard Kč) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa povolila firmě Anthropic obnovit plný přístup klientů k modelům umělé inteligence (AI) Fable 5 a Mythos 5. Ty byly nedostupné bezmála tři týdny kvůli bezpečnostním obavám vlády, třebaže americké ministerstvo obchodu minulý pátek povolilo omezený přístup k modelu Mythos 5 pro některé „důvěryhodné“ domácí organizace.
Francúzska organizácia na ochranu spotrebiteľa, po viac než ôsmych rokoch skúmania, žaluje Epson za plánované zastarávanie tlačiarní. Súd sa začína dnes, 2. 7. 2026, vo francúzskom Nanterre.
Erin Catto, autor open source 2D fyzikálního enginu Box2D (Wikipedie), představil nový 3D fyzikální engine Box3D. Engine je již používán ve hře The Legend of California.
Byla vydána nová verze 4.0.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Český statistický úřad (ČSÚ): Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2025 meziročně vzrostla o 6 % na téměř 100 tisíc korun. Nejlépe placeni byli vývojáři softwaru. Dlouhodobým trendem zůstává nízké zastoupení žen, a to jak mezi specialisty, tak studenty těchto oborů.
Ochranný svaz autorský (OSA) připravuje žalobu na společnost Suno, která umožňuje generování hudby pomocí umělé inteligence (AI). ČTK to sdělil předseda představenstva OSA Roman Strejček. Suno podle něj bez souhlasu využívá k trénování svých modelů hudbu autorů, které svaz zastupuje. Nedávný investigativní materiál magazínu The Atlantic ukázal, že firmy jako Suno nebo Udio k trénování modelů používají rozsáhlé databáze obsahující miliony skladeb. V databázích, které časopis zveřejnil, lze dohledat i písně řady českých a slovenských umělců.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vyřešen byl problém s macOS 27 Golden Gate. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
EU dnešním dnem zavedla clo ve výši 3 eur na balíky nízké hodnoty dovážené ze zemí mimo EU. To zahrnuje širokou škálu výrobků běžně nakupovaných on-line, jako jsou oděvy, hračky, elektronika a další spotřební zboží v hodnotě až 150 EUR.
Disclaimer: tenhle zápisek by u někoho mohl vzbudit touhu pustit se do flamewaru, ale to opravdu není cílem, takže jestli v sobě něco takového cítíte, ani nečtěte dál
. Snažím se získat nějaké informace, od kterých se můžu odpíchnout v dalším zkoumání, flamewar mi nepomůže v ničem, takže pls, flamujte někde jinde 
Zprávy o tom, že Sun koupil MySQL, a diskuse pod nimi všude na Internetu mě přivedly k přemýšlení o tom, jaké jsou vlastně výhody a nevýhody jednotlivých databázových systémů a od tohoto uvažování jsem se dostal až k myšlence, jaké jsou výhody a nevýhody operačních systémů, konkrétně *BSD a Linuxu.
Totiž, u těch DB systémů stačí podívat se na Wikipedii a základní rozdíly jsou jasné. Při srovnání Linuxu a BSD už to ale tak jasné není - když jsem se pokusil vygooglit nějaké porovnání, našel jsem jen cosi, že Linux má špatnou architekturu TCP stacku a proto je BSD pro síťové nasazení výkonnější, což ale už dávno bylo přepsáno a tento rozdíl byl vyrovnán.
Moje osobní zkušenosti s BSD, konkrétně FreeBSD, jsou minimální, jen v rámci školních cvičení. Psal jsem pro něj nějaké celkem jednoduché prográmky v C a konfiguroval na něm síť (DHCP, firewall, DNS a tak). Možná jsem někde chyběl, ale protože se ty konfigurační záležitosti dělaly podle návodu step-by-step, připadal jsem si v bodech, kde je něco jinak, než v Linuxu, ztracen; sice jsem věděl, co dělám, ale ani omylem jsem netušil, proč zrovna takhle.
Ono celkově se mi zdá, že ve škole mají to FreeBSD v oblibě nějak víc, než Linux, což asi nebude bez důvodu.
Takže mi pls řekněte - v čem jsou výhody a nevýhody BSD oproti Linuxu? Přesněji - řekněme, že chci sestavit nějaký server - v jakých situacích a pro jaké účely by se mohlo vyplatit sáhnout po někerém BSD a kdy je lepší Linux? Momentálně bych se rozhodoval podle toho, že Linux znám podstatně lépe, ale znalost daného systému teď neberu v potaz (doučit se můžu vždycky, když to bude potřeba, a teď jsem prostě jen zvědavý, v čem jsou rozdíly).
Disclaimer podruhé: tohle opravdu není pokus o flame. Pokud by stále někdo chtěl flamovat, tak podotýkám, že se neptám na to, který systém je nejdokonalejší na světě, ale na to, jaké výhody a nevýhody který má, a pokládám tu otázku s plným vědomím toho, že pokud o nasazení BSD budu někdy doopravdy přemýšlet, budu si výhody a nevýhody muset zvážit sám pro konkrétní situaci.
Tiskni
Sdílej:
ale v porovnání s Linuxem, kde někteří aktualizace "nepodporují" (Fedora) až po některé, kde nefungují tak jak by měly (Ubuntu), ...
(podle navodu samozrejme) a chtel jsem instalovat balicky, ale nektery nebyly OK, tak jsem musel instalovat z portu. Pak jsem chtel udelat upgrade balicku v systemu, tak jsem nasel portupgrade, ale porad jsem mel nejaky problemy, ze nejde otevrit DB. To jsme pak taky nejak vyresil, ale stejne i pak to selhalo (pak uz jsem nemel cas to resit dal).
Ale chtel jsem se zeptat, jak ten upgrade (konkretni verze) funguje? Pokud jsem to dobre pochopil, *BSD pouzivaji bin.balicky (ala DEB nebo RPM), ale taky /usr/ports (ala Gentoo Ebuild nebo SourceMage svoje grimoire-ted mozna kecam SM neznam). A ve *BSD je jedno, jestli instaluju program z bin.balicku nebo portu? Nebo bin.balicky jsou jenom pro nektery aplikace a zbytek musim z ports?
Dalsi vec jsem moc nepochopil. Aktualizace DB se seznamem aktualnich (novych verzi nebo security updatu) balicku. Ports se aktualizuji pomoci cvsup nebo csup, ale tem se dodavat supfile, kterych ale existuje tusim 5-6 (stable, release, cvs, doc, ports). Cetl jsem popisky, ale nejsem si jistej, jestli mi staci jenom ports-supfile nebo musim mit i dalsi supfile? Nejak jsem si upravil ports-supfile a dal synchronizaci. Ta probehla, ale pak portsupgrade nejak selhaval - napr. chtel instalovat libdrm-2.1.2 (tusim, uz presne nevim), ale na FTP, odkud se snazil stahnout libdrm-2.1.2.tar.?z byl jenom soubor libdrm-2.3.0.tar.?z. Co tohle znamena? Kde jsem udelal chybu?
A kdyz mam tu verzi 6.2 - muzu na ni zustat a delat aktualizace balicku z verze 6.2 (podobne jako treba Debian oldstable Sarge, ikdyz uz existuje novej release stable Etch)? Nebo je nutny upgradovat na novou verzi 7.0 (nebo ja je nova)? nasel jsem nejaky navody, jak upgradovat verzi FreeBSD, tak to zkusim nejdriv podle toho, ale nejsem si jistej, jak to dopadne
Jak mas napsano v paticce, 8.0-CURRENT a 6.2-RELEASE - co z toho je posledni stable, jak se obecne pozna?
Poradis trosku? Muze to ukozovat jeden rozdil mezi *BSD a Linuxem
Diky
Handbook prubezne ctu, ale prave ty upgrade jsem tam nasel jenom lehce, navic mi portsupgrade hlasi prave error pri stahovani balicku (ktere opravdu na tom ftp serveru neexistuji v te spravne verzi, ale mozna jsem jenom spatne updatoval ten index), a pak mi portsupgrade kompletne chcipne - prvni mi chcipal pri open_db, to jsem nasel navod, jak DB predelat, pak to uz chtelo tahat ty balicky, ale po chvili to zase spadlo (nejaka chyba v ruby, ale ted uz nevim jaka).
No, budu si s tim zkouset jeste hrat
Nejak jsem si upravil ports-supfile a dal synchronizaci. Ta probehla, ale pak portsupgrade nejak selhaval - napr. chtel instalovat libdrm-2.1.2 (tusim, uz presne nevim), ale na FTP, odkud se snazil stahnout libdrm-2.1.2.tar.?z byl jenom soubor libdrm-2.3.0.tar.?z. Co tohle znamena? Kde jsem udelal chybu?No to může znamenat, že nemáš aktuální strom portů. Osobně bych řekl, že je lepší používat místo cvsup, portsnap, viz. man portsnap. Do terminálu jako root napíšeš portsnap fetch, pak portsnap update a máš aktuální strom portů, ještě by se hodilo portsdb -u, pro aktualizaci databáze. Můžeš se mrknou i na www.freshports.org, tam jso vždy vidět aktualní verze aplikaci v port systému. Ještě jedna věc, nezapomeň číst /usr/ports/UPDATING, jsou tam poznámky k instalaci/aktualizaci balíků. Jednou s killer vlastností freebsd řady 6.2 byla binární aktualizace systému, používa se na to přikaz freebsd-update, viz. man freebsd-update, aktualizuje to systémové věci (jádro, ovladače, security updaty...)to je ta koncovka třeba RELEASE-p9 (patchlevel), jinak to jádro si zamozřejmě můžeš zkompilovat i sám (google :)). Co se týče vyvoje, port systém freebsd je starší a z něj vychází, nebo má v něm inspiraci gentoo portage :) Používám freebsd 6.2 už delší dobu na notebooku a musím říct, že jede v pohodě standa

#stahne, updatne porty, vypise nove verze portsnap fetch update && portversion -vl "<" && \ #vypise bezp problemy jiz instalovanych programu portaudit -Fda && \ #updatne vse; po kompilaci udelej balik; je-li dostupny balik na mirroru, nekompiluj; ukecanost; na OOo nesahej portupgrade -a -p -P -v -x cs-openoffice.org-2.2.0 && \ #Cistka: ptej se;smaz stare porty ; baliky; knihovny #portsclean -iPDL && \ echo 'FIN'
V Linuxu mi chybi Jaily, aliasy sitovych karet, jednoduchost /etc/rc.conf. Muj nazor. Pokud neumis rict, proc ... spíš naopak., tak radsi ani nereaguj. Dekuju
Jaily, aliasy sitovych karet
Co to je a k čemu je to dobré?
jednoduchost /etc/rc.conf
To v Linuxu také kdysi bývalo. Většina distribucí ale časem přešla na sofistikovanější model a chápu důvody, které je k tomu vedly.
Ty aliasy netušim co je a k čemu by to mělo bejt. rc.conf mi ve výsledku přišel jako nic úžasného, kdejaká linuxová distribuce nabídne lepší nástroje, imho.
Mohl bys zmínit nějakou nevýhodu vserveru oproti jailu?
No vyměkl jsem. fbsd je asi konzistentní a bezva stabilní, tudíž na server asi no problem. Ale na desktopu bych asi musel řešit věci, které jsem řešíval x let dozadu (aka ruční konfigurace). A bál bych se toho, že to používá řádově míň lidí.
Ale až mě Linux opravdu naštve, a budu mít trochu času, tak to zkusím.
Linux is for people that hate Windows, BSD is for people that love UNIX.
Ale až mě Linux opravdu naštve, a budu mít trochu času, tak to zkusím.
Linux is for people that hate Windows, BSD is for people that love UNIX.
Poslední dobou mám spíš pocit, že BSD je pro lidi, co nenávidí Linux. Nebo přesněji, pro lidi, kteří se potřebují cítit zajímavými tím, že nepoužívají ten Linux jako ostatní. Tím se ovšem nechci dotknout těch, kdo BSD používají proto, že jim opravdu vyhovuje, jen těch, kdo k jeho používání mají podobné důvody, jako prezentujete v prvním odstavci…
Poslední dobou mám spíš pocit, že BSD je pro lidi, co nenávidí Linux.
Však já také proti BSD nic nemám, jen mne iritují pozéři, kteří si potřebují dokazovat, jak mají navrch nad plebsem, který se nezmůže na "víc" než na Linux.
pozér je pro mne ten, koho víceméně nezajímají praktické důvody, ale cítí potřebu předvádět se, jaký je frajer, že používá něco exotického.Hmm, milej člověk.
Proboha, člověče, obtěžoval jste se přečíst si aspoň jeden z mých příspěvků, které tady zesměšňujete?Vyloženě milej člověk. Jinak já souhlasím spíš s tím, co napsal Thingie jako svůj poslední příspěvek...
Hele, ale to je taky k ničemu. Proč by komu mělo vadit, že někdo používá Linux či BSD proto, aby měl něco jinýho než nějací ostatní. To je dost jeho problém.Já si myslim, že používat exotický OS je právo každýho jedince... Navíc k tý tvojí nenávisti k Linuxu... ukaž mi prosím člověka, který nenávidí Linux. Nebo ne... sežeň mu rovnou odbornou pomoc, protože nenávist k řádkům zdrojovýho kódu mi přijde dost úchylná.
BTW: V některejch věcech mám taky nutkání dělat něco jinak, abych se odlišil od masy, když ta masa je jen stádo co tupě následuje ostatní...
Je potřeba se zamyslet nad následujícími otázkami:
Smysluplné použití BSD na desktopu:
Smysluplné použití BSD na serveru:
Linux a BSD mají jednu společnou věc. A tím je skupina uživatelů, kterou bych pojmenoval fanatici. Myslí si, že OS, který používají je ten NEJ, tím pádem si sami o sobě myslí, že používají to NEJ a hodně si na tom zakládají. Tato skupina obvykle nic moc o svém NEJ OS neví, ale je nejvíce slyšet a daří se jí úspěšně šířit spoustu mýtů a bájí o svém NEJ OS.
Pokud si odpovím na výše uvedené otázky, tak dospěju k následujícímu závěru:
Jestliže se rapidně nezrychlí vývoj BSD a vývoj Linuxu bude pokračovat stávajícím trendem, tak Linux bude stále mílovými kroky utíkat BSD, a to nakonec skončí během několika málo let v propadlišti dějin. Když si uvědomíte kdo všechno stojí za Linuxem a kdo za BSD, tak zjistíte, že srovnávat tyto OS by bylo vůči BSD značně nefér. To co Linux neumí dnes, bude umět zítra...
Možná jsem to vzal příliš zhurta. Tak jako tak je to ode mne pouze spekulace, a teprve čas ukáže fakta. Rozhodně jsem tím nechtěl BSD nijak schazovat, cením si lidí, kteří ho vyvíjí. Ale bohužel v našem světě zanikají i dobře navržené, kvalitní věci a "nečistý bastl" kolikrát přežívá až neuvěřitelně dlouhou dobu, pouze díky výbornému margetingu.
Ano, komerční sféra není naštěstí všecho, ale bohužel ovlivňuje více věcí než je zdrávo. Debian to má dle mého názoru značně zjednodušené, oproti BSD. Když na daném železe poběží komerční distribuce Linuxu, bude tam šlapat i Debian. Za tu dobu co je mezi námi, si vybudoval pozici seriózní nekomerční distribuce. A pokud není třeba certifikovaných komerčních produktů s podporou není problém ani nasazení v komerční sféře. A co se týče ČR, tak si myslím, že je v komerční sféře celkem rozšířený nebo se pletu a mám štěstí na Debianisty, případně vyvozuji závěry z příliš malého vzorku
Znám několik firem, v nichž člověk odpovídající za IT je jeden ze společníků.
To sice víceméně řeší problém náhlé výpovědi, ale už ne třeba případ, že ho přejede auto.
Alebo sa na to mozete pozriet aj z druhej strany a zasnut, ze stale je mnoho veci, ktore BSD dokazu lepsie ako Linux a dalsie nove pribudaju.Mohl bys být konkrétnější? Tohle je tak nějak ta základní otázka, kterou jsem svým zápiskem položil