Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Pokud se za tu dobu nehýbe ani fotoaparát, ani focený předmět, bude i ten „průměr“ ostrý.Samozřejmě, ale ten blesk přece nevidíš celých 15 sekund (a to ani zdaleka)...
Samozřejmě, ale ten blesk přece nevidíš celých 15 sekund (a to ani zdaleka)...Na druhou stranu je blesk výrazně světlejší, než zbytek scény, takže mu stačí, aby se objevil jen na malý moment počas toho 15s okna. Taky je vhodné si uvědomit, že ten blesk vlastně je "rozmazaný", respektive je na fotce zachycena celá jeho dráha.
Čip foťáku je jakési „počítadlo fotonů“, čím víc jich za nějakou dobu dopadne na konkrétní bod, tím je pak ten bod na fotce světlejší.Toto není moc šťastná formulace. Oko vidí logaritmicky a foťáky na to musí data ze svých lineárních čipů přepočítávat.
Nic to nemění na základním principu, že čím víc světla za celkový čas, tím světlejší bodMě bylo na střední vtlučeno do hlavy, že toto vyjádření automaticky znamená přímou úměrnost.
Aby byla fotka (nebo její oblast) ostrá, stačí tedy „jen“ dvě věciJeště existují další jevy, například šum vyvolaný dlouhou expozicí nebo rozmazání vyvolané dlouhou expozicí (viz světelné zdroje na fotkách).
Šum u dlouhých expozic dělají AFAIK vibrace přístrojeSenzor v digitálním fotoaparátu není úplně přesný, náhodně si "vymýšlí" dopadající světlo (jestli se nepletu, souvisí to s okolní teplotou, tj. tepelné záření občas čidlo zaznamená, i když je mimo jeho předpokládaný světelný rozsah). Tenhle šum tedy nepřichází skrze objektiv nebo s okolním světlem, ale je dán přímo prostředím, kde čidlo je -- tzn. za jednotku času se vygeneruje stále stejné množství šumu, bez ohledu na nastavenou clonu nebo čas (naopak při vyšším ISO, kdy je čip nastaven na vyšší citlivost, se projevuje víc). Tj. během delšího času snímání se zároveň vygeneruje víc šumu.
šum vyvolaný dlouhou expozicíTen ale primárně neovlivňuje ostrost (ovlivní ji až druhotně, pokud se jej pokusíte odstranit tím, že fotku rozmáznete).
rozmazání vyvolané dlouhou expozicíTo je ale opět vyvolané pohybem -- zdroje, fotoaparátu nebo třeba mezilehlého prostředí (chvění vzduchu).
ty blesky byly velkolepe, vcera jsem na ne taky koukal, u me vubec neprselo a pritom blesky osvetlovali celou oblohu, takovouhle bourku jsem videl poprvy, blesky nepadaly jednotlive na zem ale skupiny blesku se vetvily vysoko v oblacich
Taky mi tech 15 sekund prijde moc..
Pán nerad přílišné přesvícení.V tomhle výroku se shodneme, ale už asi ne v tom, co je "přílišné". To hlavní, tedy obloha je exponovaná správně a pár malých přepálených plošek na budovách je podle mě v pořádku. Blesky budou přepálené vždy, pokud má být ve zbytku snímku něco vidět.
takže nevím zda by to by to vyústilo do stejné situace jako u lampVyústí v to jakýkoliv dostatečně kontrastní zdroj světla, jehož ohybová "hvězdička" přebije své tmavší okolí.
Když je tmavá noc, hodně blesků a použije se šedý filtr, tak se dá ten čas protáhnout a dostat tak na jednu fotku více blesků. Ale celé je to jen o tom trefit ten správný okamžik. Já za poslední dva roky bohužel neměl moc štěstí na pořádné bouřky
Tiskni
Sdílej: