Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »
Pokud se za tu dobu nehýbe ani fotoaparát, ani focený předmět, bude i ten „průměr“ ostrý.Samozřejmě, ale ten blesk přece nevidíš celých 15 sekund (a to ani zdaleka)...
Samozřejmě, ale ten blesk přece nevidíš celých 15 sekund (a to ani zdaleka)...Na druhou stranu je blesk výrazně světlejší, než zbytek scény, takže mu stačí, aby se objevil jen na malý moment počas toho 15s okna. Taky je vhodné si uvědomit, že ten blesk vlastně je "rozmazaný", respektive je na fotce zachycena celá jeho dráha.
Čip foťáku je jakési „počítadlo fotonů“, čím víc jich za nějakou dobu dopadne na konkrétní bod, tím je pak ten bod na fotce světlejší.Toto není moc šťastná formulace. Oko vidí logaritmicky a foťáky na to musí data ze svých lineárních čipů přepočítávat.
Nic to nemění na základním principu, že čím víc světla za celkový čas, tím světlejší bodMě bylo na střední vtlučeno do hlavy, že toto vyjádření automaticky znamená přímou úměrnost.
Aby byla fotka (nebo její oblast) ostrá, stačí tedy „jen“ dvě věciJeště existují další jevy, například šum vyvolaný dlouhou expozicí nebo rozmazání vyvolané dlouhou expozicí (viz světelné zdroje na fotkách).
Šum u dlouhých expozic dělají AFAIK vibrace přístrojeSenzor v digitálním fotoaparátu není úplně přesný, náhodně si "vymýšlí" dopadající světlo (jestli se nepletu, souvisí to s okolní teplotou, tj. tepelné záření občas čidlo zaznamená, i když je mimo jeho předpokládaný světelný rozsah). Tenhle šum tedy nepřichází skrze objektiv nebo s okolním světlem, ale je dán přímo prostředím, kde čidlo je -- tzn. za jednotku času se vygeneruje stále stejné množství šumu, bez ohledu na nastavenou clonu nebo čas (naopak při vyšším ISO, kdy je čip nastaven na vyšší citlivost, se projevuje víc). Tj. během delšího času snímání se zároveň vygeneruje víc šumu.
šum vyvolaný dlouhou expozicíTen ale primárně neovlivňuje ostrost (ovlivní ji až druhotně, pokud se jej pokusíte odstranit tím, že fotku rozmáznete).
rozmazání vyvolané dlouhou expozicíTo je ale opět vyvolané pohybem -- zdroje, fotoaparátu nebo třeba mezilehlého prostředí (chvění vzduchu).
ty blesky byly velkolepe, vcera jsem na ne taky koukal, u me vubec neprselo a pritom blesky osvetlovali celou oblohu, takovouhle bourku jsem videl poprvy, blesky nepadaly jednotlive na zem ale skupiny blesku se vetvily vysoko v oblacich
Taky mi tech 15 sekund prijde moc..
Pán nerad přílišné přesvícení.V tomhle výroku se shodneme, ale už asi ne v tom, co je "přílišné". To hlavní, tedy obloha je exponovaná správně a pár malých přepálených plošek na budovách je podle mě v pořádku. Blesky budou přepálené vždy, pokud má být ve zbytku snímku něco vidět.
takže nevím zda by to by to vyústilo do stejné situace jako u lampVyústí v to jakýkoliv dostatečně kontrastní zdroj světla, jehož ohybová "hvězdička" přebije své tmavší okolí.
Když je tmavá noc, hodně blesků a použije se šedý filtr, tak se dá ten čas protáhnout a dostat tak na jednu fotku více blesků. Ale celé je to jen o tom trefit ten správný okamžik. Já za poslední dva roky bohužel neměl moc štěstí na pořádné bouřky 
Tiskni
Sdílej: