Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »Korespondenční seminář z programování (KSP) pražského Matfyzu pořádá i letos jarní soustředění pro začátečníky. Zváni jsou všichni středoškoláci a starší základoškoláci, kteří se chtějí naučit programovat, lépe uvažovat o informatických úlohách a poznat nové podobně smýšlející kamarády. Úplným začátečníkům bude určen kurz základů programování a kurz základních algoritmických dovedností, pokročilejším nabídneme různorodé
… více »Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Pokud se za tu dobu nehýbe ani fotoaparát, ani focený předmět, bude i ten „průměr“ ostrý.Samozřejmě, ale ten blesk přece nevidíš celých 15 sekund (a to ani zdaleka)...
Samozřejmě, ale ten blesk přece nevidíš celých 15 sekund (a to ani zdaleka)...Na druhou stranu je blesk výrazně světlejší, než zbytek scény, takže mu stačí, aby se objevil jen na malý moment počas toho 15s okna. Taky je vhodné si uvědomit, že ten blesk vlastně je "rozmazaný", respektive je na fotce zachycena celá jeho dráha.
Čip foťáku je jakési „počítadlo fotonů“, čím víc jich za nějakou dobu dopadne na konkrétní bod, tím je pak ten bod na fotce světlejší.Toto není moc šťastná formulace. Oko vidí logaritmicky a foťáky na to musí data ze svých lineárních čipů přepočítávat.
Nic to nemění na základním principu, že čím víc světla za celkový čas, tím světlejší bodMě bylo na střední vtlučeno do hlavy, že toto vyjádření automaticky znamená přímou úměrnost.
Aby byla fotka (nebo její oblast) ostrá, stačí tedy „jen“ dvě věciJeště existují další jevy, například šum vyvolaný dlouhou expozicí nebo rozmazání vyvolané dlouhou expozicí (viz světelné zdroje na fotkách).
Šum u dlouhých expozic dělají AFAIK vibrace přístrojeSenzor v digitálním fotoaparátu není úplně přesný, náhodně si "vymýšlí" dopadající světlo (jestli se nepletu, souvisí to s okolní teplotou, tj. tepelné záření občas čidlo zaznamená, i když je mimo jeho předpokládaný světelný rozsah). Tenhle šum tedy nepřichází skrze objektiv nebo s okolním světlem, ale je dán přímo prostředím, kde čidlo je -- tzn. za jednotku času se vygeneruje stále stejné množství šumu, bez ohledu na nastavenou clonu nebo čas (naopak při vyšším ISO, kdy je čip nastaven na vyšší citlivost, se projevuje víc). Tj. během delšího času snímání se zároveň vygeneruje víc šumu.
šum vyvolaný dlouhou expozicíTen ale primárně neovlivňuje ostrost (ovlivní ji až druhotně, pokud se jej pokusíte odstranit tím, že fotku rozmáznete).
rozmazání vyvolané dlouhou expozicíTo je ale opět vyvolané pohybem -- zdroje, fotoaparátu nebo třeba mezilehlého prostředí (chvění vzduchu).
ty blesky byly velkolepe, vcera jsem na ne taky koukal, u me vubec neprselo a pritom blesky osvetlovali celou oblohu, takovouhle bourku jsem videl poprvy, blesky nepadaly jednotlive na zem ale skupiny blesku se vetvily vysoko v oblacich
Taky mi tech 15 sekund prijde moc..
Pán nerad přílišné přesvícení.V tomhle výroku se shodneme, ale už asi ne v tom, co je "přílišné". To hlavní, tedy obloha je exponovaná správně a pár malých přepálených plošek na budovách je podle mě v pořádku. Blesky budou přepálené vždy, pokud má být ve zbytku snímku něco vidět.
takže nevím zda by to by to vyústilo do stejné situace jako u lampVyústí v to jakýkoliv dostatečně kontrastní zdroj světla, jehož ohybová "hvězdička" přebije své tmavší okolí.
Když je tmavá noc, hodně blesků a použije se šedý filtr, tak se dá ten čas protáhnout a dostat tak na jednu fotku více blesků. Ale celé je to jen o tom trefit ten správný okamžik. Já za poslední dva roky bohužel neměl moc štěstí na pořádné bouřky 
Tiskni
Sdílej: