Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
ip link set wlan0 up. Dokud to neudělám ručně, tak volba Povolit bezdrát nefunguje
Jsi konzervativní zcela oprávněně. Konfigurace sítě je věcí administrátora a není důvod aby uživatel vůbec nějaký network manager viděl.
Ale musím se přiznat, že i já před časem svůj obsáhlý opustil /etc/wpa-supplicant.conf a skončil u nw. Naštěstí nepotřebuji stat. ip addr.
Konfigurace sítě je věcí administrátora a není důvod aby uživatel vůbec nějaký network manager viděl.To vypadá jako důkaz. Ultimátní. Teda za předpokladu, že NM není určen právě pro toho administrátora.
To není ultimátní důkaz, ale jen můj názor. Nevím jestli je nm úplně nástrojem pro admina, vzhledem k tomu, že konfigurace v něm provedená platí jen pro uživatele který ji vytvořil.
No zkrátka si myslím, že konfigurace sítě ma být společná pro všechny uživatele. Nadruhou stranu, v dnešní době má spousta strojů právě jednoho uživatele, tak má i nm právo na svoji existenci.
Konfigurace sítě je věcí administrátora
Žijete kde? Na Marsu? Už jste někdy vyděl, aby si běžný uživatel domácího PC najímal administrátora, kterej mu bude instalovat SW, nastavovat síť, atd.? Já teda ne. Ty Linuxáci jsou nějací vypatlaní, už jim s těch administrátorů hrabe. Vy si na nastavení domácí PC najímáte administrátora? Bože.
Ok, tak tedy aspoň se mluví o účtu s admin právama. A stejně, když už je nějaká síť, tak se obvykle nevypíná či nestěhuje bez vědomí admina. Tedy ani neni nutno nastavovat uživatelem.
Jardo, Jardo, já už toho vyděl 
Hm, to už je o návrhu. Na LANce jsem ještě neforwardoval. Třeba to potřeba pro někoho přesto je. 
No každopádně díky už to tak mám sprovozněný
Jasne, jen to zkuste vysvetlit vsem tem mobilnim lidem s notebooky...Jsi konzervativní zcela oprávněně. Konfigurace sítě je věcí administrátora a není důvod aby uživatel vůbec nějaký network manager viděl.
Pohybuju se cca mezi mezi 3 sítěma, provozuju pro ně skripty, jen když občas pouštim tftp, tak musim nahazovat ručně ethernet. Zatim mne to baví takhle.
Nechápu, jak by bylo pro BFU strašně zatěžující tlačítko "Advanced". (Mají se snad vyházet ze systému všechna nastavení, aby náhodou na nějaké z nich neklikl a nebyl zděšen?)Na to jsem nereagoval, protože souhlasím s nastíněnou odpovědí. (Vážně a bez ironie.) Ano, jsem cynik. Ale můj cynismus je založený na třech letech (mimo jiné) správcování sítě, kdy neuvěřitelně mnoho problémů vzniká tak, že si uživatel na něco klikne.
Jo, to chápu a soucítím.Nechápu, jak by bylo pro BFU strašně zatěžující tlačítko "Advanced". (Mají se snad vyházet ze systému všechna nastavení, aby náhodou na nějaké z nich neklikl a nebyl zděšen?)Na to jsem nereagoval, protože souhlasím s nastíněnou odpovědí. (Vážně a bez ironie.) Ano, jsem cynik. Ale můj cynismus je založený na třech letech (mimo jiné) správcování sítě, kdy neuvěřitelně mnoho problémů vzniká tak, že si uživatel na něco klikne.
Ale bylo by dobré rozlišovat případy, kdy
a) je někde nějaká - dejme tomu firemní - IT infrastruktura a stará se o to správce nebo IT oddělení. Tam samozřejmě nemá uživatel důvod cokoliv nastavovat a nemělo by mu to být (možná až na nějaké výjimky) ani dovoleno.
b) uživatel má svůj počítač/notebook, o který se stará sám. Pak by mu snad měla být konfigurace co nejvíc ulehčena. (To, že bude mít každý BFU svého správce si, doufám, nemyslíte.) Já jsem třeba velice rád, že když s notebookem přijdu někam, kde je wifi, tak si ji vyberu ze seznamu a network manager sám pozná, jestli ode mě ještě potřebuje něco vědět - když je sít šifrovaná WEP/WPA, tak se zeptá na klíč. BFU taky nemusí vědět, co to je WPA klíč a jaké jsou režimy atd. Ale když za mnou přijde kámoš, co to neví a NM se ho zeptá na nějaký WPA klíč bez kterého mu to nebude fungovat, tak začne hledat radu u mě - já mu dám klíč, on ho vyplní a je to. Proč to nemůže být podobně i u statických IP?
A k tomu "uživatel na něco klikne" ... to je problém, ale tomu se nevyhnete. Protože jinak byste musel ze systému vyházet všechny nástroje, u kterých by hrozilo, že "na ně klikne". Řešením je mít u takových nástrojů popis, ze kterého buď pozná, k čemu daný nástroj slouží nebo pozná, že to asi nebude pro něj. Odpovědnost už stejně bude na něm.
Tiskni
Sdílej: