Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Server FinExpert.cz dnes oznámil, že čelí žalobě od firmy Prolux. Je to údajně kvůli poškození dobrého jména. Server nevyhověl žádosti o smazání celého diskusního vlákna
Prolux žaluje FinExpert.cz Jsem velice zvědavý, jak tento dle mého názoru nesmyslný soudní spor dopadne. Ale přece jenom už je dvacet let po převratu a s demokracií si tu už nikdo moc hlavu neláme. V devadesátém bych si vsadil na výhru FinExpertu, ale nyní to vidím 50 na 50. Když vidím jak fungují dnešní soudy, tak by mě v našem „právním“ státě nepřekvapil ani opačný výsledek. Každopádně FinExpert to nebude mít vůbec jednoduché. Právník Proluxu, chytře přehodil dokazování na stranu obhajoby namísto jak FinExpert předpokládal, že nepravdivost výroků bude muset dokázat žalobce viz. presumpce Jinak mě pobavila tato věta: Dobrá pověst právnické osoby vzniká okamžikem vzniku právnické osoby a trvá po celou dobu její existence. To snad autor nemyslel vážně... P.S tak pozor na to, co zde o Proluxu napíšete, at' nemá ábíčko problémy
Tiskni
Sdílej:
Čtyři měsíce se nic nedělo. Až minulý týden zazvonila datová schránka s žalobou a s dokumentem Krajského soudu v Brně, který si vyžádal vyjádření a další informace. Jen perlička k datovým schránkám: v pátek dorazilo Usnesení soudu, z něhož jsme vůbec nepoznali, čeho se týká, a až v pondělí samotná žaloba.
.
Ke starým známým postavám nám tak přibývají další: právník Mahler, který si na těchto případech pěkně namastí kapsu (ať už vyhraje kdokoli) a soudce Pavel, který se rád nechá korumpovat (jen ještě neví kým). Kam je v našem pořadí umístíme?
Každopádně FinExpert to nebude mít vůbec jednoduché. Právník Proluxu, chytře přehodil dokazování na stranu obhajoby namísto jak FinExpert předpokládal, že nepravdivost výroků bude muset dokázat žalobceTak jsem si přečetl ten rozsudek, na který Prolux odkazuje, a jsem v šoku. Zdá se, že z něho skutečně vyplývá, že v případě poškození dobrého jmena to není tak, že žalobce musí prokázat nepravdivost žalovaných tvrzení, ale že naopak žalobce musí prokázat jejich pravdivost, musí tedy prokazovat, že se nejedná o poškozování dobrého jména. Jak tomu rozumím, de facto to znamená presumpci viny. Může mi prosím nějaký právník vysvětlit, v čem se mýlím, případně mi sdělit ve které zemi ještě existuje svoboda projevu, abych tam mohl emigrovat? Každopádně věřím, že žaloba byla ze strany Proluxu obrovskou chybou, díky Streisand effectu se negativním zmínkám o Proluxu dostane mnohem širší pozornosti.
Svoboda projevu existuje, ale spolu s tou svobodou jde i odpovědnost za to, co říkáš, pokud tím někomu uškodíš. Kupříkladu, někdo tě veřejně nařkne - řekne třeba, že jsi zpronevěřil nějaké peníze. Dozví se to tvůj šéf a ukončí s tebou pracovní poměr. Tobě tím vnikne škoda (finanční i na tvé pověsti), takže podáš žalobu. Proč bys v takovém případě měl ty dokazovat, že jsi žádné peníze nezpronevěřil? Naopak - ten, kdo to o tobě pronesl, musí v takovém případě prokázat, že měl pravdu. No a pokud tě jen očernil, má holt smůlu. Já si nemohu pomoci, ale tohle se mi zdá naprosto v pořáku - nařknul jsi, tak dokazuj. Naopak by mi přišlo na hlavu postavené, kdyby každý mohl veřejně očerňovat druhé bez toho, aby za to nesl zodpovědnost. Svoboda jde ruku v ruce s odpovědností za to, co děláš nebo říkáš.
Proč bys v takovém případě měl ty dokazovat, že jsi žádné peníze nezpronevěřil?Protože to je prostě základ práva. Presumpce neviny obžalovaného. Jistě, musíte nést zodpovědnost za to co říkáte, stejně jako nesete zodpovědnost za to co konáte. Ale když někoho tím co říkáte poškodíte, musí vám to prokázat (a tudíž musí prokázat že to co jste řekl není pravda), stejně jako vám musí prokázat, když někoho okradete, že jste ho skutečně okradl. Kdybych použil vaši logiku, mohl bych říct, proč by měl okradený něco prokazovat? Ať zloděj prokáže, že nic neukradl. Jenže ve vyspělých společnostech se to takhle nedělá. Ano, dokazování je pro poškozeného obtížné, někdy zločinec unikne pro nedostatek důkazů a je to nespravedlivé vůči poškozenému. Ale vychází se z toho, že je lepší nechat uniknout zločince, než riskovat odsouzení neviného. A přesně o tomhle to je, protože prokazovat, že jste říkal pravdu, může být velmi obtížné. Představa, že o někom pravdivě napíšete že vás podvedl, ale nebudete to moci prokázat, tak vás ještě soud odsoudí, je pro mě děsivá - mnohem horší, než že mě někdo očerní a já budu poškozen; koneckonců pomluvy nejsou jako rozsudek soudu, lidí ví, že to je bez důkazů a berou to s rezervou, a koneckonců pořád mám naději pomlouvači prokázat, že tvrzení je nepravdivé, tudíž mám stejně férovou šanci se bránit jak je obvyklé u ostatních trestných činů. Představte si, že by to takhle s dokazováním neviny ze strany obžalovaného bylo obecně. Někdo řekně že jste ho napadl, nemáte alibi, jdete sedět. A když řeknete, že jste to neudělal, tak vám řeknou ať to dokážete. Copak opravdu nevidíte, jak je tenhle princip zvrácený? Mimochodem, vždycky mi bylo divné, proč jsou v ČR mnohem horší služby, než je obvyklé ve vyspělých zemích,a přitom se lidi bojí ukázat prstem na toho, kdo je poškodil. Teď už to začínám chápat. V zemi, kde ukážete prstem na někoho kdo vás podvedl, a můžete být kvůli tomu nucen před soudem stát de facto s presumpcí viny a ntutností dokazovat nevinu, není dobré prostředí pro otevřenou kritiku. A bez poukazování na to negativní není vývoj.
Protože to je prostě základ práva. Presumpce neviny obžalovaného.Doporucuji se trochu bliz seznamit se zaklady prava. Presumpce neviny je koncept, ktery se tyka vyhradne trestniho prava, nikoliv obcanskopravnich sporu.
Mimochodem, vždycky mi bylo divné, proč jsou v ČR mnohem horší služby, než je obvyklé ve vyspělých zemích,a přitom se lidi bojí ukázat prstem na toho, kdo je poškodil. Teď už to začínám chápat.Tak to to chapete spatne - v zapadnich zemich je tento pristup stejny. Vyznamny rozdil je akorat v tom, ze v Cesku existuje trestni cin pomluvy, zatimco v ostatnich zemich se tyto pripady resi vyhradne obcanskopravnimi spory. Nicmene tohoto pripadu se to netyka - zde se jedna take o obcanskopravni spor. (Tedy nechci, aby muj prispevek vypadal, jako ze soucasny stav obhajuju, jenom konstatuju fakty tykajici se reality.)
Doporucuji se trochu bliz seznamit se zaklady prava. Presumpce neviny je koncept, ktery se tyka vyhradne trestniho prava, nikoliv obcanskopravnich sporu.Pokud je mi známo, poškozování dobrého jména je součástí trestního práva. Mohu se samozřejmě mýlit, v tom případě mě prosím odkažte na přesnější informace.
Tak to to chapete spatne - v zapadnich zemich je tento pristup stejny. Vyznamny rozdil je akorat v tom, ze v Cesku existuje trestni cin pomluvy, zatimco v ostatnich zemich se tyto pripady resi vyhradne obcanskopravnimi spory.Zdá se mi, že si protiřečíte. V jedné větě tvrdíte, že přístup je stejný, v druhé že významný rozdíl je... takže ne úplně stejný, že? Za prvé, vzhledem k mému názoru, že tahle problematika nemá v trestním právu co dělat a měla by být řešena výhradně občanskoprávními spory, mi vámi zmíněný rozdíl připadá dost důležitý, a za druhé to nic nevypovídá to tom, kdo nese důkazní břemeno, což je v tomto threadu nejpodstatnější. Že se něco řeší občanskoprávním řízením a ne trestním řízením ještě neznamená, že důkazní břemeno nese žalovaný.
Pokud je mi známo, poškozování dobrého jména je součástí trestního práva.Trestni cin pomluvy je soucasti trestniho prava (par. 206 trestniho zakona), zaloba na ochranu dobreho jmena je soucasti obcanskeho prava (par. 19b obcanskeho zakoniku) (viz treba http://new.ecn.cz/doc/old/Nno/Legislativa/Texts/EPS/dustojnost.htm ).
Zdá se mi, že si protiřečíte. V jedné větě tvrdíte, že přístup je stejný, v druhé že významný rozdíl je... takže ne úplně stejný, že?V obcanskopravni oblasti stejny, v trestnim pravu jiny.
Za prvé, vzhledem k mému názoru, že tahle problematika nemá v trestním právu co dělat a měla by být řešena výhradně občanskoprávními spory, mi vámi zmíněný rozdíl připadá dost důležitý,V tomto pripade jde o obcanskopravni spor (Prolux podal zalobu a ne trestni oznameni).
za druhé to nic nevypovídá to tom, kdo nese důkazní břemeno, což je v tomto threadu nejpodstatnější. Že se něco řeší občanskoprávním řízením a ne trestním řízením ještě neznamená, že důkazní břemeno nese žalovaný.V obcanskopravnim sporu by zalujici mel dokazat, ze to vyroky zalovany publikoval (coz v tomto pripade nikdo nezpochybnuje) a ze mu zpusobily objektivni skodu. Zalovany se muze branit tim, ze ty vyroky byly pravdive (a to by mel prokazat zas on). Rozdil mezi obcanskopravnim sporem a trestnim rizenim je take v tom, ze v trestnim rizeni se uznava zasada in dubio pro reo (v pripadne pochybnosti se priklonit na stranu obvineneho), zatimco v obcanskopravnim sporu takova zasada neni (tam jsou obe strany sporu, zalujici i zalovany, vic rovnopravne). (Opet, tyto vety jsou ve smyslu deskriptivnim a 'mel' je zde mysleno ve smyslu mel podle stavajiciho pravniho radu, nikoliv mel podle toho, jak si mysli pisatel ze by to melo byt.)
V obcanskopravni oblasti stejny, v trestnim pravu jiny.Vaši původní poznámku jsem pochopil tak, že odlišnost přístupu spočívá zejména v tom, že oni na tohle nepoužívají trestní právo. Teď už je to jasnější. Nicméně dodám, že právě to, že v trestním právu podobné věci nemají, považuji za jejich výhodu. Pořád mi z toho toiž plyne, že riziko plynoucí z publikování věcí, které se někomu nelíbí, je nižší (i když díky možnosti občanskoprávních sporů nikoli nulové), a tudíž je společnost otevřenější vůči 'poukazování na to špatné' a vytváří tak větší motivaci ke zlepšování. Díky za rozbor a objasnění, nicméně na vaše
V obcanskopravnim sporu by zalujici mel dokazat, ze to vyroky zalovany publikoval (coz v tomto pripade nikdo nezpochybnuje)bych jen chtěl připomenout, že podle mého názoru žalovaný ty výroky nepublikoval, publikovali je nějací nám momentálně neznámí lidi, a žalovaný jen provozuje platformu (tu internetovou diskusi), kterou k publikování použili. Pro tento případ je tady §5 zákona č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti, a pokud mu rozumím správně, tak ten představuje jakousi českou obdobu amerického safe harbor, takže žalovaný by z toho IMO měl být venku. Abych se ale vrátil k podstatě naší diskuse, pořád si myslím, že presumpce neviny by měla být základním předpokladem i u občanskoprávních sporů. Nemluvím o tom, jak to reálně je, ale jak si myslím, že by to mělo být, totiž že důkazní břemeno by měl vždy nést žalující a nikdy žalovaný. Jedině tak mi totiž připadá uskutečnitelná zásada "raději neodsoudit vinného než odsoudit nevinného" - v čem se mýlím? Z vaší poznámky
tyto vety jsou ve smyslu deskriptivnim a 'mel' je zde mysleno ve smyslu mel podle stavajiciho pravniho radu, nikoliv mel podle toho, jak si mysli pisatel ze by to melo bytusuzuji, že váš pohled není zcela jednoznačný - souhlasil byste s tím co jsem teď napsal? Jistě chápu, že je v některých případech skoro nemožné dokázat, že vás někdo neoprávněně poškodil, a tuďíž šance obětí domoci se u soudu spravedlnosti by byla velmi malá. Ale když v těchto případech snížíme laťku pro nutnost "dokazovat vinu", tak tím zase prakticky zavedeme nutnost "dokazovat nevinu" (dokázat, že jste žalující stranu nepoškodil), což často může být taky prakticky nemožné, a ve svých důsledcích mi to přijde ještě horší (např. protože dopad nějakých drbů je menší než dopad rozhodnutí soudu).
bych jen chtěl připomenout, že podle mého názoru žalovaný ty výroky nepublikoval, publikovali je nějací nám momentálně neznámí lidi, a žalovaný jen provozuje platformu (tu internetovou diskusi), kterou k publikování použili.Jasne, ale to je uplne jiny detail, kterym jsem tu diskusi nechtel komplikovat. I kdyz take zajimavy.
Pro tento případ je tady §5 zákona č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti, a pokud mu rozumím správně, tak ten představuje jakousi českou obdobu amerického safe harbor, takže žalovaný by z toho IMO měl být venku.To je pravda, nicmene ten zakon zminuje, ze provozovatel by mel zasahnout, pokud se o problemu dozvi.
Abych se ale vrátil k podstatě naší diskuse, pořád si myslím, že presumpce neviny by měla být základním předpokladem i u občanskoprávních sporů. Nemluvím o tom, jak to reálně je, ale jak si myslím, že by to mělo být, totiž že důkazní břemeno by měl vždy nést žalující a nikdy žalovaný. Jedině tak mi totiž připadá uskutečnitelná zásada "raději neodsoudit vinného než odsoudit nevinného" - v čem se mýlím? Z vaší poznámkyCastecne souhlasim, ale neni to tak jednoznacne, jako u trestnich sporu. Soud by si IMHO mel davat pozor, aby chyboval spis na stranu 'poklidneho stavu veci' nez na stranu 'soudnich zasahu'. Ale narozdil od trestniho prava neni automaticky pravda, ze 'poklidny stav veci' znamena odmitnout zalobu. Napriklad pokud se dva lidi soudi ve sporu o vlastnictvi nejake veci, tak soud tezko muze rict 'nevim, poperte se o ni' a nerozhodnout. Jedna moznost je, ze by zalovany danou vec dlouho uzival a pak prisel zalobce a chtel ji soudne ziskat. V takovem pripade by dukazni bremeno melo byt hlavne na zalujicim a v pripade nedostatku prevahy dukazu mel dat za pravdu zalovanemu. Ale situace muze byt opacna - Zalobce vec dlouhodobe uzival a pak prisel zalovany, veci se zmocnil, a zalobce se soudne domaha vraceni. V takovem pripade pokud by IMHO zalobce mel dokazat ze vec dlouhodobe uzival, a pak by melo byt na zalovanem, aby dokazal, ze to, ze se veci zmocnil, bylo v podle prava. Pokud se to zalovanemu nepovede, tak bych ocekaval, ze pri nedostatku dukazu o skutecnem vlastnctvi veci da soud za pravdu zalujicimu.
Pokud je mi známo, poškozování dobrého jména je součástí trestního práva.Kde tedy najdu v trestním zákoně příslušný paragraf? Já ho tam nevidím. Můžete mne navést? Jen pro informaci, firma Prolux žaluje web na základě §19b _občanského_ zákoníku.
Jelikož uvede vaše osobní údaje, za čas se příslušná informace dostane k vašemu zaměstnavateli, vaší partnerce, vašim známým, atd., kde vám způsobí škoduZrovna u toho zamestnavatele by asi bylo jednodussi zalovat rovnou toho zamestnavatele, ne? A u manzelky a znamych je otazka, zda s lidma, kteri vic veri nejakym anonymum na Internetu nez mne, bych chtel mit neco spolecneho.
BTW, za co by měl být žalován ten zaměstnavatel?No udelal neco, cim me poskodil (vyhodil me, snizil me premie ...). Pokud bych s takovym ('hmotnym') poskozenim chtel argumentovat u soudu proti 'pomlouvaci', muzu stejnym poskozenim argumentovat u soudu proti zamestnavateli.
Přijde mi, že tohle je stejná situace, cenzura údajů, jaká je dnes prosazována všude ve světě. V té rovině jsou média na straně států a proti všem. V rovině kauzy Prolux jsou na straně toho, kdo něco hlásá, kdo se nebál. U cenzury na straně těch, kdo chtějí cenzurovat.
)
Firma Prolux totiž nemá dobrou pověst. (Použíj Google, Luku!)