raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Tiskni
Sdílej:
Přišli s novinkou že angličtí vědci už dokáží pomocí kamer rozpoznat případné teroristické chování jedince.To mi připomíná tohle. Prostě analyzuješ různé rysy v chování a biometrické parametry (teplota obličeje) a odchylky od průměru označuješ. Nicméně předpokládám, že přes 99,9 % bude false-positives, pokud uvážíme, jak málo „skutečných“ teroristů se vyskytuje a jaký jejich poměr k lidem, které rozzuřil neochotný personál letiště.
Psal jsem něco zde o projektech KH #11 , popř. lze to najít jak tam píšu i na wiki. Většinou toho moc nebývá k mání.
Posledni mise, ktera se v ramci "reconnaissance satellite military project" uskutecnila ma kodove oznaceni KH-13 a neni tajna. Mene zname jsou jiz informace o jeji naplni. Predpoklada se, ze jde o projekt tzv. 8X (pozdeji mozna EIS), mozna jsou tyto projekty samostatne. Kazdopadne, mel by obsahovat jak pristroje ve viditelnem spektru, tak o pristroje v IR, jenze! Nekteri lide se domnivaji ze IR je fake a jedna se o falesny pristroj. Pokud by takovy pristroj fungoval, mohl by sledovat jen velmi male procento zemskeho povrchu. Vyzadoval by nulovou oblacnost a malou vzdusnou vlhkost . Tzn. ze je schopny sledovat jen nektera pohori, nektere pouste v prihodnou rocni dobu a jen na urcitych zemepinych sirkach. Jeho rozliseni by zrejme nebylo schopno byt vetsi (v techto idealnich podminkach!) nez asi 10 cm. To odhaduju jako odvozeni od rozlisovaci schopnosti viditelneho spektra s ohledem na rozdil vlnovych delek tepelneho zareni a horsi propustnost atmosfery. Ano, pripoustim ze pri idelanich podminakch jsou takove satelity schopny zachytit tepelne zareni ukrytych tepelnych stroju, ale trvam na tom, ze rozhodne ne tepelne zareni cloveka (nejsou-li extramne chladne podminky v okoli) a rozhodne ne zbylou tepelnou stopu. A , pouze ze idealnich podminek velmi nizke vzdusne vlhkosti a nulove oblacnosti. Co se vsak na KH-13 povazuje za revolucni, je jeho schopnost prenaset obrazove data v realnem case. Jeho prace v IR spektru je sporna a spise je horsi (ja myslim ze zadna), nez se uvadi, nez lepsi.
Více informací si najde každý na wiki ,
TV NOVA ...... co to je ? to je nejaka televiza ci co ?
Zacina vas tato doba stvat ? ...... Reseni je jednoduche .... Nemit potomstvo.
Družic bych se moc nebál. Naopak městské kamerové systémy považuji za nepříjemný problém, kde jsou obavy opravdu na místě.
Pokud jde o družice, věřím, že ta termovize funguje, když ve vhodném úhlu vidí čelní stěnu budovy, která bývá u kancelářských budov prosklená. Že by mě někdo sledoval přes několik tlustých stěn paneláku a navíc ještě v zimě, kdy se topí a tepelné záření uniká všude možně, tomu fakt nevěřím.
To je historka z oblasti science-fiction, případně výsměch-fyzice-fiction. Samozřejmě, že ryze teoreticky může část mého tepelného záření proniknout jakoukoliv překážkou. Nicméně pokud vím, kvantová fyzika jasně vymezuje hranice možné citlivosti měření. Je docela dobře možné, že 40 cm železobetonu s horkými radiátory na vnitřní straně je něco, s čím si termovize neporadí. Ani dnes, ani v budoucnu. Leda že by správce Matrixu přepnul na jiné fyzikální zákony.
Je sice působivé, že někdo může pomocí družice číst společně se mnou noviny, ale napřed musí vědět, kam se podívat. Když má nějaký stát (například) rozlohu kolem 78000 kilometrů čtverečních (78 miliard metrů čtverečních) a někdo chce najít jeden metr čtvereční mých novin, musel by hledat opravdu hodně usilovně. Ježto nemám rád přímé slunce a čtu noviny pod stromem nebo v budovách, šance přistihnout mě, jak čtu Blesk, je fakt mizivá.
Městské kamerové systémy mi vadí mnohem víc. Slouží především pro buzeraci lidí za drobé přestupky. Noční opilý výlet a kopaná s plechovkou od piva skončí velmi rychle pokutou. Kouření na zastávce rovněžtak. (Nekouřím, nijak nefandím kouření a jsem v podstatě rád, že je na zastávkách zakázáno. Přesto mi připadá absurdní, když tam během pěti minut přijde policejní hlídka a začne se s někým hádat, zda místo, kde kouří, k zastávce patří nebo ne.) Jakmile ovšem někdo přepadne náhodného chodce, kde je v takové chvíli městská policie a kamerový systém? No jasně, „čirou náhodou“ se zrovna dívá jinam. Kauzy tohoto druhu se v médiích pravidelně objevují. Policie nejen nepomůže v okamžiku ohrožení, ale ani nezaznamená žádné důkazy potřebné pro usvědčení pachatele. Opilý puberťák s plechovkou je prostě snadnější kořist.
Ano, s tim souhlasim. Viz prilohaDružic bych se moc nebál. Naopak městské kamerové systémy považuji za nepříjemný problém, kde jsou obavy opravdu na místě.
Je sice působivé, že někdo může pomocí družice číst společně se mnou noviny,Tady by se hodilo doplnit, že ta družice přežije čtení titulků novin jenom párkát, protože kvůli tomu musí sestoupit do atmosféry. Ze 600 km noviny fakt nepřečte. Čtení vlastních textů by vyžadovalo přiblížit se o dva řády blíž, a to by zas těžko přežila optika.
Optika by přežila spoustu věcí, všechno je otázka míry.
Kdyby se někomu podařilo v těch 600 km vybudovat vhodný dalekohled (nejlépe reflektor) se zrcadlem (nebo objektivem) o průměru třeba 100 m, nejspíš by se dostal o několik řádů blíž než dnešní přístroje.
Jenže pořád by tu bylo dobrých 78 miliard a 864 milionů metrů čtverečních České republiky proti jednomu metru čtverečnímu mých novin. Nemluvě o tom, že bych mohl číst noviny taky v exilu.
To už by byl naprosto beznadějný případ.
To je celkem hodně daleko. ( sv. rok má cca 9,5 × 1012 km )