Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Na akci Made by Google 2026 (YouTube) byla oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Tiskni
Sdílej:
Přišli s novinkou že angličtí vědci už dokáží pomocí kamer rozpoznat případné teroristické chování jedince.To mi připomíná tohle. Prostě analyzuješ různé rysy v chování a biometrické parametry (teplota obličeje) a odchylky od průměru označuješ. Nicméně předpokládám, že přes 99,9 % bude false-positives, pokud uvážíme, jak málo „skutečných“ teroristů se vyskytuje a jaký jejich poměr k lidem, které rozzuřil neochotný personál letiště.
Psal jsem něco zde o projektech KH #11 , popř. lze to najít jak tam píšu i na wiki. Většinou toho moc nebývá k mání.
Posledni mise, ktera se v ramci "reconnaissance satellite military project" uskutecnila ma kodove oznaceni KH-13 a neni tajna. Mene zname jsou jiz informace o jeji naplni. Predpoklada se, ze jde o projekt tzv. 8X (pozdeji mozna EIS), mozna jsou tyto projekty samostatne. Kazdopadne, mel by obsahovat jak pristroje ve viditelnem spektru, tak o pristroje v IR, jenze! Nekteri lide se domnivaji ze IR je fake a jedna se o falesny pristroj. Pokud by takovy pristroj fungoval, mohl by sledovat jen velmi male procento zemskeho povrchu. Vyzadoval by nulovou oblacnost a malou vzdusnou vlhkost . Tzn. ze je schopny sledovat jen nektera pohori, nektere pouste v prihodnou rocni dobu a jen na urcitych zemepinych sirkach. Jeho rozliseni by zrejme nebylo schopno byt vetsi (v techto idealnich podminkach!) nez asi 10 cm. To odhaduju jako odvozeni od rozlisovaci schopnosti viditelneho spektra s ohledem na rozdil vlnovych delek tepelneho zareni a horsi propustnost atmosfery. Ano, pripoustim ze pri idelanich podminakch jsou takove satelity schopny zachytit tepelne zareni ukrytych tepelnych stroju, ale trvam na tom, ze rozhodne ne tepelne zareni cloveka (nejsou-li extramne chladne podminky v okoli) a rozhodne ne zbylou tepelnou stopu. A , pouze ze idealnich podminek velmi nizke vzdusne vlhkosti a nulove oblacnosti. Co se vsak na KH-13 povazuje za revolucni, je jeho schopnost prenaset obrazove data v realnem case. Jeho prace v IR spektru je sporna a spise je horsi (ja myslim ze zadna), nez se uvadi, nez lepsi.
Více informací si najde každý na wiki ,
TV NOVA ...... co to je ? to je nejaka televiza ci co ?
Zacina vas tato doba stvat ? ...... Reseni je jednoduche .... Nemit potomstvo.
Družic bych se moc nebál. Naopak městské kamerové systémy považuji za nepříjemný problém, kde jsou obavy opravdu na místě.
Pokud jde o družice, věřím, že ta termovize funguje, když ve vhodném úhlu vidí čelní stěnu budovy, která bývá u kancelářských budov prosklená. Že by mě někdo sledoval přes několik tlustých stěn paneláku a navíc ještě v zimě, kdy se topí a tepelné záření uniká všude možně, tomu fakt nevěřím.
To je historka z oblasti science-fiction, případně výsměch-fyzice-fiction. Samozřejmě, že ryze teoreticky může část mého tepelného záření proniknout jakoukoliv překážkou. Nicméně pokud vím, kvantová fyzika jasně vymezuje hranice možné citlivosti měření. Je docela dobře možné, že 40 cm železobetonu s horkými radiátory na vnitřní straně je něco, s čím si termovize neporadí. Ani dnes, ani v budoucnu. Leda že by správce Matrixu přepnul na jiné fyzikální zákony.
Je sice působivé, že někdo může pomocí družice číst společně se mnou noviny, ale napřed musí vědět, kam se podívat. Když má nějaký stát (například) rozlohu kolem 78000 kilometrů čtverečních (78 miliard metrů čtverečních) a někdo chce najít jeden metr čtvereční mých novin, musel by hledat opravdu hodně usilovně. Ježto nemám rád přímé slunce a čtu noviny pod stromem nebo v budovách, šance přistihnout mě, jak čtu Blesk, je fakt mizivá.
Městské kamerové systémy mi vadí mnohem víc. Slouží především pro buzeraci lidí za drobé přestupky. Noční opilý výlet a kopaná s plechovkou od piva skončí velmi rychle pokutou. Kouření na zastávce rovněžtak. (Nekouřím, nijak nefandím kouření a jsem v podstatě rád, že je na zastávkách zakázáno. Přesto mi připadá absurdní, když tam během pěti minut přijde policejní hlídka a začne se s někým hádat, zda místo, kde kouří, k zastávce patří nebo ne.) Jakmile ovšem někdo přepadne náhodného chodce, kde je v takové chvíli městská policie a kamerový systém? No jasně, „čirou náhodou“ se zrovna dívá jinam. Kauzy tohoto druhu se v médiích pravidelně objevují. Policie nejen nepomůže v okamžiku ohrožení, ale ani nezaznamená žádné důkazy potřebné pro usvědčení pachatele. Opilý puberťák s plechovkou je prostě snadnější kořist.
Ano, s tim souhlasim. Viz prilohaDružic bych se moc nebál. Naopak městské kamerové systémy považuji za nepříjemný problém, kde jsou obavy opravdu na místě.
Je sice působivé, že někdo může pomocí družice číst společně se mnou noviny,Tady by se hodilo doplnit, že ta družice přežije čtení titulků novin jenom párkát, protože kvůli tomu musí sestoupit do atmosféry. Ze 600 km noviny fakt nepřečte. Čtení vlastních textů by vyžadovalo přiblížit se o dva řády blíž, a to by zas těžko přežila optika.
Optika by přežila spoustu věcí, všechno je otázka míry.
Kdyby se někomu podařilo v těch 600 km vybudovat vhodný dalekohled (nejlépe reflektor) se zrcadlem (nebo objektivem) o průměru třeba 100 m, nejspíš by se dostal o několik řádů blíž než dnešní přístroje.
Jenže pořád by tu bylo dobrých 78 miliard a 864 milionů metrů čtverečních České republiky proti jednomu metru čtverečnímu mých novin. Nemluvě o tom, že bych mohl číst noviny taky v exilu.
To už by byl naprosto beznadějný případ.
To je celkem hodně daleko. ( sv. rok má cca 9,5 × 1012 km )