Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Tiskni
Sdílej:
Přišli s novinkou že angličtí vědci už dokáží pomocí kamer rozpoznat případné teroristické chování jedince.To mi připomíná tohle. Prostě analyzuješ různé rysy v chování a biometrické parametry (teplota obličeje) a odchylky od průměru označuješ. Nicméně předpokládám, že přes 99,9 % bude false-positives, pokud uvážíme, jak málo „skutečných“ teroristů se vyskytuje a jaký jejich poměr k lidem, které rozzuřil neochotný personál letiště.
Psal jsem něco zde o projektech KH #11 , popř. lze to najít jak tam píšu i na wiki. Většinou toho moc nebývá k mání.
Posledni mise, ktera se v ramci "reconnaissance satellite military project" uskutecnila ma kodove oznaceni KH-13 a neni tajna. Mene zname jsou jiz informace o jeji naplni. Predpoklada se, ze jde o projekt tzv. 8X (pozdeji mozna EIS), mozna jsou tyto projekty samostatne. Kazdopadne, mel by obsahovat jak pristroje ve viditelnem spektru, tak o pristroje v IR, jenze! Nekteri lide se domnivaji ze IR je fake a jedna se o falesny pristroj. Pokud by takovy pristroj fungoval, mohl by sledovat jen velmi male procento zemskeho povrchu. Vyzadoval by nulovou oblacnost a malou vzdusnou vlhkost . Tzn. ze je schopny sledovat jen nektera pohori, nektere pouste v prihodnou rocni dobu a jen na urcitych zemepinych sirkach. Jeho rozliseni by zrejme nebylo schopno byt vetsi (v techto idealnich podminkach!) nez asi 10 cm. To odhaduju jako odvozeni od rozlisovaci schopnosti viditelneho spektra s ohledem na rozdil vlnovych delek tepelneho zareni a horsi propustnost atmosfery. Ano, pripoustim ze pri idelanich podminakch jsou takove satelity schopny zachytit tepelne zareni ukrytych tepelnych stroju, ale trvam na tom, ze rozhodne ne tepelne zareni cloveka (nejsou-li extramne chladne podminky v okoli) a rozhodne ne zbylou tepelnou stopu. A , pouze ze idealnich podminek velmi nizke vzdusne vlhkosti a nulove oblacnosti. Co se vsak na KH-13 povazuje za revolucni, je jeho schopnost prenaset obrazove data v realnem case. Jeho prace v IR spektru je sporna a spise je horsi (ja myslim ze zadna), nez se uvadi, nez lepsi.
Více informací si najde každý na wiki ,
TV NOVA ...... co to je ? to je nejaka televiza ci co ?
Zacina vas tato doba stvat ? ...... Reseni je jednoduche .... Nemit potomstvo.
Družic bych se moc nebál. Naopak městské kamerové systémy považuji za nepříjemný problém, kde jsou obavy opravdu na místě.
Pokud jde o družice, věřím, že ta termovize funguje, když ve vhodném úhlu vidí čelní stěnu budovy, která bývá u kancelářských budov prosklená. Že by mě někdo sledoval přes několik tlustých stěn paneláku a navíc ještě v zimě, kdy se topí a tepelné záření uniká všude možně, tomu fakt nevěřím. To je historka z oblasti science-fiction, případně výsměch-fyzice-fiction. Samozřejmě, že ryze teoreticky může část mého tepelného záření proniknout jakoukoliv překážkou. Nicméně pokud vím, kvantová fyzika jasně vymezuje hranice možné citlivosti měření. Je docela dobře možné, že 40 cm železobetonu s horkými radiátory na vnitřní straně je něco, s čím si termovize neporadí. Ani dnes, ani v budoucnu. Leda že by správce Matrixu přepnul na jiné fyzikální zákony.
Je sice působivé, že někdo může pomocí družice číst společně se mnou noviny, ale napřed musí vědět, kam se podívat. Když má nějaký stát (například) rozlohu kolem 78000 kilometrů čtverečních (78 miliard metrů čtverečních) a někdo chce najít jeden metr čtvereční mých novin, musel by hledat opravdu hodně usilovně. Ježto nemám rád přímé slunce a čtu noviny pod stromem nebo v budovách, šance přistihnout mě, jak čtu Blesk, je fakt mizivá.
Městské kamerové systémy mi vadí mnohem víc. Slouží především pro buzeraci lidí za drobé přestupky. Noční opilý výlet a kopaná s plechovkou od piva skončí velmi rychle pokutou. Kouření na zastávce rovněžtak. (Nekouřím, nijak nefandím kouření a jsem v podstatě rád, že je na zastávkách zakázáno. Přesto mi připadá absurdní, když tam během pěti minut přijde policejní hlídka a začne se s někým hádat, zda místo, kde kouří, k zastávce patří nebo ne.) Jakmile ovšem někdo přepadne náhodného chodce, kde je v takové chvíli městská policie a kamerový systém? No jasně, „čirou náhodou“ se zrovna dívá jinam. Kauzy tohoto druhu se v médiích pravidelně objevují. Policie nejen nepomůže v okamžiku ohrožení, ale ani nezaznamená žádné důkazy potřebné pro usvědčení pachatele. Opilý puberťák s plechovkou je prostě snadnější kořist.
Ano, s tim souhlasim. Viz prilohaDružic bych se moc nebál. Naopak městské kamerové systémy považuji za nepříjemný problém, kde jsou obavy opravdu na místě.
Je sice působivé, že někdo může pomocí družice číst společně se mnou noviny,Tady by se hodilo doplnit, že ta družice přežije čtení titulků novin jenom párkát, protože kvůli tomu musí sestoupit do atmosféry. Ze 600 km noviny fakt nepřečte. Čtení vlastních textů by vyžadovalo přiblížit se o dva řády blíž, a to by zas těžko přežila optika.
Optika by přežila spoustu věcí, všechno je otázka míry. Kdyby se někomu podařilo v těch 600 km vybudovat vhodný dalekohled (nejlépe reflektor) se zrcadlem (nebo objektivem) o průměru třeba 100 m, nejspíš by se dostal o několik řádů blíž než dnešní přístroje.
Jenže pořád by tu bylo dobrých 78 miliard a 864 milionů metrů čtverečních České republiky proti jednomu metru čtverečnímu mých novin. Nemluvě o tom, že bych mohl číst noviny taky v exilu. To už by byl naprosto beznadějný případ.
To je celkem hodně daleko. ( sv. rok má cca 9,5 × 1012 km )