Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Tak už jsem úspěšně složil všechny zkoušky a zakončil tak
svůj první rok na vysoké škole. Podělím se s Vámi o své zážitky. Je to
trošku delší, tak to pls vydržte, ju? 
Tušil jsem, že 'na vejšce to bude jiný kafčo'. A opravdu. Je to tak. Hlavní rozdíl oproti střední škole je, že pokud nic člověk nechce, nic nemusí, ale záhy zjistí, že se mu to vůbec nevyplácí... Do semestrálky tě nikdo nenutí, ale pokud ji neuděláš, nedostaneš zápočet a tudíž ani nemůžeš jít ke zkoušce. Jasně na cvíku z analýzy je nuda, ale každý týden se tam píše zápočtový test za 2 body a ty musíš mít bodů minimálně 10 abys dokonvergoval k zápočtu.
Co se týče přednášek je otázka jejich užitečnosti mezi studenty často diskutovaná. Já patřím mezi tu (větší nebo menší?) půlku, co na přednášky chodí. Přestože jsem přišel na to, že opisování skript fakt nemá moc cenu, přece jenom je užitečné tam chodit, pokud ovšem tam člověk nespí... Většinou se tam člověk doví, co ve skriptech není, že učitel povolil ke zkoušce externí paměť (např. RNDr. Jan Brousek Ph.D., Lingebra a Diskrétka), že jednou záludnou otázkou u zkoušky učitel vyzkouší, kdo na přednášky chodil a kdo nikoliv (Doc. Ing. Pavel Herou Ph.D., Počítače a programování 1) atd.… Ale hlavně, někdo mu to vysvětlí (nebo se pokouší vysvětlit či se jen tváří, že vysvětluje). Ruku na srdce, kdo si řekne: "Tak nám začíná přednáška z XYZ. Já si sednu ke stolu a přečtu si dnešní přednášku". Tato věta spíše spadá do kategorie science fiction.
S tou volností přichází samozřejmě i plná zodpovědnost sama za sebe. Nikdo tě nedrží za ručičku, všechno si člověk musí zařídit sám a většinou mu nikdo nic nepřipomene.
Další věcí je pokora. Člověk, který má na střední samé
jedničky a dostane maturitní vysvědčení v červených deskách (mimochodem také
samé jedničky
) tu najednou zjišťuje, že zdaleka není sám nejlepčí a
nechytřejší na světě, ale že existují jedinci jemu podobní, ne-li o mnoho chytřejší.
Dále zjišťuje, že nerozumí tomu, co se vykládá, nebo dokonce, že ani učiteli
nerozumí, co říká. Jak jednou můj spolužák vtipně komentoval přednášku z
Lineární algebry: "Sem myslel, že tady bude matika a zatim mi to připadá,
že se tu učim latinsky!"
Vysoká škola je dle mne pro mnohé taky školou života. Člověk se učí mnohem větší samostatnosti a zodpovědnosti, učí se sám řešit velice náročné problémy a úkoly.
Toliko moje úvaha. Teď se pokusím prezentovat, co jsem za těch pár měsíců absolvoval.
Veliký to strašák studentů nematematických oborů. Po první
přednášce MA1 jsem zděšen běžel do skriptárny koupit si skripta a sbírku (to
samé bylo po první přednášce z Lingebry, teď jsem se už trošku oťukal
).
Kolega Benedikt, který ji prvním rokem vyučoval, se svého úkolu zhostil velice
dobře a nakonec mne i ty důkazy bavily
Přesto však jsem umění matematiky již
neholdoval toliko jako na střední škole. Jak kdysi pan Šmolík prohlásil:
"Střední škola? To jsou jen kupecké počty" a já s ním musím jen
souhlasit. Kdo nebyl ani na jedné přednášce z matematiky na vysoké škole neví
vůbec, co matematika je. Nezná její půvaby ani ukrutenství. Samozřejmě teď
nemyslím předměty typu základy matematiky, či matematika pro XY. Myslím její
čistou koncentraci právě v předmětech typu matematické analýzy. Jak zklamán,
zděšen a znechucen jsem byl, když jsem se dozvěděl, že příští generace studentů
informatiky na Fakultě aplikovaných věd přijdou o tuto jedinečnou zkušenost.
Jejich Matematika 1,2, je slabou náhražkou.
Na MA1 navazoval předmět jehož název byl zakončen číslem 2. Změna nebyla jen v názvu, ale i v přednášejícím a cvičícím. Pana Benedikta nahradil pan Tomiczek (který mě ale zkoušel z MA1) a pana Pospíšila nahradila legenda katedry matematiky na FAV ctihodný Jiří Čížek. Cvičení s Čížkem jsou pro každého, kdo je absolvoval, nezapomenutelná. Jak kdosi prohlásil: „Kdo nezná Jirku Čížka, nestudoval na FAV!“ Při jeho převelice zmatených výkladech jsme rádi vzpomínali na Pospíšila. Pro zájemce přikládám ukázku studentské recese, jejíž obětí se právě stal ctihodný Jiří Čížek http://www.carmex-kiss.de/index.php?meintanz=724047369960. Nejste-li znalci a chtěli byste J. Čížkem seznámit jděte na http://favka.wz.cz/fanklubjirkycizka/galerie/ .
Jen tak na okraj: [noflame]Spolužák, který před FAV dělal Matfyz říkal(odešel protože tam jaksi zapomněl chodit), že na FAV je matalýza více zhuštěná. Je pravda že za jeden semestr dát úvod do diferenciálních rovnic (včetně soustav), posloupnosti funkcí, funkce více proměnných a jejich extrémy a následně Riemannův integrál v Rn, bylo trošku vražedné. Důkazů bylo oproti MA1 poskrovnu, to je pravda…[/noflame]
To bylo celkem fajn. Taková doplňková cvičení k MA1 respektive MA2. SDP přednášel Benedikt a SIP Matas. Obzvláště s Matasem byla legrace. Jakmile zjistil, že všichni studenti navštěvující jeho hodiny jsou studenti informatiky, lanařil nás abychom přestoupili na matematiku a následovali tak jeho příklad.
V prvních pár přednáškách jsem vůbec netušil o co jde!
Lineární vektorový prostor - to se maže na chleba?! Generátor - to vím, to sme
brali v elektrice na střední, ale co to ****** je v matice? Nakonec přece jen
skripta pomohly a přednášky se zmiňovaným Brouskem (Brusičem, Brousičem...)
byly nezapomenutelné. Jeho image učitele matematiky na VŠ nepřipomíná (rozhovor
+ foto
)
Jednoho krásného dne začal pan Brousek počítat soustavu rovnic nad tělesem Z5. Jaksi nám to zapomněl sdělit a převelice se divil našemu smíchu, když oznámil, že tři krát čtyři je dva.
I v této oblasti nám byl průvodcem Brousek. Předmět to
je velice zajímavý. Do teď jsem fascinován významem pojmu relace a vskutku
byste netušili co vše může být Booleovou algebrou (někteří ale asi tuší
,
mimochodem je to distributivní a komplementární svaz
). Mezi
nezapomenutelně situace patří jistě ukázka obecného grafu, který silně
připomínal Mickey Mouse, nebo hlášky typu: „3*4 je 12… už abych si jednu dal…“,
„k čemu platit za jedno pivo když můžete mít permanentku na 50?“ apod.
Přestávce se neříkalo jinak než pauza na cígo nebo fajgl pauza.
Na PPA1 jsme měli tu čest být žáky pana Herouta, toho času
asi nejoblíbenějšího (a zároveň asi i nejlepšího) učitele na katedře
informatiky určitě a na fakultě snad také. Jeho přednášky byly velice dobře
připravené a zajímavé. Co se týče látky byly přednášky PPA2 zajímavější,
přestože hlas prof. Šafaříka poněkud více uspávající. Po absolvování těchto
předmětů i člověk, který se s programováním setkal poprvé, by měl umět
naprogramovat nějaký ten graf ať už s procházením do šířky či do hloubky a
podobné spojové serepetičky. Mimochodem vše v JAVĚ. ZČU je tak trochu
javocentrická 
Pokud na přednášce s Rusňákem zavřete oči, můžete si ho
splést k Karlem Gottem
. Výklad byl naprosto super. Všechno vysvětloval
logicky, kdo jeho výklad nechápal, nemá na VŠ co dělat. Pravda, zkouška je
celkem drsná, zatím ji dala pouze polovina ze zkoušených.
Další předměty už jen výčtem: Základy bezpečnosti práce (existuje nudnější předmět?), TV, Inženýrská etika, Základy kybernetiky (zjišťujeme jak počítač vidí, mluví, slyší…), Anglina 3,4, Modelování Matlabem (jako semestrálku jsem měl Newtonův fraktál).
PS: V hodnocení MF Dnes se FAV umístila na předposledním místě mezi přírodovědeckými fakultami. Více objektivnější by bylo zařazení mezi školy technické. Více info na:http://www.fav.zcu.cz/prezentujeme/napsali-o-nas/hodnoceni-dnes-2007-06-06/
Tiskni
Sdílej:
Já rozdíl mezi SŠ a VŠ vidím také v tom, že na SŠ nebyl problém chybět jeden dva týdny v kuse. Zatímco na VŠ je to naopak. Když člověk potřebuje na týden pryč, tak se vždycky najdou nějaké předměty, kde si musí cvičení nahradit. A vůbec je s tím dost zařizování. Nadruhou stranu na některé předměty stačí přijít na první a poslední cviko a je to naprosto v pohodě. Tohle na SŠ nějak nešlo.
Jinak s tím, že více samostatnosti přináší více zodpovědnosti nelze než souhlasit, a kdo na to během prvního semestru nepřišel, tak na VŠ už většinou není.
No, někde možná ano, ale třeba 1. LF UK má ve studijním řádu tohle:
Čl. 10
Formy výuky
Obvyklými formami výuky studijních předmětů na fakultě jsou:
a) přednáška - účast je doporučená, není však podmínkou absolvování studijního předmětu;
.
No a jinak středoškolskou matiku bych rozhodně nedegradoval na kupecké počty. Mě bavila mnohem víc než vysokoškolská. Aspoň v našem podání matika na VŠ postrádá to základní: tvůrčí přístup a radost z nalezeného řešení. Pořád jen šrotím zpaměti definice a věty a občas i důkazy. Na chápání není čas, protože se toho musíme ještě hodně naučit
. Příklady se berou jen triviální na demonstraci jedné konkrétní věty. Jedinou výjimkou jsou příklady na písemkách, kde by člověk mohly mít radost z objeveného postupu a řešení. Problém bývá v tom, že vzhledem k málo napočítaným nebo nepochopeným příkladům ze semestru bývá tato radost často nahrazena zklamáním, že ani tohle už nezvládnu vyřešit (tedy v čase písemky, po písemce to jde vždycky snadno a rychle
).
Samozřejmě tento výrok taktéž používám
Len poznámka k tej matematike: na škole mi to všetko pripadalo logické a zapadalo to do seba. Ako sa 4 Maxwellove rovnice vynorili na nečakaných miestach a ako sa niektoré veci zjednodušili prechodom na radiálny súradnicový systém ...
S odstupom viac než desiatky rokov ma ale škrie, že mi to vyfučalo z hlavy. Mám pocit, že sú veci, ktoré som slušne ovládal a teraz sú preč. Ostal len pocit, že som kedysi vedel. Vedel som dokázať, prečo kov nemôže byť priehľadný a ako sa chová vlnenie na nekonečnom vedení. Pripadám si, akoby som ohlúpol.
Vedel som dokázať, prečo kov nemôže byť priehľadný ...
Ale je děsivé, když vidím, kolik druháků opakuje některé předměty s prváky. Někdy tvoří i víc než třetinu přihlášených ke zkoušce
Já zrovna teď čekám, až Čížek opraví písemky, a jdu na ústní část. A na tu fyziku se vůbec netěším. Mno, abych řekl pravdu, občas jsem se u Rusňáka zadrhl, ale netroufal bych si tvrdit, že sem nepatřím
Jeho PDF skripta to jistí
Tak zas po prázdninách!
Z fyziky jsem měl celkem strach, tak nervozní sem nebyl ani u matalýzy
Pravda, taky jsem se musel občas zamyslet, zvlášť u termodynamiky... Good Luck