V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Malinkatý dvojitý zápisek. Neobsahuje prudce inteligentní postřehy. Obsahuje jednořádkový patch.
Tak zaprvé jsem si moc hezky početl a poposlouchal rozhovor s šéfem softwaru od sondy Phoenix (toho času bagrujícího v polárních oblastech Marsu). Zajímavé je to celé, zvláště pro lidi od embedded systémů a mission-critical věcí. Zaujalo mě, že se v JPL odklonili od Ady k Céčku ("it is not so scary").
Mám rád Gedit. Je elegantní, napsal jsem v něm už spoustu věcí. Teď dělám nějaké experimenty v Pythonu, na to se Eclipse a podobní mastodonti moc nehodí. Plugin pro Python funguje docela dobře, ale nutnost zakládat projekt a workspace mě odrazuje
.Ono totiž doplňování kódu je v dynamických jazycích obecně neřešitelné. Definice tříd nejsou dány staticky, ale mohou být měněny za běhu. A protože dělám hoch experimenty, na nějaké doplňování kódu (které tak krásně funguje v Javě) jsem rezignoval.
Jenže opisovat dlouhé identifikátory pořád dokola trochu pruda je. Rozhodl jsem se tedy, že zkusím nějaký plugin (ano, Gedit umí pluginy), který bude doplňovat slova, bez porozumění jazyka.
Příslušný plugin jsem našel zde, respektive zde. Stačí nakopírovat do ~/.gnome2/gedit/plugins
, povolit v nastavení a už to jede. Nejlepší je, že plugin je napsaný v Pythonu a je docela jednoduchý - lze ho tedy opravit k obrazu svému způsobem, o kterém se nějakému potrhlému konfiguráku ani nezdá. Čehož jsem hned využil: v originální verzi se slovo pro doplnění potvrzuje tabelátorem, já jsem si povolil ještě enter. Vizte patch:
--- completion.py-orig 2008-07-12 12:41:16.000000000 +0200 +++ completion.py 2008-07-10 11:20:26.000000000 +0200 @@ -243,7 +243,7 @@ return self._terminate_completion() if event.state & gtk.gdk.MOD1_MASK: return self._terminate_completion() - if (event.keyval == gtk.keysyms.Tab) and self._remains: + if (event.keyval in (gtk.keysyms.Tab, gtk.keysyms.Return)) and self._remains: return not self._complete_current() completion_window = self._completion_windows[window] if (event.keyval == gtk.keysyms.Up) and self._remains:
Tiskni
Sdílej:
Mít objekt - transparentní proxy je taky prasárna?Naprosto. V Javě je to jeden z oblíbených způsobů, jak implementovat AOP, a s klidem bych řekl, že ten nejhorší. Nevím teda, jak v Pythonu, ale v Javě se té transparence pořádně dosáhnout nedá, takže
this
není this
a vůbec samé pěkné věci.
this
a ta není "obalena" tou proxy mrchou?
A mimochodem, dokáží někdy zapšklí C++kaři pochopit, že nemají patent na rozum a že Javisté nejsou untermensch?
class Math(object): def cosmos_constant(self): return 1 def pow(self, x): return x*x*self.cosmos_constant() class Proxy(object): def __init__(self, target): self.target = target def __getattr__(self, name): print 'logging this call...' return getattr(self.target, name) m = Math() print m.pow(4) p = Proxy(m) print p.pow(5)A ty bys chtěl, aby se zalogovalo volání té kosmologické konstanty z pow()?
cosmos_constant()
se chová odlišně v závislosti na tom, kdo ji volá, což je v tomhle případě vcelku na dvě věci. Představ si, že bys tou proxy chtěl změnit vesmír (nastavit kosmologickou konstantu na 2). Proto jsem psal, že to je prasárna Představ si, že bys tou proxy chtěl změnit vesmír (nastavit kosmologickou konstantu na 2).Něco na tenhle způsob?
kyo@valinor:~> ghci GHCi, version 6.8.2: http://www.haskell.org/ghc/ :? for help Loading package base ... linking ... done. Prelude> let 2 + 2 = 5 in 2 + 2 5 Prelude>
Metoda cosmos_constant() se chová odlišně v závislosti na tom, kdo ji volá, což je v tomhle případě vcelku na dvě věci.Nechová se odlišně ta metoda, vždyť jsou to dvě různé metody, ne?
p.cosmos_constant()
a dostanu 2, očekávám, že volání p.pow(2)
vrátí 8. Vy ne? Math
máte napsán tak, že počítá se svou kosmologickou konstantou (proto třeba self
). Kdybyste chtěl, aby počítal s jeho (nějakého cizího objektu), musíte mu ten cizí objekt předat jako parametr. cosmos_constant()
buď nemáte nadefinovánu tak, že vrací svou kosmologickou konstantu, nebo ji tak nadefinovánu máte, a pak vytvořená proxy porušuje tento dohodnutý kontrakt. Proxy s tím ale nemá nic společného, kdybyste si ten dohodnutý kontrakt porušil už v implementaci třídy Math
, dopadnete stejně.
v Javě se té transparence pořádně dosáhnout nedá, takže this není this a vůbec samé pěkné věciJak to že ne?
this
je pořád reference na objekt, na kterém je volána aktuální metoda. To že okolo toho objektu je nějaká proxy nemůže ten objekt zajímat. Očekávám, že když v objektu zavolám na this
final metodu, provede se úplně to samé, jako bych kód té metody přímo vložil do svého kódu. Pokud tu metodu chci provést na stejném objektu, který referencuje ten, kdo moji metodu vyvolal, musí mi referenci na ten objekt předat. Zkuste si někdy něco napsat v JavaScriptu, abyste viděl, jak to vypadá, když si nikdy nemůžete být jist, co je this
. To že okolo toho objektu je nějaká proxy nemůže ten objekt zajímat.Proto tvrdím, že se nedá dosáhnout plné transparence. Výraz this není this berte proboha trochu s nadsázkou, já přece jenom dobře vím, jak taková proxy funguje