O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
To jsem si jednou takhle četl vědecké články. Mám je rád, ty klidné, mírumilovné zajímavosti ze světa vědy a techniky. Jsem totiž povahy nervní a čím jsem starším, tím snadněji propadám depresi nebo paranoie. Ale tentokrát mě věda neuklidnila, spíše naopak.
Přečetl jsem si tento článek pojednávající o budoucím velkém urychlovači částic v CERNu. Zaujal mě doposud neznámý výraz "strangelet", takže jsem se podíval na Wikipedii, kde mají jak definici strangeletu, tak i odkaz na LHC a jeho rizika. Ještě jsem trochu zagooglil a dospěl k neradostnému zjištění: pokud se vědcům při experimentu podaří vytvořit věc zvanou metastabilní záporně nabitý strangelet, pak úplně všichni zemřeme.
Vážně.
To potvorstvo totiž začne absorbovat veškerou normální hmotu. Je těžké, vypadne skrz urychlovač ven a odebere se na cestu do středu Země. Tam se usadí a začne planetu požírat zevnitř. Nejprve nastanou mohutná zemětřesení, protože jádro planety se destabilizuje vznikající energií, nakonec popukají zemské desky a všechno se zhroutí dovnitř, až zbyde jen rozžhavená koule strangeletu o poloměru zhruba 100 m a hmostnosti původní Země.
Jo, tuhle uklidňující zprávu pro veřejnost jsem četl a moc mě neuklidnila... různá jiná rizika (např. drobné černé díry) v ní poměrně dobře zažehnána, ale speciálně o strangeletech tam docela mlží a zdá se, že si tím moc jistí nejsou. Jedna útěcha tu je: stejné nebezpečí předpovídali i u amerického urychlovače RHIC, ten už je v provozu a konec světa nezpůsobil. Ovšem LHC má výrazně větší výkon.
A tak se ptám: jaký je váš názor? Možná bychom měli utvořit úderné komando, spojit se s Greenpeace a Jihočeskými matkami a vzít Ženevu útokem, než bude pozdě...
Tiskni
Sdílej:
. A protože CERN je spolu s jadernými elektrárnami na seznamu mých vytoužených pracovních míst, je pravděpodobné, že bych o tomto problému věděla dostatečně předem, abych mohla najít cigarety i zapalovač. Až ten strangelet vyrobím dám ti vědět, aby ses taky stihnul připravit
. Předpokládám, že to bude úžesný pocit vědět, že jsem zodpovědná za zkázu celé planety
Ale až budu mít někdy náladu, zapátrám a případně o tom něco napíšu do blogu.
Viz třeba Čerenkovovo záření.
.
Používá se poměrně velké množství energie, které se uvolňuje na extrémně malé ploše, rychle za sebou a v relativním klidu.
S prominutím, tohle je nesmysl. Nelze hovořit o energii na nějaké ploše. Spíše by bylo vhodné hovořit o hybnosti (a ani to není zcela OK), protože dochází ke srážce dvou částic (protonú, které jsou ještě ke všemu složeny z elementárních kvarků), každá částice o (kinetické) energii 7TeV. Jedná se o výzkum na kvantové úrovni, kde všechny představy z reálného světa selhávají.
.
V tomhle směru žádní jiní fyzikové moc nezmůžou.
P.S. II Podobně se mi nezdá jistota při umělém tvoření něčeho, co tak úplně nevíme co je a co to vlastně dělá.Pokud to ale nevytvoříš, nemůžeš vyzkoumat co to dělá.
Pokud to ale nevytvoříš, nemůžeš vyzkoumat, co to dělá.
Někdy ani potom. Jsou o tom mnohé mravoučné příběhy. Známe to i z běžného života. Tak dlouho dítě pátrá na co jsou sirky, až na to konečně přijde a lidský důmysl a touha po poznání opět slaví triumf.
P.S. Originál je
Integrálem ocel nesvaříš!
. Autor je Akademik Jovan Čirlič, bývalý rektor VŠST (a jeho argumentace na téma zbytečnosti matematiky).
Náhodou, co jsem na čt sport zahlíd šachy, tak už ho beru (víc) vážně.
To by byla ztráta času.
Z fyzikama bude větší sranda. 
Chmmm, třeba ten jejich nápad vykoumanej v Losalamoským okrsku.
Ale na ty Černý děvky už má obranu Plíhal:
Máme doma ve sklepě, malou černou díru, na co příjde sežere, v ničem nezná míru... přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka, babička je nervózní, a nás děti tříská... potom jsem jí rozkrájel, motorovou pilou, opět člověk zvítězil, nad neznámou silou!
Já tvrdím, že to zatím nikdo moc přesně neví. Občas se ukázaly nějaké obavy jako veselý nesmysl. Občas se lidé něčeho nebáli, protože jim to, včetně tehdejší vědy, přišlo jako legrace, a ona to zase taková legrace nebyla.
Považovalo se nemožné přežít ve výšce 4 000 mn/m, pak 8 000, přežít rychlost 60km/h. Naproti tomu všechna záření byla zpočátku považovaná za zcela neškodná, protože přeci tak jemná věc, co není ani vidět a ani nejde pořádně měřit nemůže nic udělat.
...vzniká, může vzniknout a co to může udělat, když nevíme co to vlastně je...
Tohle je na fyzice to pěkné, nestálé posouvání hranic poznání.
V rámci pokroku vědy a lidského poznání jsem ochoten tohle riziko podstoupit.
"Já jsem ochoten a já, my, máme právo, neb náš ideál jest nanejvýš vznešený a správný". Jupíííí! A pak že se něco mění, krom kulis.
A nejsem komunista, ani diktátor.
Áaaaa, Pyramidy 
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Zapíšu si je na seznam knih, které si chci přečíst, až budu mít trochu času...
Je tam někde aspoň naznačeno, zda a jak moc se máme bát strangeletů (speciálně těch metastabilních a záporně nabitých)?
\ | / - B L O B - / | \nebo
. . . . . . . .z o n k. . . . . . . . .
Bohužel jsem nenašel žádné jiné články v češtině, proto jsem uvedl odkaz na anglické stránky.
tajkze je dost mozne ze po nas se zde vyvine dalsi civilizace a treba si bude vice vazit tyhle modry koule kterou si vsicni zasirame a fesne na to dojedeme...