Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
To jsem si jednou takhle četl vědecké články. Mám je rád, ty klidné, mírumilovné zajímavosti ze světa vědy a techniky. Jsem totiž povahy nervní a čím jsem starším, tím snadněji propadám depresi nebo paranoie. Ale tentokrát mě věda neuklidnila, spíše naopak.
Přečetl jsem si tento článek pojednávající o budoucím velkém urychlovači částic v CERNu. Zaujal mě doposud neznámý výraz "strangelet", takže jsem se podíval na Wikipedii, kde mají jak definici strangeletu, tak i odkaz na LHC a jeho rizika. Ještě jsem trochu zagooglil a dospěl k neradostnému zjištění: pokud se vědcům při experimentu podaří vytvořit věc zvanou metastabilní záporně nabitý strangelet, pak úplně všichni zemřeme.
Vážně.
To potvorstvo totiž začne absorbovat veškerou normální hmotu. Je těžké, vypadne skrz urychlovač ven a odebere se na cestu do středu Země. Tam se usadí a začne planetu požírat zevnitř. Nejprve nastanou mohutná zemětřesení, protože jádro planety se destabilizuje vznikající energií, nakonec popukají zemské desky a všechno se zhroutí dovnitř, až zbyde jen rozžhavená koule strangeletu o poloměru zhruba 100 m a hmostnosti původní Země.
Jo, tuhle uklidňující zprávu pro veřejnost jsem četl a moc mě neuklidnila... různá jiná rizika (např. drobné černé díry) v ní poměrně dobře zažehnána, ale speciálně o strangeletech tam docela mlží a zdá se, že si tím moc jistí nejsou. Jedna útěcha tu je: stejné nebezpečí předpovídali i u amerického urychlovače RHIC, ten už je v provozu a konec světa nezpůsobil. Ovšem LHC má výrazně větší výkon.
A tak se ptám: jaký je váš názor? Možná bychom měli utvořit úderné komando, spojit se s Greenpeace a Jihočeskými matkami a vzít Ženevu útokem, než bude pozdě...
Tiskni
Sdílej:
Viz třeba Čerenkovovo záření.
Používá se poměrně velké množství energie, které se uvolňuje na extrémně malé ploše, rychle za sebou a v relativním klidu.
S prominutím, tohle je nesmysl. Nelze hovořit o energii na nějaké ploše. Spíše by bylo vhodné hovořit o hybnosti (a ani to není zcela OK), protože dochází ke srážce dvou částic (protonú, které jsou ještě ke všemu složeny z elementárních kvarků), každá částice o (kinetické) energii 7TeV. Jedná se o výzkum na kvantové úrovni, kde všechny představy z reálného světa selhávají.
P.S. II Podobně se mi nezdá jistota při umělém tvoření něčeho, co tak úplně nevíme co je a co to vlastně dělá.Pokud to ale nevytvoříš, nemůžeš vyzkoumat co to dělá.
Pokud to ale nevytvoříš, nemůžeš vyzkoumat, co to dělá.
Někdy ani potom. Jsou o tom mnohé mravoučné příběhy. Známe to i z běžného života. Tak dlouho dítě pátrá na co jsou sirky, až na to konečně přijde a lidský důmysl a touha po poznání opět slaví triumf.
P.S. Originál je
Integrálem ocel nesvaříš!
. Autor je Akademik Jovan Čirlič, bývalý rektor VŠST (a jeho argumentace na téma zbytečnosti matematiky).Náhodou, co jsem na čt sport zahlíd šachy, tak už ho beru (víc) vážně.
To by byla ztráta času. Z fyzikama bude větší sranda.
Chmmm, třeba ten jejich nápad vykoumanej v Losalamoským okrsku.
Ale na ty Černý děvky už má obranu Plíhal:
Máme doma ve sklepě, malou černou díru, na co příjde sežere, v ničem nezná míru... přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka, babička je nervózní, a nás děti tříská... potom jsem jí rozkrájel, motorovou pilou, opět člověk zvítězil, nad neznámou silou!
...vzniká, může vzniknout a co to může udělat, když nevíme co to vlastně je...
Tohle je na fyzice to pěkné, nestálé posouvání hranic poznání.
Áaaaa, Pyramidy
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
\ | / - B L O B - / | \nebo
. . . . . . . .z o n k. . . . . . . . .