Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Jestli něco není košer, tak především označovat za betu něco, u ještě neproběhl feature freeze. Pokud se něčemu říká beta, může to sice obsahovat chyby, ale funkčnost by se už měnit neměla.
Možnost vytvořit třídu (Teď vařím z vody, ale jestli je to OO, tak tam snad bude, ne? ) určitě bude i v release verzi , ale může se změnit syntaxe, pokud si to třeba betatesteři vyžádají (no dobře, u vytváření třídy asi sotva, ale to byl jen příklad). Je to ekvivalentní přesunu pár tlačítek v GUI programu, aby byly snadněji dostupné.
Žel, MS má opravdu sklony pre-alpha verze nazývat betami, jak můžeme vidět i u IE7.
"Microsoft již poznal, že jeho demagogické tažení se sice setkalo s úspěchem, ale stále ještě existuje minorita systémových administrátorů, kteří nasazení Windows na serverech stále blokují a i u desktopů mají zaječí úmysly."A na to ste jako přišel jak, na tu "minoritu"? Já co tak ze svého okolí vidím, tak naprostá většina serverů jede na Linuxu či BSD. A naopak vidím i to, že tam kde dříve třeba i používali Windows-servery dnes přecházejí na Linux. Na serverech nemá Windows podle mě do budoucna žádnou velkou šanci...
No ten článek jsem psal tak trochu bulvárně, tady by se zřejmě dala najít stopa ironie. Nicméně ne každý má ony zaječí úmysly s desktopy (možná kdyby se firemní mission-critical aplikace objevili i v Linuxové verzi a Microsoft trochu zdražil...) Já to vidím tak, že
Na serveru bych takovou věc nechtěl
a to uplatnění vidím v tom, že by to mohl být pro admina přece jen příjemnější desktop (viz slovo desktop v nadpisu) než je dnes a že by přechod na GNU už nepřinesl tolik. Vlastně nevím co by pak přinesl - admin by byl spokojený, že má zjednodušenou správu a uživatel by byl spokojený, že se nemusí učit nic nového.
#!/bin/bash
.
[A-Z]:\
, ale co se dá dělat... Horší je, že se většina programů není ochotná smířit se zacyklenou adresářovou strukturou. Jednou jsem si pro usnadnění vzdálené správy nainstalovat server pro FTP a pro TELNET. Obojí jsou unixové služby, takže u FTP nelze počítat s podporou [A-Z]:\
. Některé servery to umí, ale u toho v XP mi to nějak nešlo. Na FTP jsem sdílel adresář obsahující podadresáře C, D, ...
, které byly namapovány na C:\, D:\, ...
. Sranda byla, až se jednou spustil pravidelný test AVG a nějak se mu nechtělo končit, protože prohledával C:\SERVER\FTP\C\SERVER\FTP\C\SERVER\FTP\C\...\SERVER\FTP\C\...
a konec nikdy nenašel. Explorer.exe
to neumí.
Také je "dobré", že MSIE uloží soubory s takovými názvy (vzatými z tagu "title"), se kterými pak nelze pracovat (a hlavně je smazat).Hm tak to bych neviděl tak černě. Dost často na pracovním počítači takhle ukládám a ještě se mě nestalo abych s těmi soubory nemohl pracovat, nešlo by dát nějaký případ. Jediné omezení je v tom, že to někdy nejde korektně vypálit na CD ale to by s tím názvem nešlo ani pod linuxem. Bez příkladu stránky kterou uložím pod IE na disk a pak nepůjde smazat toto považuji za BLUD.
Nyní se ale Microsoft snaží podporovat vlastní formát balíčků msi podporující automatickou i klik-klak instalaciProblémem je, že ve Windows nefunguje nic takového, jako repository. Tudíž (ne)kvalita balíčku je pouze záležitostí pouze tvůrce toho dotyčného programu. Zároveň je nutné balíčky shánět ručně, což není tak komfortní jako používat yum, apt-get, urpmi, packman, emerge, ... .
Tudíž (ne)kvalita balíčku je pouze záležitostí pouze tvůrce toho dotyčného programu.V současné době není problém kvalita balíčků ale jejich neexistence - zatím se nikdo do tvorby msi moc nehrne.
V současné době není problém kvalita balíčků ale jejich neexistence - zatím se nikdo do tvorby msi moc nehrne.Tvoří se docela často, ale většinou jen jako součást tradičního .exe instalátoru.
2) Díky tomu, že jsou distribuce GNU/Linuxu a BSD systémy svobodné, jsou i otevřené a volně šiřitelné, což může představovat nezanedbatelnou řadu praktických a pragmatických výhod pro ty, kdo na přesvědčení serou - pro komerční sektor, školství, státní správu atd. Ekonomické důvody: nulová cena licence. Technické důvody: přístup ke zdrojovému kódu a možnost modifikací v něm.
3) Windows jsou centralizovaný projekt a budou tak vždy odrážet myšlenky malé, interní, firemní skupinky těch, co systém navrhují. Budou se držet jedné vize, jednoho konceptu, a ať budou jeho autoři sebelépe zaplaceni, možnost alternativ nebude dostatečně široká. Naproti tomu, svobodný a otevřený systém může mít stovky distribucí a svobodný a otevřený program se může vyvíjet stovkami směrů, každý může implementovat svoji vizi a/nebo připojit se k té, která mu sedí.
Windows nikdy nebudou jako GNU/Linux nebo BSD systémy.
Tiskni
Sdílej: