Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
Byla vydána nová verze 4.4 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
ASUS má v nabídce komplexní řešení pro vývoj a nasazení AI: kompaktní stolní AI superpočítač ASUS Ascent GX10 poháněný superčipem NVIDIA GB10 Grace Blackwell a platformou NVIDIA DGX Spark. S operačním systémem NVIDIA DGX založeném na Ubuntu.
Desktopové prostredie Trinity Desktop vyšlo vo verzii R14.1.5. Je tu opravená chyba v tqt komponente spôsobujúca 100% vyťaženie cpu, dlaždice pre viac monitorov a nemenej dôležité su dizajnové zmeny v podobe ikon, pozadí atď. Pridaná bola podpora distribúcií Debian Trixie, Ubuntu Questing, RHEL 10 a OpenSUSE Leap 16.
Grafická aplikace Easy Effects (Flathub), původně PulseEffects, umožňující snadno povolovat a zakazovat různé audio efekty v aplikacích používajících multimediální server PipeWire, byla vydána ve verzi 8.0.0. Místo GTK 4 je nově postavená nad Qt, QML a Kirigami.
Na YouTube lze zhlédnout Godot Engine – 2025 Showreel s ukázkami toho nejlepšího letos vytvořeného v multiplatformním open source herním enginu Godot.
Blíží se konec roku a tím i všemožná vyhlášení slov roku 2025. Dle Collins English Dictionary je slovem roku vibe coding, dle Dictionary.com je to 6-7, …
Cloudflare Radar: podíl Linuxu na desktopu dosáhl v listopadu 6,2 %.
Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak doražte na listopadovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. Mezi nejvýznamnější novinky patří Průšovo oznámení Core One L, zavedení RFID na filamentech, tisk silikonu nebo nový slicer. Dozvíte se ale i
… více »
Jestli něco není košer, tak především označovat za betu něco, u ještě neproběhl feature freeze. Pokud se něčemu říká beta, může to sice obsahovat chyby, ale funkčnost by se už měnit neměla.
Možnost vytvořit třídu (Teď vařím z vody, ale jestli je to OO, tak tam snad bude, ne?
) určitě bude i v release verzi , ale může se změnit syntaxe, pokud si to třeba betatesteři vyžádají (no dobře, u vytváření třídy asi sotva, ale to byl jen příklad). Je to ekvivalentní přesunu pár tlačítek v GUI programu, aby byly snadněji dostupné.
Žel, MS má opravdu sklony pre-alpha verze nazývat betami, jak můžeme vidět i u IE7.
"Microsoft již poznal, že jeho demagogické tažení se sice setkalo s úspěchem, ale stále ještě existuje minorita systémových administrátorů, kteří nasazení Windows na serverech stále blokují a i u desktopů mají zaječí úmysly."A na to ste jako přišel jak, na tu "minoritu"? Já co tak ze svého okolí vidím, tak naprostá většina serverů jede na Linuxu či BSD. A naopak vidím i to, že tam kde dříve třeba i používali Windows-servery dnes přecházejí na Linux. Na serverech nemá Windows podle mě do budoucna žádnou velkou šanci...
No ten článek jsem psal tak trochu bulvárně, tady by se zřejmě dala najít stopa ironie. Nicméně ne každý má ony zaječí úmysly s desktopy (možná kdyby se firemní mission-critical aplikace objevili i v Linuxové verzi a Microsoft trochu zdražil...) Já to vidím tak, že
Na serveru bych takovou věc nechtěl
a to uplatnění vidím v tom, že by to mohl být pro admina přece jen příjemnější desktop (viz slovo desktop v nadpisu) než je dnes a že by přechod na GNU už nepřinesl tolik. Vlastně nevím co by pak přinesl - admin by byl spokojený, že má zjednodušenou správu a uživatel by byl spokojený, že se nemusí učit nic nového.
Tomu opravdu nevěřím
#!/bin/bash.
[A-Z]:\, ale co se dá dělat... Horší je, že se většina programů není ochotná smířit se zacyklenou adresářovou strukturou. Jednou jsem si pro usnadnění vzdálené správy nainstalovat server pro FTP a pro TELNET. Obojí jsou unixové služby, takže u FTP nelze počítat s podporou [A-Z]:\. Některé servery to umí, ale u toho v XP mi to nějak nešlo. Na FTP jsem sdílel adresář obsahující podadresáře C, D, ..., které byly namapovány na C:\, D:\, .... Sranda byla, až se jednou spustil pravidelný test AVG a nějak se mu nechtělo končit, protože prohledával C:\SERVER\FTP\C\SERVER\FTP\C\SERVER\FTP\C\...\SERVER\FTP\C\... a konec nikdy nenašel.
Nicméně aspoň na tom FTPčku to vypadalo trošku unixově - všechno bylo pod jediným kořenem.
. Ale az utecou kolegove, nekam se vetru a mrknu, kde jsem to videl
. Ale cert vi, treba to byly divoke sny maxipsa fika
.
Explorer.exe to neumí.
Podobně nejde tečkou končit, a když je zakázáno zobrazovat přípony, člověk příponu prostě nezmění.
Také je "dobré", že MSIE uloží soubory s takovými názvy (vzatými z tagu "title"), se kterými pak nelze pracovat (a hlavně je smazat).
Také je "dobré", že MSIE uloží soubory s takovými názvy (vzatými z tagu "title"), se kterými pak nelze pracovat (a hlavně je smazat).Hm tak to bych neviděl tak černě. Dost často na pracovním počítači takhle ukládám a ještě se mě nestalo abych s těmi soubory nemohl pracovat, nešlo by dát nějaký případ. Jediné omezení je v tom, že to někdy nejde korektně vypálit na CD ale to by s tím názvem nešlo ani pod linuxem. Bez příkladu stránky kterou uložím pod IE na disk a pak nepůjde smazat toto považuji za BLUD.
Tedy asi byl, ale rozhodně nemám tolik času a nálady, abych slídil po webu, ukládal stránky, a pak je zkoušel mazat. Každopádně to byl jeden z důvodů, proč jsem MSIE přestal používat.
Nyní se ale Microsoft snaží podporovat vlastní formát balíčků msi podporující automatickou i klik-klak instalaciProblémem je, že ve Windows nefunguje nic takového, jako repository. Tudíž (ne)kvalita balíčku je pouze záležitostí pouze tvůrce toho dotyčného programu. Zároveň je nutné balíčky shánět ručně, což není tak komfortní jako používat yum, apt-get, urpmi, packman, emerge, ... .
. Tudíž (ne)kvalita balíčku je pouze záležitostí pouze tvůrce toho dotyčného programu.V současné době není problém kvalita balíčků ale jejich neexistence - zatím se nikdo do tvorby msi moc nehrne.
V současné době není problém kvalita balíčků ale jejich neexistence - zatím se nikdo do tvorby msi moc nehrne.Tvoří se docela často, ale většinou jen jako součást tradičního .exe instalátoru.
2) Díky tomu, že jsou distribuce GNU/Linuxu a BSD systémy svobodné, jsou i otevřené a volně šiřitelné, což může představovat nezanedbatelnou řadu praktických a pragmatických výhod pro ty, kdo na přesvědčení serou - pro komerční sektor, školství, státní správu atd. Ekonomické důvody: nulová cena licence. Technické důvody: přístup ke zdrojovému kódu a možnost modifikací v něm.
3) Windows jsou centralizovaný projekt a budou tak vždy odrážet myšlenky malé, interní, firemní skupinky těch, co systém navrhují. Budou se držet jedné vize, jednoho konceptu, a ať budou jeho autoři sebelépe zaplaceni, možnost alternativ nebude dostatečně široká. Naproti tomu, svobodný a otevřený systém může mít stovky distribucí a svobodný a otevřený program se může vyvíjet stovkami směrů, každý může implementovat svoji vizi a/nebo připojit se k té, která mu sedí.
Windows nikdy nebudou jako GNU/Linux nebo BSD systémy.
Tiskni
Sdílej: