V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
V posledním týdnu se zde na ABClinuxu vyrojilo mnoho zápisků o zákazu kouření. Rozhodl jsem se, že i já přispěji svou trochou do mlýna.
Debaty na toto téma jsou minimálně úsměvné, někdy až k pláči. Než se dostanu k samotnému kouření musím začít trochu ze široka. Mnozí z pisatelů do diskusí se ohánějí slovem „právo“, právo na kouření nebo právo na nekouření apod., ale právo je pouze druhou stranou povinnosti a na tu všichni zapomínají, nejde jen o debaty zde, ale o celou naší společnost. Všichni mají svá práva, ale nikdo nechce mít své povinnosti. Co tím chci říct? Snad jen něco o přístupu k těmto debatám, mám právo, ale jen dokud nenarazím na právo někoho jiného, mám právo chodit po ulici, ale nemám právo ji ničit, protože je i právem ostatních po ní chodit.
Jaká je spojitost s kouřením? Nikdo nemá právo někomu zakazovat do soukromého života a to jak kuřáci, tak nekuřáci. To znamená, že nikdo nemá právo zakazovat kouření a zasahovat tak do jeho soukromého života, ale zároveň žádný kuřák nemá právo omezovat kuřáka svým kouřením, i když to někde není přímo zakázáno, měla by to být samozřejmost a měl by to dělat sám od sebe, protože jedním ze základních lidských práv je i právo na život, které by měl respektovat každý.
Jaký je tedy můj závěr? Zákon proti kouření je omezování soukromého života, ale každý kuřák, který kouří ve společnosti nekuřáka omezuje jeho základní lidské právo na život. V praxi by kuřák měl ze základního morálního principu uhasit cigaretu ve společnosti nekuřáka. A to je vše.
Tiskni
Sdílej:
zároveň žádný kuřák nemá právo omezovat kuřáka svým kouřením
zároveň žádný kuřák nemá právo omezovat nekuřáka svým kouřením
Na druhé straně, ohledně zákazů kouření a podobně, kterými se to zde jen hemží, souhlasím spíš s názorem Václava Klause, že jsou zákazy v konečném důsledku škodlivé.Jistě zákazy jsou škodlivé, zatímco to, co obvykle zakazují, je velmi přínosné. Klaus se evidentně bojí toho, že když se bude zakazovat to, co škodí, přijde co nevidět na řadu i on
má kus pravdy v tom, že podobné boje za "spravedlivější" společnost se prakticky vždycky v historii zvrhly v ještě něco horšího. Přísloví, které říká - cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly podobné situace popisuje úplně přesně.V ještě něco horšího se mohou zvrhnout i snahy paušálně nic nezakazovat (např. toxické látky v potravinách a vůbec výrobcích atd.). Ono úsloví je samozřejmě bonmot, který nejenže popisuje velmi nepřesně komplexní realitu, ale vlastně vypichuje jeden její aspekt. Vztahuje se ke zkušenosti, že v "dobré víře" může člověk jednat tak, že oproti svému záměru ještě věci uškodí. Jako takové je samozřejmě použitelné i na názory Václava Klause samotného - tak to totiž dopadne, když se úsloví a přísloví (či bonmoty) začnou rozpitvávat a používat namísto argumentů.
Ale důležitý je také způsob, jakým se má tato situace řešit. Zda silově, pomocí vystupňovaných emocí a slov jako veřejné blaho, nebo morální principy, nebo je možné najít nějaké lepší řešení, které bude v konečném důsledku i efektivnější.Kouření je de facto akt agrese: je to aktivní znečišťování prostoru kolem kuřáka. Je to prakticy totéž jako kdybyste kolem sebe stříkal nějaký sprej, jako kdybyste kolem sebe házel bláto (skákal do louží tak, aby voda stříkala na kolemjdoucí), vyostřeno jako kdybyste kolem sebe střílel. Protože je ale kouření kulturní droga, která byla zejména ve 20. století reklamou povýšena na velice módní záležitost (pro muže coby známka mužnosti, pro ženy coby známka emancipace) a navíc akt kouření řeší neurotické stavy a napětí, podobně jako hryzání nehtů, (než je pak absence nikotinu začne naopak vyvolávat), je psychologicky kouření velmi chráněno. Zejména kuřáky, ale i některými nekuřáky, kteří se podvědomě za své "nekouření" jakoby stydí; stydí se za to, že nevyužívají "své svobody" tak jako kuřáci. Rozum jako protiváha drogové a psychické závislosti stačí jen podmíněně, protože stejně jako každý drogově závislý si dokáže vymýšlet neskutečnou spoustu jakoby argumentů, proč drogu potřebuje, dokážou to i kuřáci. Operování svobodou je jedním z nich, ačkoliv se v případě kouření evidentně jedná o zneužívání svobody na úkor všech přítomných. Pakliže se Václav Klaus a vy domníváte, že správa věcí veřejných by měla být přenechána bezprostředním lidským pudům a patologickým psychickým úchylkám a nikoliv rozumnému uvážení, prosím. To je totiž pravý důsledek oné "deregulace" a "svobody trhu" a "svobody čehokoliv" v reálném světě, které se Klaus tak rád zastává jako vidiny utopické ideální společnosti, kde se všichni chovají slušně, skromně, pracovitě a solidárně sami od sebe (což je původní idea liberálního myšlenkového proudu). Chcete-li to slyšet, je Václav Klaus se svými názory až neskutečně podoben komunistickým ideálům v bledě modrém - a stejně přezíravě jako komunističtí ideologové se ve jménu ideálů vyjadřuje k hodnotám skutečné občanské společnosti. Jak jste to napsal: Cesta do pekel je skutečně dlážděna dobrými úmysly
Taková francouzská revoluce se svým Egalité - Fraternité - Liberité může být učebnicovým příkladem.U nás je vnímání francouzské revoluce a následných dějů specifické. Na jedné straně komunistické dějepravectví glorifikovalo "revoluci" jako povstání lidu, na druhé straně odsoudilo coby ukradenou revoluci buržoazií a kapitalisty, takže to nebyla ta pravá revoluce. Samozřejmě, že to nebyla žádná selanka, ale v západní Evropě, i např. v Napoleonem obsazeném severozápadním Německu, platí tato revoluce a Napoleonovy zákonné reformy, které se prosazovaly i na "dobytých územích", jako počátek moderní občanské společnosti na evropském kontinentě, tj. přechod od šlechticko-feudálních struktur k občansko-kapitalistickým, vzniku civilní společnosti jako takové, a tedy výrazný pokrok, který vůbec podle mě umožnil společenský a ekonomický rozmach 19. století. Takže opravdu egalité, fraternité, liberté - pro občanské (buržoazní) vrstvy, ale i to byl pokrok. Tohle je při historickém objektivním pohledu nepopiratelné, a pokud si nemalujete idealistický obrázek "hrdinných čistých revolucionářů", protože se samozřejmě bojovalo o moc, i mezi "dětmi revoluce", nemusíte mít s francouzskou revolucí vůbec problém. Revoluce sice požrala své děti, ale to ještě neznamená, že po ní nic nezůstalo. Že to dnes považujeme za samozřejmost a představujeme si předrevoluční doby jako idylické a ty porevoluční jen jako krvavé... jestli do toho příliš nepromítáme tolik propagovanou tzv. Velkou říjnovou socialistickou revoluci, jejíž glorifikaci i následné totální odsouzení jsme do sebe (mám dojem, že i vy) sáli jako děti a "dorostenci".
V ještě něco horšího se mohou zvrhnout i snahy paušálně nic nezakazovat (např. toxické látky v potravinách a vůbec výrobcích atd.)Moment, o tomto jsem psal kde? Já nekritizuji fakt, že je nutné chránit nekuřáky, protože kuřáci často poškozují jejich práva. Já mluvím o způsobu boje proti němu, který zhusta využívá spíše emoce a ne rozum. Nejde mi o to, co se děje, ale o to jak se tak děje. Stejně jako boj proti drogám. Můžeme prohlásit feťáky za lidi mimo společnost, dělat represe, zvýšit policejní rozpočty, pravomoce, zpřísnit zákony a třískat politické body na vyvolaných emocích. Mě se tato cesta nelíbí.
Rozum jako protiváha drogové a psychické závislosti stačí jen podmíněně, protože stejně jako každý drogově závislý si dokáže vymýšlet neskutečnou spoustu jakoby argumentů, proč drogu potřebuje, dokážou to i kuřáci. Operování svobodou je jedním z nich, ačkoliv se v případě kouření evidentně jedná o zneužívání svobody na úkor všech přítomných.No ten rozum by měl být na straně nekuřáků
Pakliže se Václav Klaus a vy domníváte, že správa věcí veřejných by měla být přenechána bezprostředním lidským pudům a patologickým psychickým úchylkám a nikoliv rozumnému uvážení, prosím. To je totiž pravý důsledek oné "deregulace" a "svobody trhu" a "svobody čehokoliv" v reálném světě, které se Klaus tak rád zastává jako vidiny utopické ideální společnosti, kde se všichni chovají slušně, skromně, pracovitě a solidárně sami od sebe (což je původní idea liberálního myšlenkového proudu).Ne, já jsem svoje názory sepsal níže. Domnívám se, že problém kouření je lepší řešit postupnou změnou společenského klimatu a kus práce nechat takříkajíc na ekonomických a darwinových zákonech
Chcete-li to slyšet, je Václav Klaus se svými názory až neskutečně podoben komunistickým ideálům v bledě modrém - a stejně přezíravě jako komunističtí ideologové se ve jménu ideálů vyjadřuje k hodnotám skutečné občanské společnosti. Jak jste to napsal: Cesta do pekel je skutečně dlážděna dobrými úmyslyBohužel mě hodnoty občanská společnost zní podobně jako veřejný zájem. Nic takového prakticky neexistuje, i proto, že si pod tím každý představuje něco jiného. Já mám (možná bohužel) cynický pohled na svět, takže mě vyhovuje model spolupracujících a soupeřících sobeckých bytostí, které prostě dělají co je v jejich zájmu. Klaus jako státní úředník prostě kope za stát. Pro něj je občanská společnost konkurencí. Pro stát jsou ideální poslušné ovce, kteří neotravují jeho úředníky, pro občany zase poslušný stát, který jim poskytuje maximum služeb. Ale já taky neříkal, že s Klausem souhlasím ve všem (taky nejsem státní úředník![]()
Tohle je při historickém objektivním pohledu nepopiratelné, a pokud si nemalujete idealistický obrázek "hrdinných čistých revolucionářů", protože se samozřejmě bojovalo o moc, i mezi "dětmi revoluce", nemusíte mít s francouzskou revolucí vůbec problém. Revoluce sice požrala své děti, ale to ještě neznamená, že po ní nic nezůstalo.No já chtěl hlavně vypíchnout skutečnost, že i přes upřímnou snahu zlepšit svět se způsobem, kterým to tehdy prosazovali, stalo, že nastolili prakticky stejný teror. Typy lidí, kteří stojí v pozadí událostí, bývají stejné prakticky ve všech režimech.
Já nekritizuji fakt, že je nutné chránit nekuřáky, protože kuřáci často poškozují jejich práva. Já mluvím o způsobu boje proti němu, který zhusta využívá spíše emoce a ne rozum.V západní Evropě prakticky zaváděný a u nás zatím pouze diskutovaný generální zákaz kouření ve všech veřejných prostorách včetně restaurací považuji za rozumný způsob řešení problematiky, na který reagují emotivně naopak kuřáci a zastánci "svobody". I jinak mám zkušenosti spíš s tím, že emoce používají ve svých argumentech spíše zastánci svobodného kouření (jak by taky ne, vždyť jde o obhajobu práva na drogovou závislost, kde se jen závislému zlíbí, bez ohledu na práva jiných).
Stejně jako boj proti drogám. Můžeme prohlásit feťáky za lidi mimo společnost, dělat represe, zvýšit policejní rozpočty, pravomoce, zpřísnit zákony a třískat politické body na vyvolaných emocích. Mě se tato cesta nelíbí. Domnívám se, že problém kouření je lepší řešit postupnou změnou společenského klimatu a kus práce nechat takříkajíc na ekonomických a darwinových zákonechCo se týče kouření a alkoholismu, tak je ale paradoxní, že se jich netýkají stejné represe jako ostatního požívání drog. Osobně bych byl dokonce pro dekriminalizaci požívání drog tam, kde samotná konzumace nezpůsobuje újmu druhým. Sekundární škody společnosti naopak penalizovat, tedy přestupky a (trestné) činy způsobené pod vlivem drog trestat zvýšenou sazbou, zakázat určité činnosti pod jejich vlivem, podobně jako např. řízení auta. Zatím je to v české realitě bohužel tak, že politické body se třískají na emocích v úplně jiném táboře: diskuse o povolení vyšší maximální rychlosti, o povolení určité mírné hladiny alkoholu při řízení, jakož i boj proti "nekuřáckým zákonům" mají za cíl pouze získávání populistických bodů u české tradičně netolerantní a "mačovské" společnosti, což sice není většina, ale bývá to ta nejhlasitější část společnosti, která aktivně vystupuje v médiích a tak snáze ovlivňuje mediální obraz. Vývoj v západní Evropě a zejména v USA ale ukazuje, že pro moderní společnost se stává kouření zavrženíhodnou aktivitou skutečně zevnitř a zákazy kouření neprovázejí žádné znatelné protesty, naopak jsou přijímány všeobecně pozitivně. Zákaz kouření ve veřejných prostorách proto vypadá tak, že v tomto případě zase jednou následuje politika vůli většiny občanů a nikoliv prosazuje něco občanům navzdory. Ponechat něco takového na "darwinovských a ekonomických zákonech" přesně znamená podřídit rozumovou úvahu prvotním lidským pudům a de facto nemocem (tj. drogové závislosti). Zrovna tak byste mohl ponechat na darwinovských zákonech získávání majetku, např. loupením - tak by taky vyhráli ti nejsilnější a společnost by se jistě nějak strukturovala.![]()
Samozřejmě, že v naší neideální společnosti je nezbytné něco zakazovat a řešit silově, ale jsem toho názoru, že právě touto výsadou státu by se mělo maximálně šetřit. Bohužel rázná řešení vzbuzují emoce a emoce často znamenají hlasy.Ale pozor, rázné řešení v případě zákazu kouření vzbuzuje emoce hlavně u kuřáků, a tudíž podle této logiky hlasy spíše ubírá. Nevím o tom, že by možnost navštěvovat konečně nezakouřené restaurace vzbuzovala nějak extra silné emoce u nekuřáků: ti jsou prostě jen rádi a vítají to. Emoce vzbuzuje maximálně neracionální odpor kuřáků k tomuto ráznému řešení.
Bohužel mě hodnoty občanská společnost zní podobně jako veřejný zájem. Nic takového prakticky neexistuje, i proto, že si pod tím každý představuje něco jiného. Já mám (možná bohužel) cynický pohled na svět, takže mě vyhovuje model spolupracujících a soupeřících sobeckých bytostí, které prostě dělají co je v jejich zájmu.Veřejný zájem samozřejmě existuje: je to zájem vás jako občana, abyste mohl bez omezování druhých (vás i vámi) používat veřejná zařízení, ať už silnice, restaurace, kanalizaci i další struktury moderní společnosti. Důležité je to, že se tak musí dít podle předem stanovených a všemi respektovaných pravidel, nikoliv podle zákonů džungle. Uvidíme, jestli změníte názor, až vás nějaká ta "soupeřící sobecký bytost" vykrade anebo rovnou vezme klackem po hlavě. Kouření se od toho liší jen do jisté míry.
Klaus jako státní úředník prostě kope za stát. Pro něj je občanská společnost konkurencí.Vidíte, a to si hraje na liberála každým coulem, a "jeho" strana na "občanskou demokratickou". Spoustě lidí tohle ale ještě nedošlo.
No já chtěl hlavně vypíchnout skutečnost, že i přes upřímnou snahu zlepšit svět se způsobem, kterým to tehdy prosazovali, stalo, že nastolili prakticky stejný teror.Já bych netvrdil, že snahou bylo odstranit nějaký teror: snahou bylo získat moc pro příslušníky nové společenské vrstvy, totiž občanů (= buržoazie), chcete-li zavést demokracii. A jak už víme, ani demokracie není vůči teroru imunní a demokratické státy se dopouštějí aktů válečné agrese vůči jiným i represí vůči svému obyvatelstvu stejně bez skrupulí jako "nedemokratické". Rozdíl je v tom, že demokratické mechanismy nabízejí jistá východiska, pakliže dostatek občanů dbá o jejich zachování a prosazování.
Závěrečné články 28 až 30 stanovují, že každý má nárok žít v takovém sociálním a mezinárodním pořádku, ve kterém mohou být lidská práva uvedená v deklaraci plně uplatňována; že tato práva lze omezit jedině proto, aby bylo zajištěno uznání a respektování práv a svobod druhých a aby bylo vyhověno požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti. Každý člověk je přitom vázán povinnostmi vůči společenství, ve kterém žije.Více snad netřeba říkat..
Nebo snad závěje vajglů na autobusových zastávkách jsou dílem nás nekuřáků?a co ten bordel kolem silnic a dalnic? je snad dilem nas cyklistu?
odpovím ti stejným způsobem jako obvykle kuřáci odpovídají nám.Máš si taky koupit auto,tvůj problém že ho nemáš.jak souvisi tvuj problem s dojezdnosti s jeho nepotrebou mit auto?
Jo a viz výše,výrazy čuně,arogantní hovado a pes v průvanu nejsou z mé strany žádným projevem podrážděnosti ale pouhým popisem skutečnosti.výrazy čuně,arogantní hovado a pes v průvanu jsou opravdu pouhym popisem skutecnosti - stavu jaky je na nasich silnicich
argumentace "všeobecným konsensem" je podobně pitomá, jako "důkaz davem". nezávisle na tom, jestli hájíte "správnou věc", či nikoliv.Dejte si pozor. Například všeobecně hlásaná "pravda", že virus HIV má něco společného s AIDS je pouze všeobecným konsensem, stejně tak jako že očkování má více příznivých než negativních účinků. Exaktní důkazy ani uspokojivě potvrzené teorie k tomuto neexistují, prostě se tak nějak "všeobecně má za to". Jinými slovy, odmítáte-li argument všeobecného konsensu, měl byste odmítnout také celou řadu "vědeckých poznatků", které se pouze na konsensu zakládají. Kromě přírodních věd a medicíny se to týká i věd společenských, ekonomie i historie. Jste na tohle připraven taky?
- konsensus sam o sobe nestaci. je potreba podeprit jej fakty. (napr HIV zcela jiste s AIDS vyznamne koreluje).Jenomže fakta velice často jen částečně podpírají teorii. Například HIV koreluje s AIDS asi kolem 10% (tj. u 10% pozitivně testovaných na HIV lze též diagnostikovat AIDS). Je to pro vás dost významné? Pro řadu odborníků nikoliv, bohužel nepatří k tomu konsensuálnímu proudu (viz např. tenhle bonbónek).
- naopak, nektere konsensy jsou v primem rozporu s realitou (sex s pannou vyleci AIDS). (ano, jde o konsensus, i kdyz lokalni. taky se tomu rika povera).Mám dojem, že se bavíme o vědeckém konsensu, tak sem nezavádějte pověry.
- celou radu "vedeckych poznatku" odmitam, presneji neprijimam bez alespon zakladniho provereni. - zejmena v prirodnich vedach a medicine je argumentace zalozena pouze na konsensu naprosto neprijatelna. anebo si odhlasujeme, ze PI=3?To byste se divil. Nepleťte si konsensus v partikulárních faktech a konsensus v nějaké teorii, která cosi vysvětluje. To první se zjišťuje podle daných pravidel, to druhé se konstruuje argumentací, přičemž je věcí konsensu, jestli je tato argumentace přijata anebo ne. Různé "převraty" ve vědeckých teoriích za posledních 200 let, i právě v těch přírodních a lékařských, v důsledku prostých změn konsensu snad nepopřete (anebo o nich nic nevíte). Už na dobré střední škole by se měl člověk naučit, co je to selekce zjištěných faktů ve prospěch formulace nějaké teorie, což by mělo myslícím jedincům stačit k tomu, aby zbystřili tváří v tvář konsensuálním vědeckým teoriím pozornost. A to všem, nejen těm, o kterých něco víme. Paradoxně máme obvykle zkušenosti z vlastního oboru, že skutečnost není zdaleka černobílá, ale tak nějak předpokládáme, že předkládané teorie z oborů cizích jsou jaksi "neochvějné".
Jenomže fakta velice často jen částečně podpírají teorii. Například HIV koreluje s AIDS asi kolem 10% (tj. u 10% pozitivně testovaných na HIV lze též diagnostikovat AIDS). Je to pro vás dost významné? Pro řadu odborníků nikoliv, bohužel nepatří k tomu konsensuálnímu proudu (viz např. tenhle bonbónek).Pokud je HIV pricinou (presneji podminkou) AIDS, pidil bych se spise po opacne korelaci - kolik % s dg. AIDS ma testy na HIV pozitivni?
Mám dojem, že se bavíme o vědeckém konsensu, tak sem nezavádějte pověry.Mam pocit, ze jsem komentoval vseobecny souhlas s tim, ze omezovat emise motorovych vozidel je spravne. Pochopil jsem to jako spolecensky konsensus, nikoliv vedecky.
To byste se divil. Nepleťte si konsensus v partikulárních faktech a konsensus v nějaké teorii, která cosi vysvětluje. To první se zjišťuje podle daných pravidel, to druhé se konstruuje argumentací, přičemž je věcí konsensu, jestli je tato argumentace přijata anebo ne. Různé "převraty" ve vědeckých teoriích za posledních 200 let, i právě v těch přírodních a lékařských, v důsledku prostých změn konsensu snad nepopřete (anebo o nich nic nevíte).Treba opusteni Newtonovy gravitacni teorie ve prospech Einsteinovy je ukazkou: - stavajici majoritni teorie se ukaze nedostatecnou (nevysvetluje nektere jevy) - nekdo vymysli novou, ale nez je vseobecne prijata, tak je nutne - ji podporit experimentalnimi fakty. teprve potom, co - rada experimentu vyjde podle predpovedi nove, ale popira starou - se nova prijme jako "to nejlepsi, co zatim vime" - navic zejm. fyzikove maji tendenci dodavat AFAIK temer za vsechno, co rikaji. - v soucasne konsensus zni: "Ani Einstein se uplne netrefil, mame nekolik teorii, ktere ho vylepsuji, zatim nevime, ktera funguje, na nakup nekolika vesmiru pro provedeni potrebnych experimentu nemame penize".
- cili prevrat neni dusledkem zmeny konsensu, zmena konsensu je vynucena konstrukci prevratne teorie, ktera se ukaze jako lepsi aproximace reality.Pakliže označíte jako převrat to, co se děje před novým konsensem, prosím. Já to bral z širší perspektivy, tj. převrat z jednoho konsensu do druhého, a ta nová lepší teorie musí být nejdřív konsensuálně uznána, než můžeme hovořit o převratu ve vědeckém názoru. Protože teorie, kterou nikdo neuznává, není ještě převratem - to je zřetelné až ve zpětném pohledu v době, kdy se stala konsensem
To byste se pídil špatně, protože součásti definice diagnózy AIDS je (i když ne vždycky) pozitivní test na protilátky HIV. Jinými slovy, obvykle (ne vždycky) budete diagnostikován jako nemocný AIDS, pokud byl test na protilátky HIV pozitivní, zatímco tytéž příznaky bez testu na protilátky HIV nebudou označeny jako AIDS, ale jako "pouhá obyčejná" nemoc (jedna z definičních nemocí AIDS). To je prostě důsledek teorie, že příčinou AIDS (tedy souboru příznaků imunodeficitu) je virus HIV, což je pouhá konsensuální, nikoliv prokázaná záležitost.Jenomže fakta velice často jen částečně podpírají teorii. Například HIV koreluje s AIDS asi kolem 10% (tj. u 10% pozitivně testovaných na HIV lze též diagnostikovat AIDS). Je to pro vás dost významné? Pro řadu odborníků nikoliv, bohužel nepatří k tomu konsensuálnímu proudu (viz např. tenhle bonbónek).Pokud je HIV pricinou (presneji podminkou) AIDS, pidil bych se spise po opacne korelaci - kolik % s dg. AIDS ma testy na HIV pozitivni?
jde opet o empiricky medicinsky vyzkum ktery (AFAIK) zkouma mechanismy pusobeni viru HIV na imunitni system, a (AFAIK) jeho vysledky dokladaji, ze HIV imunitni system degraduje az uroven jeho vyrazeni z cinnosti. Hloubeji, jsa nelekar, nemohu, nicmene prislusnym lekarskym vyzkumum verim.To je přesně to, co jsem psal: vy nevěříte konsensu, jen když se vám to hodí. O čem nic nevíte, anebo o čem si myslíte, že by jaksi mělo být pravda a "empirický fakt", tomu "věříte". Takže si vyberte: buď budete skutečně kritický ke konsensuálnímu "stavu poznání", což jsem vás varoval, že je dost intelektuálně i jinak náročné, a pak si konsensus kritizujte. Anebo si dál "věřte" všemu, o čem nemáte ani páru, nebo tomu, co se vám momentálně hodí do krámu, ale pak se nenavážejte do způsobu, jakým funguje dnešní mašinérie vědy
S lítostí musím konstatovat, že mnozí nepochopili. Normální je se k druhým lidem chovat slušně, ale v této diskusi se objevili i názory, když mi jezdí auta pod oknem, tak já ti budu kouřit pod nosem. To je argument hodný první třídy základní školy. Děti jsou takové, ale když takto argumentují dospělí lidé tak to stojí za zamyšlení.
Například:
Já chtěl říct jen, že v ostatních oblastech se žije tímto sobeckým způsobem "já mám auto, to že ty ho nemáš je tvůj problém", tak proč dělat u kuřáků výjimku, jako to naznačuje autor blogu, prostě já kouřím, tak ty máš smůlu...
Na automobilech je založena celá naše společnost a ač se mi to nelíbí ( jsem velký propagátor cyklistiky v Praze a sám jezdím do školy a do práce na bicyklu ), tak to buhužel je veřejným zájmem. Ale ač se o to někteří z vás snaží, kouření veřejným zájmem není.
Žádná úvaha, prostě když někdo hodně křičí, tak je to zájem. V centru plzně se postaví parkovací domy, jezdit tam individuálně autem je totiž veřejný zájem. Já nemaje auto a s ohledem na ovzduší jezdím zde tramvají napájenou v tomto úseku vodní elektrárnou, jakožto kuřák ale nejsem veřejný zájem.
Za prvé kouření opravdu není veřejným zájmem a za druhé zajímalo by mě, jak jste zjistil odkud pochází elektřina v drátech, rád se nechám poučit.
Co říci na toto:
Žádám všechny militantní nekuřáky, aby konečně umřeli na důsledky pasivního kouření nebo aspoň přestali každý den otravovat s nějakým blogem. Děkuji.
To je přesně ukázka slušnosti, které se dostává ostatním lidem od kuřáků. Je to jen další argument pro slušné chování, přát někomu smrt nebo ji žádat může snad jen duševně chorý člověk.
Skoda ze nekuraci nemaji dostatek moralky aby si ty vecny kecy odpustili...
Ano zakažme nekuřákům právo veřejně vyslovit svůj názor a své požadavky, koneckonců máme jen pár let po komunismu...
Toto jsou autoři dvou posledních citací: pasmen a trekker.dk, tito lidé do slušné společnosti nepatří. Sami se ohání právy, ale druhému nedopřejí právo žít ani vyjádřit svůj názor.
Slovo veřejný zájem nemám rád. Zavání to totalitními praktikami, až to není hezké. Nějaká veřejnost, která stanovuje co je dobré a co ne nikdy neexistovala, to bylo vždy dílo lidí, co stáli šikovně v pozadí.To právě vidíte z pohledu někoho, kdo vždycky za nějaké nitky chce tahat. Veřejný zájem lze velice dobře definovat: např. nebýt zabit při jízdě autem opilým řidičem, pít z veřejného vodovodu nezávadnou vodu, nakupovat nezávadné výrobky, dýchat čistý vzduch...
Ve třicátých letech bylo ve veřejném, ehm ... říšském zájmu vyhladit židy, cigány, komunisty, homosexuály.To je ale omyl. To byl národní (tedy nacionalistický) zájem, ochrana a prosazování práv "německého národa" - tohle by totiž pod "veřejným zájmem" neprošlo. Analogie mezi nacistickým potíráním civilní občanské společnosti, hájením "národních zájmů" a třeba Klausovou nechutí k občanské demokracii by se dala naopak vystopovat. To, co vám stačí ke štěstí se dá ale prosadit ve veřejném zájmu. I vy jste součást veřejnosti.
Veřejný zájem lze velice dobře definovat: např. nebýt zabit při jízdě autem opilým řidičem, pít z veřejného vodovodu nezávadnou vodu, nakupovat nezávadné výrobky, dýchat čistý vzduch...Je veřejným zájmem stavba továrny? Těžba uhlí? Mít digitální vysílání? Předláždit náměstí? Mít o 2 páry busů denně více? Někteří lidé jsou toho názoru, že ano. Mají pravdu?
Jsou veřejné zájmy obecné (ty jsem vypsal já) a pak jsou veřejné zájmy veřejnosti (obyvatel) jednoho místa. Pokud "veřejný zájem" určí nejlépe v referendu veřejnost, stane se to veřejným zájmem. A na námitku, že v referendu lidi údajně rozhodují jako blbečci (čímž se ohánějí paradoxně zrovna ti, kteří si nemohou vynachválit, že byla v referendu odmítnuta evropská ústava), jednu zajímavou zprávu:Veřejný zájem lze velice dobře definovat: např. nebýt zabit při jízdě autem opilým řidičem, pít z veřejného vodovodu nezávadnou vodu, nakupovat nezávadné výrobky, dýchat čistý vzduch...Je veřejným zájmem stavba továrny? Těžba uhlí? Mít digitální vysílání? Předláždit náměstí? Mít o 2 páry busů denně více? Někteří lidé jsou toho názoru, že ano. Mají pravdu?
Pokud by bylo referendum, aby byly nulové daně, což by ale na druhou stranu znamenalo, že by nemohla být policie, soudy, parlament, státní školství, státní zdravotnictví, nikdo by se nestaral o opravy a výstavbu cest atd. Jak by jste hlasovali? Výsledky ankety: Počet dotázaných: 116 ANO, chci nulové daně: 7 (6%) NE, nechci nulové daně: 109 (94%) Nejčastější reakce: "Nulové daně jsou nesmysl", "To by přece nešlo".Zdroj: http://blisty.cz/2007/3/30/art33595.html
Jsou veřejné zájmy obecné (ty jsem vypsal já) a pak jsou veřejné zájmy veřejnosti (obyvatel) jednoho místa. Pokud "veřejný zájem" určí nejlépe v referendu veřejnost, stane se to veřejným zájmem. A na námitku, že v referendu lidi údajně rozhodují jako blbečci (čímž se ohánějí paradoxně zrovna ti, kteří si nemohou vynachválit, že byla v referendu odmítnuta evropská ústava), jednu zajímavou zprávu:Pořád ale zůstávají nevyřešené určité problémy. Např. lidé si odhlasují v referendu, že je veřejným zájmem nemít na svém území (v obci, kraji) elektrárnu. Elektřinu ale odebírat chtějí, a chtějí aby elektrárna stála - ale někde jinde. Stejně tak třeba těžba nebo cokoliv jiného. Chci tím říct - podstatně záleží na tom, na jaké úrovni se pohybujeme. To, co je na jedné úrovni veřejným zájmem, jím na jiné úrovni není (resp. je jím třeba pravý opak). Na obecní úrovni bude veřejným zájmem něco jiného než na úrovni krajské, státní či světové. Takže dochází k tomu, že se střetávají veřejné zájmy různých úrovní. A nelze přímo říct, že má mít některá z úrovní přednost. Zda například "obětovat" jedno město na výstavbu elektrárny, která má z celostátního hlediska malý význam, nebo naopak brát plně ohled na rozhodnutí obcí, že nechtějí mít na svém území skládku nebezpečných odpadů (která někde být musí). Proto trvám na tom, že rozlišení veřejných zájmů opravdu není jednoduché.