Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Po nějaké době jsem se rozhod, že na svém notebooku HP pavilion 6015 přejdu z 32bitů na 64.Po usilovném hledání jak a jestli vůbec bude co fungovat jsem se do toho včera pustil.
Vložil jsem tedy cd s ubuntu 7.10 amd64 do mechaniky začal bootovat. Ještě před samotným spuštěním livecd s instalací jsem do bootovacích parametrů musel zadat po stisknutí klávesy f6 parametry noapic irqpoll noirqdebug. Je to proto, že kdybych zadal pouze noapic, tak systém by sice bez problémů naběhl a nainstaloval se, ale nefungovali by usb. Když jsou tyto parametry dohromady, vše funguje jak má.
Systém se tudiž naprosto bez problémů nainstaloval a po prvním spuštění jsem začal odhalovat co a jak funguje. Správce nesvoboných ovladačů v ubuntu mi hned nabízel instalaci ovladačů pro wifi bcm43xx a grafickou kartu nvidia ge force 7200 go. S ovladačem na wifi nebyl problém, ale vzhledem ke staré verzi ovldače pro grafickou kartu, který má s moji a obecně s celou řadou 7xxx problém, že když se nainstaluje, tak celý notebook totálně vytuhne a na nic nereaguje, tak jsem musel sáhnout po alternativním řešení v podobě envy.
To bylo k mému překvapení vše, co bylo pro ovladače potřeba udělat. Ostatní věci jako zvuk, webová kamera, čtečka karet (pouze SD) a multimediální tlačítka včetně dálkového ovládání fungovali ihned a správně.
Teď ovšem začínala opravdová zábava v podobě shánění programů nebo alternativ k nim. První na řadě byl flash plugin pro firefox.
Ubuntu v případě potřeby samo nabídne ke stažení adobe flash player pomocí ndspluginwrapper, jenže ten pravděpodobně s novou verzí flashe nefunguje. Takže jsem začal hledat náhradu. Zjistil jsem, že použitelné jsou dvě, gnash a swfdec. Přes swfdec by mělo fungovat více věcí, jenže opět se naskytl problém s verzí. v ubuntu je v repozitářích 0.5.1 a u té firefox prostě vytuhl. Ve vyšších vezích je to údajně opraveno, ale po dlouhém hledání balíčků nové verze jsem narazil na nesplněné závislosti (a bylo jich požehnaně), takže jsem na to vy... a nainstaloval jsem gnash. Ten funguje sice bez problémů, ale zdaleka nedosahuje kvalit originálního flash playeru.
Na další problém jsem narazil u skypu. Ten samozřejmě pro 64bit není, takže nezbývá než nainstalovat spoustu knihoven pro 32bitové aplikace a nainstalovat skype s parametrem force-architecture. Poté se skype sice rozběhl, ale pro změnu nereagoval na kameru opět kvůli tomu, že je pouze 32 bitový a ovladač na kameru je přímo v jádře, takže 64bitový. Tím pádem pro mě skype ztratil význam a i se svými 32bitovými závislostmi se odporoučel a já začal hledat náhradu, kterou jsem ovšem dosud nenašel. Ekiga sice kameru najde, jenže vzhledem k tomu, že občas potřebuji volat lidem, kteří stejně jako já mají neveřejnou ip adresu, tak je celkem problém s kvalitou spojení a navíc neumí rozpoznat a zobrazit stav, v jakém se volaný nachází, takže je to tak nějak podobně jak s pevnou linkou, buď to někdo vezme nebo taky ne. O ničem jiném co by fungovalo jsem zatím neslyšel a nezkoušel, takže jestli náhodou někdo ví, tak to prosím napiště do komentářů
.
To by bylo z problémů tak nějak vše, teď tudiž zkusím vyjmenovat výhod, kterých jsem si na první pohled všiml.
První docela důležitá věc je rychlost. I když jsem tomu příliš nevěřil, tak se noťas o dobrých 25-30 % zrychlil. Další věc je, že se podstatně méně zahřívá. S 32 bitovým ubuntu byla teplota běžně kolem 65-70˚C, což je opravdu hodně. Nyní bývá teplota kolem 45-55˚C a to je dost velký rozdíl. Předtím jsem mohl noťas využívat i jako elektronickou podušku do postele
. Třetí věc, která je docela dosti znatelná je výdrž baterie, která se protáhla přibližne o 15 minut, což je taky docela dost. Ničeho víc jsem si zatím nějak nevšim, ale i tak myslím, že to stálo za to přejít a udělat notebooku dobře.
Tiskni
Sdílej:
Ne teď vážně, skusím si s tím skypem ještě malinko pohrát a uvidíme. A ty výhody, to je sice pravda, ale zároveň mě z toho tak nějak vyplývá, že když mám nový noťas s novým procesorem, tak si tam přeci nebudu dávat něco co je pro staré stroje a procesory. Navíc 64bit dokáže narozdíl od 32bitu využít 64 bitovou sběrnici naplno takže to určitě vliv má.
. Ve všech větších distrech máš podporu i586 nebo i686.[21:33:30]-[~]- [tsunami@vodik]$ /usr/lib/jvm/jre-1.5.0-sun/bin/java -version java version "1.5.0_14" Java(TM) 2 Runtime Environment, Standard Edition (build 1.5.0_14-b03) Java HotSpot(TM) Server VM (build 1.5.0_14-b03, mixed mode) [21:33:51]-[~]- [tsunami@vodik]$ /usr/bin/java -version java version "1.6.0_04" Java(TM) SE Runtime Environment (build 1.6.0_04-b12) Java HotSpot(TM) 64-Bit Server VM (build 10.0-b19, mixed mode)Nic jsem nikde nenastavoval ručně, prostě jsem jen vybral nějaké repository na netu přes YAST a naklikal instalaci SW.
flash,java,operaFlash bojkotujem, zmrdzkejsiu technologiu som este nevidel. Operu som pouzival kedysi na w95 na starom zeleze, takze to ma davno nepali. Java je na tom podobne.
Akorat pokud spoustis vetisnu aplikaci jako ja (tedy Alt+F2 -> prikaz -> Run), musis si pak pamatovat kterej program mas v chrootu a kterej neAlebo si spravit aliasy a pouzit schroot.
Jo a chce to trochu mista na disku ...Viac by ma stvalo miesto v RAM, kedze kazda 32 bit app si so sebou naloaduje vsetky svoje zavislosti z 32bit chrootu, takze ma clovek v pamati vsetko 2x.
.
