PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Po nějaké době jsem se rozhod, že na svém notebooku HP pavilion 6015 přejdu z 32bitů na 64.Po usilovném hledání jak a jestli vůbec bude co fungovat jsem se do toho včera pustil.
Vložil jsem tedy cd s ubuntu 7.10 amd64 do mechaniky začal bootovat. Ještě před samotným spuštěním livecd s instalací jsem do bootovacích parametrů musel zadat po stisknutí klávesy f6 parametry noapic irqpoll noirqdebug. Je to proto, že kdybych zadal pouze noapic, tak systém by sice bez problémů naběhl a nainstaloval se, ale nefungovali by usb. Když jsou tyto parametry dohromady, vše funguje jak má.
Systém se tudiž naprosto bez problémů nainstaloval a po prvním spuštění jsem začal odhalovat co a jak funguje. Správce nesvoboných ovladačů v ubuntu mi hned nabízel instalaci ovladačů pro wifi bcm43xx a grafickou kartu nvidia ge force 7200 go. S ovladačem na wifi nebyl problém, ale vzhledem ke staré verzi ovldače pro grafickou kartu, který má s moji a obecně s celou řadou 7xxx problém, že když se nainstaluje, tak celý notebook totálně vytuhne a na nic nereaguje, tak jsem musel sáhnout po alternativním řešení v podobě envy.
To bylo k mému překvapení vše, co bylo pro ovladače potřeba udělat. Ostatní věci jako zvuk, webová kamera, čtečka karet (pouze SD) a multimediální tlačítka včetně dálkového ovládání fungovali ihned a správně.
Teď ovšem začínala opravdová zábava v podobě shánění programů nebo alternativ k nim. První na řadě byl flash plugin pro firefox.
Ubuntu v případě potřeby samo nabídne ke stažení adobe flash player pomocí ndspluginwrapper, jenže ten pravděpodobně s novou verzí flashe nefunguje. Takže jsem začal hledat náhradu. Zjistil jsem, že použitelné jsou dvě, gnash a swfdec. Přes swfdec by mělo fungovat více věcí, jenže opět se naskytl problém s verzí. v ubuntu je v repozitářích 0.5.1 a u té firefox prostě vytuhl. Ve vyšších vezích je to údajně opraveno, ale po dlouhém hledání balíčků nové verze jsem narazil na nesplněné závislosti (a bylo jich požehnaně), takže jsem na to vy... a nainstaloval jsem gnash. Ten funguje sice bez problémů, ale zdaleka nedosahuje kvalit originálního flash playeru.
Na další problém jsem narazil u skypu. Ten samozřejmě pro 64bit není, takže nezbývá než nainstalovat spoustu knihoven pro 32bitové aplikace a nainstalovat skype s parametrem force-architecture. Poté se skype sice rozběhl, ale pro změnu nereagoval na kameru opět kvůli tomu, že je pouze 32 bitový a ovladač na kameru je přímo v jádře, takže 64bitový. Tím pádem pro mě skype ztratil význam a i se svými 32bitovými závislostmi se odporoučel a já začal hledat náhradu, kterou jsem ovšem dosud nenašel. Ekiga sice kameru najde, jenže vzhledem k tomu, že občas potřebuji volat lidem, kteří stejně jako já mají neveřejnou ip adresu, tak je celkem problém s kvalitou spojení a navíc neumí rozpoznat a zobrazit stav, v jakém se volaný nachází, takže je to tak nějak podobně jak s pevnou linkou, buď to někdo vezme nebo taky ne. O ničem jiném co by fungovalo jsem zatím neslyšel a nezkoušel, takže jestli náhodou někdo ví, tak to prosím napiště do komentářů
.
To by bylo z problémů tak nějak vše, teď tudiž zkusím vyjmenovat výhod, kterých jsem si na první pohled všiml.
První docela důležitá věc je rychlost. I když jsem tomu příliš nevěřil, tak se noťas o dobrých 25-30 % zrychlil. Další věc je, že se podstatně méně zahřívá. S 32 bitovým ubuntu byla teplota běžně kolem 65-70˚C, což je opravdu hodně. Nyní bývá teplota kolem 45-55˚C a to je dost velký rozdíl. Předtím jsem mohl noťas využívat i jako elektronickou podušku do postele
. Třetí věc, která je docela dosti znatelná je výdrž baterie, která se protáhla přibližne o 15 minut, což je taky docela dost. Ničeho víc jsem si zatím nějak nevšim, ale i tak myslím, že to stálo za to přejít a udělat notebooku dobře.
Tiskni
Sdílej:
Ne teď vážně, skusím si s tím skypem ještě malinko pohrát a uvidíme. A ty výhody, to je sice pravda, ale zároveň mě z toho tak nějak vyplývá, že když mám nový noťas s novým procesorem, tak si tam přeci nebudu dávat něco co je pro staré stroje a procesory. Navíc 64bit dokáže narozdíl od 32bitu využít 64 bitovou sběrnici naplno takže to určitě vliv má.
. Ve všech větších distrech máš podporu i586 nebo i686.[21:33:30]-[~]- [tsunami@vodik]$ /usr/lib/jvm/jre-1.5.0-sun/bin/java -version java version "1.5.0_14" Java(TM) 2 Runtime Environment, Standard Edition (build 1.5.0_14-b03) Java HotSpot(TM) Server VM (build 1.5.0_14-b03, mixed mode) [21:33:51]-[~]- [tsunami@vodik]$ /usr/bin/java -version java version "1.6.0_04" Java(TM) SE Runtime Environment (build 1.6.0_04-b12) Java HotSpot(TM) 64-Bit Server VM (build 10.0-b19, mixed mode)Nic jsem nikde nenastavoval ručně, prostě jsem jen vybral nějaké repository na netu přes YAST a naklikal instalaci SW.
flash,java,operaFlash bojkotujem, zmrdzkejsiu technologiu som este nevidel. Operu som pouzival kedysi na w95 na starom zeleze, takze to ma davno nepali. Java je na tom podobne.
Akorat pokud spoustis vetisnu aplikaci jako ja (tedy Alt+F2 -> prikaz -> Run), musis si pak pamatovat kterej program mas v chrootu a kterej neAlebo si spravit aliasy a pouzit schroot.
Jo a chce to trochu mista na disku ...Viac by ma stvalo miesto v RAM, kedze kazda 32 bit app si so sebou naloaduje vsetky svoje zavislosti z 32bit chrootu, takze ma clovek v pamati vsetko 2x.
.
