Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Po nějaké době jsem se rozhod, že na svém notebooku HP pavilion 6015 přejdu z 32bitů na 64.Po usilovném hledání jak a jestli vůbec bude co fungovat jsem se do toho včera pustil.
Vložil jsem tedy cd s ubuntu 7.10 amd64 do mechaniky začal bootovat. Ještě před samotným spuštěním livecd s instalací jsem do bootovacích parametrů musel zadat po stisknutí klávesy f6 parametry noapic irqpoll noirqdebug. Je to proto, že kdybych zadal pouze noapic, tak systém by sice bez problémů naběhl a nainstaloval se, ale nefungovali by usb. Když jsou tyto parametry dohromady, vše funguje jak má.
Systém se tudiž naprosto bez problémů nainstaloval a po prvním spuštění jsem začal odhalovat co a jak funguje. Správce nesvoboných ovladačů v ubuntu mi hned nabízel instalaci ovladačů pro wifi bcm43xx a grafickou kartu nvidia ge force 7200 go. S ovladačem na wifi nebyl problém, ale vzhledem ke staré verzi ovldače pro grafickou kartu, který má s moji a obecně s celou řadou 7xxx problém, že když se nainstaluje, tak celý notebook totálně vytuhne a na nic nereaguje, tak jsem musel sáhnout po alternativním řešení v podobě envy.
To bylo k mému překvapení vše, co bylo pro ovladače potřeba udělat. Ostatní věci jako zvuk, webová kamera, čtečka karet (pouze SD) a multimediální tlačítka včetně dálkového ovládání fungovali ihned a správně.
Teď ovšem začínala opravdová zábava v podobě shánění programů nebo alternativ k nim. První na řadě byl flash plugin pro firefox.
Ubuntu v případě potřeby samo nabídne ke stažení adobe flash player pomocí ndspluginwrapper, jenže ten pravděpodobně s novou verzí flashe nefunguje. Takže jsem začal hledat náhradu. Zjistil jsem, že použitelné jsou dvě, gnash a swfdec. Přes swfdec by mělo fungovat více věcí, jenže opět se naskytl problém s verzí. v ubuntu je v repozitářích 0.5.1 a u té firefox prostě vytuhl. Ve vyšších vezích je to údajně opraveno, ale po dlouhém hledání balíčků nové verze jsem narazil na nesplněné závislosti (a bylo jich požehnaně), takže jsem na to vy... a nainstaloval jsem gnash. Ten funguje sice bez problémů, ale zdaleka nedosahuje kvalit originálního flash playeru.
Na další problém jsem narazil u skypu. Ten samozřejmě pro 64bit není, takže nezbývá než nainstalovat spoustu knihoven pro 32bitové aplikace a nainstalovat skype s parametrem force-architecture. Poté se skype sice rozběhl, ale pro změnu nereagoval na kameru opět kvůli tomu, že je pouze 32 bitový a ovladač na kameru je přímo v jádře, takže 64bitový. Tím pádem pro mě skype ztratil význam a i se svými 32bitovými závislostmi se odporoučel a já začal hledat náhradu, kterou jsem ovšem dosud nenašel. Ekiga sice kameru najde, jenže vzhledem k tomu, že občas potřebuji volat lidem, kteří stejně jako já mají neveřejnou ip adresu, tak je celkem problém s kvalitou spojení a navíc neumí rozpoznat a zobrazit stav, v jakém se volaný nachází, takže je to tak nějak podobně jak s pevnou linkou, buď to někdo vezme nebo taky ne. O ničem jiném co by fungovalo jsem zatím neslyšel a nezkoušel, takže jestli náhodou někdo ví, tak to prosím napiště do komentářů .
To by bylo z problémů tak nějak vše, teď tudiž zkusím vyjmenovat výhod, kterých jsem si na první pohled všiml.
První docela důležitá věc je rychlost. I když jsem tomu příliš nevěřil, tak se noťas o dobrých 25-30 % zrychlil. Další věc je, že se podstatně méně zahřívá. S 32 bitovým ubuntu byla teplota běžně kolem 65-70˚C, což je opravdu hodně. Nyní bývá teplota kolem 45-55˚C a to je dost velký rozdíl. Předtím jsem mohl noťas využívat i jako elektronickou podušku do postele . Třetí věc, která je docela dosti znatelná je výdrž baterie, která se protáhla přibližne o 15 minut, což je taky docela dost. Ničeho víc jsem si zatím nějak nevšim, ale i tak myslím, že to stálo za to přejít a udělat notebooku dobře.
Tiskni
Sdílej:
[21:33:30]-[~]- [tsunami@vodik]$ /usr/lib/jvm/jre-1.5.0-sun/bin/java -version java version "1.5.0_14" Java(TM) 2 Runtime Environment, Standard Edition (build 1.5.0_14-b03) Java HotSpot(TM) Server VM (build 1.5.0_14-b03, mixed mode) [21:33:51]-[~]- [tsunami@vodik]$ /usr/bin/java -version java version "1.6.0_04" Java(TM) SE Runtime Environment (build 1.6.0_04-b12) Java HotSpot(TM) 64-Bit Server VM (build 10.0-b19, mixed mode)Nic jsem nikde nenastavoval ručně, prostě jsem jen vybral nějaké repository na netu přes YAST a naklikal instalaci SW.
flash,java,operaFlash bojkotujem, zmrdzkejsiu technologiu som este nevidel. Operu som pouzival kedysi na w95 na starom zeleze, takze to ma davno nepali. Java je na tom podobne.
Akorat pokud spoustis vetisnu aplikaci jako ja (tedy Alt+F2 -> prikaz -> Run), musis si pak pamatovat kterej program mas v chrootu a kterej neAlebo si spravit aliasy a pouzit schroot.
Jo a chce to trochu mista na disku ...Viac by ma stvalo miesto v RAM, kedze kazda 32 bit app si so sebou naloaduje vsetky svoje zavislosti z 32bit chrootu, takze ma clovek v pamati vsetko 2x.