plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
pokud používá issue tracker, tak Trac, Bugzillu, případně SourceForgeAnebo třeba Mantis. Bugzilla je uživatelsky nepřívětivá a SourceForge zase šíleně pomalý (aneb "nesnáším AJAXové chrlení!").
zase při psaní nevidím možnost formátování textu (tučný, nadpis apod.)Možná to opravdu neumí (verze 1.1.x v tomto ohledu neznám, používám stále ještě 1.0.x).
nevím, jestli lze propojit se systémem pro verzování kódu (VCS, např. SVN).Umí CVS a SVN. A obecně to není žádné ořezávátko (features).
A vůbec, Dejve, když tu ze čtenářů taháš jejich znalosti, napiš sám své zkušenosti s SCM a RT systémy, byť jen z pohledu uživateleBT systémy mi přijdou tak nějak všechny stejné - všechno to má nějaké políčko pro nadpis, popis a stav, možnost přiložit soubor a označit jako duplikát a při změně mi to pošle email. Zbytek mi nějak splývá a rád bych, aby přestal.
Z bzr jsem se vše potřebné o tvorbě, větvení a merge kódu naučil za odpoledneJá právě uvažuju, že bych se měl nějaký podobný systém naučit používat. Zrovna Bazaar se mi líbí. Nemůžu ho samozřejmě posoudit podle technické kvality, když těmto systémům nerozumím, ale třeba dokumentace vypadá dost přívětivě, takže by opravdu nemuselo být těžké naučit se s podobným systémem pracovat... Mimochodem, používáte takové systémy i pro osobní potřebu (kód, na kterém děláte jen vy)?
(zatím používám darcs)V duchu nadpisu se zeptám: proč darcs a proč zatím?
GIT to rozhodně nebude, to je typický Linusův rychlokvašákPodobně jako Linux, že?
Takže přemýšlím, GIT to rozhodně nebude, to je typický Linusův rychlokvašákTo se pozná jak?
Já bych to řekl takhle - co Linus dělá dobře dělá, kritika se nepřipouští.
GIT to rozhodně nebude, to je typický Linusův rychlokvašákTohle ale není kritika, to je plácnutí do větru. Teď už jste se pokusil alespoň něco napsat, ale je to poněkud zmatené – pod slovním spojením „je to typický Linusův rychlokvašák“ si rozhodně nepředstavím, že to není multiplatformní. Pak píšete, že na VCS je důležitá koncepce, ale dál kritizujete jenom nemultiplatformnost, což s koncepcí VCS nijak nesouvisí. Nikdo netvrdí, že co LInus dělá dělá automaticky dobře, ale když vy si myslíte, že co Linus dělá, dělá automaticky špatně, je dobré to do komentáře jako důvod proč odmítáte GIT napsat, aby si ostatní zbytečně nemysleli, že máte nějaké technické argumenty, a snažili se o tom s vámi diskutovat.
Mel bych dotaz k tomu Mantisu:
Jak je na tom z podporou cestiny?
Je jednodussi ci prehlednejsi nez Bugzilla? Jde mi o to, ze bych potreboval neco, ehm, pro lidi, kteri se PC spise boji :)
Kdyz jsem zkousel Bugzillu, prijde mi dobra, az na to, ze je silene neprehledna. Vzdy mi trva nekolik minut, nez najdu pozadovanou vlastnost. Nevim, jak by se na to tvarili lide, od kterych potrebuji reportovat bugy, nove featury, atd.
Jak je na tom z podporou cestiny?Docela dobře. Překlad není kdovíjak dokonalý, ale ujde to.
Je jednodussi ci prehlednejsi nez Bugzilla?Jednodušší asi ne, má více funkcí. Ale přehlednější určitě a ovladatelnější bez diskuse. Kdyžtak tady je demo aktuální verze.
Nevim, jak by se na to tvarili lide, od kterych potrebuji reportovat bugy, nove featury, atd.Já při každém pokusu použít Bugzillu přemýšlím, jestli patřím do Bohnic já nebo tvůrce Bugzilly.
Já při každém pokusu použít Bugzillu přemýšlím, jestli patřím do Bohnic já nebo tvůrce Bugzilly.To je jednoduché. Na začátku práce z Bugzillou mám vždycky pocit, že tam patří tvůrce Bugzilly. A když už začínám vážně pochybovat, jestli bych se tam neměl vydat sám, radši práci s Bugzillou ukončím…
Tiskni
Sdílej: