Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Chybí vám někdo, s kým byste si popovídali o bastlení, technice, počítačích a vědě? Nechcete riskovat debatu o sportu u piva v hospodě? Pak doražte na virtuální pokec u virtuálního piva v rámci Virtuální Bastlírny organizované strahovským MacGyverem již tento čtvrtek. Možná se ptáte, co se tak může probírat? Dají se probrat slavná výročí - kromě 55 let obvodu 555 (což je mimochodem prý andělské číslo) a vzpomínky na firmu Signetics -
… více »GTK2-NG je komunitní fork GTK 2.24 (aktuální verze je 4.22). Oznámení a diskuse v diskusním fóru Devuanu, forku Debianu bez systemd. Není to jediný fork GTK 2. Ardour je například postaven na vlastním forku GTK 2 s názvem YTK.
V neděli 17. května 2026 proběhne v Českých Budějovicích první MobileLinux Hackday zaměřený na Linux v mobilech, embedded platformy a open source hardware. Po sedmi úspěšných měsíčních setkáních v Praze se akce přesouvá také do jižních Čech, aby se komunita mobilního Linuxu mohla potkat i mimo hlavní město. Akce se uskuteční v konferenčním sále Vajgar v Clarion Congress Hotelu (Pražská tř. 2306/14) se zahájením mezi 14:00 až 15:00 a … více »
Vývojáři Debianu zhruba v polovině vývojového cyklu Debianu 14 s kódovým názvem Forky rozhodli, že Debian musí dodávat reprodukovatelné balíčky, tj. kdokoli si může nezávisle ověřit, že daný binární balíček vznikl překladem a sestavením z konkrétních zdrojových kódů. Aktuálně je reprodukovatelných 98,29 % balíčků.
A vůbec, Dejve, když tu ze čtenářů taháš jejich znalosti, napiš sám své zkušenosti s SCM a RT systémy, byť jen z pohledu uživatele
(Sorry za dvojí příspěvek, ale mě prostě spousta věcí napadne až po odeslání. Taky by tu mohlo být něco jako editace již poslaných příspěvků, většina webových fór to umí a problémy s tím myslím nejsou.)
pokud používá issue tracker, tak Trac, Bugzillu, případně SourceForgeAnebo třeba Mantis. Bugzilla je uživatelsky nepřívětivá a SourceForge zase šíleně pomalý (aneb "nesnáším AJAXové chrlení!").
zase při psaní nevidím možnost formátování textu (tučný, nadpis apod.)Možná to opravdu neumí (verze 1.1.x v tomto ohledu neznám, používám stále ještě 1.0.x).
nevím, jestli lze propojit se systémem pro verzování kódu (VCS, např. SVN).Umí CVS a SVN. A obecně to není žádné ořezávátko (features).
A vůbec, Dejve, když tu ze čtenářů taháš jejich znalosti, napiš sám své zkušenosti s SCM a RT systémy, byť jen z pohledu uživateleBT systémy mi přijdou tak nějak všechny stejné - všechno to má nějaké políčko pro nadpis, popis a stav, možnost přiložit soubor a označit jako duplikát a při změně mi to pošle email. Zbytek mi nějak splývá a rád bych, aby přestal.
S SCM mám ještě menší zkušenosti, checkout u ne-SVN provádím zkopírováním příkazu ze stránek projektu a přístup pro zápis mám pouze k cs.po v jedné svn, takže mi už ani nemá co splývat.
pokud používá issue tracker, tak Trac, Bugzillu
Odvazlivec je spis ten, kdo pouziva bugzillu. Pece o bugzillu je nejvetsi adminske peklo, ktere znam, a to jsem zvykla hackovat perlove moduly.
Co do funkcnosti a snadne udrzby se mi docela libi Mantis.
Z bzr jsem se vše potřebné o tvorbě, větvení a merge kódu naučil za odpoledneJá právě uvažuju, že bych se měl nějaký podobný systém naučit používat. Zrovna Bazaar se mi líbí. Nemůžu ho samozřejmě posoudit podle technické kvality, když těmto systémům nerozumím, ale třeba dokumentace vypadá dost přívětivě, takže by opravdu nemuselo být těžké naučit se s podobným systémem pracovat... Mimochodem, používáte takové systémy i pro osobní potřebu (kód, na kterém děláte jen vy)?
(zatím používám darcs)V duchu nadpisu se zeptám: proč darcs a proč zatím?
GIT to rozhodně nebude, to je typický Linusův rychlokvašákPodobně jako Linux, že?
Takže přemýšlím, GIT to rozhodně nebude, to je typický Linusův rychlokvašákTo se pozná jak?
Mě naopak přijde, že GIT má narozdíl od většiny ostatních systémů velice promyšlenou architekturu repository. Implementace sice zpočátku vznikala trochu živelně, ale na struktuře repository se od té doby změnilo pramálo a myslím, že se velice osvědčila.
Já bych to řekl takhle - co Linus dělá dobře dělá, kritika se nepřipouští.
GIT to rozhodně nebude, to je typický Linusův rychlokvašákTohle ale není kritika, to je plácnutí do větru. Teď už jste se pokusil alespoň něco napsat, ale je to poněkud zmatené – pod slovním spojením „je to typický Linusův rychlokvašák“ si rozhodně nepředstavím, že to není multiplatformní. Pak píšete, že na VCS je důležitá koncepce, ale dál kritizujete jenom nemultiplatformnost, což s koncepcí VCS nijak nesouvisí. Nikdo netvrdí, že co LInus dělá dělá automaticky dobře, ale když vy si myslíte, že co Linus dělá, dělá automaticky špatně, je dobré to do komentáře jako důvod proč odmítáte GIT napsat, aby si ostatní zbytečně nemysleli, že máte nějaké technické argumenty, a snažili se o tom s vámi diskutovat.
Ostatně, GIT pod Cygwinem už běhá pěkně dlouho. Sice daleko pomaleji než na Linuxu, ale ještě pořád daleko rychleji než většina ostatních VCS.
Jinak Linus sice první verzi napsal za pár dní, ale poté, co o správě verzí pár let přemýšlel. Třeba SVN vypadá přesně opačně – někdo pár dní přemýšlel a pak se to pár let snažil naprogramovat
Mel bych dotaz k tomu Mantisu:
Jak je na tom z podporou cestiny?
Je jednodussi ci prehlednejsi nez Bugzilla? Jde mi o to, ze bych potreboval neco, ehm, pro lidi, kteri se PC spise boji :)
Kdyz jsem zkousel Bugzillu, prijde mi dobra, az na to, ze je silene neprehledna. Vzdy mi trva nekolik minut, nez najdu pozadovanou vlastnost. Nevim, jak by se na to tvarili lide, od kterych potrebuji reportovat bugy, nove featury, atd.
Jak je na tom z podporou cestiny?Docela dobře. Překlad není kdovíjak dokonalý, ale ujde to.
Je jednodussi ci prehlednejsi nez Bugzilla?Jednodušší asi ne, má více funkcí. Ale přehlednější určitě a ovladatelnější bez diskuse. Kdyžtak tady je demo aktuální verze.
Nevim, jak by se na to tvarili lide, od kterych potrebuji reportovat bugy, nove featury, atd.Já při každém pokusu použít Bugzillu přemýšlím, jestli patřím do Bohnic já nebo tvůrce Bugzilly.
Já při každém pokusu použít Bugzillu přemýšlím, jestli patřím do Bohnic já nebo tvůrce Bugzilly.To je jednoduché. Na začátku práce z Bugzillou mám vždycky pocit, že tam patří tvůrce Bugzilly. A když už začínám vážně pochybovat, jestli bych se tam neměl vydat sám, radši práci s Bugzillou ukončím…
Tiskni
Sdílej: