V bezdrátových routerech od společnosti routerech D-Link, v řadách EAGLE PRO AI a AQUILA PRO AI, je zabudovaný backdoor. Jedná se o zranitelnosti CVE-2024-6044 a CVE-2024-6045. Kdokoli z lokální sítě může přístupem na konkrétní URL spustit službu Telnet a přihlásit se pomocí přihlašovacích údajů správce získaných analýzou firmwaru.
Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Krátká úvaha o smysluplnosti aRts.
V této krátké úvaze se chci zamyslet nad užitečností a smyslem aRts - nebo vlastně všech podobných zvukových serverů.Mám zvukovou kartu Creative SB Audigy Player. Podporuje HW mixování, takže nepotřebuju žádný dmix - u dsnoop si nejsem 100% jist, ještě jsem ve více aplikacích naráz nahrávat nezkoušel.
Nemám problém mít puštěné zároveň aplikace používající ALSA a aplikace používající OSS. Jediným problémem je aRts. Nevím co dělá, ale když běží artsd, tak ve žádných OSS aplikacích nejede zvuk - v ALSA jede OK.
Výsledek: aRts dělá potíže.
S ALSA mi skvěle chodí MIDI. Dal jsem si loadování soundfontu při startu systému, takže je to teď simple jako ve Windows. Jenže zádrhel se nazývá aRts. Ačkoliv jsem v konfiguraci KDE zvolil správný výstup (mám na výběr ze čtyř + "MIDI-out"), MIDI mi skrze aRts nejede .
Výsledek*: pod aRts mi nefunguje MIDI.
Vstup (nahrávání) - pod OSS aplikacemi OK, pod ALSA aplikacemi OK (vivat UT2004 . Jenže pak je tu aRts. Dokud běží aRts**, tak občas nahrávat lze a občas zase ne. Občas pokus*** o nahrávaní vyhodí chybu a občas prostě aplikace zamrzne (toto jsou zážitky ze Skype).
Výsledek: aRts dělá potíže.
*) Možná to nějak rozchodit lze, ale je to prostě komplikace navíc.
**) Ano, mám nastaveno "Automatické zastavení při nečinnosti"
***) fuser /dev/dsp dává prázdný seznam - nechápu co se děje :-?
K čemu je tedy aRts dobré? Máme karty s HW mixováním a máme dmix/dsnoop. V obou případech se bez aRts obejdeme. Proč už aRts dávno nezaniklo?
Tiskni
Sdílej:
K čemu je tedy aRts dobré? Máme karty s HW mixováním a máme dmix/dsnoop. V obou případech se bez aRts obejdeme. Proč už aRts dávno nezaniklo?To je otázka zárověň obsahující odpověď