Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
V druhém zápisku věnovaného Danielu Defoe se podíváme na vliv autorského zákona na jeho nejznámější dílo, a pokusíme se vyznat v jeho českých překladech a převyprávěních. A i když by se mohlo na první pohled zdát, že Robinson a copyright nemají nic společného, najdeme tu hned několik zajímavých souvislostí.
K tomu abych se zabýval Danielem Defoe a přečetl jeho Robinsona Crusoe mě kdysi vyprovokoval pořad Českého rozhlasu Po stopách Robinsona Crusoe a dalších britských výstředníků z roku 2015, kde Václav Cílek zmiňuje, že Robinson je ve skutečnosti docela jiná kniha, než kterou si pamatuje ze základní školy. Když jsem si pak k tomu dohledával další informace, došlo mi, že jde o mnohem zajímavější téma než bych původně čekal. Konkrétně v tomto zápisku se dozvíte, co mě zaujalo na Defoeových mystifikacích a době, ve které žil.
Kdysi dávno jsem na root.cz četl článek o programovacím jazyku Ada, kde autor mimo jiné ukazoval, jak lze silný typový systém jazyka použít k tomu, aby za nás překladač hlídal fyzikální rozměr hodnot v programu podobně, jako jsme na to zvyklí u běžných datových typů. Nedávno jsem si na to znovu vzpomněl, chvíli si s tím hrál a v tomto zápisku dal dohromady triviální demonstraci současných možností podpory jednotek v jazycích Ada, F# a Python.
Letos jsem tak jako každý rok podával daňové přiznání na poslední chvíli, tedy s tím rozdílem, že vzhledem k epidemii tato chvíle vycházela místo konce března na konec června. Pak se ale termín opět posunul, a mě se tak výjimečně podařilo podat přiznání více než měsíc před termínem. Popis jak tohle funguje přes internet bez kvalifikovaného certifikátu nebo datové schránky by tak teď v červenci mohl být pořád možná někomu i užitečný, ale na druhou stranu stávající webová aplikace finanční správy je v provozu již více než 10 let, a moje hlavní motivace k sepsání tohoto zápisku je tak spíše poznamenat si jak to přesně funguje (což se může příští rok navzdory připravovaným novinkám stále hodit) a zároveň sondovat jaké zkušenosti s tím máte vy.
Opět jsem narazil na sci-fi povídku, jejíž autor dokázal v jistém smyslu odhadnout dopady možností rozvoje techniky na svou dobu překvapivě dobře. A i když povídka letos slaví 110 let od svého prvního vydání a její autor si vlastně nedovedl výpočetní techniku vůbec představit, místy svádí čtenáře ke srovnávání s možnostmi současného internetu.
Zarazilo vás někdy, že příkaz stat(1)
z GNU Coreutils na Linuxu vypisuje kromě klasické trojice unixových časových značek access, modify a change navíc také jakési birth, u kterého ale hodnota chybí? Co tu vůbec to prázdné birth dělá? Zajímat o tuto málo známou časovou značku jsem se začal až před pár měsíci při debugování jednoho problému, kdy jsem se snažil chytil čeho se dalo. A i když mi to nakonec přímo nepomohlo, postupně jsem se začal nořit do její historie a budoucnosti, takže tento zápisek je někde na pomezí softwarové archeologie a jaderných novinek, a mj. se v něm dozvíte, kde se tato časová značka vzala, jak s ní dnes na GNU Linuxových distribucích pracovat a jak to s ní vypadá do budoucna.
Na konci července proběhlo médii srovnání 2 satelitních záběrů pořízených se zhruba měsíčním odstupem, na kterých je vidět, jak se za tu dobu projevilo na vegetaci v krajině letošní sucho. To je samo o sobě sice docela poučné, ale chci se tu na to podívat z pohledu odkazování na primární zdroje a používání dat s otevřenou licencí. Což je vzhledem k finišující reformně autorského práva také více méně aktuální.
Pamatujete si na xkcd komix, kde atomová bomba pro odjištění vyžaduje validní příklad použití taru? Ať ano či ne, v tomto blogu se o nástroji GNU tar dozvíte co už dost možná stejně víte, případně co jste asi ani nechtěli vědět.
Znovu jsem si po dlouhé době přečetl sci-fi povídku Logik Joe a vzpomněl jsem si při tom na Bystroushaakův zápisek Budoucnost. Nechci teď s ním nějak polemizovat, ale píšu to tu proto, že tato povídka je přesně případ té vzácné výjimky, kdy si autor dokázal extrapolovat vývoj výpočetní techniky překvapivě dobře.
Blbá otázka, že? A odpověď není, že mají třípísmenkovou zkratku.
Při prolézání cizího git repozitáře mě nedávno napadla jednoduchá myšlenka:
mít tak příkaz git-cd
, který by fungoval stejně jako
cd
, ale s cestami by pracoval relativně k samotnému repozitáři. A
ukázalo se, že to jde (v bashi) poměrně přímočaře zařídit.
Nedávno jsem znovu objevil Jamendo a jako uživatel konqueroru a mpd jsem se je pokusil všechny tři donutit k spolupráci. Idea byla vytvořit pro konqueror nové service menu, které by přidalo album na playlist music player daemona - ten by tak mohl streamovanou hudbu přehrávat. Pro jasnějsí představu následuje screenshot.