Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Stále častěji se poslední dobou objevují zmínky o zajímavém útoku, o kterém se podle mě příliš nemluví. Co vím, používají ho především „složky vyšší moci“ pro získání přístupu do počítačů zájmových osob. Samozřejmě pouze na soudní příkaz :).
Známé implementace:
Nevím o žádné hotové open-source implementaci. V případě nutnosti lze znásilnit Metasploit a Squid, ale něco komplexnějšího by bodlo. Námět na semestrálku? :)
Při stahování nějakého kódu z Internetu (windowsáci .msi a .exe instalátory, jablíčkáři .dmg obrazy, linuxáci tarbally se zdrojáky a klonování git/svn/cvs repozitářů) je dost obtížné ověřit jeho integritu. Na Windows se na to AFAIK kašle skoro vždycky, jablíčka moc neznám a linuxáci si můžou spočítat hash nebo GPG podpis, ale stejně nemají, jak ověřit protistranu. Otevírá se nám tu proto attack vector.
(na Linuxu se většinou ověřují balíčky z repozitářů automaticky, ale třeba Arch to má pořád takové všelijaké a ten prvotní podpis stejně musíte nějak ověřit a to se dělá blbě)
Útočník, který může udělat man-in-the-middle (což typicky státní složka může), pak už jenom „cinkne“ procházející soubory a doufá, že si toho nikdo nevšimne a že to na druhé straně někdo spustí. Tu upraví nepodepsanou binárku s aktualizací, tu přidá jeden řádek do Makefile, onde vloží do flashového přehrávače z YouTube 0day. Typická školní demonstrace se provádí na oblíbeném skriptu alsa-info.sh, který se tahá přes čisté HTTP a spouští ho kdejaký začátečník, kterému to poradili ve fóru. Napsat filtr do Privoxy, který do takového souboru vloží náš kód, je otázka pěti minut.
Co jsem tak pozoroval kolem sebe, náchylní k tomuto útoku jsou snad všichni. Jen by exploitnutí někdy vyžadovalo delší práci sociálního inženýra. Pak je otázkou, jestli útočník nepoužije radši rychlejší metody zahrnující fyzické násilí, ale předpokládejme, že v civilizovaných státech se nic takového neděje :).
Dá se vyrobit trusted systém, u kterého se riziko tohoto útoku minimalizuje. Je potřeba ho nabootstrapovat z „trusted“ instalačních souborů, které se získájí třeba tak, že se tentýž instalátor stáhne z domova, u kamaráda a přes nějakou VPN v Tramtárii a porovná se to. Doufáme při tom, že tentýž útočník nemá pod palcem všechno.
Práce s takovým systémem je pak značně omezující, minimálně třeba já dost často potřebuju něco, co naprosto důvěryhodné není (posledně třeba toolchain OpenWRT). Proto je vhodné nainstalovat si do virtualizace „špinavý“ systém a pak používat vnější systém pro práci s citlivými informacemi a virtualizovaný pro to ostatní. Je to otrava a ne vždy to jde použít. Navíc virtualizace žere část výkonu. Varianta pro chudé jsou alespoň oddělené uživatelské účty, ale aplikace pak samozřejmě nemůže požadovat roota.
Tiskni
Sdílej:
Jinak v hlubinách IRC tamtamy vyprávějí, že podobný útok je podnikán v masovém měřítku na uživatele TORu, kteří se připojují přes exit nody ven - live vkládání sploitů do stahovaných médií a úpravy spustitelných/scriptovacích souborů.No, nic takového jsem nezaregistroval.
Na Windows se na to AFAIK kašle skoro vždyckyTohle už není tak docela pravda. Pokud má uživatel Win7 a IE 9 ve výchozím nastavení, tak při pokusu stáhnout a spustit (ještě ani ne nainstalovat, jen spustit) exáč nebo MSI s "nedostatečnou reputací" mu IE nabídne volby "Nespouštět" a "Smazat". Dostat se k volbě spuštění dá práci a mnozí uživatelé z něj mají skutečně strach. Prakticky nutnou a nikoli postačující podmínkou, aby IE dovolil spuštění je, aby byl ten soubor podepsaný důvěryhodným podpisem.
soubor podepsaný důvěryhodným podpisem.Což pro státní šmírtoritu (kříženec šmíráka a autority) není problém, protože si prostě vyžádá kořenový a co se kradou certifikáty jak tužky v práci, tak už snad skoro pro nikoho, kdo věcem trochu rozumí...
Budem to musiet nejako ocheckovat :D
.