Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
komunikační program, který, potvoru, používám denně. Pokorně jsem zpět svůj účet zařadil do skupiny Administrators.Ale ak si Partchetta necital, tak inak: ked sadnes do tanku, tak sa ti nestane, ze ta bude otravovat nejaka zavora krizom cez cestu, ktorou chces ist. A potom zistis, ze to funguje nie len na zavory, ale aj na domy, obchody a kniznice. A zistis, ze zrazu nemas kde spat, kde nakupovat a kde si najst informacie. Uz je to jasne?
a proč by to někomu mělo vadit? Když jedu na Linuxu, taky jedu pořád na roota.No to vás teda pěkně lituju. Nehledě na to, že (zaplať pánbůh) některé programy nelze s právy roota vůbec spustit, a je to dobře. I to KDE v Mandrake vám tam hodí červené pozadí aby Vás to trklo (vole - seš root, tak dávej bacha na to co děláš - to je význam té červené).
Systém s touto vlastnotí není pro uživatele, kteří chtějí, aby se proboha hlavně nic neměnilo a naučené postupy fungovaly vždy stejně.
Že něco lze, neznamená, že se to musí. Navíc přizpůsobit to lze mj. právě tomu, co uživatel očekává (mám na mysli vzhled, ovládání atd.).
Takový je IMNSHO díky nepřizpůsobování se BFU...
To není tak docela pravda. Jedním z problémů Windows je zpětná kompatibilita s pravěkými verzemi (kdo programuje něco s MFC nebo WinAPI, ví, o čem je řeč), která spoustu věcí komplikuje. Samo Windows API obsahuje zásadní chyby, ale protože už tam jsou dlouho a ví se o nich, nebudou se řešit.
Pro BFU je to výhoda čistě hypotetická. Ani já nejsem natolik paranoidní...
O to ani tolik nejde. Spíš to tam prakticky nikoho nenapadne dát, protože by se na to brzy přišlo (šťouralů je stále dost).
Ani náhodou, jelikož se bavíme o lidech, kteří nedokáží k získání odpovědi použít Google...
Bohužel, situace je taková, že většina klasických SW firem dotazy běžně odpálkovává nebo je přehazuje na někoho jiného (kdysi jsem zažil ping-pong mezi Microsoftem a Keriem při sporu, kdo může za poškození záznamů v registru při aplikaci patche - míčkem v tomto ping-pongu jsem byl já a kromě času ztraceného likvidací škody jsem ztratil spoustu dalšího zbytečnými maily a telefonáty). Firmy zaměřené čistě na podporu uživatelů OSS budou mít pravděpodobně větší zájem uživatelům pomoci.
. PS: A nechci vyvolavat flameware ...
Aby se Linux rozšířil mezi BFU, jde v podstatě o to, udělat mu jednotnou, snadnou a rychlou fasádu (grafické aplikace pro nastavení všeho možného, spolupracující desktopové programy, snadná i profi instalace) - uživatele začátečníka ani moc nezajímá co je uvnitř, už proto, že tomu obvykle ani nerozumí (viz. "základní věci").
Dobrou cestou ke "klikacímu" Linuxu by mohla být větší spolupráce distributorů - např. nedělat grafické ovládací nástroje/centrum 10x jinak, ale udělat jedno kvalitnější - s módy začátečník/pokročilý, modulární... začátečníci by si pak mohli jednoduše pomáhat i navzájem.
Stejně tak by to chtělo dohodnout se nějak na obsahu a názvech balíčků - většina distribucí používá rpm/deb, ale u každé se podobné balíčky jmenují všelijak, anebo když už se jmenují stejně obsahují něco jiného. To je potom skoro peklo najít aktuální a funkční balíček zrovna pro to svoje distro a verzi (obzvlášť s dial-upem). Každý distributor/vývojář tak musí vydávat hromadu balíčků a práce se tím zmnohonásobí -> větší riziko chyb, nepřehlednost.
Spolupracovat by mohli i vývojáři - vytvářením standardů pro spolupráci aplikací pro desktop, tak aby si uživatel mohl vybrat oblíbený program (třeba kancelářký balík) a ten pracoval (předával URL, dokumenty...) s dalšími (prohlížeč, e-mailový klient, schránka...) stejně dobře jako ostatní v jeho kategorii.
Programy na Linuxu trochu připomínají evoluci - mnoho soupeřících projektů, zaměřených na stejnou oblast - pestrost je sice fajn věc, ale pokud se dají spojit síly a urychlit vývoj, tak proč čekat na přirozený výběr, který může trvat příliš dlouho?
to Honza: Ale vždyť je hromada distribucí, za které se platí.
Mimojiné jsem myslel spíš standardizaci (aby nevznikaly zbytečné rozdíly/překážky pro uživatele) - něco jako freedesktop.org, UTF, nebo tak - větší domluva by přeci nikoho zase tolik nestála, ne?
to Zdeněk: X apod. je právě to, do čeho se BFU vrtat nechtějí, protože tomu nerozumí - nebylo by ale špatné udělat nějakou grafickou nadstavbu/průvodce čistě pro obyčejné lidi - každý ať si to nastavuje podle libosti.
K myši: ve většině prostředí (která znám) si člověk může vybrat, jak chce, aby se to či ono chovalo (myš, kláveska) = možnost volby, přizpůsobivost - každému vyhovuje něco jiného. A klasická unixová myš je tu stále.
Ze zcela evidentních chyb v XP (o kterých jsem mluvil) mám na mysli tyto:
Hovořím pouze o chybách ve smyslu stability, nepočítám chyby nebo podivné chování nekritického typu, nepočítám ani chyby v aplikacích včetně Exploreru.
Tiskni
Sdílej: