V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
...poskytování softwaru bylo ještě před pár lety vázanou živností? Už naštěstí není, ale toho, co zůstalo mezi řemeslnými, vázanými a koncesovanými živnostmi, je tolik, až to hezké není. Tak vypadá podpora drobného podnikání v praxi.
Jak známo, živnosti se dělí na volné (tam je podmínkou k vydání živnostenského listu pouze bezúhonnost a věk od 18 let), řemeslné (podmínkou je vzdělání + praxe), vázané (specificky určená odborná způsobilost) a koncesované (stát rozhoduje, zda koncesi vydá či nikoli). Většina živností je volných, ale ani těch ostatních není málo.
Logika věci říká, že téměř vše by mělo být v režimu volné živnosti. Prokazovat odbornou způsobilost by mělo být nutné pouze tam, kde jde o životy nebo zdraví - tedy třeba u elektrorevizí, plynoinstalatérství apod. Přesto to (nejen) v našem živnostenském zákoně vypadá jinak - mezi řemeslnými živnostmi jsou třeba fotografické služby, hodinářství, opravy hudebních nástrojů atd. Tedy živnosti, u kterých žádné riziko nehrozí - a to přesto, že např. potravinářská výroba, výroba elektrických strojů nebo chemická výroba, kterých by člověk toto zařazení očekával spíš, jsou živnosti volné.
Někdo si možná řekne, že to ničemu nevadí - kdo chce dělat nějaké řemeslo, ať se vyučí a absolvuje praxi. To je ale chyba. Pro někoho to může mít zásadní význam. Uvedu příklad, který není tak úplně neobvyklý:
Obyvatel Ostravy pracoval 30 let na šachtě. Jednoho dne pro něj není práce, takže (protože práci pro horníka nesežene) skončí na úřadu práce. Protože je ale již od dětských let vášnivým amatérským fotografem, a o jeho snímky je velký zájem, rozhodne se tedy, že začne podnikat v oboru fotografických služeb. Ale ouha - nemá ani vzdělání, ani oficiálně potvrzenou praxi, živnostenský list tedy nedostane. Může sice (v tomto je fotografie výhodnější než třeba opravy hodinek) provozovat činnost na základě autorského zákona, ale pak může prodávat pouze vlastní snímky (nebo fotit na zakázku), ale třeba zpracovat za peníze cizí film už nesmí. Takže co udělá? Pravděpodobně bude pobírat podporu v nezaměstnanosti, a současně si načerno přivydělávat fotografováním. Opravdu skvělý výsledek.
Jsem toho názoru, že přístup do oborů, kde není nebezpečí ohrožení zdraví/života by neměl být takto omezován. Mít vzdělání a praxi nezaručuje, že bude podnikatel poskytovat kvalitní služby, a naopak, k poskytování kvalitních služeb není nutné mít uvedené předpoklady. Mnoho lidí by rádo přeměnilo svého koníčka v plnohodnotné podnikání, ale kvůli tomuto nemohou. Sice by mohli mít odpovědného zástupce (který dané požadavky splňuje), ale protože tento zástupce musí být zaměstnancem (kterého je nutno samozřejmě uživit), málokdo se do toho pustí. A o kvalitu služeb si není třeba dělat obavy - kdo několikrát zkazí své dílo, už si u něj nikdo další práci neobjedná (a pokud ano, přestože bude vědět o nevalných kvalitách služeb, bude to spravedlivý trest).
Tiskni
Sdílej:
Už aby byly volby.Jsem poněkud skeptický, co se týče změny k lepšímu...
Ale jelikoz ma ten papir, ktery ho zavazuje poskytovat sluzbu v urcite kvalite..."Ten papír" samozřejmě k ničemu takovému nezavazuje. Odpovědnost za kvalitu služeb vyplývá z občanského zákoníku a zákona na ochranu spotřebitele. Důležité je, co si zákazník objednal (na co byla uzavřena smlouva), a co ve skutečnosti dostal. Když si někdo nechá vyvolat film, a podnikatel to zprasí, tak je odpovědnost za vzniklou škodu nesporná (úroveň kvality v případě sporu posuzuje soudní znalec), bez ohledu na nějaké papíry. Mimochodem, tzv. certifikáty kvality (ISO 9001 apod.) také nezaručují kvalitu. Pouze potvrzují, že firma má vypracovaný a dodržuje systém řízení jakosti. Samotnou kvalitu služeb nijak neřeší.