Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
...poskytování softwaru bylo ještě před pár lety vázanou živností? Už naštěstí není, ale toho, co zůstalo mezi řemeslnými, vázanými a koncesovanými živnostmi, je tolik, až to hezké není. Tak vypadá podpora drobného podnikání v praxi.
Jak známo, živnosti se dělí na volné (tam je podmínkou k vydání živnostenského listu pouze bezúhonnost a věk od 18 let), řemeslné (podmínkou je vzdělání + praxe), vázané (specificky určená odborná způsobilost) a koncesované (stát rozhoduje, zda koncesi vydá či nikoli). Většina živností je volných, ale ani těch ostatních není málo.
Logika věci říká, že téměř vše by mělo být v režimu volné živnosti. Prokazovat odbornou způsobilost by mělo být nutné pouze tam, kde jde o životy nebo zdraví - tedy třeba u elektrorevizí, plynoinstalatérství apod. Přesto to (nejen) v našem živnostenském zákoně vypadá jinak - mezi řemeslnými živnostmi jsou třeba fotografické služby, hodinářství, opravy hudebních nástrojů atd. Tedy živnosti, u kterých žádné riziko nehrozí - a to přesto, že např. potravinářská výroba, výroba elektrických strojů nebo chemická výroba, kterých by člověk toto zařazení očekával spíš, jsou živnosti volné.
Někdo si možná řekne, že to ničemu nevadí - kdo chce dělat nějaké řemeslo, ať se vyučí a absolvuje praxi. To je ale chyba. Pro někoho to může mít zásadní význam. Uvedu příklad, který není tak úplně neobvyklý:
Obyvatel Ostravy pracoval 30 let na šachtě. Jednoho dne pro něj není práce, takže (protože práci pro horníka nesežene) skončí na úřadu práce. Protože je ale již od dětských let vášnivým amatérským fotografem, a o jeho snímky je velký zájem, rozhodne se tedy, že začne podnikat v oboru fotografických služeb. Ale ouha - nemá ani vzdělání, ani oficiálně potvrzenou praxi, živnostenský list tedy nedostane. Může sice (v tomto je fotografie výhodnější než třeba opravy hodinek) provozovat činnost na základě autorského zákona, ale pak může prodávat pouze vlastní snímky (nebo fotit na zakázku), ale třeba zpracovat za peníze cizí film už nesmí. Takže co udělá? Pravděpodobně bude pobírat podporu v nezaměstnanosti, a současně si načerno přivydělávat fotografováním. Opravdu skvělý výsledek.
Jsem toho názoru, že přístup do oborů, kde není nebezpečí ohrožení zdraví/života by neměl být takto omezován. Mít vzdělání a praxi nezaručuje, že bude podnikatel poskytovat kvalitní služby, a naopak, k poskytování kvalitních služeb není nutné mít uvedené předpoklady. Mnoho lidí by rádo přeměnilo svého koníčka v plnohodnotné podnikání, ale kvůli tomuto nemohou. Sice by mohli mít odpovědného zástupce (který dané požadavky splňuje), ale protože tento zástupce musí být zaměstnancem (kterého je nutno samozřejmě uživit), málokdo se do toho pustí. A o kvalitu služeb si není třeba dělat obavy - kdo několikrát zkazí své dílo, už si u něj nikdo další práci neobjedná (a pokud ano, přestože bude vědět o nevalných kvalitách služeb, bude to spravedlivý trest).
Tiskni
Sdílej:
Už aby byly volby.Jsem poněkud skeptický, co se týče změny k lepšímu...
Ale jelikoz ma ten papir, ktery ho zavazuje poskytovat sluzbu v urcite kvalite..."Ten papír" samozřejmě k ničemu takovému nezavazuje. Odpovědnost za kvalitu služeb vyplývá z občanského zákoníku a zákona na ochranu spotřebitele. Důležité je, co si zákazník objednal (na co byla uzavřena smlouva), a co ve skutečnosti dostal. Když si někdo nechá vyvolat film, a podnikatel to zprasí, tak je odpovědnost za vzniklou škodu nesporná (úroveň kvality v případě sporu posuzuje soudní znalec), bez ohledu na nějaké papíry. Mimochodem, tzv. certifikáty kvality (ISO 9001 apod.) také nezaručují kvalitu. Pouze potvrzují, že firma má vypracovaný a dodržuje systém řízení jakosti. Samotnou kvalitu služeb nijak neřeší.