NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Na akci Made by Google 2026 (YouTube) byla oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V poslední době vídám stále častěji, jak některý úřad nebo firma neuvádí na svém webu žádné e-mailové adresy. Místo nich je tam jen podivný formulář, který může, ale také nemusí fungovat.
Je to plíživá záležitost, ale čím dál tím víc mi to vadí. Poprvé mi to pořádně hnulo žlučí v případě, kdy jsem chtěl poslat dotaz na ministerstvo dopravy. Maily nikde, jen nějaký formulář, u kterého člověk neví, co se s vloženou zprávou stane - kdo ji dostane, a zda vůbec. Pravda, většinou si zpráva svého adresáta najde, ale velice často toho nepravého. Tedy někoho, kdo funguje jako nárazník, vybaven dostatečně hroší kůží, a naopak nevybaven přílišnými znalostmi, které by mohly provokovat ke správné odpovědi. Podobně to funguje tam, kde velká organizace zveřejňuje jen jednu jedinou adresu.
Na jedné straně to lze pochopit. Je to především ochrana před spamem. Jenže tu lze řešit i lépe, tak, aby "vnější rozhraní" netrpělo, a nezredukovalo se jen na nějakou anonymní bránu. Problém je totiž v tom, že nelze kontaktovat přímo konkrétního člověka, který by nejlépe danou věc vyřídil. Tak musí jedním kanálem putovat (např. v případě MZdrČR) dotazy k vyhláškám, stížnosti na práci úředníků i třeba hlášení chyb na webu.
U soukromých firem je mi to v podstatě jedno. Je to na stejné úrovni, jako rozdíl mezi firmou s centrálou ve středu města, otevřeným přístupem, veřejným telefonním seznamem na konkrétné lidi, a firmou ukrytou v bývalém skladu za městem, bez jakéhokoli označení dveří a bez veřejných telefonních čísel (nebo s jedním jediným). Obskurní firma je vždy podezřelá - proto se jí obloukem vyhnu.
Ale vadí mi to u úřadů - ty mají být totiž tak veřejné, jak je to jen možné. Považoval bych tedy za samozřejmost, že mohu poslat mail konkrétnímu člověku, např. webmasterovi nebo vedoucímu nějakého odboru - úplně stejně, jako jim mohu poslat normální papírový dopis. Na mnohých úřadech však o tom mají zjevně jinou představu. Ještě aby je někdo mohl otravovat!
Tiskni
Sdílej:
), nedávám žádost Novákové co tam sedí za okýnkem, ale tomu úřadu. Takže je mi jedno, jestli tu žádost zpracuje Nováková, jiná úřednice, uklízečka nebo vycvičený šimpanz, pokud to funguje jak má.
E-mail nemusí, ale měl by. Jde o to, že když se něco pošle přes formulář, někdo to pak ručně třídí, a záleží na tom, komu to předá (nebo taky nepředá). Když se něco pošle konkrétnímu člověku, je už čistě na něm, co s tím provede.
Smrt a daně, pozor na to! A smrt má navíc tu výhodu, že vás potká jen jednou za život...
). Takze me to nijak nepoburuje, protoze si myslim, ze by to melo fungovat podobne... (Ted nemluvim o tom, jak to kde je spatne zpracovane, co by bylo vhodne v takovem formulari a co ne...)