Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Konference LinuxDays 2026 proběhne již tento víkend 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference LinuxDays 2026 znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup je volný.
Microsoft oznámil, že WSL kontejnery (WSLC) aneb linuxové kontejnery ve Windows Subsystem for Linux (WSL) jsou již obecně dostupné. Současně popsal jejich architekturu.
openSUSE Leap 16.1 vstoupil do RC fáze. Nově lze instalovat jako standardní systém (Standard) nebo jako neměnný systém s atomickými aktualizacemi (Immutable). Samostatná neměnná distribuce openSUSE Leap Micro končí.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V oblasti automobilové dopravy často slýcháme různé mýty. Některé z nich bych chtěl nyní vyvrátit. A předem říkám - kdo to nechce číst, ať to nečte. Zbytečně by se pak rozčiloval...
Každou chvíli slýcháme stesky, jak jsou naše silnice plné pojízdných vraků. Bývá to doplněno o informaci, že náš vozový park má průměrné stáří 14 let (osobní auta). Jeden bývalý ministr chtěl dokonce obnovu aut silně dotovat ze státního rozpočtu (což je nápad zralý na odbornou péči). Skutečnost je ale úplně jiná. Na našich silnicích potkáváme auta ve zcela jiném složení.
Údaje o průměrném stáří a o počtu automobilů Škoda 120 jsou údaje o registrovaných vozidlech. To samozřejmě nic neříká o tom, kolik toho tato auta najedou. A pravda je takové, že čím starší auto, tím toho v průměru najede méně - pro zmíněné "stodvacítky" odhaduji roční nájezd na úrovni 2-3 tisíce km. Potkat takové auto na silnici 1. třídy (nebo dokonce dálnici) je hodně řídká událost. Naopak nejvíce jezdí auta do 3 let stáří. Podle toho, co člověk vidí v bazarech, činí nájezd těchto (typicky firemních) aut okolo 50000 km/rok.
Z toho je zřejmé, že vliv starých aut na aktuální silniční provoz je zanedbatelný - a to jak z hlediska dopravně bezpečnostního, tak z hlediska zátěže životního prostředí (mnohem horší jsou - dnes již i u osobáků převažující - naftové motory; ale to je na jinou debatu). Není sebemenší důvod proti nim jakkoli násilně zasahovat nebo dokonce dotovat jejich nahrazení.
Další mýtus je, že dovoz ojetých aut z ciziny zaplní naše silnice rozpadajícími se vraky. Tento hlas zní hlavně od výrobců a dovozců nových vozů, kteří si usilovným tlakem na politiky snaží zvýšit prodej - aby se prostě německá ojetina v Německu také sešrotovala a Češi kupovali výhradně nová auta (nebo v nejhorším místní ojetiny).
Pravda je ale opět jiná. Typickým kupcem levné ojetiny z dovozu není člověk, který by si koupil nový vůz. Naopak, pokud by neměl možnost koupit si (ať už místní nebo dovezenou) ojetinu, bude řadu dalších let opatrovat rozpadající se starou škodovku, moskviče nebo wartburga. Když si koupí např. pětiletou ojetinu, může nechat tento skutečný (třeba třicetiletý) vrak sešrotovat a bude jezdit ekologičteji a bezpečněji.
Někdo může namítnout: "Máme dost vlastních ojetin." Nemáme. Auta kvalitativně srovnatelná s tím, co se sem běžně dováží ojetého, se v Česku vyrábějí přibližně 8 let. Prodávané ojetiny pocházejí většinou z firem, kde si vytrpěly své. Proto je na českém trhu s ojetými auty poměrně málo vozů v dobrém stavu, navíc většina nabízených aut má velice chudou výbavu. Naopak ve státech jako je Německo, Francie nebo Belgie je trh plný velice zajímavých ojetin, s málo najetými kilometry, bohatou výbavou, za nízkou cenu.
Iluze, že si někdo místo 5 let staré ojetiny za 100 tisíc (fplný palbě) koupí úplně novou, víc než dvakrát dražší fóbiji fjunijoru (případně některou z pojízdných nákupních tašek za 10 průměrných platů), je obvykle zcela lichá.
Možnost dovážet bez omezení auta z ciziny, a to i třeba auta 8-10 let stará, je důležitá z hlediska inovace českého vozového parku. A pokud se někdo obává případného horšího technického stavu dovezených aut, měl by soustředit své úsilí na stanice technické kontroly. Tam se totiž rozhoduje o tom, co bude po našich silnicích jezdit, a nelze tolerovat stav, kdy "za flašku" projde totálně shnilý wartburg, stejně jako podobně vypadající ojetina z ciziny.
Návštěvníci Prahy mají nezřídka pocit, že se v Praze jezdí velice agresivně, a hlavně nebezpečněji než jinde. Není to tak. Mimořádně hustý provoz sice vede k poněkud jinému stylu ježdění, ale obecně to není nebezpečnější než jinde (to tvrdím jako "venkovan", který jezdí autem do Prahy jen občas).
Sice se v Praze často překračuje nejvyšší dovolená rychlost, parkuje se leckde, ale člověk tam tolik nevídá "dělání dvou pruhů z jednoho" (pardubická specialita), jízdu prostředkem ulice (jihočeská specialita), nepotkává tolik opilých řidičů (jihomoravská specialita) apod. Prostě, každý kraj má svá specifika, odpovídající tomu, jak se v dané oblasti jezdí a žije.
Nedá se tedy říct, že v Praze jsou řidiči větší prasata než jinde. Jsou prostě jen přizpůsobení situaci, která v pražském provozu panuje. Na řidiče odjinud to může působit děsivě, ale když zase Pražák přijede třeba na Moravu, cítí se tam podobně. Je to zkrátka všude podobné a Praha nijak nevybočuje z běžné české řidičské úrovně.
Máme ještě celou řadu podobných mýtů, ale o nich zase někdy jindy. Pro dnešek už to bohatě stačilo.
Tiskni
Sdílej:
Druhé místo je rychlodráha mezi Pardubicema a Hradcem, tam je celkem normální potkat i tři auta vedle sebe jedoucí v protisměru.
Mám sice v profilu Zlín, ale taky jsem najezdil pár desítek tisíc po Brně, když jsem tam pracoval, nikde jsem takový problém neměl.
Ale neeee, misto toho abych mel poradny bezpecny a ekologicky auto budu kluvi nasim panum poslancum jezdit ve smradlavem, rozpadajicim se a nebezpecnem trabosovi.
Ani ne tak kvůli nim, oni ten dovoz neomezují pro vlastní plezír, ale proto, aby vyhověli svým oblíbeným lobbistům… :-(
to, ze diesel ma vyrazne vyssiu efektivitu (mimochodom, uz i obycajny parny stroj s trojitou expanziou - snad som to dobre napisal - ma vyssiu ucinnost ako benzin), to v statistike neuvidis.
Jenom bych se chtěl ohradit proti používání mýtu, že dieslový motor znečišťuje přírodu víc než benzínový.V tuto chvíli to tak jednoznačně je. Naprostá většina prodávaných nafťáků nemá (a ještě dlouho mít nebude) filtr pevných částic, navíc mají pouze primitivní oxidační katalyzátor. Benzinové motory jsou oproti tomu vybaveny plnohodnotným řízeným katalyzátorem, proto mají ve většině sledovaných škodlivin nižší emise než motory naftové. Jediná výhoda vznětových motorů je jejich větší účinnost. Ale v některých jízdních režimech (jízda ustálenou rychlostí) už jim dnes výrazně šlapou na paty benzinové motory s přímým vstřikováním.
On by to ten filtr pevných částic vyřešil, ale proč ho kupovat, když je to většinou za příplatek a ještě se to musí cca co 70-100 tisíc km měnit a výměna příjde hodně přes 10 000,-?
Kdyby pak třeba takové auto dostalo nějakou daňovou úlevu na pořizování těchto "eko" součástek, tak by top mohlo být o něco lepší.
Je to jako např. toyota prius (nebo jak se to jmenuje). Na co takové "eko" auto, když stojí jak luxusní limo a platím 19% DPH za pořízení i ND a kdo ví kolik bude třeba vrazit do údržby? 