GPL konečně legální

23.5.2006 19:01 | Přečteno: 5032× | Software

Až do včerejška byla licence GPL, podobně jako naprostá většina svobodných i nesvobodných licencí, podle českého práva neplatná, resp. neúčinná (nebylo např. možné soudně zasahovat proti jejímu porušování). To se změnilo se zákonem č. 216/2006 Sb., který novelizuje autorský zákon a zavádí možnost udělovat licenci i bez explicitního uzavření smlouvy.

Dosud se mohli čeští porušovatelé GPL smát. I když si s kódem chráněný touto licencí (nebo třeba LGPL, BSD, MPL apod.) dělali, co se jim zlíbilo, nemohl jim soud ani nařídit, aby od tohoto jednání upustili. Současně byli v nejistotě také uživatelé, protože vlastně užívali program bez platné licence, a proto jim mohl autor případně přichystat i nějaká nepříjemná opatření.

To už je naštěstí minulostí. Aspoň teď před volbami se zákonodárci chytli za nos a schválili to, o čem se mluví už celou řadu let (zejména od přelomu století). Od nynějška už nebude nutné, aby se pro užití programu explicitně uzavírala smlouva. Stačí, aby autor určil podmínky užití, a uživatel získá právo užít program už tím, že k na tyto podmínky přistoupí.

Novela kromě výše uvedené věci přináší ještě jednu hlavní změnu. Je to přitvrzení v oblasti odstraňování ochran proti kopírování (nebo jinému zásahu do autorských práv). To staví mimo zákon prostředky jako je DeCSS (i když zrovna v tomto případě by to bylo mírně sporné), které byly už dříve v některých státech nezákonné - nyní jsou i u nás. Toto samozřejmě přinese mnohé komplikace, protože mnohdy byly tyto prostředky jedinou možností, jak něco přehrát pod GNU/Linuxem.

I přes onen nepříliš šťastný zákaz jde určitě o přínosný zákon. Autoři (nejen) svobodného softwaru konečně mají k dispozici funkční právní rámec pro své konání.

       

Komentáře

[kyknos]

Myslim ze nemas pravdu. Smat se nemohli. Pokud jim nebyla licence udelena (kdyz to bez smlouvy neslo), nemeli prece pravo nakladat s kodem vubec. Na to staci obycejny copyright, zadna licence. Proste jako by sw licenci nemel.

Kazdopadne dobre za zmenu.

[Michal Čihař]

Nemohli se smát, protože když neplatila GPL, neměli žádné právo kód licencovaný pod GPL vůbec používat.

[Luk]

Jsem silně přesvědčen o tom, že kdyby někdo podal žalobu kvůli neoprávněnému použití kódu licencovaného pod GPL, neuspěl by. Bohužel se tu žádná taková žaloba neřešila, takže jsou to jen spekulace.

[Michal Čihař]

Proč by neuspěl? Buď GPL platí a musí se řídit jejími podmínkami, nebo neplatí a pak nastupuje normální copyright.

[XXX]

no nevim to jistě ale ptal jsem se na toto právníka a bylo mě před rokem odpovězeno tak že v podstatě české právo něco jako GPL nezná a že by dosti záleželo jak by případný právní spor vyřešil 1 soud. Pokud by se stalo v rámci rozhodování tak i tak, poté by se další soudy řídili neformálně dle tohoto rozhodnutí. Tedy pokud by soud rozhodl v neprospěch žalovatele (poškozeného) tak bychom měli v celé ČR smůlu. Zdar a sílu.

[kyknos]

blabol. pokud GPL neplati, je to totez jakoby zadna licence nebyla.

[XXX]

Já jsem měl spíše na mysli to kdyby případná žaloba nastala. A proto jsem napsal též se si nejsem jist a že jsem předal to co sem dostal... Ale rád se poučím.

[Vlastimil Ott]

Neměli. České právo není založeno na precedentech.

[XXX]

To samozřejmě, nechci se s vami hádat, ale slyšel jsem že praxi to funguje tak že soudy se koukají po podobnýh případech u jiných soudů a defakto se nepřímo už vynesenými rozsudky řídí. Ale byl bych rád kdyby se ktomu vyjádřil relevantní právník. Rád se poučím.

[Luk]

Není, ale hlavně pokud soudci sami nemají jasno, řídí se podle nich.

[Luk]

Ono je to trochu složitější. Žalovaný totiž může tvrdit, že program používají tisíce (miliony apod.) uživatelů a proti nim autor nijak nezasahuje. Existence cáru papíru s nadpisem GPL v tom nemusí hrát žádnou roli.

Použiju přirovnání: Někdo má nějakou obchodní známku pro svůj produkt. Tuto obchodní známku používá mnoho lidí k různým účelům a majiteli to nevadí. Ale pak ji někdo začne používat trochu víc, než se majiteli líbí, proto ho zažaluje. Naděje na úspěch je mizivá, protože předtím toleroval použití známky. A v tomto případě to může být podobné.

[michich]

Ochranné známky a autorské právo jsou natolik různé oblasti, že nelze závěry z jedné přenášet do druhé.

[Luk]

Jenže v tomto případě jednak nejde o ochrannou známku, nýbrž o známku obchodní (která má k autorskému dílu blíž), a navíc zrovna tady se jedná o velice srovnatelnou situaci.

[kyknos]

nejedna. je to naprosty nesmysl. nikdo nemuze pouzivat me autorske dilo proti me vuli (az na par specialnich pripadu jako citace atd)

[Luk]

Obchodní značku (označení výrobku, služby apod.) také ne, protože by to byla nekalá soutěž podle § 44 a násl. obchodního zákoníku.

Uvedu příklad: Řekněme, že název IntelliMouse, používaný jedním známým výrobcem (zdaleka nejen) myší není ochrannou známkou (sice je, ale to teď nechme stranou). Různé menší firmy budou léta tento název používat pro své myši a majitel značky nebude reagovat. Pak ho začne používat velký výrobce myší a majitel značky na něj podá žalobu pro nekalosoutěžní jednání. Soud pravděpodobně prohraje, protože předtím dlouhodobě tiše souhlasil s užitím značky. A tady je to podobné.

Jasné?

[michich]

Jasné, ale irelevantní.

[Zdeněk Štěpánek]

Hmm, libdvdcss neni obsazen ani v susich repositarich, ani v tech externich (kde jsou non-free kodeky), proste nikde. Musi se stahnout primo z developers.videolan.org/libdvdcss/ a nainstalovat pomoci rpm rucne.

Ve slackwaru (respektive na linuxpackages.net) myslim je.

S timhle mi muzou polibit vite co, kdyz so chci prehratz DVD pujceny v pucovne tak si ho proste prehraju treba v toustovaci.

Zdenek

[Mikos]

Přesně tak. Vážení zákonodárci, polibte si pr*el!

Btw. v Arch Linuxu mam libdvdcss přímo v oficiálním repozitáři A v Gentoo je taky přímo oficiálně

[unknown_user]

Novela kromě výše uvedené věci přináší ještě jednu hlavní změnu. Je to přitvrzení v oblasti odstraňování ochran proti kopírování (nebo jinému zásahu do autorských práv). To staví mimo zákon prostředky jako je DeCSS (i když zrovna v tomto případě by to bylo mírně sporné), které byly už dříve v některých státech nezákonné - nyní jsou i u nás. Toto samozřejmě přinese mnohé komplikace, protože mnohdy byly tyto prostředky jedinou možností, jak něco přehrát pod GNU/Linuxem.

Proč je nutné pod linuxem používat k přehrávání chráněných filmů knihovnu libdvdcss? Vím, že odstraňuje ochranu z dvd, ale jak to řeší programy pro Windows jako třeba PowerDVD? Přece ten film musí také nějak dekódovat!!

[Luk]

Tady je jeden zásadní problém, a v budoucnu (s GPL 3) se to projeví ještě mnohem silněji. Přehrávače pro Windows neumožňují (přímo, nepřímo to zatím jde) záznam toho filmu v dešifrované podobě - jen přehrát a konec. A protože to jsou proprietární programy, nelze jen tak vzít tu část, která se o dešifrování stará, a postavit na ní program, který by dešifrovaný film zaznamenal (nebo program upravit, aby to uměl).

Ovšem věci jako libdvdcss jsou licencovány tak, že i kdyby to původní autor programu udělal tak, že by fungovalo pouze přehrávání, kdokoli to může snadno upravit i k záznamu. To je ten podstatný rozdíl.

I když zrovna tady je to dost sporné a soud by rozhodoval, co je hlavním účelem - hodně by záleželo na tom, jak by byl program deklarován autorem (zda hovoří o možnosti použít ho k obejití ochrany).

[Mikos]

Bez libdvdcss si běžné video DVD prostě nepřehraješ. Možností jsou proprietární programy, které mají licenci na přehrávání DVD, ale pro Linux zaprvé žádný takový pokud vím není a za druhé i kdyby byl, odmítam na přehrávání _MÉHO_ dvd používat nějaký proprietární closedsource program.

A za druhé já mám právo pořizovat si záložní kopie _SVÝCH_ dvd, nikdo mi z mého hlediska nemá toto právo upírat. Pokud to tento nový zákon dělá, tak ať si ho strčí do pr****!

Vždycky sem podporoval všechny anti-DRM aktivity a budu v tom pokračovat, protože DRM je _zlo_ a musí být zničeno.

[gorgon]

Zde je odpověď poněkud složitější. Každý komerční přehrávač DVD je opatřen klíčem (master key), který umožňuje dešifrování obsahu DVD. Za tento klíč resp. za licenci k užití technologií DVD (část z nich je patentována) platí výrobce přehrávače subjektu vlastnícímu práva většinou podle počtu prodaných licencí (resp. kusů přístrojů). To je z pohledu open-source a taktéž z pohledu čínských výrobců DVD přehrávačů docela průšvih.

Věc má druhou stranu. Vzhledem k tomu, že všichni, kdo chtějí přehrávat DVD na Linuxu mají dostatek kvalitních přehrávačů využívajících služeb knihovny libdvdcss, nikdo z komerčních výrobců programů se na tento trh nežene. Šance na prodeje linuxových přehrávacích programů jsou vzhledem k tomuto faktu a též k reálnému počtu desktopových uživatelů rekněme nemotivující. A to je odpověď na současný stav.

[stativ]

Podle toho toustovace bych skoro soudil ze jste uzivatelem NetBSD

[iop]

IMHO je prehrani a vytvareni rozmnozeniny pro osobni potrebu z pohledu zakona to same. Nejedna se totiz vubec o zasah do autorskych prav. A protoze je pro prehrani libdvdcss nutna, tak jejimu uziti nelze branit.

[kaaja]

Neznám přesně text zákona, ale zeptám se. Je nezákoné používat prostředky, které mimo jiné umožňují obcházení ochrany, k tomu abych medium ne kopíroval, ale pouze přehrával?

Zákon takhle přímo zakazuje dělat si záložní kopie chráněných CD a DVD - medium se škrábne a já jsem v pytli.

[Luk]

Je to sporné a záleží na situaci. Mám-li program, o kterém autor říká, že přehraje libovolné DVD (aniž by byla řeč o nějaké ochraně), pak jeho použití s téměř jistě legální je. Ochrana totiž směřuje proti způsobům použití, k nimž autor neudělil souhlas. K přehrávání souhlas udělil, proto se jedná o oprávněné užití díla. Pokud by se ale autor nějak např. v popisu programu zmiňoval o nějakém obcházení ochrany, už to nemusí být tak jednoznačné.

[iop]

Ja u jsem napsal vyse -- DVD bylo prodano za ucelem prehrani (to snad uzna kazdy soud). Nelze tedy nikomu branit v jeho prehravani. Tudiz samotna existence nejake knihovny (nutne pro prehrani) nelegalni byt nemuze. A vytvareni rozmnozeniny dila pro vlastni potrebu take neni nelegalni.