Ne Opera, ale Evropská komise má máslo na hlavě

16.12.2007 16:16 | Přečteno: 1780× | Rouhání největší

Je zajímavé pozorovat, jak teď kdekdo hází špínu na Operu, přestože pravým cílem zloby by měl být někdo úplně jiný. Máslo na hlavě má Evropská komise, která ze sebe nechala udělat munici pro střelbu jedné firmy na druhou.

Přiznám hned na začátku, že se mi chování společnosti Opera Software ani trochu nelíbí. Společnost, která tvoří nejrychlejší, nejpoužitelnější a nejinovativnější webový prohlížeč na světě, toto nemá zapotřebí. Než tuhle aktivitu, uvítal bych raději vytvoření API pro pluginy, což je jediná oblast, kde Opera skutečně zaostává za Firefoxem a Thunderbirdem.

Ovšem na druhou stranu představitele Opera Software chápu. Jde o soukromou firmu, která má (narozdíl třeba od Mozilla Foundation) jako primární cíl produkovat zisk. A může k tomu využít všech legálních prostředků. Proto se akcionáři mohou manažerů zcela oprávněně ptát, zda využili vše, co je k dispozici. Pokud by se ukázalo, že nikoliv, mohou (a dokonce by měli) manažeři ve svých funkcích skončit.

Jedním z takových prostředků se stalo využití orgánů veřejné správy. Nejen těch národních (u nás třeba ÚOHS nebo ČTÚ), ale i nadnárodních, typicky institucí EU. Využití těchto institucí je jednoduché, levné a kromě toho se bonzující firma také trochu zviditelní.

Zrovna Evropská komise je institucí, kde různá udání nacházejí dobrou živnou půdu. Stačí si vzpomenout, kolikrát už byl zrovna právě Microsoft vláčen blátem - a to zcela nesmyslně a navíc naprosto neefektivně. Z EK se snahou o "vylepšování tržního prostředí" prostě stala munice pro střelbu jedné (slabší) firmy po druhé (silnější). Nedivme se proto, že toho firmy využívají, když tu ta možnost je.

Proto moje zloba míří ne na Opera Software (protože pak by mohla úplně stejně mířit na nejednoho českého ISP nebo telefonního operátora, především za bonzování namířené proti někdejšímu Českému telecomu, nebo třeba na Sun Microsystems nebo na Symantec), ale právě na Evropskou komisi. Montuje se do všeho, a zejména do toho, čemu komisaři vůbec nerozumí. Za peníze z našich daní se tam něco sáhodlouze řeší, aby pak spatřilo světlo světa rozhodnutí, nad kterým zůstává rozum stát.

Dokud se bude EK i další instituce chovat jako dosud, budou podobné případy poměrně časté. Jediným rozumným řešením tedy je, nechat toto tržní prostředí na pokoji, stejně ho instituce nijak nezlepší (spíš zhorší). Jenže pak by se zjistilo, kolik úředníků je tam či onde naprosto zbytečných - proto lze očekávat urputný boj o existenci a všemožné zdůvodňování vlastní důležitosti. A za současné situace budou v tomto boji mít, obávám se, úředníci pořádně navrch.

       

Komentáře

[VRtulnikk]

Neco na tom, co rikas asi bude...

[otula]

Mluvíš mi z duše, lépe bych to asi nenapsal

[pools]

V tom "nej" výčtu ti snad už jen chybí "nejméně používaný"

[otula]

Jenže to je otázka setrvačnosti lidí, nikoliv kvality prohlížeče. Špatně zvolený obchodní model - příliš pozdní uvolnění alespoň jako adware, ještě později freeware. Tak dlouho se to snažili prodat, až zůstali daleko vzadu.

[Luk]

Přesně tak. Navíc není pravda, že by byl nejméně používaný. Je třetí nejpoužívanější (po IE a Firefoxu). Navíc dost záleží na teritoriu (např. v Česku má Opera přes 5 %) a na druhu stránek - například u tohoto blogu má (za poslední měsíc) Opera 15 % (Gecko 59 %, Trident 16 %, KHTML 9 %), u mého blogu na Respektu 13 % (Gecko 41 %, Trident 43 %, KHTML 2 %).

[Petr Tomeš]

Navíc není pravda, že by byl nejméně používaný. Je třetí nejpoužívanější (po IE a Firefoxu).

Nevypadá to.

[Luboš Doležel (Doli)]

Ale v ČR to vypadá, Macománie sem stejně jako iPodománie nedorazila.

[Petr Tomeš]

Myslel jsem, že se tu mluví o tom nejdůležitějším hledisku - globálu (svět).

[freshmouse]

No jo, v globálu všechno máme.

[Petr Tomeš]

Opravdu si myslím, že Opera tu stížnost nepodávala kvůli pár tisícům uživatelů Opery v ČR.

[freshmouse]

Naprosto souhlasím. Obávám se však, že jsi nepochopil moji reakci.

[Petr Tomeš]

Ne, nepochopil. Vysvetlíš?

[freshmouse]

O tom, že "v globálu máme všechno", mluvil Husák. Potom si z toho lidi dělali legraci a ptali se, kde je ten obchoďák Globál...

[Luk]

Ale také ne kvůli uživatelům např. v USA, kteří sice mají na globální statistiky významný vliv, ale nějaká EK je jim ukradená.

[Petr Tomeš]

Dobře, ale pokud je v Evropě Opera někde druhá a někde třetí, pořád má zanedbatelnej tržní podíl kolem většinou dvou, tří procent.

[pavlix]

To mi nepřijde jako úplně zanedbatelný podíl.

[Luk]

Když už, tak by bylo dobré argumentovat čísly v Evropě (přesněji v EU). Působnost Evropské komise opravdu nesahá do USA, Japonska a dalších států mimo EU.

[Petr Tomeš]

Psal jste, že je třetí nejpoužívanější, a to není tak docela pravda. Mohl jste aspoň uvést, že myslíte Evropu. I tak jste ale poukazoval na ČR, a ta tu Operu nevytrhne.

[pools]

Třetí nejpoužívanější by bylo hezké, kdyby člověk nevěděl že 55% trhu má ie, 40% firefox a zbytek všechno ostatní (a že toho je)

Zdroj: statistiky domény http://keramka.cz

[Luk]

No a co? Že má (teď střílím od boku) Boeing mezi velkými dopravními letadly podíl 50 %, Airbus 45 % a zbytek "to ostatní", znamená to snad, že být třetí v pořadí (což by dnes mohl být třeba Embraer nebo Bombardier) je špatné? Zrovna tady je ta paralela docela zřetelná, protože uvedení malí výrobci se zaměřují spíš na menší letadla (jako se Opera Software zaměřuje spíš na mobilní prohlížeče - Opera Mobile, Opera Mini a Opera for Devices) a ta velká (100+ míst) jsou pro ně jen doplněk.

Zdroj: statistiky domény http://keramka.cz

Hodnotit podíl podle jednoho webu nemá žádnou vypovídací schopnost. Mám například weby, kde je podíl návštěvníků z GNU/Linuxu 40 % i více (a kde IE nedosahuje ani 10 %).

[pools]

Právě pro to jsem tam dal právě tenhle web. Chodí tam totiž naprosto různorodí lidé, kteří mouhou, ale nemusí mít s IT nic společného - tím se podle mého názoru dosáhne mnohem objektivnějších výsledků, než u webů zabývajícíh se specifickými oblastmi (jako je například openSource). Také vidím, že umíte číšt mezi řádky daleko lépe, nežli to dokáži já. Nevšiml jsem si, že bych VŽIVOTĚ napsal, že je Opera špatný prohlížeč, tvrdím pouze, že jí používají zhruba dvě procenta lidí (v případě zmiňované Kerámky půl procenta). Můžete mi prosím poslat odkaz kde tvrdím, že to znamená, že je to špatný prohlížeč?

[Luk]

Můžete mi prosím poslat odkaz kde tvrdím, že to znamená, že je to špatný prohlížeč?

Proč ta vztahovačnost? A copak já tvrdím, že něco takového tvrdíte? Ne. Jen říkám, že procentuální podíl není všechno.

[pools]

Dík za vysvětlení . Z mého pohledu: větší rozšířenost -> více peněz z reklamy -> více peněz pro programátory

[pools]

To máte jistě pravdu, já však nic podobného netvrdím.

[springer]

Pozitivni na Vasich prispevcich je jednoduse kvalita slohu, mate to vystrukturovane, jasna myslenka, jasne zavery, naznacena opatreni a moznosti reseni - to vse ma hlavu a patu a tak trochu Vam toto Vase nadani zavidim.

V konkretnim pripade bych rad upozornil na jeden aspekt:

- EU a EK nesestava z Martanu nybrz jsou to lide jako my, Evropane a urednici. A kdyz se ma obsadit nejake pekne dotovane misto, tak pak by najednou nevadila EU ani panu profesorovi. Je to to same, jako s kazdym urednickym mistem, dokonce jako s kazdou pozici, ktera je 'statni'.

Je treba si uvedomit, ze brojenim proti urednictvu je brojenim proti 1/3 vsech spoluobcanu. Kdyz se sejde rozvetvenejsi rodina u vanocniho stolu, tak tam bude sedet minimalne 1/3, ktera je primo nebo neprimo odvisla od statniho aparatu. Vsem temto rodinym prislusnikum by se nyni muselo rici - jak vas mame radi, pracujte prosim za stejne penize 2 x efektivneji - kdyz uz to my ostatni platime.

To , ze vyse uvedene nezohlednujete mi ve vasich vyvodech chybi. Spolecnost samozrejme musi reagovat na vzrustajici produktivitu prace (Marx predpovedel pred 150 lety) a cini to tim, ze rozsiruje statni sektor. To zpusobi samozrejme v budoucnu smrt kapitalistickeho systemu ale do te doby se jeste vystaci rabovanim 3 sveta a prave presunem pracovnich sil do statniho sektoru.

Volani po tom, aby to spolecnost nedelala je proto nesmyslne, je to nezbytna vyvojova nutnost, EK zde byt jednoduse musi samozrejme se vsemi nevyhodami statniho rizeni.

[Luk]

EU a EK nesestava z Martanu nybrz jsou to lide jako my, Evropane a urednici. A kdyz se ma obsadit nejake pekne dotovane misto, tak pak by najednou nevadila EU ani panu profesorovi. Je to to same, jako s kazdym urednickym mistem, dokonce jako s kazdou pozici, ktera je 'statni'.

Na místo českého komisaře byl dosazen neúspěšný premiér Vladimír Špidla (což bylo mj. velmi netaktní k předchozímu komisaři Teličkovi, ale to je zase jiná kapitola).

Vsem temto rodinym prislusnikum by se nyni muselo rici - jak vas mame radi, pracujte prosim za stejne penize 2 x efektivneji - kdyz uz to my ostatni platime.

Já mám to štěstí, že ani v rozvětvenější rodině se nikdo ze státní správy nenachází (můj strýček býval kdysi poslanec, ale jen v letech 1990-92 ve Federálním shromáždění). Takže jsem tohoto ušetřen. Pár lidí na úřadech samozřejmě znám, nicméně v jejich případě nemám pocit, že by pracovali špatně nebo neefektivně. V nejhorším případě jim chybí odvaha dělat rozhodnutí (samozřejmě v rámci zákona), za která by jim hrozily nějaké problémy s nadřízenými.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Společnost, která tvoří nejrychlejší, nejpoužitelnější a nejinovativnější webový prohlížeč na světě, toto nemá zapotřebí.

Co je tohle za argumentaci? To je jako vycitat zmlacenemu, ze sel napadeni nahlasit na policii a ze mel radsi trenovat a utocnikovi to nandat. Pokud evropske urady zakroci proti MS, tak to bude na zaklade zakona a je snad v poradku, ze stat zasahuje proti nezakonnemu jednani podniku.

[springer]

to neni zadna argumentace, pisatel pouze vyjadril svuj svetonazor - neoliberalove by radi, aby se kazdy spolehl sam na sebe a neotravoval

[Vskutečnosti Saýc]

neoliberal je to slovo pro anarchystu z bohaty rodiny, co?

[Luk]

Pár slov pro pobavení (Jiří Havel):

Friedrich August von Hayek a Milton Friedman jsou neoliberálové. Zatímco liberalismus má věcně spíše neutrální význam (existují levicoví liberálové), neoliberalismus je pravicovou ideologií. Neoliberálové jsou často nedůtkliví na předponu neo a mají se za pravé liberály. Hádá-li se však někdo do krve, že jen on je ten pravý liberál a všechno společně s trhem a školním inspektorem ví lépe než vy, rychle rezignujte. Zkuste mu podstrčit někoho, kdo o sobě zase jako gramofon hlásá, že jedině on je ten pravý autentický levičák, a proto sežral moudrost. Budou si báječně rozumět.

[Luk]

Ta argumentace je naprosto logická. Kdyby firma neměla vůbec co nabídnout, bylo by pochopitelnější, že se snaží dosáhnout cíle jinými cestami (jako SCO). A zadruhé, když firma není schopna obstát v konkurenčním boji, je mnohem čestnější zlepšit kvalitu, efektivitu práce atd., než bonzovat na tom či onom úřadě, aby na konkurenta něco našel (a ono se téměř vždycky "něco" najde, a našlo by se i na onom bonzujícím).

Pokud evropske urady zakroci proti MS, tak to bude na zaklade zakona a je snad v poradku, ze stat zasahuje proti nezakonnemu jednani podniku.

Problém je mj. v tom, že ten zákon je tak neskutečně gumový, že si ho každý může vyložit jinak. Například Český telecom dostal svého času pokutu za uzavírání smluv na některé služby. Pokuta byla odůvodněna tím, že ČTc zneužil dominantní postavení uzavíráním smluv na dobu určitou s určením minimálního objemu služeb a s ustanovením ČTc jako výhradního dodavatele hlasových služeb.

Podle mého názoru zde ke zneužití dominantního postavení nedošlo, protože zákazník nemusel tuto smlouvu uzavírat, mohl využít buďto běžné tarify nebo přejít ke konkurenci. Kritizované tarifní programy (např. Business Platinum Combi) zajišťovaly velmi nízké hovorné, ale s podmínkou minimálního odběru ("volné minuty v ceně") a smluvního úvazku na stanovenou dobu (např. 5 let). Na tom nevidím nic špatného, rozhodně ne zneužití dominantního postavení.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Kdyby firma neměla vůbec co nabídnout, bylo by pochopitelnější, že se snaží dosáhnout cíle jinými cestami ... Problém je mj. v tom, že ten zákon je tak neskutečně gumový.

V tomto pripade (MS a prohlizec) se jedna o primo ukazkovy pripad zneuzivani dominantniho postaveni (svazani prodeje dvou nezavislych produktu, kde jeden ma dominantni postaveni na svem trhu a druhy nikoliv) a tezko lze argumentovat, ze zakon byl v tomto pripade priohnut. Spis vidim jako problem, ze proti nim prislusne instituce nezakrocily pred 10 lety.

[Luk]

Až na to, že se o svázaný prodej dvou produktů nejedná. Protože:

1. Produkt IE je nabízen zdarma.
2. Zásadní části (renderovací jádro atd.) IE jsou součástí GUI systému.

Kromě toho MS nijak nebrání tomu, aby si někdo nainstaloval jiný produkt určený k témuž účelu. Dokonce tento produkt může využívat stejné renderovací jádro jako IE.

[vmk]

Ad. 1: Přečtěte si EULA IE. IE opravdu není zdrama! Abych vám uštřil práci, zde je pasáž, která nás zajímá:

Smíte užítvat kopii tohoto dodatku s každou platně licencovanou kopií Microsoft Windows XP SP2 and Windows Server 2003 SP1 softwaru („software“). Tento dodatek nesmíte užívat, pokud nemáte licenci na software. Na vaše užívání tohoto dodatku se vztahují licenční podmínkypro software.

Ponecháno v původním znění ála "generál pjechoty".

Ad. 2:

Toto platí pro Windows XP a starší (kde to dodnes způsobuje četné bezpečnostní problémy), nikoliv pro Windows Vista, kde naopak MS při vývoji zdůrazňoval modularitu právě i s ohledem na různé soudní tahanice. Takže vytvoření verze Windows bez IE po technologické stránce nebrání vůbec nic.

[trekker.dk]

Když není zdarma, kolik přesně za něj musíš zaplatit?

[Käyttäjä 11133]

Ano a "služby" státu ti stát taky poskytuje zadarmo... Asi tak jak je zdravotnictví zadarmo.

[Luk]

A ony by Windows stály méně, kdyby v nich nebyl IE?

[vmk]

Na to si vyžádej účetní uzávěrku od Microsoftu. Jistě tě do ní nechají nahlédnout, když se jich tu tak vehementně a demagogicky zastáváš.

[Käyttäjä 11133]

To přece nic nemění na tom, že nejsou zadarmo. Byly by daně nižší, kdyby nebylo veřejné zdravotnictví? Kdyby se ze dne na den veřejné zdravotnictví zrušilo tak o tom silně pochybuji.

Kdyby se Microsoft vůbec nezabýval vývojem IE tak by v případě, že by si Microsoft udržoval konstantní zisk cena jeho produktů, které původně IE obsahovaly mohla poklesnout.

[Luk]

Vzhledem k tomu, že drtivou část technologií využívanou IE využije i jinde, téměř není rozdíl mezi náklady na vývoj Windows s IE a bez něj. Není žádný důvod se domnívat, že by i koncová cena byla jiná než dnes.

[Ctirad Feřtr]

Minimálně cenu Win XP Home, ve kterých je tento prohlížeč obsažen.

[Luk]

Jenže bez Windows je IE k ničemu (bastlení do Linuxu přes Wine nepočítám), takže je to irelevantní.

[Ctirad Feřtr]

Co je irelevantní? Abych mohl legálně používat IE, musím si koupit minimálně XP Home. Tečka. Irelevantní je maximáně tak diskuse o tom, jestli z té ceny systému IE dělá 5 nebo 50%.

[Luk]

Samozřejmě, že je to irelevantní. Protože abych si mohl pořídit např. havarijní pojištění od určité pojišťovny, musím mít auto. Pokud si chci pořídit IE, musím mít Windows. Vždyť je to prosté.

[Gilhad]

Musis mit auto zrovna a prave jedine od te urcite pojistovny? Vazne?

[Luk]

A říkám snad něco takového? Říkám, že pro pořízení B je potřeba mít A. Mohu uvést ještě jiný příklad. Abych si mohl pořídit službu O2 Hlasová schránka (zdarma), musím využívat hlasové služby firmy O2. Abych mohl využívat službu Detailní výpis hovorů Vodafone (zdarma), musím využívat hlasové služby firmy Vodafone.

[Ctirad Feřtr]

Prosímtě zamysli se nad tím, na co vlastně reaguješ.

[Luk]

Reaguji na to, že tvrdíš, že za pořízení IE musíš zaplatit minimálně cenu XP Home. A já na to říkám, že cena za pořízení libovolných Windows je naprosto irelevantní, protože se pořizuje IE k Windows a nikoli Windows kvůli IE. Stejně jako si člověk nepořizuje auto kvůli havarijnímu pojištění nebo telefonní služby kvůli podrobnému výpisu hovorů. Přičemž mezi kritérii pro výběr je to, že k Windows lze zdarma získat IE, resp. ke konkrétní telefonní službě podrobný výpis hovorů.

[petr_p]

… se pořizuje IE k Windows a nikoli Windows kvůli IE.

Řekl bych, že takto to chce MS, nikoliv zákazník. Touha primárně po IE, např. mezi webdesignery, je skutečná.

Srovnávat IE s výpisem hovorů je chybné, protože výpis sám o sobě bez uskutečněných hovorů nemá smysl.

To nelze říci o jen-ve-windows programu, který uživatel použivá kvůli němu samotnému, nikoliv kvůli Windows. Chcete snad říci, že zástupy správců, kteří chtějí migrovat na Linux, brání v jejich naplnění neexistující problém nepřenositelných/alternativních aplikací?

[petr_p]

s/zástupy/zástupům/

[Luk]

Řekl bych, že takto to chce MS, nikoliv zákazník. Touha primárně po IE, např. mezi webdesignery, je skutečná.

O koupi Windows rozhoduje zákazník. A že by webdesigneři zrovna toužili po prohlížeči, který působí řádově více problémů než jiné prohlížeče, je naprosto mimo - webdesigneři si IE pořizují jen proto, že to chtějí jejich zákazníci. Pokud by zákazníci svorně říkali: "Stačí validita a funkčnost v prohlížečích, které správně zpracovávají kód podle specifikace.", žádný webdesigner by IE nechtěl.

Srovnávat IE s výpisem hovorů je chybné, protože výpis sám o sobě bez uskutečněných hovorů nemá smysl.

A stejně tak prohlížeč, závislý na mnoha komponentách Windows, bez nich nemá smysl.

Chcete snad říci, že zástupy správců, kteří chtějí migrovat na Linux, brání v jejich naplnění neexistující problém nepřenositelných/alternativních aplikací?

To neříkám. Problém je v tom, že tvůrci aplikací netvoří pro Linux, protože je málo uživatelů. A málo uživatelů je proto, že je málo aplikací. Začarovaný kruh. Nicméně u IE se tento často používá kvůli jemu samému, kvůli využití věcí, které jinde použít nejdou (např. ActiveX).

[petr_p]

Nevím, jak je to s autem, ale obecně pojistit si může kdokoliv cokoliv. Jiná otázka je ve prospěch koho.

[Luk]

U aut lze pojistit jen takové, které existuje (aspoň na papíře). Neřeším to, že pojistník může být někdo jiný než majitel auta. Ale většina pojišťoven běžně nepojišťuje dražší vozy (Ferrari, Lamborghini, Maybach apod.).

[Luk]

Ad. 1: Přečtěte si EULA IE. IE opravdu není zdrama! Abych vám uštřil práci, zde je pasáž, která nás zajímá:

Smíte užítvat kopii tohoto dodatku s každou platně licencovanou kopií Microsoft Windows XP SP2 and Windows Server 2003 SP1 softwaru („software“). Tento dodatek nesmíte užívat, pokud nemáte licenci na software. Na vaše užívání tohoto dodatku se vztahují licenční podmínkypro software.

Ponecháno v původním znění ála "generál pjechoty"

To ale přece vůbec není v rozporu s tím, že je IE zdarma. Je to ve stylu: "Mohu si koupit A. Když si koupím A, mohu mít zdarma B." Tedy například: "Mohu si koupit auto značky A. Když si ho koupím, mohu mít zdarma střešní nosič."

Toto platí pro Windows XP a starší (kde to dodnes způsobuje četné bezpečnostní problémy), nikoliv pro Windows Vista, kde naopak MS při vývoji zdůrazňoval modularitu právě i s ohledem na různé soudní tahanice. Takže vytvoření verze Windows bez IE po technologické stránce nebrání vůbec nic.

A pomohlo by to komu? Uživateli, který by dostal systém bez prohlížeče - systém, na který by jiný prohlížeč dostal jen horko těžko, protože bez prohlížeče se prohlížeč dost špatně stahuje (tím spíš jakýkoli jiný prohlížeč než ten, který poskytuje výrobce systému)?

[vmk]

Ujasni si základní pojmy, zejména doporučuji nastudovat pojmy "zdarma" a "v ceně".

To je totiž rozdíl a pokud to nechápeš toto, tak mám obavu, že pochopení čehokoliv složitějšího je mimo tvé možnosti (možná se strašně mýlím, možná jsi expert v určitém oboru - ale v ekonomice opravdu ne).

[Luk]

Když docházejí argumenty, napadá se protistrana. Jo jo, tak to prostě chodí Jsem přesvědčen, že jsem dostatečně dobře vyjádřil to, co jsem měl na mysli. Pokud ne, mohu to říci ještě jednou, ještě primitivněji.

[trekker.dk]

Zdarma - nemusíš za to platit.

V ceně - platíš za to + za něco jiného jednu částku.

Internet Explorer je zdarma, protože za něj neplatíš. Schválně se podívej na stránky Microsoftu, uvidíš, že po tobě platit chtít nebudou. Bez ohledu na to, kterou verzi si stáhneš.

Ano, kdyby bylo k WinXP pouze IE6, za jiné verze bys musel platit a za IE6 do jiné verze taky, slovo zdarma by už nevyhovovalo. Ale to nemusíš.

[Käyttäjä 11133]

Pár dotazů...

Je nějaký způsob jak sdílet záložky mezi Operou a Firefoxem? Kdyby třeba Opera uměla Google Browser Sync na sdílení hesel, záložek, cookies,... Bylo by to fajn.

Dále má Opera plnou podporu v Gmailu?

[disorder]

claws mail je lepsi mailovy klient

[Petr Tomeš]

Na to se neptal.

[disorder]

mne sa ten klient v opere nepaci, chcem len poradit lepsiu alternativu

[Käyttäjä 11133]

Však já se neptám na Opeřího mailového klienta, ale na Opeří podporu JS.. Myslím webové rozhraní ke Gmailu.

[disorder]

neviem, gmail mam len ako spambox cez pop3 (ten ich imap je na hovno)

[Petr Tomeš]

Když nevíš, tak neodpovídej.

Gmail mi jde v Opeře 9.24 bezproblémů včetně chatovacího okna, akorat písmo je troch menší a takové divné. Pracovat se s tím dá. Podobně Dokumenty Google jsou polofunkční, ale dá se. V té aktuální vývojové verzi Opery 9.50 to vypadá líp.

[disorder]

aha, povedz mi o tom viac...

[Petr Tomeš]

Když už radíte, tak napište aspoň proč si myslíte, že je lepší, resp. v čem je lepší. Takhle je to rada o ničem. Je to podobná logika, jako když se někdo v poradně na živě ptá na problém s Windows a lidi mu poradí, že ho vyřeší s Linuxem (a setkají se s jinými problémy) nebo naopak když někdo na linuxových forech radí Windows, když seto třeba dá snadno vyřešit jinak.

[disorder]

a recenziu nechces?

[Petr Tomeš]

Nechci, ale takhle je ta vaše rada úplně k ničemu, protože problém nevyřešila a vůbec nic neřekla.

[disorder]

tak je dobre

[Käyttäjä 11133]

To ti věřím, ale mi jde hlavně o počítače kde nemám mailového klienta.

[disorder]

uuu, nechcel by som :(

[nevis]

+1

Jeste jsi teda mohl dodat neco nepekneho na adresu gmailu...

[Lojza]

Chtít bookmarky přímo v prohlížeči mi přijde dost nerozum. Nějaká forma "bookmarků" se uplatní v mnoha programech - ftp klient, prohlížeč pdf, rss čtečka, bookmarky v nautilusovi atd. O tohle se má starat externí aplikace a má to být všechno pěkně pod jednou střechou a se stejným ovládáním. Bohužel aplikace si stále jedou postaru a po svém místo toho, aby byla snaha o spolupráci.

Navíc bookmarkovat je nemoderní, dneska se scrapbookuje :-P

[Luk]

V zásadě tomu např. v KDE nic nebrání. "Záložky" mohou být třeba na ploše nebo kdekoli jinde. Pokud se jako výchozí browser v KDE nastaví Opera, bude se to otevírat v ní.

[Lojza]

Jenže se taky musí nějak vytvořit. Spolupráce ze strany prohlížeče je tedy nezbytná. Je to škoda, že dneska pořádně nejdou programy zhňácávat dohromady, napojovat rozhraní na rozhraní (já umím to, já potřebu to).

[Luk]

Záložku na ploše KDE vytvořím zcela jednoduše - přetáhnu tam z Opery tab nebo odkaz a zvolím "Vytvořit odkaz na tomto místě". Tím se tam vytvoří odkaz/záložka a při kliknutí na ikonu se mi příslušná stránka otevře v Opeře. Má to jen jeden háček, a to je název. Ten se totiž vytvoří v podobě, v jaké je URL a musím ho pak ručně upravit podle potřeby.

[petr_p]

V KDE4 má být část zvaná Nepomuk (uložistě sémantických metainformací). Nedávno bylo oznámeno, že se vyvine modul do Firefoxu a do Thunderbirdu, který bude přes DBUS umožňovat štítkování webových stránek a mailů.

Vzhledem k tomu, že ve Firfoxu verze 3 je záložky přednostně ukládají pomocí přiřazení štítku, mělo by být snadné přejít na štítkovaní prostřednictvím KDE.

[hydrandt]

Já gmail v Opeře semtam používám - bez problémů. Bohužel jiný browser nepoužívám, takže o možnostech synchronizace nic nevím. Nic moc bych ale nečekal...

Vím jen, že v té nově vyvíjené řadě (9.50?) má být něco na synchronizaci nastavení více Oper - záložky, vzhled, speed dial apod., ale nevím, co všechno to bude moct synchronizovat. A hledat se mi to nechce...