Na akci Made by Google 2026 (YouTube) bude oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Pravděpodobně víte, že je v plánu zavedení tuhé regulace cen roamingových služeb. Bude stanoven cenový strop (ještě není jasné, jaká bude přesná výše - současný návrh je 50 centů za minutu). Otázka zní: pomůže to vůbec někomu?
Že roamingové služby nepatří mezi nejlevnější, je známá věc. Ovšem - nikdo nikoho nenutí, aby tyto služby využíval. Není to v žádném případě něco, na čem stál svět, závisel život nebo něco podobného. Roaming patří mezi záležitosti čirého luxusu, komfortu, pohodlnosti.
V Evropské komisi však panuje jiný názor. Komisařka Viviane Reding má v plánu zavést cenový limit na roamingová volání. A pro svůj návrh nachází podporu i mezi ostatními komisaři, a taktéž i v Evropském parlamentu. Dokonce prý všichni ministři (do jejichž resortů telekomunikace spadají) ze členských států EU s návrhem souhlasí!
Upřímně řečeno, nedokážu si představit, že by s tím souhlasil ministr Ivan Langer, v současné době vykonávající též funkci ministra informatiky (a zabývající se tedy i telekomunikacemi). No, ale nic není nemožné, že...? I když je ještě možná jiná varianta - protože se příslušné schůzky neúčastnil sám ministr, nýbrž jeho náměstkyně Lenka Ptáčková Melicharová, třeba ministr ani neví, co se mu to v jeho úřadu děje.
Jde ale hlavně o to, co by měla regulace přinést. Současná cena je výsledkem rovnováhy nabídky a poptávky. Jde o službu, bez které se lze velmi snadno obejít, proto když ji někdo využívá, činí tak proto, že opravdu chce. A akceptuje tedy cenu, která nyní je.
Samozřejmě, že by každý rád volal levněji (kdo ne?). Ale je potřeba se na to podívat i opačně. V okamžiku, kdy se na nějakou takovou službu zavede regulace, nebude mít poskytovatel žádnou motivaci tuto službu zlepšovat. Bude pouze trpěna, bez jakékoli perspektivy. Stačí si vzpomenout na to, jakými tarify kdysi Český mobil (Oskar, nyní Vodafone) vyhrál licenci na mobilní síť. Tyto tarify podléhaly licenční regulaci, byly proto okleštěny na nejmenší možnou mez a byly "tlačeny" tarify neregulované. Podobně se choval Český telecom, když se snažil vytlačit zákazníky z regulovaných tarifů na ty neregulované (hlavně tím, že původní regulované tarify co nejvíce znepříjemňoval).
Stručně řečeno, není žádný rozumný důvod, proč tuto regulaci zavádět. Jenže už se stalo jaksi zvykem (zejména v EU), že žádné kroky nemusejí být logické, stačí, aby byly (pro někoho) líbivé. Takže to vypadá, že se regulace stane realitou, protože pro tržně regulační opatření stačí rozhodnutí na úrovni EU, místní zákony do toho nezasáhnou.
Tiskni
Sdílej:
Hlavním důvodem poměrně vysokých cen v Evropě je právě silná regulace.No, to je teda blbost...
Řekněte mi, že ten operátor opravdu takové náklady má, a já sklapnu...Ono to není tak jednoduché. Jako každá firma, i mobilní operátoři mají služby s různou mírou ziskovosti. Některé, jako třeba roaming, mohou být dražší, protože jsou zákazníci ochotni za ně ty vyšší ceny platit. U jiných služeb tato ochota není, proto jsou levnější. Je to stejné, jako když má hypermarket rohlíky po 0,40 Kč (a prodělává na nich), kdežto motorový olej prodává za 160 Kč, přičemž ho nakupuje za 80 Kč (marže je tedy 100 %). To není nic neobvyklého ani nového, dělá se to tak celá staletí. Tedy je to tak, že se prostě ve službách, jako je roaming, rozpouštějí náklady firmy jako celku. Zrovna mobilní operátoři mají vysoké fixní náklady a zanedbatelné variabilní (pokud nejde o platby jiným operátorům, např. za terminaci hovoru). Mohu uvést ještě jiný příklad. Některé firmy tvoří programy, které šíří pod svobodnými licencemi. Náklady na jejich vývoj pak rozpouštějí v ceně podpory pro tyto produkty. Tato cena se většinou nedá vůbec považovat za nízkou. Je na tom něco špatného? Vše se odvíjí od ochoty platit určité peníze za určitou službu (rovnováha nabídky s poptávkou). Za roaming tato ochota platit zjevně je, podobně, jako je ochota platit za podporu ke svobodnému softwaru.
IMHO: je to licencované (čítaj limitovaná konkurencia, myslím celé telekomunikácie), tak regulovať. Nie maximálnymi cenami za služby.
Možno by pomohlo rozdeliť na "poskytovateľ siete" a "poskytovateľ služieb" ... ale to sú už dva subjekty, to by radoby-v-prospech-štátu-pracujúci nevedeli zrátať, od koho pýtať spravodlivý podiel na zisku