KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Pravděpodobně víte, že je v plánu zavedení tuhé regulace cen roamingových služeb. Bude stanoven cenový strop (ještě není jasné, jaká bude přesná výše - současný návrh je 50 centů za minutu). Otázka zní: pomůže to vůbec někomu?
Že roamingové služby nepatří mezi nejlevnější, je známá věc. Ovšem - nikdo nikoho nenutí, aby tyto služby využíval. Není to v žádném případě něco, na čem stál svět, závisel život nebo něco podobného. Roaming patří mezi záležitosti čirého luxusu, komfortu, pohodlnosti.
V Evropské komisi však panuje jiný názor. Komisařka Viviane Reding má v plánu zavést cenový limit na roamingová volání. A pro svůj návrh nachází podporu i mezi ostatními komisaři, a taktéž i v Evropském parlamentu. Dokonce prý všichni ministři (do jejichž resortů telekomunikace spadají) ze členských států EU s návrhem souhlasí!
Upřímně řečeno, nedokážu si představit, že by s tím souhlasil ministr Ivan Langer, v současné době vykonávající též funkci ministra informatiky (a zabývající se tedy i telekomunikacemi). No, ale nic není nemožné, že...? I když je ještě možná jiná varianta - protože se příslušné schůzky neúčastnil sám ministr, nýbrž jeho náměstkyně Lenka Ptáčková Melicharová, třeba ministr ani neví, co se mu to v jeho úřadu děje.
Jde ale hlavně o to, co by měla regulace přinést. Současná cena je výsledkem rovnováhy nabídky a poptávky. Jde o službu, bez které se lze velmi snadno obejít, proto když ji někdo využívá, činí tak proto, že opravdu chce. A akceptuje tedy cenu, která nyní je.
Samozřejmě, že by každý rád volal levněji (kdo ne?). Ale je potřeba se na to podívat i opačně. V okamžiku, kdy se na nějakou takovou službu zavede regulace, nebude mít poskytovatel žádnou motivaci tuto službu zlepšovat. Bude pouze trpěna, bez jakékoli perspektivy. Stačí si vzpomenout na to, jakými tarify kdysi Český mobil (Oskar, nyní Vodafone) vyhrál licenci na mobilní síť. Tyto tarify podléhaly licenční regulaci, byly proto okleštěny na nejmenší možnou mez a byly "tlačeny" tarify neregulované. Podobně se choval Český telecom, když se snažil vytlačit zákazníky z regulovaných tarifů na ty neregulované (hlavně tím, že původní regulované tarify co nejvíce znepříjemňoval).
Stručně řečeno, není žádný rozumný důvod, proč tuto regulaci zavádět. Jenže už se stalo jaksi zvykem (zejména v EU), že žádné kroky nemusejí být logické, stačí, aby byly (pro někoho) líbivé. Takže to vypadá, že se regulace stane realitou, protože pro tržně regulační opatření stačí rozhodnutí na úrovni EU, místní zákony do toho nezasáhnou.
Tiskni
Sdílej:
Hlavním důvodem poměrně vysokých cen v Evropě je právě silná regulace.No, to je teda blbost...
Řekněte mi, že ten operátor opravdu takové náklady má, a já sklapnu...Ono to není tak jednoduché. Jako každá firma, i mobilní operátoři mají služby s různou mírou ziskovosti. Některé, jako třeba roaming, mohou být dražší, protože jsou zákazníci ochotni za ně ty vyšší ceny platit. U jiných služeb tato ochota není, proto jsou levnější. Je to stejné, jako když má hypermarket rohlíky po 0,40 Kč (a prodělává na nich), kdežto motorový olej prodává za 160 Kč, přičemž ho nakupuje za 80 Kč (marže je tedy 100 %). To není nic neobvyklého ani nového, dělá se to tak celá staletí. Tedy je to tak, že se prostě ve službách, jako je roaming, rozpouštějí náklady firmy jako celku. Zrovna mobilní operátoři mají vysoké fixní náklady a zanedbatelné variabilní (pokud nejde o platby jiným operátorům, např. za terminaci hovoru). Mohu uvést ještě jiný příklad. Některé firmy tvoří programy, které šíří pod svobodnými licencemi. Náklady na jejich vývoj pak rozpouštějí v ceně podpory pro tyto produkty. Tato cena se většinou nedá vůbec považovat za nízkou. Je na tom něco špatného? Vše se odvíjí od ochoty platit určité peníze za určitou službu (rovnováha nabídky s poptávkou). Za roaming tato ochota platit zjevně je, podobně, jako je ochota platit za podporu ke svobodnému softwaru.
IMHO: je to licencované (čítaj limitovaná konkurencia, myslím celé telekomunikácie), tak regulovať. Nie maximálnymi cenami za služby.
Možno by pomohlo rozdeliť na "poskytovateľ siete" a "poskytovateľ služieb" ... ale to sú už dva subjekty, to by radoby-v-prospech-štátu-pracujúci nevedeli zrátať, od koho pýtať spravodlivý podiel na zisku