Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Pravděpodobně víte, že je v plánu zavedení tuhé regulace cen roamingových služeb. Bude stanoven cenový strop (ještě není jasné, jaká bude přesná výše - současný návrh je 50 centů za minutu). Otázka zní: pomůže to vůbec někomu?
Že roamingové služby nepatří mezi nejlevnější, je známá věc. Ovšem - nikdo nikoho nenutí, aby tyto služby využíval. Není to v žádném případě něco, na čem stál svět, závisel život nebo něco podobného. Roaming patří mezi záležitosti čirého luxusu, komfortu, pohodlnosti.
V Evropské komisi však panuje jiný názor. Komisařka Viviane Reding má v plánu zavést cenový limit na roamingová volání. A pro svůj návrh nachází podporu i mezi ostatními komisaři, a taktéž i v Evropském parlamentu. Dokonce prý všichni ministři (do jejichž resortů telekomunikace spadají) ze členských států EU s návrhem souhlasí!
Upřímně řečeno, nedokážu si představit, že by s tím souhlasil ministr Ivan Langer, v současné době vykonávající též funkci ministra informatiky (a zabývající se tedy i telekomunikacemi). No, ale nic není nemožné, že...? I když je ještě možná jiná varianta - protože se příslušné schůzky neúčastnil sám ministr, nýbrž jeho náměstkyně Lenka Ptáčková Melicharová, třeba ministr ani neví, co se mu to v jeho úřadu děje.
Jde ale hlavně o to, co by měla regulace přinést. Současná cena je výsledkem rovnováhy nabídky a poptávky. Jde o službu, bez které se lze velmi snadno obejít, proto když ji někdo využívá, činí tak proto, že opravdu chce. A akceptuje tedy cenu, která nyní je.
Samozřejmě, že by každý rád volal levněji (kdo ne?). Ale je potřeba se na to podívat i opačně. V okamžiku, kdy se na nějakou takovou službu zavede regulace, nebude mít poskytovatel žádnou motivaci tuto službu zlepšovat. Bude pouze trpěna, bez jakékoli perspektivy. Stačí si vzpomenout na to, jakými tarify kdysi Český mobil (Oskar, nyní Vodafone) vyhrál licenci na mobilní síť. Tyto tarify podléhaly licenční regulaci, byly proto okleštěny na nejmenší možnou mez a byly "tlačeny" tarify neregulované. Podobně se choval Český telecom, když se snažil vytlačit zákazníky z regulovaných tarifů na ty neregulované (hlavně tím, že původní regulované tarify co nejvíce znepříjemňoval).
Stručně řečeno, není žádný rozumný důvod, proč tuto regulaci zavádět. Jenže už se stalo jaksi zvykem (zejména v EU), že žádné kroky nemusejí být logické, stačí, aby byly (pro někoho) líbivé. Takže to vypadá, že se regulace stane realitou, protože pro tržně regulační opatření stačí rozhodnutí na úrovni EU, místní zákony do toho nezasáhnou.
Tiskni
Sdílej:
Hlavním důvodem poměrně vysokých cen v Evropě je právě silná regulace.No, to je teda blbost...
Řekněte mi, že ten operátor opravdu takové náklady má, a já sklapnu...Ono to není tak jednoduché. Jako každá firma, i mobilní operátoři mají služby s různou mírou ziskovosti. Některé, jako třeba roaming, mohou být dražší, protože jsou zákazníci ochotni za ně ty vyšší ceny platit. U jiných služeb tato ochota není, proto jsou levnější. Je to stejné, jako když má hypermarket rohlíky po 0,40 Kč (a prodělává na nich), kdežto motorový olej prodává za 160 Kč, přičemž ho nakupuje za 80 Kč (marže je tedy 100 %). To není nic neobvyklého ani nového, dělá se to tak celá staletí. Tedy je to tak, že se prostě ve službách, jako je roaming, rozpouštějí náklady firmy jako celku. Zrovna mobilní operátoři mají vysoké fixní náklady a zanedbatelné variabilní (pokud nejde o platby jiným operátorům, např. za terminaci hovoru). Mohu uvést ještě jiný příklad. Některé firmy tvoří programy, které šíří pod svobodnými licencemi. Náklady na jejich vývoj pak rozpouštějí v ceně podpory pro tyto produkty. Tato cena se většinou nedá vůbec považovat za nízkou. Je na tom něco špatného? Vše se odvíjí od ochoty platit určité peníze za určitou službu (rovnováha nabídky s poptávkou). Za roaming tato ochota platit zjevně je, podobně, jako je ochota platit za podporu ke svobodnému softwaru.
IMHO: je to licencované (čítaj limitovaná konkurencia, myslím celé telekomunikácie), tak regulovať. Nie maximálnymi cenami za služby.
Možno by pomohlo rozdeliť na "poskytovateľ siete" a "poskytovateľ služieb" ... ale to sú už dva subjekty, to by radoby-v-prospech-štátu-pracujúci nevedeli zrátať, od koho pýtať spravodlivý podiel na zisku