V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Pravděpodobně víte, že je v plánu zavedení tuhé regulace cen roamingových služeb. Bude stanoven cenový strop (ještě není jasné, jaká bude přesná výše - současný návrh je 50 centů za minutu). Otázka zní: pomůže to vůbec někomu?
Že roamingové služby nepatří mezi nejlevnější, je známá věc. Ovšem - nikdo nikoho nenutí, aby tyto služby využíval. Není to v žádném případě něco, na čem stál svět, závisel život nebo něco podobného. Roaming patří mezi záležitosti čirého luxusu, komfortu, pohodlnosti.
V Evropské komisi však panuje jiný názor. Komisařka Viviane Reding má v plánu zavést cenový limit na roamingová volání. A pro svůj návrh nachází podporu i mezi ostatními komisaři, a taktéž i v Evropském parlamentu. Dokonce prý všichni ministři (do jejichž resortů telekomunikace spadají) ze členských států EU s návrhem souhlasí!
Upřímně řečeno, nedokážu si představit, že by s tím souhlasil ministr Ivan Langer, v současné době vykonávající též funkci ministra informatiky (a zabývající se tedy i telekomunikacemi). No, ale nic není nemožné, že...? I když je ještě možná jiná varianta - protože se příslušné schůzky neúčastnil sám ministr, nýbrž jeho náměstkyně Lenka Ptáčková Melicharová, třeba ministr ani neví, co se mu to v jeho úřadu děje.
Jde ale hlavně o to, co by měla regulace přinést. Současná cena je výsledkem rovnováhy nabídky a poptávky. Jde o službu, bez které se lze velmi snadno obejít, proto když ji někdo využívá, činí tak proto, že opravdu chce. A akceptuje tedy cenu, která nyní je.
Samozřejmě, že by každý rád volal levněji (kdo ne?). Ale je potřeba se na to podívat i opačně. V okamžiku, kdy se na nějakou takovou službu zavede regulace, nebude mít poskytovatel žádnou motivaci tuto službu zlepšovat. Bude pouze trpěna, bez jakékoli perspektivy. Stačí si vzpomenout na to, jakými tarify kdysi Český mobil (Oskar, nyní Vodafone) vyhrál licenci na mobilní síť. Tyto tarify podléhaly licenční regulaci, byly proto okleštěny na nejmenší možnou mez a byly "tlačeny" tarify neregulované. Podobně se choval Český telecom, když se snažil vytlačit zákazníky z regulovaných tarifů na ty neregulované (hlavně tím, že původní regulované tarify co nejvíce znepříjemňoval).
Stručně řečeno, není žádný rozumný důvod, proč tuto regulaci zavádět. Jenže už se stalo jaksi zvykem (zejména v EU), že žádné kroky nemusejí být logické, stačí, aby byly (pro někoho) líbivé. Takže to vypadá, že se regulace stane realitou, protože pro tržně regulační opatření stačí rozhodnutí na úrovni EU, místní zákony do toho nezasáhnou.
Tiskni
Sdílej:
Hlavním důvodem poměrně vysokých cen v Evropě je právě silná regulace.No, to je teda blbost...
Řekněte mi, že ten operátor opravdu takové náklady má, a já sklapnu...Ono to není tak jednoduché. Jako každá firma, i mobilní operátoři mají služby s různou mírou ziskovosti. Některé, jako třeba roaming, mohou být dražší, protože jsou zákazníci ochotni za ně ty vyšší ceny platit. U jiných služeb tato ochota není, proto jsou levnější. Je to stejné, jako když má hypermarket rohlíky po 0,40 Kč (a prodělává na nich), kdežto motorový olej prodává za 160 Kč, přičemž ho nakupuje za 80 Kč (marže je tedy 100 %). To není nic neobvyklého ani nového, dělá se to tak celá staletí. Tedy je to tak, že se prostě ve službách, jako je roaming, rozpouštějí náklady firmy jako celku. Zrovna mobilní operátoři mají vysoké fixní náklady a zanedbatelné variabilní (pokud nejde o platby jiným operátorům, např. za terminaci hovoru). Mohu uvést ještě jiný příklad. Některé firmy tvoří programy, které šíří pod svobodnými licencemi. Náklady na jejich vývoj pak rozpouštějí v ceně podpory pro tyto produkty. Tato cena se většinou nedá vůbec považovat za nízkou. Je na tom něco špatného? Vše se odvíjí od ochoty platit určité peníze za určitou službu (rovnováha nabídky s poptávkou). Za roaming tato ochota platit zjevně je, podobně, jako je ochota platit za podporu ke svobodnému softwaru.
IMHO: je to licencované (čítaj limitovaná konkurencia, myslím celé telekomunikácie), tak regulovať. Nie maximálnymi cenami za služby.
Možno by pomohlo rozdeliť na "poskytovateľ siete" a "poskytovateľ služieb" ... ale to sú už dva subjekty, to by radoby-v-prospech-štátu-pracujúci nevedeli zrátať, od koho pýtať spravodlivý podiel na zisku