Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V minulých dnech jsem psal o zkušenostech s distribucí openSUSE 11 nainstalovanou na desktop formou aktualizace z verze 10.3. Na notebook jsem instaloval "načisto". Jak to dopadlo?
Zatímco na stolním počítači jsem openSUSE 11 instaloval jako aktualizaci předchozí verze, na notebook (IBM ThinkPad R51) putovala distribuci v podobě čisté instalace, bez uchování jakýchkoli souborů z dřívějška (data jsem měl samozřejmě přemístěná jinam). Cílem bylo zjistit, jak si nová verze distribuce poradí s notebookovým prostředím a s nároky, které na ni budu klást.
Samotná instalace proběhla naprosto hladce. Boot z DVD, nastavení všech potřebných parametrů (hlavně balíků softwaru) a spuštění vlastní instalace. Ta proběhla za zhruba 20-25 minut, šlo o přibližně 2,5 GB instalovaných dat. Této fázi se nedá nic vytknout.
Po instalaci a nabootování nového systému mě příjemně překvapilo, že jsou písma tak velká, jak mají být. V případě aktualizace (přes 10.3) byl výskyt "blech" zřejmě způsoben něčím ze staré verze, jinak si to nedovedu vysvětlit. Takže nyní stačilo jen odstranit obludu ze systémové nabídky a systém byl připraven k práci.
Vlastně ještě ne. Ještě je potřeba rozchodit bezdrátovou síť. Ale ouha! KNetworkManager tvořil zřejmě někdo, kdo utrpěl menší úder o futro, případně ránu gumovou palicí určenou na omráčení prasete při zabíjačce. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit, že lze klíč WPA zadávat pouze v hexadecimální formě. Kdo má tu hromadu číslic opisovat? Pokud si dobře vzpomínám, tak v KDE 3.5 šel klíč zadat více způsoby, podobně jako jde u protokolu WEP - v KDE 4 však zjevně nikoliv (u WPA). Mohl jsem sice najít ethernetový kabel, dočasně se připojit drátově a klíč překopírovat přímo z obrazovky WiFi AP. Nakonec ale zvítězila metoda "otrok", čili opsání číslic z obrazovky, což jsem vykonal se skřípěním zubů, ale kupodivu bezchybně.
Síť však ani potom nechtěla naskočit (rozběhla se až po restartu, nevím proč). To ale není nejhorší. Nejhorší je, že jsem se nikde nedozvěděl, co kde selhalo. KNetworkManager se tvářil, že se něco děje, a pak ikona zešedla. Toť vše - žádná zpráva, žádné informace. Proboha, to je takový problém udělat ovládání sítě aspoň na té úrovni, na jaké je ve Windows XP z doby před 7 lety?
Síť tedy běží, přišel čas (ještě před aktualizací softwaru) přidat si oblíbené repozitáře. Vyberu z nabídky spuštění Yastu .... a nic. Nenaskočí. Zkusím to z příkazové řádky. Yast naběhne, ale textově (přes ncurses). A v konzoli svítí hláška, že není nainstalován Qt front-end. Proč to? Proč se nenainstaloval, když se instalovalo prostředí KDE, ke kterému tento front-end logicky patří? No, to je taková drobná muška, kterou lze vcelku snadno spravit.
K notebooku nedílně patří uspávání a probouzení. Jak uspávání do paměti, tak na disk. Oba druhy při zkoušení fungovaly spolehlivě, dokonce po probuzení vždy naskočila bezdrátová síť, což u verze 10.3 nebylo (musela se pokaždé aktivovat ručně). Bohužel, stejně jako u starších verzí ale pořád blbne zobrazování (vykreslování pozadí oken apod.) po probuzení systému uspaného do paměti. Stává se to jen někdy, ale je to hodně nepříjemné. Pro intenzivnější pracovní využití notebooku je to hodně zásadní problém. A opět - letitá ikspéčka s tím žádné problémy nemají; je ostudou pro Linux, že se to dosud nepodařilo vyřešit.
Další problémy se objevily při pokusu připojit externí monitor. Ve Windows je to tak, že se zobrazování ovládá aplikací od IBM, kde lze přepínat různé režimy, jak předdefinované, tak uživatelské. Pokusil jsem se dosáhnout dostatečně rozumné funkce nastavováním přes SAX, ale pohořel jsem.
Nepodařilo se mi donutit X server, aby aspoň zobrazoval na ten externí monitor v jeho nativním rozlišení (1280x1024), přestože test zobrazení fungoval. Úplně stejně selhal i pokus správně zobrazovat na oba monitory vedle sebe, přestože i zde bylo testovací zobrazení v pořádku. Je to opět dost zásadní problém - dlužno ale dodat, že u předchozí verze openSUSE jsem se o toto vůbec nepokoušel. V každém případě by bylo zatraceně dobré kdyby to fungovalo. Asi by se mi to podařilo rozchodit ruční editací xorg.conf
, ale od toho máme v distribuci konfigurační nástroje, aby žádná editace nebyla potřeba.
Nezkoušel jsem BlueTooth, nezkoušel jsem klasický modem, nezkoušel jsem infraport a některé další věci. Asi by to fungovalo, ale v tuto chvíli to prostě nepotřebuji. Co se mi naopak povedlo (a mám z toho velkou radost), byla aktivace přepínání klávesnice stejnou klávesovou zkratkou, jakou se to dělá ve Windows (levý Alt + levý Shift). Muset přemýšlet, ve kterém systému zrovna jsem a jak tedy přepínat klávesnice, je mimořádně otravné. O aktivaci tohoto přepínání se pokouším dlouhá léta a teprve nyní to bylo úspěšné (dříve se to tvářilo, že to jde, ale nikdy to nefungovalo).
Celkově mám tedy z openSUSE 11 smíšené pocity. Spousta věcí je tam dobrých, ale na druhou stranu je také hodně toho, co nefunguje, jak by mělo a co dost komplikuje používání distribuce na notebooku. Musím tedy pochválit vývojáře aplikací i tvůrce distribuce, ale současně také připomenout, že je stále co dohánět. A někdy je to zpoždění zatraceně velké.
Tiskni
Sdílej:
Bohužel, stejně jako u starších verzí ale pořád blbne zobrazování (vykreslování pozadí oken apod.) po probuzení systému uspaného do paměti. Stává se to jen někdy, ale je to hodně nepříjemné. Pro intenzivnější pracovní využití notebooku je to hodně zásadní problém. A opět - letitá ikspéčka s tím žádné problémy nemají; je ostudou pro Linux, že se to dosud nepodařilo vyřešit.U mě se nic takového neprojevuje. (ATI) Jinak všechny ostatní problémy (a asi i tenhle)... Nahlásit!
U mě se nic takového neprojevuje. (ATI)To bude asi tím, že mám Intel.
Jinak všechny ostatní problémy (a asi i tenhle)... Nahlásit!Až seberu sílu
Asi by se mi to podařilo rozchodit ruční editací xorg.conf, ale od toho máme v distribuci konfigurační nástroje, aby žádná editace nebyla potřeba.
A podle mě mětoda ifup. Nevybereš si, 100 lidí, 100 názorů.Nejsem typický uživatel, přesto jsem rád, když se nemusím starat o věci, u kterých je starání se zbytečné.
Nehledě na to, že nechápu, co je nedynamického na kombinaci ifup + scpm.Ano, dynamické to v podstatě je. Ale je to složitější na ovládání.
Ano, dynamické to v podstatě je. Ale je to složitější na ovládání.K scpm je i grafický frontend.
{ import "Arch"; UI::OpenDialog(`Label(sformat("Is Laptop : %1", Arch::is_laptop()))); UI::UserInput(); UI::CloseDialog(); }A spustit
yast2 /tmp/test.ycp
Error while creating client module /tmp/test.ycp
a navic Win XP rozhodne v roce 2001 WPA nepodporovaliTo je sice pravda, ale myslím, že SP1 už podporu obsahoval.
ze je NetworkManager (zatim!) celkem zabugovany je faktProblém je už to, že i samotný vznik NM byl pořádně opožděný.