Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V minulých dnech jsem psal o zkušenostech s distribucí openSUSE 11 nainstalovanou na desktop formou aktualizace z verze 10.3. Na notebook jsem instaloval "načisto". Jak to dopadlo?
Zatímco na stolním počítači jsem openSUSE 11 instaloval jako aktualizaci předchozí verze, na notebook (IBM ThinkPad R51) putovala distribuci v podobě čisté instalace, bez uchování jakýchkoli souborů z dřívějška (data jsem měl samozřejmě přemístěná jinam). Cílem bylo zjistit, jak si nová verze distribuce poradí s notebookovým prostředím a s nároky, které na ni budu klást.
Samotná instalace proběhla naprosto hladce. Boot z DVD, nastavení všech potřebných parametrů (hlavně balíků softwaru) a spuštění vlastní instalace. Ta proběhla za zhruba 20-25 minut, šlo o přibližně 2,5 GB instalovaných dat. Této fázi se nedá nic vytknout.
Po instalaci a nabootování nového systému mě příjemně překvapilo, že jsou písma tak velká, jak mají být. V případě aktualizace (přes 10.3) byl výskyt "blech" zřejmě způsoben něčím ze staré verze, jinak si to nedovedu vysvětlit. Takže nyní stačilo jen odstranit obludu ze systémové nabídky a systém byl připraven k práci.
Vlastně ještě ne. Ještě je potřeba rozchodit bezdrátovou síť. Ale ouha! KNetworkManager tvořil zřejmě někdo, kdo utrpěl menší úder o futro, případně ránu gumovou palicí určenou na omráčení prasete při zabíjačce. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit, že lze klíč WPA zadávat pouze v hexadecimální formě. Kdo má tu hromadu číslic opisovat? Pokud si dobře vzpomínám, tak v KDE 3.5 šel klíč zadat více způsoby, podobně jako jde u protokolu WEP - v KDE 4 však zjevně nikoliv (u WPA). Mohl jsem sice najít ethernetový kabel, dočasně se připojit drátově a klíč překopírovat přímo z obrazovky WiFi AP. Nakonec ale zvítězila metoda "otrok", čili opsání číslic z obrazovky, což jsem vykonal se skřípěním zubů, ale kupodivu bezchybně.
Síť však ani potom nechtěla naskočit (rozběhla se až po restartu, nevím proč). To ale není nejhorší. Nejhorší je, že jsem se nikde nedozvěděl, co kde selhalo. KNetworkManager se tvářil, že se něco děje, a pak ikona zešedla. Toť vše - žádná zpráva, žádné informace. Proboha, to je takový problém udělat ovládání sítě aspoň na té úrovni, na jaké je ve Windows XP z doby před 7 lety?
Síť tedy běží, přišel čas (ještě před aktualizací softwaru) přidat si oblíbené repozitáře. Vyberu z nabídky spuštění Yastu .... a nic. Nenaskočí. Zkusím to z příkazové řádky. Yast naběhne, ale textově (přes ncurses). A v konzoli svítí hláška, že není nainstalován Qt front-end. Proč to? Proč se nenainstaloval, když se instalovalo prostředí KDE, ke kterému tento front-end logicky patří? No, to je taková drobná muška, kterou lze vcelku snadno spravit.
K notebooku nedílně patří uspávání a probouzení. Jak uspávání do paměti, tak na disk. Oba druhy při zkoušení fungovaly spolehlivě, dokonce po probuzení vždy naskočila bezdrátová síť, což u verze 10.3 nebylo (musela se pokaždé aktivovat ručně). Bohužel, stejně jako u starších verzí ale pořád blbne zobrazování (vykreslování pozadí oken apod.) po probuzení systému uspaného do paměti. Stává se to jen někdy, ale je to hodně nepříjemné. Pro intenzivnější pracovní využití notebooku je to hodně zásadní problém. A opět - letitá ikspéčka s tím žádné problémy nemají; je ostudou pro Linux, že se to dosud nepodařilo vyřešit.
Další problémy se objevily při pokusu připojit externí monitor. Ve Windows je to tak, že se zobrazování ovládá aplikací od IBM, kde lze přepínat různé režimy, jak předdefinované, tak uživatelské. Pokusil jsem se dosáhnout dostatečně rozumné funkce nastavováním přes SAX, ale pohořel jsem.
Nepodařilo se mi donutit X server, aby aspoň zobrazoval na ten externí monitor v jeho nativním rozlišení (1280x1024), přestože test zobrazení fungoval. Úplně stejně selhal i pokus správně zobrazovat na oba monitory vedle sebe, přestože i zde bylo testovací zobrazení v pořádku. Je to opět dost zásadní problém - dlužno ale dodat, že u předchozí verze openSUSE jsem se o toto vůbec nepokoušel. V každém případě by bylo zatraceně dobré kdyby to fungovalo. Asi by se mi to podařilo rozchodit ruční editací xorg.conf
, ale od toho máme v distribuci konfigurační nástroje, aby žádná editace nebyla potřeba.
Nezkoušel jsem BlueTooth, nezkoušel jsem klasický modem, nezkoušel jsem infraport a některé další věci. Asi by to fungovalo, ale v tuto chvíli to prostě nepotřebuji. Co se mi naopak povedlo (a mám z toho velkou radost), byla aktivace přepínání klávesnice stejnou klávesovou zkratkou, jakou se to dělá ve Windows (levý Alt + levý Shift). Muset přemýšlet, ve kterém systému zrovna jsem a jak tedy přepínat klávesnice, je mimořádně otravné. O aktivaci tohoto přepínání se pokouším dlouhá léta a teprve nyní to bylo úspěšné (dříve se to tvářilo, že to jde, ale nikdy to nefungovalo).
Celkově mám tedy z openSUSE 11 smíšené pocity. Spousta věcí je tam dobrých, ale na druhou stranu je také hodně toho, co nefunguje, jak by mělo a co dost komplikuje používání distribuce na notebooku. Musím tedy pochválit vývojáře aplikací i tvůrce distribuce, ale současně také připomenout, že je stále co dohánět. A někdy je to zpoždění zatraceně velké.
Tiskni
Sdílej:
Bohužel, stejně jako u starších verzí ale pořád blbne zobrazování (vykreslování pozadí oken apod.) po probuzení systému uspaného do paměti. Stává se to jen někdy, ale je to hodně nepříjemné. Pro intenzivnější pracovní využití notebooku je to hodně zásadní problém. A opět - letitá ikspéčka s tím žádné problémy nemají; je ostudou pro Linux, že se to dosud nepodařilo vyřešit.U mě se nic takového neprojevuje. (ATI) Jinak všechny ostatní problémy (a asi i tenhle)... Nahlásit!
U mě se nic takového neprojevuje. (ATI)To bude asi tím, že mám Intel.
Jinak všechny ostatní problémy (a asi i tenhle)... Nahlásit!Až seberu sílu
Asi by se mi to podařilo rozchodit ruční editací xorg.conf, ale od toho máme v distribuci konfigurační nástroje, aby žádná editace nebyla potřeba.
A podle mě mětoda ifup. Nevybereš si, 100 lidí, 100 názorů.Nejsem typický uživatel, přesto jsem rád, když se nemusím starat o věci, u kterých je starání se zbytečné.
Nehledě na to, že nechápu, co je nedynamického na kombinaci ifup + scpm.Ano, dynamické to v podstatě je. Ale je to složitější na ovládání.
Ano, dynamické to v podstatě je. Ale je to složitější na ovládání.K scpm je i grafický frontend.
{ import "Arch"; UI::OpenDialog(`Label(sformat("Is Laptop : %1", Arch::is_laptop()))); UI::UserInput(); UI::CloseDialog(); }A spustit
yast2 /tmp/test.ycp
Error while creating client module /tmp/test.ycp
a navic Win XP rozhodne v roce 2001 WPA nepodporovaliTo je sice pravda, ale myslím, že SP1 už podporu obsahoval.
ze je NetworkManager (zatim!) celkem zabugovany je faktProblém je už to, že i samotný vznik NM byl pořádně opožděný.