Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Linux <=> Linus. Co ale bude až Linus nebude?
Svůj původní titulek: "Co bude až Linus natáhne brka?" jsem nakonec zavrhnul, ovšem ta palčivá otázka je zde pořád. Na vývoji jádra se podílí řada lidí, Linus si však stále zachovává své rozhodovací právo o tom co v jádře bude a co ne. Počítá s variantou, že není nesmrtelný a přemýšlí o svém eventuálním nástupci, kterému předá "ježka v kleci"?
Všimli jste si že Linux je v podstatě generační záležitost? Linuxoví veteráni měli v době kdy se objevil zhruba kolem 20 let a studovali. Dnes je jim o nějakých 15 let víc. Samozřejmě, stále dorůstají noví a noví nadšenci a objevují se i starší uživatelé, ovšem většinou již v roli pasivních uživatelů (nic ve zlém, je řada výjimek, které ale potvrzují pravidlo). Možná se mi to zdá, ale mám pocit, jako by si lidé co naskakují do rozjetého vlaku neuvědomovali, že linux a open source aplikace nebyly vždy tak propracované jak jsou dnes a bez úzké spolupráce mezi uživateli aplikací a vývojáři aplikací by takové ani nebyly.
Lidé se hnidopiší s tím, jak si rozchodit 3D akceleraci, přehrávání videa eventuálně nějaký ten server, ale překročit omezený obzor vlastních sobeckých potřeb zvládá jen málokdo. Jsou zakleti v ulitách svých distribucí a zapomínají na to že distribuce jen zprostředkovávají aplikace přežvýkané do nějakých balíků s instantními konfiguráky. Remcají, že chybí tohle a tamto, a kam se hrabe "linux" na "windows", místo aby se sami pokusili to co postrádají doplnit a dát v plen široké veřejnosti - tj. k dispozici původním vývojářům. Já vím, myšlení a učení bolí. Není snadné doplnit do tak rozsáhlých a komplexních programů jaké dnes máme nějakou funkci, protože to znamená pořádně se s nimi seznámit, aby se nevymýšlelo již vymyšlené. Na to každý nemá, ať čas, chuť, či schopnosti.
Tiskni
Sdílej:
... a to ze ma abicko vic ctenaru, kteri se spise vezou je take docasne ...Nesouhlas, pokud se bude linux vic rozsirovat mezi normalni lidi, tak lidi co se jenom vezou bude vic a vic. Ja jsem taky clovek, ktery se jenom veze a nehodlam to menit a nikdo mi nemuze nic vycitat. A o propagaci linuxu z moji strany se taky neda mluvit, spise naopak.
Otazka je to palciva, i kdyz musim rict ze me trapi otazka co bude s Divadlem Jary Cimrmana az tu s nami nebudou panove Smoljak a Sverak.....
Co se tyce Linuxu a Linuse, nejprve bude boj a par let nejasnosti, a pak bych to videl na 3 mozne scenare: 1) Typ Mozilla/Firefox, t.j. postupuje vpred bez jedine velke osobnosti v cele 2) Prevezme veleni nekdo jako Alan Cox (nejlepe po jmenovani samotnym Linusem) 3) Linux se rozpadne na nekolik vetvi, jako je to v pripade *BSD kernelu
BTW, napadlo me tak co bude s Kubou az tu nebude Fidel. Bude nasledovat modelu Ciny, Albanie, nebo ji koupej americky investori?
Za těch 30+ let? Myslící kompy si už snad budou navrhovat architekturu samy?
Turingův test je zřejmě základním měřítkem schopností uměle inteligentní entity, avšak zdaleka nepokrývá všechny aspekty, které jsou od inteligentních entit očekávány. Jeden z nedostatků tohoto testu ilustruje argument čínského pokoje.Není nad to si číst stránku až do konce
A seš si jistej, že se to neděje už dnes? Co když pravý důvod toho, proč některé firmy nechtějí zveřejnit zdrojové kódy, je ten, že jim píšou software počítače, a ty to píšou rovnou ve strojovém kódu?Za těch 30+ let? Myslící kompy si už snad budou navrhovat architekturu samy?