Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 3.7.0 - The Gaming Edition. Z novinek lze vypíchnout příkaz omarchy a celou řadu herních možností.
CyberChef byl vydán v nové major verzi 11. Přehled novinek v Changelogu. CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag).
Byla vydána nová verze 2.4.67 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 11 zranitelností.
Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Linux <=> Linus. Co ale bude až Linus nebude?
Svůj původní titulek: "Co bude až Linus natáhne brka?" jsem nakonec zavrhnul, ovšem ta palčivá otázka je zde pořád. Na vývoji jádra se podílí řada lidí, Linus si však stále zachovává své rozhodovací právo o tom co v jádře bude a co ne. Počítá s variantou, že není nesmrtelný a přemýšlí o svém eventuálním nástupci, kterému předá "ježka v kleci"?
Všimli jste si že Linux je v podstatě generační záležitost? Linuxoví veteráni měli v době kdy se objevil zhruba kolem 20 let a studovali. Dnes je jim o nějakých 15 let víc. Samozřejmě, stále dorůstají noví a noví nadšenci a objevují se i starší uživatelé, ovšem většinou již v roli pasivních uživatelů (nic ve zlém, je řada výjimek, které ale potvrzují pravidlo). Možná se mi to zdá, ale mám pocit, jako by si lidé co naskakují do rozjetého vlaku neuvědomovali, že linux a open source aplikace nebyly vždy tak propracované jak jsou dnes a bez úzké spolupráce mezi uživateli aplikací a vývojáři aplikací by takové ani nebyly.
Lidé se hnidopiší s tím, jak si rozchodit 3D akceleraci, přehrávání videa eventuálně nějaký ten server, ale překročit omezený obzor vlastních sobeckých potřeb zvládá jen málokdo. Jsou zakleti v ulitách svých distribucí a zapomínají na to že distribuce jen zprostředkovávají aplikace přežvýkané do nějakých balíků s instantními konfiguráky. Remcají, že chybí tohle a tamto, a kam se hrabe "linux" na "windows", místo aby se sami pokusili to co postrádají doplnit a dát v plen široké veřejnosti - tj. k dispozici původním vývojářům. Já vím, myšlení a učení bolí. Není snadné doplnit do tak rozsáhlých a komplexních programů jaké dnes máme nějakou funkci, protože to znamená pořádně se s nimi seznámit, aby se nevymýšlelo již vymyšlené. Na to každý nemá, ať čas, chuť, či schopnosti.
Tiskni
Sdílej:
... a to ze ma abicko vic ctenaru, kteri se spise vezou je take docasne ...Nesouhlas, pokud se bude linux vic rozsirovat mezi normalni lidi, tak lidi co se jenom vezou bude vic a vic. Ja jsem taky clovek, ktery se jenom veze a nehodlam to menit a nikdo mi nemuze nic vycitat. A o propagaci linuxu z moji strany se taky neda mluvit, spise naopak.
Otazka je to palciva, i kdyz musim rict ze me trapi otazka co bude s Divadlem Jary Cimrmana az tu s nami nebudou panove Smoljak a Sverak.....
Co se tyce Linuxu a Linuse, nejprve bude boj a par let nejasnosti, a pak bych to videl na 3 mozne scenare: 1) Typ Mozilla/Firefox, t.j. postupuje vpred bez jedine velke osobnosti v cele 2) Prevezme veleni nekdo jako Alan Cox (nejlepe po jmenovani samotnym Linusem) 3) Linux se rozpadne na nekolik vetvi, jako je to v pripade *BSD kernelu
BTW, napadlo me tak co bude s Kubou az tu nebude Fidel. Bude nasledovat modelu Ciny, Albanie, nebo ji koupej americky investori?
Koneckonců většina provozovaného softwaru bude i tak stejná jako ve FreeLinuxu a OpenLinuxu, ne?
Za těch 30+ let? Myslící kompy si už snad budou navrhovat architekturu samy? 
. Na to bych nespoléhal.
Automatický návrh hardware je mnohem reálnější, ve spojitosti třeba s genetickými algoritmy to vypadá jako možná cesta, kterou se vývoj v budoucnu bude ubírat.
.
Turingův test je zřejmě základním měřítkem schopností uměle inteligentní entity, avšak zdaleka nepokrývá všechny aspekty, které jsou od inteligentních entit očekávány. Jeden z nedostatků tohoto testu ilustruje argument čínského pokoje.Není nad to si číst stránku až do konce
"Takže on vlastně nemyslí, jen se tak tváří?", zeptal se arcikancléř. "Ano, pane", odpověděl Ctibum. "Hmm, takže se neliší od děkana", uzavřel spokojeně Výsměšek svůj výzkum. (omlouvám se za nepřesnosti)
.
. Bez definice umělé inteligence se prostě nepohneme. A protože toto téma patří i do filozofie, moc bych se divil, kdyby někdy nějaká definice vznikla
A seš si jistej, že se to neděje už dnes? Co když pravý důvod toho, proč některé firmy nechtějí zveřejnit zdrojové kódy, je ten, že jim píšou software počítače, a ty to píšou rovnou ve strojovém kódu?Za těch 30+ let? Myslící kompy si už snad budou navrhovat architekturu samy?
Maj vyssi iq nez si myslis