KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Linux <=> Linus. Co ale bude až Linus nebude?
Svůj původní titulek: "Co bude až Linus natáhne brka?" jsem nakonec zavrhnul, ovšem ta palčivá otázka je zde pořád. Na vývoji jádra se podílí řada lidí, Linus si však stále zachovává své rozhodovací právo o tom co v jádře bude a co ne. Počítá s variantou, že není nesmrtelný a přemýšlí o svém eventuálním nástupci, kterému předá "ježka v kleci"?
Všimli jste si že Linux je v podstatě generační záležitost? Linuxoví veteráni měli v době kdy se objevil zhruba kolem 20 let a studovali. Dnes je jim o nějakých 15 let víc. Samozřejmě, stále dorůstají noví a noví nadšenci a objevují se i starší uživatelé, ovšem většinou již v roli pasivních uživatelů (nic ve zlém, je řada výjimek, které ale potvrzují pravidlo). Možná se mi to zdá, ale mám pocit, jako by si lidé co naskakují do rozjetého vlaku neuvědomovali, že linux a open source aplikace nebyly vždy tak propracované jak jsou dnes a bez úzké spolupráce mezi uživateli aplikací a vývojáři aplikací by takové ani nebyly.
Lidé se hnidopiší s tím, jak si rozchodit 3D akceleraci, přehrávání videa eventuálně nějaký ten server, ale překročit omezený obzor vlastních sobeckých potřeb zvládá jen málokdo. Jsou zakleti v ulitách svých distribucí a zapomínají na to že distribuce jen zprostředkovávají aplikace přežvýkané do nějakých balíků s instantními konfiguráky. Remcají, že chybí tohle a tamto, a kam se hrabe "linux" na "windows", místo aby se sami pokusili to co postrádají doplnit a dát v plen široké veřejnosti - tj. k dispozici původním vývojářům. Já vím, myšlení a učení bolí. Není snadné doplnit do tak rozsáhlých a komplexních programů jaké dnes máme nějakou funkci, protože to znamená pořádně se s nimi seznámit, aby se nevymýšlelo již vymyšlené. Na to každý nemá, ať čas, chuť, či schopnosti.
Tiskni
Sdílej:
... a to ze ma abicko vic ctenaru, kteri se spise vezou je take docasne ...Nesouhlas, pokud se bude linux vic rozsirovat mezi normalni lidi, tak lidi co se jenom vezou bude vic a vic. Ja jsem taky clovek, ktery se jenom veze a nehodlam to menit a nikdo mi nemuze nic vycitat. A o propagaci linuxu z moji strany se taky neda mluvit, spise naopak.
Otazka je to palciva, i kdyz musim rict ze me trapi otazka co bude s Divadlem Jary Cimrmana az tu s nami nebudou panove Smoljak a Sverak.....
Co se tyce Linuxu a Linuse, nejprve bude boj a par let nejasnosti, a pak bych to videl na 3 mozne scenare: 1) Typ Mozilla/Firefox, t.j. postupuje vpred bez jedine velke osobnosti v cele 2) Prevezme veleni nekdo jako Alan Cox (nejlepe po jmenovani samotnym Linusem) 3) Linux se rozpadne na nekolik vetvi, jako je to v pripade *BSD kernelu
BTW, napadlo me tak co bude s Kubou az tu nebude Fidel. Bude nasledovat modelu Ciny, Albanie, nebo ji koupej americky investori?
Koneckonců většina provozovaného softwaru bude i tak stejná jako ve FreeLinuxu a OpenLinuxu, ne?
Za těch 30+ let? Myslící kompy si už snad budou navrhovat architekturu samy? 
. Na to bych nespoléhal.
Automatický návrh hardware je mnohem reálnější, ve spojitosti třeba s genetickými algoritmy to vypadá jako možná cesta, kterou se vývoj v budoucnu bude ubírat.
.
Turingův test je zřejmě základním měřítkem schopností uměle inteligentní entity, avšak zdaleka nepokrývá všechny aspekty, které jsou od inteligentních entit očekávány. Jeden z nedostatků tohoto testu ilustruje argument čínského pokoje.Není nad to si číst stránku až do konce
"Takže on vlastně nemyslí, jen se tak tváří?", zeptal se arcikancléř. "Ano, pane", odpověděl Ctibum. "Hmm, takže se neliší od děkana", uzavřel spokojeně Výsměšek svůj výzkum. (omlouvám se za nepřesnosti)
.
. Bez definice umělé inteligence se prostě nepohneme. A protože toto téma patří i do filozofie, moc bych se divil, kdyby někdy nějaká definice vznikla
A seš si jistej, že se to neděje už dnes? Co když pravý důvod toho, proč některé firmy nechtějí zveřejnit zdrojové kódy, je ten, že jim píšou software počítače, a ty to píšou rovnou ve strojovém kódu?Za těch 30+ let? Myslící kompy si už snad budou navrhovat architekturu samy?
Maj vyssi iq nez si myslis