Znát svou cenu..

12.3.2008 09:39 | Přečteno: 2128× | Jen tak na okraj

Lidé jsou obecně velmi zvědaví, kolik vydělává ten druhý, ale sami jen neradi prozrazují za kolik vlastně žijí. Důvody jsou různé. Někdo bere tak málo že by se styděl, jiný naopak zase tak moc že se bojí aby ho nenahradil někdo lacinější, co já vím.

Mě je to popravdě řečeno jedno. Beru to tak, že každý má svou hladinu existenčního minima a jedině to co vydělá nad tuto hladinu je schopen uspořit. Mohu tedy pracovat za nižší mzdu, ale pak tím ohrožuji svou budoucnost, protože se může snadno stát že přijdu o svůj finanční polštář ve formě úspor nastane-li nějaká krize.

Někdo si teď možná se zájmem přečte, jak se vyvíjela má vlastní finanční situace během posledních dvanácti let a jak s tím souvisí moje představa o minimální mzdě.

Výše toho co nazývám hladina existenčního minima u mne vychází v podstatě ze dvou složek. Z toho co potřebuji zaplatit (a co nejze nijak odrbat)..

• bydlení
• jídlo
• hadry, boty, hygiena, lékař..
• doprava

A z toho co sice mohu omezit, ale bez čeho bych upadnul zcela do pozice nevolníka..

• telefon
• kultura
• koníčky

V r. 1996 jsem vydělával cca 6 tis. což zhruba odpovídalo mé tehdejší hladině existenčního minima.

Na jeho konci jsem se dostal na 10 tis. a v r. 1997 na hranici 15 tis. čistého.

V letech 1998 - 2000 jsem měl jako student řádného denního studia starší 26 let měsíční příjem zhruba kolem 3 tis. takže bylo nutné též čerpat z úspor - až na nulu.

Pak již byla situace neúnosná. Začal jsem pracovat za cca 10 tis. měsíčně v Praze. Mé životní náklady byly tehdy cca 5. tis. protože jsem nemusel platit bydlení (měli jsme místnost v práci) a mimo práci jsem se stejně nikde moc nezdržoval. Ovšem další pokračování ve studiu v Brně bylo za takového stavu čirou utopií. Bral jsem to však pouze jako přechodný stav k získání startovacího kapitálu pro lepší existenci v Brně.

Člověk míní, žena mění. Hromadění kapitálu pro mne ztratilo smysl a pokračoval jsem pak v práci na živnostňák. Zpočátku to vypadalo slibně, ale vymáhat téměř rok vydělané peníze a přitom sám platit neustále nejrůznější penále. To opravdu pro mne není, takže jsem to po dvou letech zabalil.

Od roku 2003 jsem přestal být na to sám. Dostal jsem svou stávající práci a s využitím mateřské a úspor naší mamky jsme se jako rodina zařadili mezi tzv. střední třídu. Nicméně teprve na sklonku minulého roku můj čistý příjem dosáhnul úrovně z r. 1997

Těžko by ale někdo normální mohl předpokládat že naše hladina existenčního minima bude stejná jako v r. 1997. Od té doby několikanásobně stoupla cena potravin, dopravy i bydlení. Také již nejsem single, ale živím rodinu. Když jsem se na ta čísla střízlivě podíval, tak jsem došel k tomu že jako rodina máme tuto hladinu na 20 tisících a pomalu a jistě se ocitáme v deficitu. I to byl jeden z argumentů na misce vah pro to, abych dal vale stávající práci.

       

Komentáře

[Archman]

No nevím jak ostatní, ale já čekal po větě "..vale stávající práci" nejméně další odstavec.. A zrovna tohle ukončení je teda spíš "ustřižením"

[Aleš Kapica]

Ten blogpost je taková předehra k jinému, který chci věnovat tomu jak a podle čeho by se měl člověk podle mě ohodnotit.

[Archman]

Tak to potom jo.. Sotva jsem se do toho začetl, tak byl konec..

[Dalibor Smolík]

No jo. Dobré je také srovnání s lidmi z jiných zemí.
Například: Průměrný plat Němce je 2500 EUR. Za stravu, nájemné, elektřinu, plyn a vodu, kulturu, benzín a ostatní nevyhnutelné náklady vydá měsíčně přibližně 1200 EUR. Co udělá s 1300 EUR, o to se vláda nestará.
Průměrný plat Američana je 7000 dolarů. Za streavu, nájemné, elektřinu, plyn a vodu, kulturu, benzín a ostatní nevyhnutelné náklady vydá měsíčně přibližně 4000 dolarů. Co udělá s 3000 dolary, o to se vláda nestará.
Průměrný čistý plat Čecha je 15000 korun. Za stravu, nájemné, elektřinu, plyn a vodu, kulturu, benzín a ostatní nevyhnutelné náklady vydá měsíčně přibližně 18000 korun. Kde vezme těch 3000 korun, o to se vláda nestará!

[Karel]

K tomu platu v USA, sice starsi, ale jen pro nazornost: http://forum.finexpert.cz/viewtopic.php?p=16037

[Dalibor Smolík]

Můj příspěvek byl trochu "odlehčený", v podstatě anekdota. Ale pravda je taková, že zjistit průměrný plat v USA je téměř nemožné, protože struktura potřeb je úplně jiná než v Evropě, jiný je styl života. Denní dojíždění do práce 50 i více mil je naprostým normálem, každý člen domácnosti nad 16 let potřebuje mít své auto, jinak si nenakoupí ani chleba atd. Porovnával jsem plat kováře ve fabrice (kam jsme dodávali strojní vybavení z ČR) s platem jeho kolegy u nás, po přihlédnutí na jeho podmínky to vyšlo skoro nastejno ... Sami Američané, kteří k nám jezdí nevidí celkově rozdíl v životní úrovni mezi nimi a námi, nelze to jen přepočítat kurzy. Fakt je, že když ceny v USA přepočítáme kurzem 16,50 Kč za dolar, nestačíme se divit

[Aleš Kapica]

Osobně si myslím, že dnes už se "vydělávání" v USA moc nevyplácí. Kamarád co pracoval v nadnárodní firmě měl být předloni přeložen do USA. Nelíbily se mu podmínky tak se jim na to vykváknul a šel úplně pryč. Jak ukázal vývoj za pár měsíců - dobře udělal. Ostatně, když se člověk vžije do kůže manažerů co jsou vypláceni v dolarech.. v podstatě vydělávají pořád stejně, jen přepočet platu v ČR vypadá o poznání jinak... Třetinová devalvace a k tomu ještě nárůst korunových cen.

[Dalibor Smolík]

Je to tak. Já jsem zajišťoval export strojního vybavení do fabriky v USA a v roce 1999 byl kurz někde kolem 41 Kč za dolar. Poslední velký stroj jsme vyvezli, když byl dolar kolem 33,30 Kč v roce 2002. Teď je to polovička a artikl se stal neprodejným ... I když ceny v USA hodně vzrostly, dvojnásobek to rozhodně nebyl

[miso]

Ale pravda je taková, že zjistit průměrný plat v USA je téměř nemožné

A zas naopak, paci sa mi udavanie rocneho prijmu. Asi pred rokom sa mi jeden kamarat stazoval,
aku ma nizku mesacnu mzdu, ale ze ju berie 14x do roka, tak to zamlcal

[Michal Kubeček]

Ona je otázka, jestli má "průměrný plat" vůbec nějakou vypovídací hodnotu.

[cthulhu]

obecne se da rici, ze median je v CR zhruba o 3-4 tisice nizsi nez prumer, ono to je cele trochu slozitejsi, nez zverejnit jedno cislo ( viz. napr. tento komentar )

[Michal Kubeček]

Medián je lepší, ale také toho zase tak moc nevypovídá, lepší by byl celý graf zastoupení jednotlivých úrovních. Jenže ani ten zase nic neříká o tom, za co ti lidé ten příjem mají.

Navíc si myslím, že je něco v nepořádku už na tom zkoumání, kolik berou ostatní. Mne třeba nijak zvlášť nezajímá, jaký má soused příjem. Mnohem důležitější je, jestli mi můj příjem stačí na dosažení životní úrovně, s jako budu spokojen. Pokud ano, jsem v pohodě. Pokud ne, buď se budu muset smířit s nižší nebo s tím něco udělat.

[outsider]

"Prumerny plat" ma samozrejme svoji vypovidaci hodnotu, ale mnohem vice pro statistiky a makroekonomy nez pro normalni zamestnance...

Ono totiz ma smysl sledovat napr. mezirocni narust prumerneho platu a jeho dynamiku, ma smysl sledovat rozdily prumerneho platu v zavislosti na miste (Praha vs. zbytek republiky), ma smysl sledovat prumerny plat v ruznych oborech (IT vs. zemedelstvi)... Co nema smysl je zkouset jakkoliv srovnavat statisticke cislo "prumerny plat" a to co dostava konkretni clovek kazdy mesic...

[michal00]

aký je rozdiel medzi platom drevorubača v Quebecu a na Šumave ?

žiaden, obidvaja si za 2 týždne zarobia na cestu do Prahy.

[ondrab]

:D

[RapMan]

Kdyz uz jsme u tech platu v Nemecku, tak nikde se uz nepise, ze dane jsou docela drsny, kdyz clovek nema rodinu, je sam, je zarazeny do prvni danove skupiny, tedy 42% z hrubeho platu dolu, k tomu vsechny dalsi vydaje o neco vyssi nez v CR, takze se v dusledku o tolik lip nez my v CR nemaji.

[mseed]

U nas jsme danema zatizeni taky velice pekne. Staci se podivat na superhrubou mzdu a to co opravdu prijde na ucet. GRRRRRR

[Michal Kubeček]

Když se ale podíváte pořádně, zjistíte, že je to trochu jinak. Hlavním problémem není samotná daň z příjmu, ale spíš zdravotní a hlavně sociální pojištění. A s daňovou reformou se to ještě zvýrazní: např. pro rok 2008 bude u OSVČ daň z příjmu 15 procent s odečtem skoro 25000 Kč, ale zdravotní a sociální (přesněji důchodové) pojištění dohromady 21.55 procenta a bez odečtu… Nejsem si jistý, jak je to u zaměstnanců, ale mám pocit, že je to ještě výraznější.

[trekker.dk]

Možná by se hodilo udělat srovnání stavu teď a předtím, abychom si mohli udělat obrázek...

[Michal Kubeček]

Dobře, zkusím modelový příklad. Vezměme živnostníka, který vygeneruje hrubý zisk (výnosy-náklady resp. příjmy-výdaje) podle metodiky roku 2007 ve výši 25000 Kč měsíčně, tj. celkem 300000 Kč. Těch 300000 Kč je daňovým základem, takže jeho daň z příjmu činí 33012 Kč + 25% ze základu přesahujícícho 218400 Kč, tedy 53412 Kč. Tato daň se dále sníží o částku 7200 Kč (nemá-li jiné uplatnitelné položky), takže celkem zaplatí na dani z příjmu 46212 Kč. Pro zdravotní a sociální pojištění se počítá vyměřovací základ ve výši 50 procent daňového základu a z něj se platí 13.5 procenta zdravotní a 29.6 procenta důchodové pojištění (nemocenské pojištění není povinné). Na zdravotním pojištění tedy zaplatí 20250 Kč a na důchodovém 44400 Kč. Celkem tedy ze svých 300000 Kč odvede 110862 Kč.

Předpokládejme, že v roce 2008 bude stejně úspěšný. Podle nové metodiky není zaplacené zdravotní a sociální pojištění daňově uznatelným nákladem, takže daňový základ bude 364650 Kč. Jednotná sazbě daně z příjmu je 15 procent, odečítá se 24840 Kč, takže na dani z příjmu zaplatí 29858 Kč. Zdravotní a sociální pojištění se počítá podle stejných pravidel, ale z vyššího základu, takže zdravotní bude 24614 Kč a důchodové 53968 Kč, celkem tedy 108440 Kč.

Nakonec tedy bude čistý zisk skoro stejný, ale za rok 2007 dělá daň z příjmu asi 42 procent odvedených částek, zatímco za rok 2008 už jen asi 28 procent. Pokud by měl náš modelový živnostník i další odpočty (manželka, dary, úroky ze stavebního spoření nebo hypotéky), byl by ten rozdíl ještě výraznější. Výpočty nejsou úplně přesné, protože si nepamatuji z hlavy pravidla zaokrouhlování, tak jsem všechno zaokrouhloval na koruny, ale jako ilustrace to stačí.

[Michal Kubeček]

Samozřejmě v tom výpočtu také nejsou zahrnuty zákeřnější formy zdanění, jako je DPH, spotřební daň, různé ekodaně apod.

[zde]

> Těch 300000 Kč je daňovým základem, takže jeho daň z příjmu činí 33012 Kč + 25% ze základu přesahujícícho 218400 Kč, tedy 53412 Kč

Ale prdlajs, vážený pane. Živnostníci podnikající ve službách si můžou odečíst 50 procent z příjmů od základu daně, takže jeho základ nebude 300000 ale jen polovina. Kdyby byl drzejší, nešel na paušál, ale evidoval výdaje, může základ daně snížit ještě výrazně víc. Daně u nás přece platí jen zaměstnanci

[Michal Kubeček]

Ale prdlajs, vážený pane. Živnostníci podnikající ve službách si můžou odečíst 50 procent z příjmů od základu daně, takže jeho základ nebude 300000 ale jen polovina.

Než začnete používat silná slova, přečtěte si pořádně příspěvek, na který reagujete:

Vezměme živnostníka, který vygeneruje hrubý zisk (výnosy-náklady resp. příjmy-výdaje) podle metodiky roku 2007 ve výši 25000 Kč měsíčně, tj. celkem 300000 Kč.

Takže je tam jasně řečeno, že těch 300000 Kč nejsou příjmy, ale už příjmy po odpočtu výdajů (resp. výnosy minus náklady). Vykázat náklady podle účetnictví (nebo daňové evidence) a pak si navrch ještě odečíst paušální by mu u finančáku asi neprošlo… :-)

[zde]

> Než začnete používat silná slova, přečtěte si pořádně příspěvek, na který reagujete

Máte pravdu, mě bylo hned divný že se odvoláváte na jakousi podivnou metodiku, která nemá s reálným ziskem (tj příjmy mínus skutečné výdaje) nic společného.

> ale už příjmy po odpočtu výdajů

A proč se vůbec obtěžujete počítat hodnotu, která nemá z ekonomického hlediska pražádný smysl, a pak ji s něčím porovnávat?

[Michal Kubeček]

mě bylo hned divný že se odvoláváte na jakousi podivnou metodiku, která nemá s reálným ziskem (tj příjmy mínus skutečné výdaje

Termín "metodika" se vztahuje ke skutečnosti, že pro rok 2007 je zaplacené zdravotní a sociální pojištění daňově uznatelným výdajem, ale pro rok 2008 už ne (analogie "superhrubé mzdy" pro OSVČ). Proto jsem považoval za nutné upřesnit, kterou verzi "hrubého zisku" mám na mysli.

Co se týká reálnosti zisku, je IMHO tato hodnota naopak reálnější než ta, která se bere jako daňový základ pro rok 2008, protože mnohem více odpovídá tomu, co se v účetnictví vykazuje jako "hrubý zisk před zdaněním". V běžných případech se liší jen o další daňově neuznatelné výdaje jako soukromé jízdy, pokuty apod.

A proč se vůbec obtěžujete počítat hodnotu, která nemá z ekonomického hlediska pražádný smysl, a pak ji s něčím porovnávat?

O jaké hodnotě to mluvíte? Vzal jsem hypotetického živnostníka, který má dva roky po sobě stejné příjmy (výnosy) i výdaje (náklady) a spočítal jsem, kolik po oba roky zaplatí na dani z příjmu, zdravotním a sociálním pojištění. Dělal jsem to proto, že jsem byl požádán, abych ilustroval své předchozí tvrzení, že zatímco už dnes platíme na zdravotním a sociálním pojištění více než na samotné dani z příjmu, s daňovou reformou se to ještě prohloubí (daň z příjmu klesne a zdravotní a sociální pojištění vzroste).

[Christof]

zdravotní a sociální pojištění je jen jiné jméno pro daň

[Michal Kubeček]

Z pohledu zaměstnance možná. Ale jinak je v tom samozřejmě rozdíl. Zdravotní a sociální pojištění má jasně definované určení a zdravotní pojišťovna má AFAIK stanoveno zákonem, jak velkou část z něj smí použít na své paláce a limuzíny, u sociálky možná vůbec nic (nevím, z čeho se platí její provoz). Zato u daní je jen na libovůli poslanců a dalších státních úředníků, jestli z nich zaplatí opravu silnic nebo studijní pobyt na Bali (obrazně řečeno).

[trekker.dk]

Mám ten pocit, že zdravotní i sociální jdou do státního rozpočtu a z toho se teprv přerozdělují. Minimálně u sociálního to tak musí být určitě, protože jinak by to nevycházelo.

[Michal Kubeček]

Nevím jak je to u zaměstnanců, ale já jako OSVČ posílám zdravotní pojištění přímo na účet pojišťovny. Správa sociálního zabezpečení ma také svůj zvláštní účet, ale tam nemůžu vyloučit, že to nějak proteče rozpočtem.

[trekker.dk]

U zdravotního nevím, každopádně co se sociálního týče, tak to, co se z toho má platit, jsou mandatorní výdaje - musí to protéct přes rozpočet, protože jinak by se mohlo stát, že sociálka nebude mít z čeho zaplatit dávky nebo naopak bude mít přebytčné peníze.

[Dan Ohnesorg]

Zdravotni pojisteni se plati zdravotnim pojistovnam, coz jsou temer na statu nezavisle subjekty, ktere s vybranym pojistnym hospodari a tusim 3% z nej smeji pouzit na transakcni naklady systemu, coz je vubec nejnizsi procento, ktere takove instituce maji. Samozrejme pri obratu 170 miliard z toho na nejaky ten palac zbude.

Protoze pravidelne dochazi k tomu, ze pojistovny skonci ve ztrate, tak stat do nich doleva penize, protoze dluzi zdravotnickym zarizenim 90 a vice dnu po splatnosti, coz vede k tomu, ze ZZ berou zbozi na dlouhou spatnost s patricne vysokym urokem a system na tom krvaci vice nez na palacich. Navic se dlouhodobe nedari zregulovat mnozstvi poskytovane pece na rozsah, ktery lze z pojisteni zaplatit (zvyseni pojisteni neni na poradu dne, uz takle je dost vysoke).

Socialni pojisteni statnim rozpoctem prochazi a je v nem uctovano v prijmech a vydajich, takze zvysuje jeho objem. Zatim co pamatuji tak se na nem hospodari s mirnym prebytkem, ale nevim jak skoncil rok 2007. Nicmene protoze presne vime, kolik mame ted lidi v jednotlivych vekovych skupinach, tak dost presne vime, kolik budeme vyplacet duchodu v kazdem dalsi roce a nekdy za par let bude na ucte socialniho pojisteni manko, ktere rychle poroste.

[Michal Kubeček]

Nicmene protoze presne vime, kolik mame ted lidi v jednotlivych vekovych skupinach, tak dost presne vime, kolik budeme vyplacet duchodu v kazdem dalsi roce a nekdy za par let bude na ucte socialniho pojisteni manko, ktere rychle poroste.

Pokud se nezmění systém důchodového pojištění. Jenže na něčem takovém by se musela dohodnout vláda s opozicí a už sama taková myšlenka připadá většině politiků (z obou stran) nebezpečně rouhačská…

[trekker.dk]

Jedna vládní strana tvrdí, že problém existuje a navrhuje nějaké řešení. Další vládní strany souhlasí s tím, že problém možná existuje a navrhují 2 jiná řešení. Jedna opoziční strana tvrdí, že navržená řešení jsou stupidní a navrhuje úplně jiné a poslední strana tvrdí, že žádný problém neexistuje.

V takové situaci je změna systému naprosto utopická myšlenka. Těžko se může vláda dohodnout s opozicí, když zastávají naprosto opačné názory...

(Připouštím, že některé informace, ze kterých vycházím, jsou už možná neaktuální)

[trekker.dk]

Důvody jsou různé. Někdo bere tak málo že by se styděl, jiný naopak zase tak moc že se bojí aby ho nenahradil někdo lacinější...

Někdo má v pracovní smlouvě se zaměstnavatelem dohodnuto, že nikomu nebude říkat, jakou má mzdu.

[Aleš Kapica]

Proč asi, že? Již výše zmíněný kamarád mi vykládal žertovnou příhodu, když měli nějak blbě nastavené tiskárny a místo v New Yorku vylezly nějaké pracovní smlouvy na centrále v Evropě. Pochopitelně než se na to přišlo a přišel příkaz je skartování, všichni věděli jak je oproti USA berou na hůl.

[Honza Jaroš]

Takže to bylo nějak takhle?

[zde]

Pro to abys věděl kolik bere tvůj šéf z Juu Ess, stačí být zadobře se sekretářkou. Ale nasere to úplně stejně :(

[Dalibor Smolík]

Ale nasere to úplně stejně :(
Proč? když ta sekretářka stojí za to ... nic není zadarmo.

[Karel]

Na to ja jim kaslu, i kdyz to tam mam. Ono by se zamestnavatelum velice libilo, aby lide neznali svou skutecnou cenu, to podporovat nebudu. Mozna bych byl i pro podobne ustanoveni zakonem zakazat. Tzn. ne ze by lidi museli rikat kolik berou, ale mohli by.

[zde]

Tuhle poblblou doložku k pracovní smlouvě jsme v minulém zaměstnání měli také. Jsem si JISTÝ že motivací není proklamovaná "ochrana" zaměstnance před tím, aby mu náhodou jeho úžasný plat někdo nezáviděl. Spíš když se nikomu nezmíníš jaký plat bereš, těžko tě někdo upozorní na lepší nabídku. Já to obcházel zcela jednoduše- nosil jsem s sebou výplatnici, a když jsem v hospodě odcházel na WC, nechával jsem ji na stole.

[Dan Ohnesorg]

Zamestnavatel totiz predevsim musi praci cloveka prodat tak, aby mel na plat toho cloveka, rezii kancelare, pracovni pomucky a samozrejme aby mu neco zbylo, protoze proc by jinak nekoho zamestnaval.

Protoze kazdy clovek je unikatni, tak se take vyrazne lisi mnozstvi a kvalita odvedene prace. Tim padem je kazdy jinak cenny a jinak ocenen. Potiz samozrejme je, ze lide maji pocit, ze kdyz jsou v jedne kancelari, tak musi brat vsichni stejne. Pritom temer v kazde firme jsou nejaci tahouni, kteri se firme fakt vyplati a potom dalsi, kteri jsou na tom tak fifty firty, ale proste je musite strpet, protoze lidi je malo a nemuzete vsechnu praci nalozit tem tahounum. A pritom ti prumernejsi vubec nepochopi, ze ti tahouni vydelavaji i na jejich plat a dochazi tam ke krizovemu financovani.

[Karel]

A co? To ma byt jako nejakej argument? Pokud si prumernejsi nedokaze uvedomit, ze je prumerny a bude me chodit otravovat kazdej den, ze chce jak ten tahoun, tak mu stejne nepridam a budu na neho kazdym dnem neprijemnejsi a neprijemnejsi...az treba odejde a pak si treba uvedomi, ze na vic nema. Ale proboha nikomu nemuzu prece zakazovat rikat, jakou ma vyplatu. To je fakt moc.

[Dan Ohnesorg]

Primarne musite chranit toho tahouna, aby mu ostani nezavideli a mel duvod nerict, kolik bere. Kdyz to zakazete, tak na dotaz, hele kolik beres, rekne, vzdyt vis, ze to nesmime rikat a ma pokoj.

[Karel]

No, vidim, ze se neshodneme :) ja si opravdu myslis, ze zajmem zamestnavatele neni chranit tahouna...

[Karel]

myslis -> myslim

[Dan Ohnesorg]

Zajmem zamestnavatele je, aby na pracovisti byla pohodova atmosfera. To totiz ma zasadni vliv na objem a kvalitu provedene prace. Stejne tak je zajmem chranit zamestnance.

[zde]

> Kdyz to zakazete, tak na dotaz, hele kolik beres, rekne, vzdyt vis, ze to nesmime rikat a ma pokoj.

Promiň ale jsi neskutečně naivní. Spíš si o něm ten tazatel pomyslí že je to 1) náfuka (protože z toho dělá vědu) 2) idiot (protože se jako argument odvolává na nařízení o kterém je všem jasné že je právně nezávazné a tudíž zcela futilní).

Pracoval jsem s lidma, kteří byli opravdu schopní a dobře placení. NIKDY se svým platem nikomu z kolegů netajili, naopak si z nás, zelenáčů z východu, dělali srandu, že si nedokážeme dojednat lepší plat než kluci z Turecka, kteří dělali za stejné peníze mnohem méně kvalifikovanou práci.

[zde]

Jo a ještě 3) slaboch, protože není schopen jednoduše říct: "promiň ale tohle ti prozradit nechci".

[abr]

jaky je rozdil mezi 1 a 3? nafuka i veda jsou v obou

[zde]

> kteri jsou na tom tak fifty firty, ale proste je musite strpet, protoze lidi je malo a nemuzete vsechnu praci nalozit tem tahounum

Tohle neberu. Žádný zaměstnavatel nemusí nikoho "prostě trpět". Proč si jednoduše nesežene dalšího tahouna, a těm příživníkům nedá padáka? (nebo jim navrhne snížení platu, hehe).

[Michal Kubeček]

Proč si jednoduše nesežene dalšího tahouna

Třeba proto, že to není tak jednoduché?

[zde]

Nemyslíte že pokud zaměstnavatel hodlá dělat pouze "jednoduché" věci, tak to co "musí trpět" bude jeho vlastní pohodlnost a nikoliv jeho zaměstnanci?

[Michal Kubeček]

Chci tím říct, že ti tahouni nerostou na stromech a poptávka po nich je výrazně větší než nabídka.

[zde]

Jinými slovy jsou špatně placeni...

[Michal Kubeček]

Ne všechno lze vyřešit tím, že nabídnete víc peněz. Když vezmete náhodného čutálistu z okresního přeboru, jako Rosický hrát nebude, ani když mu za to nabídnete plat, který bere ten Rosický.

[zde]

No nevím, pane. Ono těch fotbalistů co hrajou jak Rosický po světě běhá tolik, že s nimi vzniká nějaký trh?

[Michal Kubeček]

Trh tu samozřejmě je, na trh by stačil i jeden :-). Jenže stejně jako u těch tahounů v IT poptávka výrazně převyšuje nabídku.

[zde]

> na trh by stačil i jeden

Efektivita "trhu" s jedním fotbalistou a efektivita trhu s řádově desetitisíci až statisíci (v rámci EU) dobrých programátorů je nesrovnatelná.

> Jenže stejně jako u těch tahounů v IT poptávka výrazně převyšuje nabídku.

Nesmysl. Kdyby měl Rosický spoustu opravdu rovnocenných nabídek, tak mění klub dvakrát do roka, jen proto že cestovat je sranda. Pokud někde tvrdne, znamená to že lepší nabídka pro něj neexistuje, tedy neexistuje ani její převis. Víte, když sebevíce subjektů poptává zachovalou funkcionalistickou vilu za cenu zahradního altánu, taky se tomu neříká převis poptávky :)

[miso]

... tak mění klub dvakrát do roka, ...

Business Dictionary: Job Jumper or Job Hopper

Individual who changes jobs frequently. Being categorized as a job jumper is detrimental to one's career since it indicates an inability either to make a commitment to an organization or to maintain employment.

[zde]

Dvakrát do roka ještě NENÍ nijak extrémně "frequently".. Obvykle se (na západě) doporučuju měnit zaměstnání každých 18 měsíců až dva roky, u nás jsou lidé (IMHO zbytečně) opatrnější a ty intervaly jsou delší.

Between the ages of 20 and 30, most people have more than 8 jobs. This is a positive thing for a number of reasons. First of all, Daniel Gilbert, psychologist at Harvard, says that we really don’t know what we’ll like until we try it. So having a lot of jobs when you start your adult life is a good way to figure out what to do with your adult life.

But, job hopping is a good thing for everyone to do - not just twentysomethings - because it’s a way to maintain passion in your work. Frequent changes keep your learning curve high and your challenges fresh. Finally, frequent job hopping, coupled with high performance allows you to build a professional network much faster than someone who stays in one position over a long period of time. And a vibrant network will make finding jobs easier, so job hopping will not be a difficult path.

Human resource people complain a lot about job hopping. They say companies would rather hire someone who stays a long time at companies because that will mean the person will stay a long time at their company. Of course this is true.

It’s clear that job hopping benefits the employee, not the employer. But when the majority of young people are job hopping, and companies are having a hard time attracting young people to work recruiters don’t have the luxury of writing people off just because they job hopped.

[Michal Kubeček]

tak mění klub dvakrát do roka, jen proto že cestovat je sranda

Zajímavé, že řada špičkových sportovců nezřídka odmítne i o něco výhodnější nabídku, protože si už na daném místě zvykli, manželka tam má kamarádky, dítě je zvyklé na školu, má tam kamarády atd.

[zde]

> .. temer v kazde firme jsou nejaci tahouni, kteri se firme fakt vyplati ..

Zapoměl jsi dodat "a nevědí o tom". :) Kdyby o tom věděli, řeknou si o víc, až do doby kdy se firmě každý zaměstnanec vyplatí plus minus stejně, což by IMHO mělo být tím spravedlivým rovnovážným stavem, který ovšem logicky při tajných platech nastat příliš nemůže.

[Ignor]

Já bych mezi věci bez, kterých se nelze obejít, určitě zařadil připojení k internetu (nebo aspoň přístup na web). Myslím, že nemít přístup na internet by mě celkově vyšlo dráž než kolik bych zaplatil za připojení (ať už bych byl v jakékoli situaci).

[Jan Drábek]

hmm

Btw. četl jsem místo zabalil se zabil

[Non_E]

Přijde mi fajn nápad zveřejnit, kolik člověk bere. Aspoň si můžeme udělat srovnání.

Jako student na VŠ a programátor php (ti kdo pochybují o možnosti v tomto jazyce programovat si rádi zamění za netriviální psaní prasoskriptů) beru 150kč za hodinu práce, tedy cca 13500kč čistého měsíčně.

[springer]

programátor php

i kdys se to v zavorce snazite vysvetlit, pro rychlejsi ctenare a budouci generace jsem musel toto zajimave slovni spojeni jeste jednou vypichnout...

[Michal Kubeček]

Proč zajímavé slovní spojení? PHP je snadné na první seznámení, takže v něm bohužel začne tvoři i spousta lidí, kteří zcela postrádají algoritmické myšlení a někteří neznají ani cyklus (teď nepřeháním, pohyboval jsem se nějakou dobu na Intervalu a některé tamní dotazy mnou hluboce otřásly (ne že by tady ne)). Ale to přece vůbec neznamená, že v něm nejde pořádně programovat.

[springer]

jak jiz nekolikrat na tomto webu mnou zdurazneno, jedna se o bogy, diskuze = kratke vykriky do tmy a ne o vedecka sympozia. Presto je nekolik takovych vykriku prave zde zajimavych - napr. nekolik poznamek pana Ohnesorga o problematice odmenovani. Co pan Ohnesorg explicitne neuvadi je i zohledneni charakteru prace - jeho prispevek je mozno chapat tak, ze v kancelari sedi lide vykonavajici stejnou praci a presto dosahujici ruznych vysledku.

Programator php je zajimave slovni spojeni, protoze umoznuje vstup do diskuze ohledne charakteru prace - svou provokativni formou. Ale zaroven zde musi diskuze koncit, nebot se nenachazime na vedeckem sympoziu nybrz na diskuzi k blogu. Na sympoziu bychom totiz nutne skoncili u pojmu spolecensky nutne prace a tim u politicke ekonomie pana Marxe.

Pozn. Dnes rikame pan Marx a ne soudruh Marx, nebot vime, ze Marx nikdy nebyl clenem ODS.

[Dan Ohnesorg]

Samozrejme ze dva lide delajici stejnou praci dosahuji vyrazne odlisnych vysledku. Nejsme ve skodovce na pasu.

A to neplati jen o programovani, staci dat dvou lidem napsat cenovou nabidku. Dostanete dve nabidky s rozdilnym vyznenim, bude se lisit stylizace, objem textu, pouzite obrazky, takze i kdyz skonci na stejne zadane cene, tak kdyby nekdo dostal vybrat z tech dvou nabidek, tak jiste rekne, ze jedna z nich je lepsi.

[Dalibor Smolík]

Teď právě poslouchám Mozartovo Requiem s Vídeňskou filharmonií .. nedávno jsem poslouchal totéž s Berlínskou. Provedení naprosto odlišné

[Dalibor Smolík]

Nojo, PHP. I matematický analfabet v něm může stvořit fungující dílko, které však raději nikde zveřejňovat nebude, vím o čem mluvím
Pravda je, že základy se lze naučit poměrně brzy, ale jakmile se jde do podrobností, už to tak jednoduché není.

[Non_E]

Vyhraněnost proti php mi přijde spíš jako folklór. Psát jako čuně jde v jakémkoliv jazyce (i v cestine )

[.li]

Kdybych já aspoň věděl, kolik beru :) Na pásce bývá čistá mzda v rozsahu 16 - 27 kkč, poslední dobou se mi subjektivně zdá, že ta mzda pořád klesá. Ale z čeho se to vypočítává a proč je to tak velký rozptyl, to je i po 4 letech v podniku pro mě záhadou.