Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Zajímavý text o Linuxu, dobré čtení pro zájemce o Linux: Linux is Not Windows.
Nemůžu nereagovat na dnešní článek o zavedení nového hostingu. Ceny vypadají velmi pěkně, skoro se jejich udržitelnosti ani nechce věřit. Ale čemu nevěřím vůbec je bod "neomezený přenos dat do NIX i zahraničí, 100 Mbps".
Tohle garantovat za tuhle cenu jednoduše nemůžou. To MUSÍ být nějaký reklamní trik. Možná tím myslí, že jsou oni sami připojeni 100 Mbps a tato rychlost je pro všechny sdílená, což by bylo ale nechutné zjednodušení. Pro zajímavost - 1Mbps zahraniční konektivity stojí při nákupu cca 500Kč/měsíc. Záleží také na množství a vytíženosti.
Dále mi chybí nějaké další informace o umístění serverovny a přístupu tam (ne všechno řeší restart), garance dostupnosti, něco o druhu připojení (zálohování linek). Je škoda, že se takovýhle odborný server snižuje k nabídkám hostingu jako housky na krámě, bez detailů, bez důležitých informací.
Škoda že pod náborovým článkem není diskuse. Takhle o tom musím napsat do blogu.
Při probírání
minulého zápisu jsme narazili na zajímavý problém selekcí v GIMPu. Protože je na tom dobře vidět myšlení vývojářů software, dovolím si malé ohlédnutí za touto zajímavostí...
Dnes se k nám dostaly dva programy pro úpravu obrázků. GIMP v2.2 a Photoshop v7.0. Oba to jsou velmi kvalitní produkty, jeden je zdarma a druhý za peníze. Jeden produkt je fungl nový, druhý je velmi starý (od té doby přibyly dvě nové verze) a pokud má člověk štěstí, dá se pořídit docela levně. Dokonce existuje i jakási osekaná verze, která se dá získat třeba se scannerem. Vyplatí se zaplatit, anebo uděláme stejnou práci za levno? To se dozvíme v prvním díle nekonečného seriálu. Možná to bude díl poslední, GIMP a Photoshop fanatici se určitě těší na pořádnou bitvu, kterou nemusím do dalšího dílu přežít.
Jak je známo, o rychlosti práce rozhodují blbosti. Takže začneme blbostmi:
Skype se v ubuntu nechce naisntalovat ze staženého .deb balíčku. Píše to něco jako:
skype: Depends: libqt3c102-mt (>= 3:3.3.3.2) but 3:3.3.3-7ubuntu3 is installed
Moc to nechápu, proč to >= nefunguje, ale a) chci skype b) nechci mít bordel v balíčcích.
Tak mě napadlo upravit balíček tak, aby chtěl tu mojí verzi knihovny (jde to udělat nějak jinak??). Podle návodu http://intimate.handhelds.org/PackagingHowTo.html to šlo rychlo a to hlavní - už to funguje.
Tak. Nadešel čas pro další aplikace. Karta ve foťáku už pomalu přetéká, takže co ji vyprázdnit a fotky si prohlédnout? Měla to být sranda, ale skončilo to vraždou. Tak nejdřív stáhnout fotky. Cak. Připojím foťák, ten se automaticky objeví na ploše, přetáhnu fotky. Nečekaně jednoduché. Jen nevím proč jsou na kartě fotky na půl. Kousek všeho v jednom adresáři, druhý kousek v jiném, to jinde nedělá. No ale fotky jsou na disku a teď je jen příslušně otočit. Moje nároky nejsou vysoké, chci aby aplikace uměla fotky prohlížet v náhledech, ukázat EXIF, otočit (bezeztrátově) JPEGy, zobrazit fotky na fullscreen a listovat v nich (v podporu RAW ani nedoufám).
V minulém zápisu jste se dozvěděli mých peripetiích, které provázely chvíle po instalaci distribuce Ubuntu na AMD64.
Rozhodnoutí nainstalovat Linux je pěkné, ale jakou distribuci. Na http://distrowatch.com jsou jich kvanta, ale vyzkoušet je všechny jednu po druhé nemůžu. Požadavky jsou - musí to být použitelné na desktopu, musí to být nějak rozumně konfigurovatelné, nesmí to být komerční přebujelý balík, nesmím u toho strávit moc času (někdy taky musím něco udělat a ne se patlat s konfigurací), musí to mít použitelný balíčkovací systém. Takže:
Jednoho dne jsem se probudil a věděl jsem jistě, že se můj život změnil. Rozhodl jsem se nainstalovat si Linux. A ne na nějakou odstrčenou mašinu, jako jsem to dělal doposud, ale přímo na můj stroj, pracovní desktop.
V mém novém blogu se budete setkávat s mými zkušenostmi. Dozrál už Linux natolik, aby šel použít pro můj počítač? A co víc, dozrál jsem já pro Linux?