Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ne Jirka analfabet určitě není. Číst a psát umí: (Článek JXD: Jsou linuxáři rasisté?) - tedy bulvár jak ze škatulky.
Jirkovi to vůbec nezávidím. Až opadne vlna zájmu o jeho bezhlavé strefování se do Linuxu. Koho si vybere pak?
:D
Tiskni
Sdílej:
)))
Na co jim je operacni system, ktery je sice zadarmo, ale ktery ani neumi prehravat mp3 bez toho, ze by museli neco slozite lovit na netu.Zajímavé: dokud to bylo opačně, tak to 10 let nikomu nevadilo.
a to byl král a císař!
Secundis sedentibus in thronis meis binis, binas mundi vitas agnoscere et meliorem eligere, i televisis plasma digitalis.

Přesně tak. JXD stáhne distribuci o které všichni tvrdí jak perfektně funguje atp. Zkusí jí nainstalovat a ona nefunguje. Někdo napíše oslavný článek, o tom jak je distribuce super, že vůbec nabootuje, jiní napíší že distribuce je super, že za posledních pár let udělala pořádný skoko v přívětivost, ale že má ještě nějaké mouchy. JXD se s tim neštve a prostě napíše, že ta distribuce je naprd. (A přidá nějakou omáčku o rasistech, aby si to vůbec někdo přečetl).
Které zhodnocení je nejblíže pravdě, ať si zjistí každý sám.
if (strcmp(user, "JXD") == 0) {
functionality = WINDOWS_95;
}
Které zhodnocení je nejblíže pravdě, ať si zjistí každý sám.Samozřejmě to, do něhož musí autor dávat rasisty, aby to vůbec někdo četl :-P
Jsem si téměř jistej, že něco takovýho tam neni, protože přesně tenhle přepínač tam už 6 let hledám - aby LINUX začal fungovat stejně rychle jako Windows 95...
. Navíc, srovnávat rychlost Windows95 s Linuxem je úplně nesmyslné. Nebo co je v nich teda rychlejší? IP stack, plánovač procesů, správa paměti, nebo je to něco úplně jiného?
Měl jsem na mysli rychlost (a náročnost na prostředky) GUI. Je mi samozřejmě známo, že to není jádrem (které je jistě u současného linuxu mnohem kvalitnější než kernel win 95), ale šílenou strukturou X serveru počínaje a gtk konče, ale "běžný uživatel" to jaksi nerozlišuje - pro něj je prostě LINUX "ten pomalej a nenažranej systém".
S tím, že je X bloatware souhlasím, ostatně jsem sem někdy napsal to stejné. O gtk nevím, většinou používám Qt aplikace a to mi přijde rychlé.
K téhle historii se ale JXD raději nevyjadřuje a trapně mlčí. Doufá, že lidé zapomenou na jeho kariéru začátkem 90. let.