Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Hezky den ve spolek
Nevím jestli to mám cpát sem nebo do poradny, ale raději to dám sem 
Chtěl bych se začít učit psát jednoduchý prográmky (zrovna teď co bych potřeboval je něco jako sklad). Ale problém je, že nevím jaký jazyk se mám začít učit. Zkušenosti mám jen s PHP nic víc.
Takže jaký mi doporučíte?? :)
Tiskni
Sdílej:
a to je něco hroznýho.

naucit sa novy jazyk, ked uz clovek zvlada 5 inych, je otazka max. par dni (syntax python mi trvala tusim cca. 3 + par dni na Tkinter), Javu som po predchadzajucich rokoch s C++ zvladol tiez on-the-fly (prvy program, co som v Jave spravil boli Miny - trvalo mi to tiez asi tak 3 dni, a to som Javu (prakticky) predtym nevidel skoro vobec).
Skratka - naucit sa veci ako rekurziva, funkcionalne programovanie, triedy, sablony, dedicnost a tak - to ci sa v jazyku pise
if (a=1) then print a
alebo
if (a==1):
print(a)
alebo
if (a==1) print(a);
to su fakt detaily ktore clovek rychlo zvladne a dostane do krvi par dnami praxe... good luck

pre príležitostné skripty by som osobne odporúčal perl, nevynucuje toho príliš veľa.
V C napíšete webovou službu budete-li o to opravdu stát - je to jen poměrně pracné.
je to jen poměrně pracné.A proč bych to tedy dělal? Kdo zaplatí práci programátora, když stejných nebo lepších výsledků může dosáhnou s jiným programovacím jazykem?
dtto pre zvyšok ...
CGI se používá u starých aplikací, které zatím nebylo nutné z nějakého důvodu měnit (nevelké nároky na výkon a novou funkčnost), ale rozhodně se nějak čile nepoužívá pro vývoj nových aplikací. U CGI je potřeba vždy spouštět a zase ukončovat proces (cgi skript/binárku), což znamená nesmyslné zpomalení, nemluvě o tom, že je vhodné aplikaci členit na vrstvy: když už potřebuji dělat nějaký náročný výpočet* a rozhodnu se pro C/C++, tak to udělám jako "backend" a nebudu to patlat do stejného programu, který se stará o zkomponování HTML kódu (CGI).
*) když už se to teda musí dělat online a nestačí si data předgenerovat do DB a odtamtud je načítat.
A tohle je spíš úsměvné:
trochu jiný pojem, než webová služba
obě věci slouží na něco zcela jiného.
Spíš jde o to, co bys chtěl dělat v budoucnu. Na jaké úrovni by jsi se chtěl pohybovat? Jestli bys rád programoval ovladače pro HW, nebo jádra OS, nebo 3D grafiku, nebo GUI aplikace, nebo webové aplikace... Obecně bych doporučil něco vyššího, konkrétně javu, ale záleží na tom, co chceš dělat.