Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Hezky den ve spolek
Nevím jestli to mám cpát sem nebo do poradny, ale raději to dám sem 
Chtěl bych se začít učit psát jednoduchý prográmky (zrovna teď co bych potřeboval je něco jako sklad). Ale problém je, že nevím jaký jazyk se mám začít učit. Zkušenosti mám jen s PHP nic víc.
Takže jaký mi doporučíte?? :)
Tiskni
Sdílej:
a to je něco hroznýho.

naucit sa novy jazyk, ked uz clovek zvlada 5 inych, je otazka max. par dni (syntax python mi trvala tusim cca. 3 + par dni na Tkinter), Javu som po predchadzajucich rokoch s C++ zvladol tiez on-the-fly (prvy program, co som v Jave spravil boli Miny - trvalo mi to tiez asi tak 3 dni, a to som Javu (prakticky) predtym nevidel skoro vobec).
Skratka - naucit sa veci ako rekurziva, funkcionalne programovanie, triedy, sablony, dedicnost a tak - to ci sa v jazyku pise
if (a=1) then print a
alebo
if (a==1):
print(a)
alebo
if (a==1) print(a);
to su fakt detaily ktore clovek rychlo zvladne a dostane do krvi par dnami praxe... good luck

pre príležitostné skripty by som osobne odporúčal perl, nevynucuje toho príliš veľa.
V C napíšete webovou službu budete-li o to opravdu stát - je to jen poměrně pracné.
je to jen poměrně pracné.A proč bych to tedy dělal? Kdo zaplatí práci programátora, když stejných nebo lepších výsledků může dosáhnou s jiným programovacím jazykem?
dtto pre zvyšok ...
CGI se používá u starých aplikací, které zatím nebylo nutné z nějakého důvodu měnit (nevelké nároky na výkon a novou funkčnost), ale rozhodně se nějak čile nepoužívá pro vývoj nových aplikací. U CGI je potřeba vždy spouštět a zase ukončovat proces (cgi skript/binárku), což znamená nesmyslné zpomalení, nemluvě o tom, že je vhodné aplikaci členit na vrstvy: když už potřebuji dělat nějaký náročný výpočet* a rozhodnu se pro C/C++, tak to udělám jako "backend" a nebudu to patlat do stejného programu, který se stará o zkomponování HTML kódu (CGI).
*) když už se to teda musí dělat online a nestačí si data předgenerovat do DB a odtamtud je načítat.
A tohle je spíš úsměvné:
trochu jiný pojem, než webová služba
obě věci slouží na něco zcela jiného.
Spíš jde o to, co bys chtěl dělat v budoucnu. Na jaké úrovni by jsi se chtěl pohybovat? Jestli bys rád programoval ovladače pro HW, nebo jádra OS, nebo 3D grafiku, nebo GUI aplikace, nebo webové aplikace... Obecně bych doporučil něco vyššího, konkrétně javu, ale záleží na tom, co chceš dělat.