Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Nedávno se tu objevil zápis ohledně životního pojištění. Rozhodl jsem se ve zkratce popsat svojí záležitost.
Na rootu vyšel včera článek o tom, jak bude potřeba mít antivirový program v budoucnosti i na Linuxu. Protože se u mě v poslední době projevují grafomanské sklony, rozhodl jsem se napsat svůj sobní názor na tuto problematiku. Protože se však tato problematika dotýká více nejmenovaného operačního systému od Microsoftu, budu se zaměřovat na něj. Předem napíšu, že tento článek není objektivní, a že čekám za něj ostrou kritiku.
No, zazněl tady názor, že IDE pro C apod. je blbost. Já si myslím, naprostý opak. Dělal jsem už velké projekty, a bez IDE si to nedokážu představit. Pro korektní srovnání budu předpokládat, že netvořím žádnou grafickou, ani databázovou aplikaci (kolik jich ale takových je, že? moc ne), kde by byla potřeba IDE naprosto neoddiskutovatelná.
Tak z výběru notebooku se pomalu stává neverending story. Už jsem strávil spoustu času nad hledáním informací o notebocích, ale jsem z toho už zoufalý. V podstatě jsem tak nějak čekal, že postupně dojdu k tomu, co si mám pořídit, ale stále jsem na vážkách.
Když už se tady hodně mluví o vimu, a je zde i pokus jednoho našeho kolegy o konverzi na vim, zkusme se vzájemně podělit o svoje soubory vimrc, kteréžto ukládají startovací konfiguraci vimu.
Protože se zde množí zápisky na téma vim, ať už od lidí, kteří se vážně ptají, zda se jim vyplatí jít do vimu, nebo zesměšňující zápisek, který vim haní, rozhodl jsem se, že ve zkratce napíšu, co oceňuji na vimu já a bez kterých vlastností bych nemohl být.
Před pár dny jsem uveřejnil svůj zápis o peripretiích s výberem notebooku. Nyní se již blížím do finále, kdy co nejdříve objednám svůj nový notebook. Předtím jsem ale prošel stránky mnoha internetových obchodů a výrobců notebooků, a také mnoho různých diskusí a fór. Zdejší zápis je shrnutím některých získaných poznatků, píšu je s cílem, aby to bylo užitečné někomu, kdo taktéž zrovna vybírá notebook a doufám, že mě doplníte, pokud někde ujedu, nebo napíšu něco nesprávného.
Nedávno mi vyhořel počítač, který mi dlouho věrně sloužil a odnesl sebou do věčných lovišť i většinu komponent. Nastává mi tedy povinnost poohlédnout se po novém stroji. Po krátké úvaze jsem se rozhodl pro notebook. Popíšu zde pár zjištěných poznatků, třeba to někomu pomůže.